Očišťování nacistů

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 9. 2019

Twitter

Christopher Black: The Whitewashing of the Nazis

Autor: Christopher Black je právník v oboru mezinárodního trestního práva, žijící v Torontu. Účastnil se soudních procesů proti válečným zločinům. V poslední době publikoval knihu: "Pod mraky" (Beneath the Clouds). Je autorem esejí o mezinárodním právu, politickém vývoji a světových událostech, které publikuje na online magazínu "Nový pohled na východ" (New Eastern Outlook).

Ve své stati uvádí:

Měl jsem v úmyslu napsat článek o Iráku a americké diktatuře nad národem s tragickým osudem, který byl, jako mnoho dalších, rozbitý americkou vojenskou mašinérií. Je však obtížné vyhledat skutečně reálná fakta o tom, co se událo v Iráku. Všechny nové zprávy jsou cenzurovány, události nejsou vysvětlovány, politici hovoří nejasně, americký vliv a zločiny jsou maskovány. Rozhodl jsem se tedy, že napíši něco o očišťování nacismu.

V době, kdy jsem se přemýšlel o tom, co mám napsat, díval jsem se na internetovém kanálu "Netflix" na film, odhalující to, co představují státy sdružené v NATO, jaké jsou kořeny jejich současné zahraniční politiky a jak zacházejí s jejich lidem. Je to film, který záměrně omlouvá barbarství válečných aparátů USA a NATO, jejich cíle v revidování výsledků II. Světové války, která pro ně a pro jejich nacistické přátelé nikdy neskončila, transformovala se do studené války a nové operace "Barbarossa", kterou připravují proti Rusku, jak to potvrdilo i odstoupení USA od smlouvy s Ruskem o jaderných raketách středního dosahu.

Film nese název: "Moje čest byla mou slávou" (My Honour Was My Glory). Zní to, jako název jakéhokoli válečného filmu, ale jde o speciální význam, protože jde o heslo elitního vojenského uskupení NSDAP "Zbraní SS" s názvem "Der Liebstandarte SS-Adolf Hitler Panzergrenadier Division"

(Tělesná stráž SS Adolfa Hitlera, Pancéřová, granátnická divize).

Měl tedy tento film odhalovat válečné zločiny, kterých se divize dopustila ve II. Světové válce? V SSSR, Itálii nebo Francii? Nikoli, není tomu tak. Film má přitáhnout divákovy sympatie ke zločincům, ukázat, je jako hrdiny, bojující za "vlast a srdce", kteří byli nakonec zrazení svými vůdci, jejichž zločiny nejsou horší než zločiny jiných armád.

Velmi reálné bojové scény mají diváky dovést k zamyšlení o esesácích, jejich životech, jejich manželkách, jejich nadějích a jejich strachu. Hitler by měl radost z každé sekundy filmu.

Jaká je však pravda o této formaci, kterou italský režisér Alessandro Pepe, žijící v USA zobrazil jako skupinu roztomilých hrdinů? Co režisér "vytáhl" z dějin?

Pravda o této formaci začíná v roce 1920, kdy ji založil Hitler, jako svou tělesnou stráž.

V roce 1933 na desáté výročí neúspěšného mnichovského "pivního puče", ve kterém se Adolf Hitler pokusil uchopit moc v Německu, SS-mani osobně přísahali věrnost Hitlerovi. Hitler z nich vytvořil první vojenskou jednotku nazvanou "Osobní strážci Hitlera (Liebstandarte Adolf Hitler). O rok později říšský vůdce SS Heinrich Himmler přidal k názvu zkratku SS (Schutzstaffel - ochranný oddíl). Chtěl tak naznačit, že nejde o součást regulární armády anebo stále existujících SA - Sturmabteilung - Útočných oddílů. Pod vedením führera Seppa Dietricha se SS rychle změnili v gang vrahů a lupičů.

Následovala "Noc dlouhých nožů", masakr, který se uskutečnil v noci z 29. na 30. června 1934 na příkaz Adolfa Hitlera. Mimo jiné byl povražděn velitelský sbor SA včetně jejich velitele a dávného Hitlerova partnera Ernsta Röhma a někteří významní konzervativci jako byl bývalý kancléř Kurt von Schleicher a bývalý ministr obrany Ferdinand von Bredow. Jednotky SS vraždily až do 2. července po celém území "Reichu", především však v mnichovské věznici Stadelheim a v kasárnách berlínských SS v Lichterfelde. Jmenovitě je známo 90 obětí, ale předpokládá se, že celkový počet byl asi dvojnásobný.

