Inaugurační summit "Společenství latinskoamerických a karibských států"

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 12. 2011

Twitter

Comunidad de Estados Latinoamericanos y Caribeňos, CELAC

Zatímco většina světa je ponořena do historicky jedné z nejhlubších krizí a protesty otřásají Evropou a Spojenými státy, Latinská Amerika hledá cesty konsensu a pozitivní spolupráce v regionu. V mnoha zemích Latinské Ameriky Venezuele, Bolivii, Ekvádoru, Nikaragui, Uruguaji, Argentině a Brazílii probíhá demokratickou cestou realizována sociální, politická a ekonomická transformace, jejímž výsledkem je omezování bídy, sociální nerovnosti, zvyšování úrovně sociálních služeb a sociálního zabezpečením i kvality životní úrovně. Tyto výsledky by nebyly možné bez přímé účasti mas v politických procesech rozvoje. 

Jednou z největších iniciativ progresivních latinskoamerických vlád bylo vytvoření "Aliance národů naší Ameriky" (ALBA), kterou založily v roce 2004 Venezuela a Kuba. Později se k ní připojilo dalších 7 států, včetně Bolivie, Ekvádoru a Nikaraguy. Původně měla ALBA pouze čelit vlivu "Smlouvy volného obchodu" (FTAA). Dnes se ALBA přeměňuje v multilaterální organizaci, jejíž členské státy mají podobné politické vize rozvoje svých zemí a regionu, které se realizují v mnoha ekonomických, sociálních a kulturních kooperačních dohodách. Vlády sdružené v ALBA předpokládají zavedení společné měny - SUCRE, která by postupně vytlačila americký dolar.

V roce 2008 vznikla nová regionální organizace "Unie jihoamerických národů" (UNASUR). ALBA je politicky mnohem konsolidovanější. UNASUR představuje státy, jejichž vlády zaujímají rozdílná politická stanoviska, prosazují různé ekonomické modely a představy o rozvoji regionu. Většinou však společně prosazují regionální jednotu a garance řešení krizových situací mírovou cestou a diplomatickým jednáním. Tuto roli UNASUR splnila v roce 2008, kdy vyřešila pokus o svržení bolivijského prezidenta Eva Moralese. Pozitivní výsledek přinesl i její zásah do urovnání sporů mezi Kolumbií a Venezuelou v roce 2010.

Ve dnech 2. a 3. prosince se na pozvání presidenta Huga Cháveze shromáždilo v Caracasu 33 prezidentů a premiérů Latinské Ameriky na oficiální inauguraci vznikajícího "Společenství CELAC".

Kubánský prezident Raúl Castro označil summit za nejvýznamnější událost Latinské Ameriky za posledních sto let a rozhodující krok ke splnění projektu Simóna Bolivara na sjednocení Jihoamerického subkontinentu. Pokud se zdaří projekt realizovat, stane se CELAC největším regionálním blokem. Castro vyzval účastníky summitu, aby se postavili proti všem pokusům cizích vlád destabilizovat situaci v regionu. "Latinská Amerika se změnila, nyní s ní nelze manipulovat jako v minulosti, kdy jí americký imperialismus vnucoval vlastní modely vykořisťování a zotročování našich národů," uvedl. Připomněl padesát let ekonomické blokády Kuby, nejkrutějšího zločinu proti samostatnému státu v dějinách civilizace. Stejně zločinný charakter nese i válka USA, NATO a EU proti Libyi a jiným zemím. Tyto zločiny se k hanbě OSN stávají normou chování imperialistických mocností.

Západní média zachovala ke vzniku nové aliance zdrženlivý přístup, označila ho za událost druhého řádu a využila příležitosti k pochybnostem o reálnosti projektu, vzhledem k údajně nevyléčitelné rakovině prezidenta Cháveze.

Význam založení společenství podtrhlo i pozdravné poselství se slibem spolupráce, zaslané prezidentem ČLR Chu Ťin-tchao.

Americká administrativa se vyjádřila ke vzniku CELAC pohrdlivě. Mluvčí ministerstva zahraničí Mark Toner přirovnal CELAC k ostatním regionálním organizacím. Na činnosti některých se USA i podílejí. Zdůraznil, že pro USA je rozhodující členství v Organizaci amerických států (OAS) a plnění závazků, které z něho vyplývají.

