Zatímco na Západě u příležitosti Mezinárodního dne studentstva desetitisíce mladých demonstrovalo např. za lepší financování univerzit, proti snaze dělat ze studií elitářskou záležitost, v Aténách se tisíce lidí týž den sešly u příležitosti výročí studentského povstání z roku 1973. Poklidný průběh tradičních demonstrací podle tiskových agentur narušily drobné potyčky extremistů s policií. Řekové si připomínají krvavě potlačené povstání studentů aténské polytechniky proti tehdejšímu vojenskému režimu. Podle agentury Reuters se v tradičním průvodu směřujícím na americkou ambasádu sešlo přes 12 000 lidí, na které dohlíželo přibližně 6000 policistů a těžkooděnců. Při vzpouře studentů polytechniky proti vládnoucímu vojenskému režimu 17. listopadu 1973 přišlo o život nejméně 23 lidí. Byl to však začátek konce diktatury, která se pak v létě 1974 zhroutila. Každoroční demonstrace mívají protiamerické ladění, protože vláda USA vojenskou juntu v Řecku dlouhodobě podporovala a pomáhala jí udržet se u moci.
To ve Vídni na transparentech požadovali vídeňští demonstranti konec s podfinancováním univerzit, logikou konkurenční soutěživosti a vytváření elit . Na závěr přešla většina demonstrantů k Akademii výtvarných umění, kde před čtyřmi týdny studentské protesty začaly obsazením hlavní auly... V Innsbrucku studenti demonstrovali pod heslem Nebudeme tancovat podle vaší píšťaly
V Berlíně po obsazení univerzitních poslucháren minulý týden se desetitisíce německých studentů zúčastnily demonstrací za kvalitnější a pružnější studium. Demonstrace, označované za jeden z vrcholů protestních akcí studentů, se konaly nejméně ve 35 německých městech. Mezi požadavky studentů patří více peněz na vzdělání, zrušení poplatků za studium, které se platí v některých spolkových zemích, a vnesení větší pružnosti do nově zaváděných cyklů bakalářského a magisterského studia. Jednotný systém přitom vyžaduje takzvaný boloňský proces , směřující k vytvoření společného evropského prostoru vzdělání. Demonstrace vysokoškolských studentů byly včera svolány mimo jiné do největších měst, jako jsou Berlín, Mnichov, Hamburk, Kolín nad Rýnem nebo Frankfurt nad Mohanem. I v jihoněmeckém Freiburgu jich podle tamní policie demonstrovalo zhruba 5000. Kromě studentů vysokých škol se manifestací zúčastnili také středoškoláci. Demonstranti vyšli do ulic s transparenty popsanými hesly jako Vítejte ve fabrice na vzdělání nebo Vzdělání není na prodej . V letácích si studenti mimo jiné stěžovali, že z někdejších desetisemestrálních studijních cyklů se staly při zachování stejného množství studijních požadavků šesti nebo sedmisemestrální bakalářské cykly. Vysokoškoláci si dále stěžují na přeplněné posluchárny a sociální nerovnost v přístupu ke vzdělání.
Zatímco jednotlivé spolkové země tvrdí, že potřebné změny mohou provést samotné školy, univerzity argumentují tím, že mají nedostatek peněz. Ročně jim chybí více než miliarda eur (zhruba 25,5 miliardy korun). Požadavky studentů podporují i někteří univerzitní profesoři a regionální politici. De facto se nepřijímají žádná rozhodnutí, která by nám vycházela vstříc, žaluje na politiky zástupkyně protestujících Paula Rauchová. Rektoři a politici by podle ní neměli jen předstírat, že studentům naslouchají. Studenti včera z podobných důvodů jako v Německu protestovali rovněž v Rakousku a Francii. Také tisíce italských studentů využily včerejší Mezinárodní den studentstva a vyšly do ulic protestovat proti škrtům ve školství a proti privatizaci některých univerzit. Informovala o tom agentura ANSA. Podle organizátorů demonstrovalo v 50 italských městech dohromady okolo 150 000 lidí, kteří volali po větších dotacích pro systém veřejného školství a protestovali proti snaze vlády omezit autonomii některých italských univerzit.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.