Hitler akci odůvodňoval tím, že Ernst Röhm, velitel SA, připravoval puč, kterým by svrhl Hitlera. Proto také označení Röhm-Putsch, Röhmův puč. Hitler s Göringem však čistku připravovali již delší dobu a hlavním důvodem byl boj o moc v NSDAP.

Poté, co se potvrdila schopnost SS vraždit ve prospěch Hitlera, začaly se jejich řady rychle rozšiřovat. SS doprovázely Hitlera na jeho četných cestách po Německu a podílely se na obsazování Sárska a Sudet. Po přepadení Polska se SS proslavily vypalováním celých vesnic a vyvražďováním jejich obyvatelstva. Rozsah vraždění Poláků a Židů v Polsku byl tak rozsáhlý, že není zjistitelný.

Co následovalo po přepadení Francie a ve válce proti SSSR?

Během války proti Francii v květnu 1940 v bojích u Dunquerke tento útvar SS postřílel 80 anglických zajatců z "Královského Warwickshirského pluku" (Royal Warwickshire Regiment) a francouzské zajatce ve stodole ve Wormhoudt (u Dunkirku).

V dubnu 1941 stál tento útvar v čele Wehrmachtu při invazi a okupaci Řecka. Pak byl přesunut na frontu proti SSSR. Podle německých korespondentů, kteří ho doprovázeli, zavraždili jeho příslušníci jen 18. srpna 1941 4 000 sovětských válečných zajatců. V březnu 1943 zavraždili několik set zraněných sovětských vojáků  v nemocnici u Charkova. Ostatně vraždění zajatců bylo jejich oblíbenou zábavou v průběhu celé války. 17. února 1943 zavraždili ve vesnicích Jefremovka a Semjonovka 872 mužů, žen a děti, z nichž 242 upálili zaživa v kostele v Jefremovce.

Prapor SS, který se tohoto masakru dopustil, byl nazván "Prapor hořících pochodní".

Od počátku se jednotky SS účastnily olupování a vraždění Židů v Německu. Po přesunu do Itálie v září 1943, povraždily 43 Židů u jezera "Lago Maggiore" a 34 Italů ve vesnici Bove. Oběti byly naházeny do jezera se svázanýma rukama a nohama. Po přesunu do Francie v roce 1944 vraždili francouzské civilisty ve vesnicích Tavaux a Plomion. V bitvě v Ardenách zavraždili 84 amerických válečných zajatců

Zajali dokonce jedenáct Afroameričanů od 333. dělostřeleckého oddílu, které povraždili. Když byla jejich těla nalezená, měla usekané prsty a polámané nohy.

Takový byl útvar SS, který nám chce Alessandro Pepe prezentovat, jako lidský. Pokud se pokrytecky snaží jakoby připomenout masakrování Židů v táborech smrti, pak to esesáci popírají a režisér se snaží dokázat, že je to neuvěřitelné; že jde o absolutní falsifikaci, přestože víme, že tito vrazi masakrovali Židy nejen v Rusku a Německu, ale i v koncentrácích po celé Evropě, hlavně v Polsku, v Pobaltských státech a v Rakousku. Vraždění válečných zajatců je údajně omluvitelné, protože Američané byli horší a Sověti si to zasluhovali. Film se nezmiňuje o vraždění civilistů. Naopak vidíme, jak mladí a krásní esesáci pochodují po překrásných lánech Ukrajiny a jak válka poškodila krásu krajiny, opěvuje krásy Toskánska a francouzského venkova. Co však ukazuje z Ruska? Vojáky Rudé armády představuje jako "bolševické zrůdy", váleční zajatci jsou surově mlácení a zabíjení pažbami pušek.

Je to film, který dělá hrdiny z vrahů, básníky z nacistů, film, který má zkreslit dějiny, ve skutečnosti vymazat jejich pravdivost a znovu je vytvořit na bázi lží, prezentovat nacisty jako milé lidí, dokonce jako žádoucí mít je kolem sebe.

Dosud je v Německu a Rakousku ilegální používat heslo tohoto útvaru, jako propagaci nacismu. Ale to je právě to, co dělá Pepe a Netflix.

