header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Jeff Bezos a impérium Amazon

Článek ve dvou částech o korporátním impériu Amazon se mimo jiné zabývá krádežemi technologií, vazbami na CIA, daňovými úniky, nadměrným využíváním zaměstnanců atd. Amazon je jen jeden z příkladů, analogické metody provázání korporací se státními strukturami (těch nejmocnějších na světě a zároveň globálně nejagresivnějších, a ty zpětně využívají monopol na informace a ovlivňování veřejného mínění po celém světě) můžeme ukázat na dalších společnostech, jako Google (Alphabet), Facebook (Meta), atd. Pokročilé metody, které byly dávno Leninem popsané jako imperialismus-monopolní kapitalismus, dosahují díky rozvoji technologií a jejich rozsahu, i úpadkem kapitalistických vztahů zcela novou kvalitu. Ve světle střípků, které občas vyjdou na povrch, působí směšně obviňování ostatních států ze zasahování do vnitroamerické politiky (russiagate a spol.). Spíše se jedná o zastírací manévry pro vlastní akce. Z článku vybíráme. (KSM)

Jeff Bezos a impérium Amazon

Společnost Amazon již nejméně deset let využívá know-how začínajících firem ve svých produktech a lstí z nich vytahuje informace o nich. Jedná se o softwarové i hardwarové technologie, které se v současnosti používají mimo jiné v cloudové službě AWS a v řadě chytrých reproduktorů Echo.

Deník The Wall Street Journal provedl vlastní šetření a odhalil dvě schémata relativně poctivých podvodů na účet začínajících společností (start-upů) ze strany Amazonu. Jedna z nich dokonce Amazonu umožňuje neutratit ani dolar za pořízení potřebné technologie. Amazon by uspořádal schůzku se společností, o kterou má zájem, údajně za účelem jednání o možné koupi. Na této schůzce se doladily všechny potřebné detaily, načež start-up zůstal bez peněz a jedinečného nápadu.

V roce 2011 se Amazon zaměřil na společnost Vocalife LLC, která vyvíjí technologii rozpoznávání řeči a v roce 2011 získala za svůj vývoj ocenění na velmi populárním veletrhu elektroniky CES. V té době tvůrce oslovila společnost Amazon. Zakladatel start-upu, který chtěl navázat další spolupráci, předvedl specializovanou soustavu mikrofonů, kterou vyvinul a patentoval.

Po tomto setkání s ním Amazon přerušil veškeré kontakty, aby pak jeho práci použil v chytrém reproduktoru Echo, který vyšel v červnu 2015. Ale i samotný reproduktor a všechny technické funkce ukradl Amazon společnosti Ubi. Zakladatel společnosti Ubi Leor Grebler uvedl, že v roce 2012 zahájil jednání se společností Amazon v naději, že své dílo prodá. Několikrát se sešel se zástupci korporace, ale poté s ním přestali komunikovat. Greblerovi se nakonec podařilo svůj sloupek vydat, ale kde je teď? Společnost Amazon na tato tvrzení reagovala svým jedinečným stylem: "bohužel se vždy najdou sobci, kteří si umí jen stěžovat a ne tvořit".

Druhý způsob stále vyžaduje, aby společnost Amazon investovala určitou hotovost. Slibný start-up získal první investici a Amazon jako investor získal veškeré informace o vývoji. Společnost pak tato data okamžitě začlenila do svých stávajících produktů nebo na jejich základě vytvořila nové. Využitý start-up byl vyhozen a se svými zdroji neměl šanci konkurovat Amazonu, ani kdyby chtěl.

V roce 2015 společnost Amazon založila vlastní investiční fond Alexa Fund, pojmenovaný podle hlasové asistentky Alexy. Fond byl vytvořen na podporu začínajících podniků v oblasti hlasových technologií. V roce 2016 fond investoval do společnosti Nucleus, která vyvíjela videokomunikační zařízení spolupracující se službami Amazonu.

Po obdržení tajných informací o vývoji Amazon ujistil tvůrce, že nevydá vlastní produkt, který by mu konkuroval, ale po poskytnutí důvěrných informací tvůrci vsadili na osvědčené schéma. O necelý rok později Amazon vydal zařízení Echo Show pro videochat. Uživatelé samozřejmě dali přednost produktu obrovské korporace a prodej gadgetu Nucleus prudce klesl.

