Sýrie a nový "mezinárodní model přeměn vládních režimů"

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 1. 2012

Twitter

Na počátku prosince 2011, kdy se stalo Rusko předsedou RB OSN, prohlásil vedoucí delegace Vitalij Čurkin, že projednávání otázky Sýrie není tento měsíc na programu. Přesto se nakonec tolik potřebný time-out nekonal. Jednání neprobíhala v RB OSN, ale na neoficiální úrovni. Barack Obama s Pan Ki-munem vydali společnou deklaraci o tom, že "arabské revoluce se staly modelem pro realizaci změn v mnoha státech". Situace v Sýrii se tak stala hlavním problémem světové politiky.  

Ruské předsednictví se vyznačovalo předložením dvou návrhů rezoluce RB OSN. První byl předán k diskusi 15. a druhý 24. 12. První návrh předložila s Ruskem společně ČLR. Obsahoval výzvu syrské vládě, aby urychlila reformy, podporoval návrhy předložené Ligou arabských států (LAS), zaměřené na řešení krize, včetně souhlasu s vysláním pozorovatelské mise LAS k monitorování v Sýrii. Vitalij Čurkin při tom odmítl požadavky Západu odstranit z návrhu rezoluce výzvy k extrémistům, aby ukončili násilí, stejně jako požadavky na uvalení embarga na import zbraní a bojové techniky. Následovala negativní reakce. V obou případech se stal největším kritikem obou návrhů rezolucí delegát SRN, který označil rusko - čínské návrhy za nedostatečné a neuspokojující požadavky Západu. (SRN byla autorem projektu rezoluce ze 4. 12. 2011, která byla vetována Ruskou federací a ČLR.)

Přes tvrzení západních představitelů v RB OSN, že "situace v Sýrii je odlišná od Libye", nabízí Západ dva scénáře, které jsou v otázce vnější intervence naprosto identické s libyjským. Od libyjského se liší pouze tím, že do nich není zařazeno využití (lépe zneužití) Mezinárodního trestního tribunálu (MTT).

Represivní setrvačník "mezinárodního společenství" se rozběhl naplno. Koncentrovaný útok proti Sýrii zahájila i Rada OSN pro lidská práva, zvláštní zmocněnec pro lidská práva v Sýrii, Mezinárodní vyšetřovací komise a Vysoká komisařka pro lidská práva Pillayová.

Situace v Sýrii byla posuzována na třech mimořádných zasedáních Rady OSN pro lidská práva: v dubnu, srpnu a prosinci. Na druhém zasedání 22.-23.srpna Rada OSN pro lidská práva sestavila "Nezávislou vyšetřovací komisi". Na třetím zasedání v prosinci 2011 přijala tato Rada OSN rezoluci odsuzující syrskou vládu. (Je třeba připomenout, že v Radě OSN pro lidská práva zasedá pouze 47 delegací členských států OSN, z celkového počtu 193. Při tom pro rezoluci hlasovalo jen 37 členů. Vznik "Vyšetřovací komise" podpořilo pouze 33 delegací.) Po hlasování v Radě OSN pro lidská práva ruský představitel Loščin uvedl: "Chceme varovat před nezákonným vměšováním do vnitřních záležitosti Sýrie, byť i pod záminkou ochrany civilního obyvatelstva nebo lidských práv." Jde o velmi vážné prohlášení ze kterého vyplývají nejméně dva závěry:

1. Rusko předpokládá, že krize byla vyvolána vnějšími silami.

2. Lidská práva, kterými se ohání Rada OSN pro lidská práva považuje Rusko pouze za záminku.

Zpráva "nezávislé" vyšetřovací komise o faktech syrských událostí byla předložena Radě OSN pro lidská práva 23. 11. 2011. Jejím hlavním závěrem bylo, že syrská vláda neplní své mezinárodní povinnosti při ochraně lidských práv a že právě ona nese odpovědnost za všechny nezákonné akty. To je přesně to, co požadoval od komise Západ. Při tom vyšetřující komise vůbec nenavštívila Sýrii a přesto jaksi záhadně zjistila všechno, co bylo potřeba k tomu, aby obvinila Syrskou vládu z mezinárodních zločinů. Koncem listopadu 2011 podpořil závěry zprávy "Výbor OSN proti mučení" požadavkem, zaslaným syrské vládě, ve kterém vyžaduje předložení zprávy o mučení v zemi "včetně mučení dětí".