Kým mohou být v současnosti takové filmy financovány a produkovány a pak promítány na největší internetové síti? Je to proto, že vlády států NATO jsou sestaveny z lidí, kteří sdílejí ideje nacismu a fašismu, jsou to antikomunisté, kteří stojí proti dělnické třídě, antisemité, kteří předstírají lásku k Izraeli, ale izraelská vláda neprotestuje, protože ji bohatě dotují; tito lidé uznávají stejnou ideologií jako Hitler, jsou ochotni se dopustit stejného barbarství, aby terorizovali a ovládali svět.

Viděli jsme krutost nacismu, zaznamenali jsme stejné ospravedlňování války proti Vietnamu, Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, Íránu, Venezuele, informační války proti Rusku a ČLR; stejné barbarství, stejné pohrdání zákonem a civilizovaným chováním. Sledují stejné cíle vydělávat na loupení a vraždění.

Státy NATO prosadily a podporují nacistický režim na Ukrajině. Ministryně zahraničí Kanady Freelandová popírá, že by její dědeček byl nacista, který podporoval vyhlazování Židů na Ukrajině. Sympatizanti nacismu jsou v ozbrojených silách NATO. Ultrapravé, fašistické strany získávají vliv po celé Evropě. Ve Velké Británii, Francii a USA jsou ultrapravé stany již dlouho pod kontrolou. Vlády sice vyjadřují své pobouření nad jejich existencí, ale potlačováním levicových stran a hnutí, napomáhají jejich růstu. Prosazují demokratičnost pravicových sociálních demokratů a jiných pravicových hnutí a stran, které se kryjí prosazováním neomezené demokracie pro všechny občany, špiní socialistickou minulost některých států a pravicová média vlastněna buržoazní sebrankou a zbohatlíky, úspěšně brání působení levicových stran.

Zakazují a pomlouvají komunistické strany a jejich vůdce a celou dobu od pádu socialismu pěstují nenávist vůči cizincům, tvrdí lidem, že jejich nepřáteli jsou muslimové, Rusové, Číňané, a vštěpováním strachu prosazují stále přísnější kontrolu společnosti, tvrdí, že bezpečnost je nutná k jejich ochraně před "nepřítelem", vyhrožují útokem ruské armády, zdůvodňují tak zbrojení a věří, že pokud to lid nepřesvědčí, vždy mají k dispozici ke své ochraně policii a armády. Drží lid ve strachu hromadnými odposlechy a sledováním jejich elektronické pošty a nakonec i sledováním z dronů. Kontrola lidu a dozor nad ním nejsou ta správná slova, jde spíše o vyhrůžky ultrapravých politiků, kteří předstírají, že jsou liberály, snaží se dostat občany do zoufalé situace, protože dobře vědí, že lidé hledají východiska. Svou propagandou je však nutí, aby se přikláněli spíše k ultrapravici a nacismu, než k levici.

Můžeme sledovat akce nacistů stejně v Hong Kongu, jako v Evropě a v USA.

Premiéři Velké Británie i Kanady uvedli na připomínce výročí nacistické invaze do Polska 1. 9. 1939, nedávno ve Varšavě, že SSSR byl stejný agresor jako nacistické Německo a Polsko se stalo obětí dvou tyranii. Jde o největší lež od doby, kdy Británie, Francie a USA odmítly sovětskou žádost o vytvoření aliance proti Hitlerovi, což povzbudil Hitlera v jeho agresivních plánech v Evropě.

SSSR byl tak donucen chránit se sám proti nacismu, aby ubránil socialistický stát a socialistické vymožeností pro dělnickou třídu a rolníky, i cestu k novému životu, ve světové válce, kterou tak živě popsal sovětský spisovatel Ilja Erenburg v románu "Bouře". Nyní jsou v bývalých socialistických státech východní Evropy znesvěcovány a odstraňovány památníky vybudované jako vzpomínka na hrdiny Rudé armády (viz maršál Koněv v Praze, pozn. překl.) a jsou zlehčovány a ospravedlňovány zločiny nacistického Německa. Do vědomí národů není vštěpována myšlenka, že nacismus a fašismus byly zločinné akty kapitalismu.

Nikde nestojí žádný památník připomínající zločiny kapitalismu. A nyní můžeme sledovat filmy, které představují milionům diváků ve světě a očišťují zločiny těch největších zrůd - útvarů SS.

Rudá armáda porazila nacismus v roce 1945. Nyní se zdá, že budeme musit bojovat proti nacismu znova.

Zdroj: Globalresearch

Překlad: Karel Kluz

• < Předchozí
• Další >