Byl tu také start-up DefinedCrowd, do kterého Amazon investoval prostřednictvím svého fondu rizikového kapitálu. Podle zakladatelky a generální ředitelky Daniely Bragaové měla společnost Amazon přístup k důvěrným informacím o vývoji společnosti DefinedCrowd. A na jaře 2020 se v rámci Amazon Web Services objevila služba A2I, která shromažďovala a označovala informace. A nějakou neuvěřitelnou "náhodou" je to přesně to, na čem původně pracoval DefinedCrowd. Vývojáři samozřejmě Amazonu přístup ke start-upu odřízli, ale bylo už pozdě.

Společnost Amazon podobnými podvody vydělává nejméně od roku 2010. V té době se zaměřila na LivingSocial, webovou stránku zhruba podobnou slevové službě Groupon. Amazon koupil 30 % jejích akcií a zástupci společnosti přirozeně získali místo v její správní radě. Podle osvědčeného vzoru si vyžádali informace o zákaznících webu a jejich kontaktech, načež je Amazon začal kontaktovat a nabízet lepší podmínky spolupráce. Společnost LivingSocial, která byla na pokraji bankrotu, převzal její konkurent Groupon.

A to byla jen kapka v moři, protože existuje mnohem jednodušší způsob okrádání. Zaměstnanci Amazonu použili údaje od nezávislých prodejců platformy k vývoji vlastních konkurenčních produktů. Společnost Amazon použila citlivé údaje o zákaznících, aby zjistila, jaké funkce má při uvedení svého produktu na trh kopírovat. Společnost Amazon například získala přístup k dokumentaci k nejoblíbenějšímu organizéru do kufrů aut na webu, který prodávala společnost třetí strany a okamžitě jej zkopírovala. Celkově vzato se neviditelná ruka trhu opět osvědčila.

<...>

V roce 2013 začal úspěšný prodejce cestovního vybavení John Morgan prodávat cestovní zboží na Amazonu a platit za to provizi tomuto tržišti. Zpočátku se vše dařilo a do roku 2016 dosáhly roční tržby z prodeje cestovních kufrů a plastových tašek 1 milionu dolarů. A právě tehdy se Morgana ujala umělá inteligence společnosti Amazon, která neustále sleduje, která kategorie zboží se prodává nejlépe.

Zanedlouho začal Amazon prodávat své vlastní cestovní kufry a tašky, které stály 22 dolarů oproti 35 dolarům od Morgana. Vzhledem k tomu, že jste museli Amazonu zaplatit provizi asi 7 dolarů a zaplatit za dopravu a skladování Prime, nebylo možné cenu snížit, aniž byste se dostali do deficitu. Ale to byl jen začátek. Brzy se začaly reklamy kopií od Amazonu objevovat přímo na stránce s Morganovým zbožím. "Přes noc mi zničili zboží," řekl Morgan.

Ale ani to nebyl konec. Aby se udržel v žebříčcích vyhledávačů, platil Morgan společnosti Amazon tisíce dolarů. Aby přežil, drasticky snížil ceny výrobků tím, že outsourcoval telefonický zákaznický servis, ale stále se dostával do deficitu. Poté si na zvýšení prodeje půjčil 300 000 dolarů od Amazonu (v roce 2018 tato společnost poskytla na takových půjčkách více než 1 miliardu dolarů).

A když se prodeje zvýšily, algoritmus umělé inteligence společnosti Amazon náhle prohlásil, že Morgan je v platební neschopnosti, a odmítl půjčku prodloužit - proti takovému rozhodnutí se nelze odvolat. "Netuším, čím se ten algoritmus řídil, a ani nemám nikoho, s kým bych o tom mohl diskutovat, to je na tom to nejhorší," říká Morgan. Následující rok utratil všechny vydělané peníze za splácení půjčky, kterou Amazon poskytuje s úrokem 12 %. Záchrannou půjčku se mu podařilo získat jen díky svým známým.

<...>

V prezidentských volbách v roce 2012 byl Bezos jedním z těch, kteří všemi svými prostředky podpořili kampaň tehdejšího prezidenta Baracka Obamy. Webové služby Amazon poskytly analýzu velkých objemů dat od správy webu, přes správu mailingových seznamů, údržbu databáze voličů až po "hromadné zpracování transakcí" s dary.

Obama vyhrál a na začátku roku 2013 už Bezos a Amazon podepsali s CIA desetiletou smlouvu na poskytování cloudových služeb v hodnotě 600 milionů dolarů. Amazon v té době nebyl poslední společností, ale celé odvětví očekávalo, že podobnou zakázku získá jeho hlavní a zkušenější konkurent, společnost IBM. Stručně řečeno, něco za něco, a Amazon se chlubil, že tato skutečnost dokazuje "nadřazenost jejich technologické platformy".