Mimořádnou aktivitu, podobně jako v případě Libye, vyvinula Vysoká komisařka pro lidská práva a předsedkyně Rady OSN pro lidská práva Navanethem Pillayová (Jižní Afrika). Podle ní se syrská vláda dopouští zločinů proti vlastními lidu, včetně vraždění dětí. Pillayová sice přiznává, že sama nemůže předložit důkazy, ale že "existují video-nahrávky, na kterých je vidět na ulicích mrtvoly". Nedostatek důkazů jí však nepřekážel přispět k vybičování vášní: "Celkový počet zabitých převyšuje pravděpodobně pět tisíc... Jsou v tom jak civilní občané, tak i vojáci a policisté, kteří odmítli sloužit režimu a byli proto popraveni... Mezi obětmi je nejméně tři sta dětí." Pillayová nicméně přiznává, že tyto zprávy nemůže prověřit, ale že důvěřuje svým zdrojům.

Nemenší roli sehrává Pillayová i v podpoře antiruské hysterie. Představitel Francie po jejím vystoupení v RB OSN uvedl: "zpráva Vysoké komisařky byla tím nejstrašnějším, co jsem za poslední dva roky slyšel" - chtěl tím zdůraznit, že situace je ještě horší než byla v Libyi. Na to byla ihned politika Ruska označena za skandální. Od počátku srpna 2011 se Pillayová usilovně snaží přesvědčit RB OSN, aby předala řešení situace v Sýrii MTT. Sýrie však neratifikovala Statut soudu a proto hlavní prokurátor MTT nemůže postupovat na základě vlastní iniciativy. Stejně tak to nemůže učinit RB OSN, která by postupovala v rozporu s Chartou OSN.

Jak velký vliv mají na jednotlivé delegace v OSN Spojené státy, potvrdilo hlasování na Valném shromáždění OSN 19. 12. 2011, kdy 133 delegací hlasovalo pro rezoluci A/RES/66/176 proti Sýrii. Hlavním nedostatkem rezoluce je její jednostrannost. Odsuzuje pouze syrskou vládu a žádá od ní okamžité zastavení násilí. Opakuje se tak situace, která umožnila v březnu 2011 zahájit masakr desetitisíců Libyjců. Tehdy tvrdila Rada OSN pro lidská práva a nevládní organizace, že Kaddáfího vláda vraždí demonstranty a při tom šlo o ochranu vlastních občanů před západními tajnými službami vycvičenými a vyzbrojenými zabijáky, včetně al Kájdy.

Ani zpráva "Vyšetřovací komise" ani rezoluce Rady OSN pro lidská práva se nesnaží zjistit pravdu o stavu situace v Sýrii. Ignorují oficiální informace, které jim poskytuje syrské vedení.

Již počátkem června 2011 informovala syrská vláda Vysokou komisařku pro lidská práva, že v ozbrojených konfliktech se záškodníky vyslanými Západem zahynulo 206 příslušníků armády a policie. Ta však vůbec nereagovala. Koncem prosince 2011 počet zabitých vojáků a policistů převýšil 2 000. Ani na tuto informaci Vysoká komisařka nereagovala. Ukazuje se, že nechce ani slyšet o tom, že syrskou vládu chtějí svrhnout najatí teroristé.

19. 12. 2011 byla v Káhiře podepsána smlouva o Statutu pozorovatelské mise Ligy arabských států vysílané k monitorování situace v Sýrii. Smlouva předpokládá vznik nové mezinárodní vyšetřovací komise, která má zjistit věrohodné údaje o vývoji situace v Sýrii. Komise má vypracovat zprávu pro vedení LAS. Syrská vláda prohlásila, že souhlasí s tímto krokem na doporučení Ruské federace. Vzhledem k tomu, jak postupovala LAS vůči Libyi, kdy se otevřeně přidala k válečným akcím, lze jen stěží doufat, že nyní bude postupovat jinak, zejména když již 12. 11. 2011 pozastavila Sýrii členství v LAS.

Situace v Sýrii musí být řešena pouze v souladu s mezinárodním právem, (zejména s principem suverenity států) a jeho spravedlivým výkladem RB OSN. Ruský návrh rezoluce, předpokládající nepoužití síly všemi stranami konfliktu, je jedinou šancí zákonného a mírového vyřešení konfliktu. Hlavním úkolem je nedopustit prosazení "nového mezinárodního modelu přeměn vládních režimů". Neúspěch hrozí likvidací státní suverenity nejen Sýrie, ale i mnoha dalších států, včetně masakrů mnoha set tisíc jejich občanů.

Alexandr Mězjajev - člen Ruského společenského výboru solidarity s národy Libye a Sýrie. Vedoucí katedry mezinárodního práva Univerzity řízení v Kazani.

• < Předchozí
• Další >