Agenda války imperialismu

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 10. 2011

Twitter

Nesnáz v tomto nepříčetném soukolí je představována dojím vetem Číny a Ruska v Radě bezpečnosti (RB) OSN při hlasování o protisyrské rezoluci, předložené též vazalskou portugalskou vládou Passose Coelha a Portase. Brazílie, Indie, Jižní Afrika a Libanon se zdržely při hlasování, které na rozdíl od neblahé rezoluce 1973, která otevřela cestu agresi a rozdělení Libye, byla hned na začátku odsouzena k neúspěchu dík nesouhlasu dvou hlavních zakladatelů tzv. Šanghajské organizace.

Nehledě na to, a v rozporu s chováním oddalujícím vyhlášení nezávislosti Palestiny, USA a EU trvaly na předložení návrhu v RB, která ukládá o suverenitu a územní integritu Sýrie, a doufají, že získají výhody z nové kampaně v mediích zaměřené proti Moskvě a Pekingu.

Za prohlášeními odpovědných činitelů USA a EU a spíláním presidentovi Bašáru Al Assadovi se skrývá neoblomný imperialistický program, učinit vše k zabránění demokratického suverénního řešení problémů, které musí Sýrie řešit, a k zatlačení této země, historické bašty sil odporu na Středním východě do propasti nestability. Již po hlasování v OSN z 5. října skupina interventistů, ve které jsou na prvních místech USA, EU, Turecko a Saudská Arabie, zopakovala skrytou hrozbu, která pokračuje v používání všech podvratných metod, aby se prosadila zločinná linie vměšování, která nastoluje otázku samotné existence Sýrie jako státu.

Ve stejné době dvojí veto v OSN zanechalo ostrou pachuť mezi spojenci NATO a komplici destabilizace polekanými Ruskem a perspektivou strategické vazby této země s Čínou.

Po nedávném potvrzení Putina jako prezidentského kandidáta strany Jednotné Rusko, která je u moci, se téměř nikdo neodvažuje odhadovat, jaké budou vztahy mezi Washingtonem a Moskvou. "Medveděv byl nevyšším symbolem slabosti, liberálové ho nenávidí více než Putina", tvrdí jeden analytik ruské politiky, kterého cituje agentura Reuters (30. 9. 2011). Oznámení o rotaci křesel v Kremlu a o demisi z iniciativy "liberálního" ruského prezidenta, pronesené mocným ministrem financí Kudrininem, žákem Jegora Gajdara a postavou ceněnou mezinárodními finančními kruhy, se rovnají slavnému zhroucení nadějí a pokusů "partnerů" Moskvy z G8, zahájit nový nástup na politické vedení ruského režimu.

Na světové šachovnici vztahů a přeskupování sil je třeba ze strany USA a NATO očekávat nové kroky při nátlaku a posílení politiky nepřátelství a zadržování vůči Číně a Rusku. Také aby se vykolejil možný vlastní program, i když omezený, tzv. nastupujících zemí, je tu s tím spojená další priorita (viz pozvánka pro Indii, aby se podílela na protiraketovém kosmickém štítu USA, ke kterému se nedávno připojilo Španělsko a Turecko).

Ve své agresivní fúrii McCain ale ignoruje libyjský odpor. I přes brutální nepoměr sil a prostředků rozhodnost a odvaha libyjských vlastenců připomíná, že přichází čas pro akci národů, velkých mas a pracujících, aby řekli své poslední slovo.

Autor: Luis Carapinha

Zdroj: Avante - 19. 10. 2011 týdeník Portugalské komunistické strany

• < Předchozí
• Další >