Vystoupení Domenica Losurda na 6. sjezdu PdCI (Strany italských komunistů)

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 11. 2011

Twitter

Byla jím katastrofa: poprvé v dějinách naší republiky komunisté nemají parlamentní zastoupení. Je něco ještě horšího. Zbavit třídu pracujících její historie znamená zbavit jí také jejich schopnosti orientovat se v současnosti. Pracující třídy dnes živoří při organizování efektivního odporu ve chvíli, kdy republika založená na práci se transformuje na republiku založenou na svévolném propouštění, na privilegiích bohatství, na korupci, na prodejnosti veřejných funkcí. A bohužel, skoro neexistující byl doposud odpor stojící proti procesu, na základě kterého republika, která zavrhla válku, se transformovala na republiku účastnící se hanebných koloniálních válek. Dnes, když máme za sebou tuto katastrofu, angažujeme se v předložení komunistického projektu.

Toho je třeba urychleně. A není to potřeba, na kterou upozorňují pouze komunisté. Vidíme, k čemu dnes dochází v zemi, která více jak před dvaceti léty zažila prohlášení konce dějin. Ulice jsou plné manifestujících, kteří musí vykřičet svou zlobu proti Wall Streetu. Transparenty se neomezují na odsuzování důsledků krize, a těmi jsou nezaměstnanost, prekariát, hlad, rostoucí polarizace mezi bohatstvím a chudobou. Transparenty jdou dále: odsuzují rozhodující váhu bohatství v politickém životě USA, ve skutečnosti demaskují mýtus americké demokracie. Zákony v USA určují ve skutečnosti velké finance, je to Wall Street: to křičí manifestující. A některé transparenty jdou dále, vyjadřují zlobu nejen proti Wall Streetu, ale také proti War Streetu. A to znamená, že štáb velkých financí je současně identifikován jako štáb války a rozpoutání války. Vystupuje nebo začíná vystupovat pochopení vztahu mezi kapitalismem a imperialismem.

Ano, kapitalismus je těhotný jak zničující ekonomickou krizí, tak i krutými válkami. Opět se lidové masy a komunisté nacházejí v situaci, kdy musí čelit krizi kapitalismu a politice války. Z časových důvodu se zastavím jen u tohoto bodu. Konec angažování se NATO v Libyi není koncem války na Středním Východě. Již se připravují války proti Sýrii a proti Iránu. Či spíše tyto dvě války už ve skutečnosti začaly. Síla multimediální palby, se kterou se Západ snaží izolovat, kriminalizovat, zardousit a destabilizovat tyto dvě země je připravena se proměnit v sílu skutečné palby s použitím bomb a raket. A my komunisté musíme nechat znít náš hlas. Jestliže budeme čekat na vypuknutí nepřátelství, nebudeme na výši ani komunistického hnutí ani protimperialistického hnutí, nebudeme dědicové Lenina ani Liebknechta. Od teď musíme organizovat manifestace proti válce a přípravám na válku; od teď musíme říci jasně, že pozice vůči válce je zásadním kriteriem pro definování vymezení mezi potenciálními spojenci a nesmiřitelnými nepřáteli.

Pokud jde o Čínu, Washington přesouvá do Asie značnou část své vojenské síly, ale explicitně hrozí pouze obchodní válkou. Ale jak je známo, obchodní války víme, jak začínají a jak končí. V tomto bodě by udělali dobře, kdyby zapřemýšleli všichni ti, kdo i na levici se opájí protičínskou propagandou: ti házejí za hlavu boj za mír.

Je to postoj o to více znepokojující s přihlédnutím ke skutečnosti, že Čína, pětina lidstva, byla protagonistkou jedné z největších revolucí světových dějin. Přirozeně, je třeba mít na vědomí problémy, výzvy, rozpory a to i vážné, které charakterizují velkou asijskou zemi. Ale mezitím si objasněme historický rámec. Na začátku dvacátého století byla Čína nedílnou součástí koloniálního světa, který mohl rozlomit svoje okovy díky gigantické vlně antikoloniální revoluce vyvěrající z Října 1917. Podívejme se, jak se dále vyvíjely dějiny. V Itálii, v Německu a v Japonsku byl fašismus a nacismus pokusem revitalizovat kolonialismus. Zejména válka rozpoutaná hitlerovským imperialismem a japonským imperialismem proti Sovětskému svazu a Číně byly největšími koloniálními válkami dějin. A tedy Stalingrad v Sovětském svazu a Dlouhý pochod a protijaponská válka hnutí odporu v Číně byly dva grandiózní třídní boje, které zabránily nejbarbarštějšímu imperialismu uskutečnit dělbu práce založenou na redukování velkých národů na masu otroků a polootroků ve službách domnělé panské rasy.

Ale co se děje v dnešních dnech. Jak jsem už řekl, USA přesouvají do Asie značnou část své vojenské kapacity. Podle včerejší informace agentury Reuters obvinění vůdců Pekingu obsahuje i to, že povzbuzují nebo nařizují přesun technologie ze Západu do Číny. USA by si chtěly zachovat monopol na technologii i s cílem pokračovat v realizaci neokoloniální nadvlády; boj za nezávislost se projevuje také na ekonomické úrovni. A tudíž revoluční není jen dlouhý boj, kterým čínský lid dokončil století ponižování a založil lidovou republiku; není jen sociální a ekonomická výstavba, se kterou KS Číny osvobodila od hladu stamiliony lidí; ale také boj za rozlomení imperialistického monopolu na technologii je revolučním bojem. Učil nás to Marx. Ano, boj za proměnu mezinárodní dělby práce nastolené imperialismem je jako takový třídním bojem. Podle Marxe je boj za emancipaci již bojem za překonání, v rámci rodiny, patriarchální dělby práce; bylo by hodně divné, kdyby nebyl boj za emancipaci bojem za ukončení dělby práce nastolené kapitalismem a imperialismem na mezinárodní úrovni, boj za definitivní likvidaci toho západního monopolu na technologii, která není darem přírody, ale výsledkem století nadvlády a útlaku.

Závěrem. V dnešních dnech vidíme vůdčí zemi kapitalismu vrženou do hluboké ekonomické krize a stále více ztrácející prestiž na mezinárodní úrovni; současně s tím pokračuje v přichylování se k požadavku být vyvoleným národem boha, v horečném růstu svého již tak děsivého válečného aparátu a v rozšiřování svých vojenských základen do všech koutů světa. To vše neslibuje nic dobrého. Je to spolupřítomnost slibných perspektiv a děsivých hrozeb, které činí urgentním vybudování a posílení komunistických stran. Já plně věřím, že strana, kterou dnes rekonstruujeme, bude na výši svých úkolů.

Rimini 29. října 2011

Video s vystoupením Domenica Losurda na sjezdu PdCI

Zdroj: Marx 21

• < Předchozí
• Další >