Aktivity Společenství CELAC mají být zaměřeny na rozvoj spolupráce v oblasti ekonomické, sociální a bezpečnostní. CELAC se má stát hlavním představitelem regionu na jednáních o řešení hlavních světových problémů. Na rozdíl od OAS se nestanou jeho členy USA a Kanada. CELAC má neutralizovat vliv OAS v Jižní Americe.

V průběhu summitu jednali představitelé jednotlivých států o základních postulátech CELAC, jeho struktuře a společných projektech v oblasti školství, energetiky a technologií.

Pozornost problému likvidace obchodu s narkotiky, jedné z největších překážek rozvoje Latinské Ameriky, věnovala argentinská prezidentka Kirchnerová. Ekvádorský prezident Rafael Correa zdůraznil význam nového společenství, které by mělo nahradit OAS: "Je naprosto evidentní, že potřebujeme nový vnitroamerický systém. OAS ovládly USA k prosazování vlastních záměrů, což ji učinilo neefektivní a nevěrohodnou." Prezident Correa vyzval i k vytvoření nové komise pro lidská práva, která by měla nahradit současnou Inter-americkou komisi, podřízenou OAS. (Inter-American Commission on Human Rights).

Na programu jednání summitu se ocitly i nejožehavější problémy dneška, jako globální ekonomická krize a její dopad na Latinskou Ameriku. Bolivijský prezident Evo Morales k tomu uvedl: "Musíme vytvořit základ pro nový model Socialismu pro 21. století." Vyzval rovněž představitele států, aby zvážili své postoje vůči vojenským základnám Spojených států na svém teritoriu. Morales zdůraznil, že nyní přišel nejvhodnější okamžik k vypovězení smluv.

Současnou situaci ve státech vznikajícího Společenství CELAC reálně vyhodnotila prezidentka Brazílie Dilma Roussefová: Dnes je náš region jediným prostorem na světě, který odolává globální krizi, vyvolávající masové protesty v desítkách zemí světa, včetně budoucích členských států CELAC Chile, Kolumbie, Panamy, Mexika a Kostariky, které jdou cestou určenou Washingtonem.

Mnoho hlav států upozorňovalo, že se CELAC stane okamžitě vojenským cílem pro Obamu, který v předvečer prezidentských voleb nebude chtít nést obvinění, že ztratil důležitý region.

Akční plán

Jednání summitu bylo zakončeno podpisem Akčního plánu, obsahujícího řadu sociálních a energetických projektů a návrhů na vytvoření nového regionálního finančního systému, založeného na solidaritě, spravedlnosti a transparentnosti.

V oblasti obchodu a financí je navrhován vznik preferenčních obchodních sazeb pro státy CELAC k prosazování zájmů rozvojových států v mezinárodním finančním systému. Kromě velmi významných otázek kooperace v oblasti zkvalitňování životního prostředí se hlavy států zmiňovaly o záměrech ukončit do roku 2015 alfabetizaci všech obyvatel a vytvoření zvláštní komise k řešení hlavních sociálních problémů hladu a bídy.

Na summitu byly odsouhlaseny i výzvy k ukončení nezákonné blokády Kuby a spekulací na finančním trhu poškozujících Latinskou Ameriku.

Vlády Chile, Venezuely a Kuby byly pověřeny vypracováním základního programu činnosti CELAC. Prozatímním prezidentem Společenství byl zvolen chilský prezident Piňera. Další summity se mají konat v roce 2012 v Chile a 2013 v Havaně.

CELAC se svými nesmírnými přírodními zdroji (jen Venezuela 338 miliard barelů ropných rezerv) a rychle se rozvíjejícími ekonomikami Brazílie a Argentiny spojenými nejen ekonomickými, ale i politickými smlouvami s ČLR a Ruskem, bude muset překonat pokusy o sabotování svých záměrů. USA se nevzdají pokusů o vyprovokování sporů mezi vládami vznikající mezinárodní organizace.

Vznik pevných mezinárodních společenství je však zřejmě jedinou cestou, jak úspěšně čelit imperialistickým agresím.

Karel Kluz

Více také:

Kuba dnes - Proč je CELAC pokrokovým faktorem v mezinárodní politice?

• < Předchozí
• Další >