V roce 2013 koupil Jeff Bezos za 250 milionů dolarů deník The Washington Post. Jedná se o jedny z předních a nejuznávanějších novin v USA, které nejen formují veřejné mínění a názory politiků, ale také informují o CIA (včetně odhalení) a národní bezpečnosti. A nyní ji vlastní jeden z největších dodavatelů CIA. Už jen tento příběh ukazuje, jak jsou obchod, politika a zpravodajské služby provázané.

Jiní novináři navrhli, aby WP ve svých článcích o CIA upozornil na úzké obchodní vazby majitele publikace na zpravodajské služby. Šéfredaktor Martin Baron v reakci uvedl, že takové zprávy by byly pro čtenáře "zbytečnou povinností". Napsal také, že smlouvy se CIA v hodnotě stovek milionů dolarů "nemají nic společného se střetem zájmů mediálních organizací".

Neměli bychom si však myslet, že WP byl poctivý a nezávislý deník a že Bezos svými miliony zkorumpoval nevinné novináře. Vůbec ne - bývaly to neobjektivní noviny, které křičely o jedné věci a přehlížely jinou. V 80. letech za zavřenými dveřmi vysvětlovala Katherine Grahamová, šéfredaktorka deníku The Washington Post, velmi jednoduše, proč americký tisk nereagoval na skandál Írán-Kontra stejně jako na Watergate: "Jsou věci, které veřejnost nemusí a neměla by vědět. Věřím, že demokracie vzkvétá, když vláda může podniknout legitimní kroky k zachování svých tajemství a když se tisk může rozhodnout, zda otiskne to, co ví."

Jde jen o to, že zatímco dříve si autoři dovolovali jistou názorovou liberálnost (v dobrém slova smyslu) a dokonce i umírněnou levicovost, poté, co Bezos noviny koupil, se jejich tón prudce přiklonil doprava. Dokonce i takové umírněně sociálně demokratické požadavky, jako je ochrana národních parků a omezení soukromého pojištění ve prospěch státní medicíny, jsou tam dnes považovány za "radikálně levicové". Přesně tyto názory zastává i sám Bezos - více moci korporacím a my ostatní si nějak poradíme. Jde o to, do jaké míry majitel "nemá vliv" na redakční politiku.

<...>

V dubnu 2015 Amazon poprvé zveřejnil finanční zprávu své divize cloud computingu. Divize AWS dosáhla jen v tomto čtvrtletí příjmů ve výši 1,6 miliardy dolarů, což je meziročně o 50 % více. Díky kontraktům s vládou a CIA tato divize předstihla v ziskovosti hlavní obor podnikání společnosti Amazon, internetový obchod.

Již v listopadu 2016 představila společnost Amazon službu rozpoznávání obličejů Rekognition, která "umožňuje zákazníkům identifikovat osoby na základě databáze milionů obličejů téměř v reálném čase a používat je k prevenci trestné činnosti". A Amazon jednoduše umožnil, aby si službu Rekognition pronajímaly všechny vládní agentury od policie přes FBI až po NSA, stejně jako jakoukoli jinou službu.

A v roce 2018 vyšlo najevo, že Amazon Web Services bude využíván k nasazení rozsáhlého zpravodajského projektu CIA s názvem Mesa Verde. Dokonce i software pro analýzu tisíců terabajtů zvukových a obrazových dat, včetně veřejně dostupných dat z internetu, byl vyvinut ve společnosti Amazon. Podle agentury Bloomberg je AWS jedinou privátní cloudovou platformou, která smí uchovávat citlivé informace CIA. A vzhledem k tomu, že Google spolupracuje se CIA a Pentagonem stejným směrem, je snadné si představit, kolik dat, včetně osobních údajů, by se dostalo do rukou CIA.

Na takových vazbách mezi IT giganty a zpravodajskými službami není nic neobvyklého. Facebook například nedávno najal Bena Nimma, bývalého mluvčího NATO a vedoucího speciální operace britské zpravodajské služby Integrity Initiative, aby "vedl celosvětovou strategii proti vlivovým operacím" Ruska, Íránu a Číny. A právě před měsícem, v předvečer chybných (z pohledu USA) voleb v Nikaragui, Twitter na chvíli zakázal stovky účtů podporujících úřadujícího prezidenta. Facebook a Instagram zakázaly dalších 1 300 účtů.

Výběr z článků

https://vatnik.me/longreads/dzheff-bezos-i-imperiya-amazon-chast-1/

https://vatnik.me/longreads/dzheff-bezos-i-imperiya-amazon-chast-2/

Překlad KSM

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .