Korona - a co dál?

Podrobnosti

Vytvořeno 15. 4. 2020

Twitter

Berlín, stejně jako spousta vašich domovských měst, je městem duchů. Kromě potravin, lékáren a zdravotnických potřeb je všechno zavřené. Naštěstí nikdo nemusí zůstat doma, můžeme jít ven na procházku, ale kromě rodiny nás nemůže být víc než dva pohromadě (když není v dohledu policajt).

Na procházce sleduji, jak se trolejbusy a tramvaje plouží na pravidelných linkách, téměř prázdné, po téměř prázdných ulicích. Také ale vidím, sláva mu, jak nastává jaro. Jsem tak vděčný, že se mohu radovat z dalšího (autorovi je 92 let; pozn. překl.), s rozkvetlým zlatým deštěm a spoustou nádherných narcisek na Karl-Marx-Allee, kde žiju, a s rašícími listy na většině stromů. A brzy s šeříky, kvetoucími kaštany a vůní lip.

Tenhle průběh se zdá být už dost dlouho zaručený. Jinak, s ohledem na stranickou politiku, je dění hodně ospalé. Musím vzpomínat na pohádku bratří Grimmů Šípková Růženka, kde dokonce i psi, kočky a ptáci upadli do stoletého spánku, odříznuti za obrovskou trnitou stěnou.

Není znepokojivý ten spánek, teď je jen krátkou malou noční můrou nedávná ostuda křesťanských demokratů, největší strany (CDU). Ale to bylo už v únoru! Po jejich děsivé spolupráci s fašistickou Alternativou pro Německo (AfD) v durynských volbách hluboce klesli, stejně jako jejich pravicový kumpán, Svobodní demokraté (FDP). Ale tváří v tvář ostrým masovým protestům byla škoda napravena, předák die Linke byl opět zvolen (přinejmenším na rok) a vše se zdá teď být prominuto a zapomenuto. Duch "shromáždění kolem vlajky", vyvolaný stavem nouze s příchodem koronaviru, téměř připomínající válečný nacionalismus, vyhnal preference CDU zpět na vrchol, s nově oživenými sympatiemi k "mámě Merkelové", která je sama v dočasné karanténě (kvůli opatrnosti, neboť Německo ji stále potřebuje!).

Ostatní strany se otřásají, ale zůstávají víceméně stabilní, vyjma AfD, která spadla ze 14-15 % na nějakých 10-11 %. Počáteční pokles není ani tak potrestáním její sprosté taktiky v Durynsku, ale spíše proto, že tak jako Trump popírala pandemii, jež tolik znepokojuje nebo děsí téměř všechny ostatní. Opět, AfD se stejně jako Trump snažila opravit spálené mosty v tomto ohledu a přidat se k ostatním.

Pokles je spíše proto, že AfD je zasažena soudním výnosem, když její vnitřní frakce, nazvaná "Flügel" (Křídlo), až moc zjevně a protizákonně tlačila na fašistické převzetí vlády, a nařízením, aby Flügel byla rozpuštěna. AfD tak byla přinucena zklidnit hormony a skandál některé voliče odradil. Teď se ale zdá, že její zdánlivě vyškubnuté "Křídlo" může zase získat na síle a pilotovat celého odporného ptakoještěra.

Jinak je smysl všeobecné politické jednoty či období klidu založen na opatřeních ke zmírnění dopadů virové tísně. Většina pracujících je nucena zůstat doma, takže většina továren stále stojí. Šestimístné číslo malých nebo středních podniků, od cukráren a kadeřnictví po květinářství, divadla, koncertní hudebníky, turistické agentury, dokonce i žebráci v metru jsou vystaveni naprosté ztrátě příjmů, jež zasáhla i vlastníky, kteří nemohou platit nájmy z obchodů, i zaměstnance, kteří nemohou platit nájem bytu. V Berlíně jich brzy bude 30 % stát před krachem a většina ostatních nemůže vydržet o moc déle. Federální vláda i vlády států byly tlačeny k opatřením, a učinily je, zaručujícím téměř všem sužovaným skupinám i mnoha jednotlivcům přímou finanční pomoc, odklad placení nájemného a dotace, aby firmy mohly vyplatit nečinným zaměstnancům přes polovinu mezd a platů. Jako obvykle dostanou "velcí kluci" vyšší dávky, zatímco ti na dně dostanou mnohem méně (a nezaměstnaní imigranti bez domova asi hodně málo nebo nic). Ale tomu nejhoršímu bylo zabráněno, a i když některé balíčky byly poněkud kritizované - že neodpovídají a jsou rozloženy nespravedlivě - ke skutečnému odmítnutí nedocházelo. Stranické konflikty opadly, nebo byly alespoň odloženy.

Nařízení zůstat doma, zavření nejen továren a obchodů, ale i školek, škol a univerzit, sportovních areálů a berlínských velmi populárních tanečních klubů bylo prodlouženo do 20. dubna, a déle, bude-li to shledáno nutným. Dávky jsou prodlouženy jen do konce jara. Ale jak dlouho potrvá stav nouze? Jak dlouho, než počet nově nakažených konečně klesne a spadne na nulu - nebo místo toho možná přeskočí děsivou úroveň ve Španělsku, Itálii a Íránu?

Procento úmrtí tudíž silně kleslo v Německu, jehož zdravotnická zařízení jsou často chválena, s téměř všeobecným pojištěním, jakým se ostře liší od USA. Ale v uplynulých třech desetiletích je nebylo více třeba chránit před tím, aby se nepropadla příliš daleko za měně moderní, hůř zásobované, ale rozšířenější, centrálně plánované léčebné pokrytí a geografické rozšíření v bývalé NDR. I tam docházelo ke větší a větší privatizaci. Když se z vytváření zisku a zvyšování příjmů těch na špičce stanou hlavní faktory, zařízení na nižší úrovni obvykle utrpí, což znamenalo víc vyčerpávajících přesčasů u lékařů a sester, snižování počtu dostupných nemocničních lůžek a více pacientů na každého hůře placeného nemocničního zaměstnance. Nejvíce utrpěly domovy pro staré lidi. Když zasáhla pandemie, byla v plném proudu dychtivá honba za personálem z chudých zemí a kontinentů, ochotným přijmout takové podmínky. Zatím to většina nemocnic zvládá. Ale co když se věci náhle zhorší?

Poučíme se z těchto problémů a potíží s výrobou dostatku roušek a ventilátorů, jež vyústily do zoufalé prosby k Číně? A jak se zotaví ekonomika z obrovských, narůstajících dluhů, soukromých i veřejných, a s krizí, již předpovídají mnozí odborníci? Oživne celá stávající scéna maloobchodů, malých restaurací a zábavních skupin, nebo giganti urvou ještě větší kus tenčícího se koláče, smrsknou se městská centra tady i v jiných zemích na ještě monotónnější repliky pouličních scén, kde dominují Gap a Adidas, burgery, smažená kuřata a sladké donuty (nedovolím si tohle přeslazené tukové americké svinstvo nazývat koblihou; pozn. překl.), známých dejme tomu z Tacomy, Trentonu či Tallahassee? A urve hladový netvor Amazon, se svou napůl otrockou pracovní silou a s obrovskými chapadly systému dodání až domů, ještě tučnější podíl na svým způsobem přiškrcovaném světovém maloobchodu?

Nevšiml jsem si žádného fešného spanilého prince, v očekávání, že by ukončil dlouhý politický spánek polibkem, jímž procitne kráska; místo toho se bojím vilné tlupy lačných desperados, otevírajících širší cestu ne ke šťastné pohádkové svatbě, ale k ekonomické úspornosti pro nejhůře zasažené země jako Španělsko a Itálie, ale i pro hodně, hodně Němců. Dokonce i teď silné národy, vedené Berlínem, zapomínají na někdejší otřepané fráze o "celoevropské solidaritě". Se zapojením velkých peněz to je "každý sám za sebe".

Pro obyčejné lidi není snadné udržet mládež spokojenou doma, po celý týden, bez školy, bez setkání s přáteli, často i bez hřišť. Dospělí z toho můžou být nervózní a možná i naštvaní, zvlášť když vidí předzvěsti - a možná i příklady - toho, jak velké ryby požírají ty malé. Budou mít ještě práci, až koronavirus pomine? A, ať už budou mít práci či ne, dokážou dohonit placení odložených nájmů? Sotva tu kdo slyšel o hrozící stávce kvůli nájmům v Chicagu, ale takové myšlenky by mohly zasáhnout lidi dokonce i tady, navzdory všemu společenskému odstupu.

Až bude po léčebné stránce to nejhorší za námi, bude die Linke pokračovat v hájení zákona o pětiletém zastropování nájmů a obnoví podporu konfiskace bytů, vlastněných gigantickými firmami, obchodujícími s nemovitostmi? Mohla by značná část těch, kteří jsou nyní tvrdě zasaženi stále zdiskreditovanějším systémem "volného trhu", založeným na kladení zisku nad lidi, riskovat odvážné nové myšlenky na změnu, a, ano, nahradit jej? Mohli by někteří, navzdory všem pokusům masových sdělovacích prostředků, dokonce zachytit závan toho, jak dobře plánující a velkorysá chudá malá Kuba pomohla jiným vyrovnat se s pandemií, v Itálii, Španělsku a mnoha dalších zemích?

Dokonce i jen šeptanda v tomto směru stěží poběží neodhalená a vzbudí u některých lidí znepokojení a dokonce hrůzu, jestli se začne obracet v činnost. Plány na kontrolu takového vývoje jsou často rychlejší než plány proti koronaviru. Někteří tlačí na aplikování metod "sledování" lidí s předpokládanou nákazou koronavirem, kamkoli se vydají, a kontrolovat, s kým se setkávají. Samozřejmě ale vždy jen s jejich svolením. Samozřejmě! Není ale možné, že až pandemie pomine, bude takové sledování použito ke stopování lidí nakažených obávaným bacilem levicovosti? Jen žasnu.

Nikdo nedokáže předpovědět, jak dlouho bude vyžadován společenský odstup kdy se zatřese status quo ospalého "pojďme na to spolu", a stěží k tomu dojde nějakým romantickým polibkem. Nejlepší obranou proti všeho schopným týpkům, odstrkujícím spanilého prince stranou, bude asi chopit se ofenzívy, zahrnout do ní i spoustu spáčů a spojit se, abychom zabránili opakování této katastrofy a asi podstoupit pár energických kroků blíž k tomu, čím bratři Grimmové láskyplně končili své pohádky - "a byli potom spolu navždy šťastni".

Poznámka na závěr: Sotva bych byl psal tahle šťastná slova o jaru včera, když začal padat sníh, první sníh v Berlíně za celou zimu. Bylo to znamení? Nebo je lepším znamením slunečné počasí, z něhož jsme se těšili dnes?

Berlínský bulletin č. 175 31. března 2020

Victor Grossman (překlad VS)

• < Předchozí
• Další >