Za oponou - euro-atlantická propaganda o válce na Ukrajině

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 4. 2022

Twitter

Odhalující článek deníku „Rizospastis“ (oficiální list KS Řecka; pozn. překl.)

„Rusko možná vyhraje palebnou válku. Ale Ukrajina vítězí v informační válce. To je klíčem k získání podpory a sympatií spojenců.“

Výše uvedené vyslovil Sean McFate, starší člen euroatlantického „think tanku“ (expertního týmu) pojmenovaného „Atlantická rada“, jenž před několika dny hovořil s deníkem The Washington Post o úspěších ukrajinské vlády v informační válce.1)

Tato kampaň je založena na dobře vedené propagandistické mašinérii, zahrnující - kromě personálu ze států a imperialistických organizací - přes 150 společností komunikačních a pro vztahy s veřejností, jež spolupracují s ukrajinským Ministerstvem zahraničí s cílem, aby na informačním poli převládl euroatlantický obraz dění.

Ostatně jak upozorňuje „Washington Post“, tato kampaň je tak úspěšná, že několik západních představitelů zdůrazňuje, že „i když nemohou nezávisle ověřit mnoho informací, jež Kyjev vydává o vyvíjející se situaci na bojišti, včetně údajů o obětech na obou stranách, přesto představuje vysoce efektivní stratcom (středisko strategických komunikací)“.

Vyšší úředník NATO, který také promluvil pro Washington Post (pod podmínkou zachování anonymity), poznamenal, že „(ukrajinská vláda, pozn. red.) je skutečně jedinečná ve strategické komunikaci - mediálních, informačních i psychologických operacích.“

Dále se tentýž představitel NATO pokusil vylíčit tuto dovednost Kyjeva v propagandistické válce jako vlastní, když dodal, že doufá, že „západní země od nich převezmou vedení“.

Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. NATO se postaralo o to, aby na Ukrajině vznikly „agentury“, které by mohly být prostředkem jeho „know-how“ v umění propagandistické války, již v roce 1997, založením „Informačního a dokumentačního centra NATO (NIDC)“. Jde o mechanismus, jehož cílem je „zvýšit povědomí a porozumění NATO na Ukrajině“, školit „nezávislé“ novináře a další odborníky na média a komunikaci na desetiletí.2

„Mistrovská třída“ v propagandě USA a NATO

McFate není jediný, kdo je ohromen. V téže publikaci úředník ministerstva zahraničí poukazuje na to, že „Ukrajinci vyučovali mistrovskou třídu v informační válce“ a vysvětluje, že to, co se děje v oblasti informací, je „základní válečná komunikace“. „Budete zdůrazňovat vše, co je pro vás pozitivní – budete mluvit o ztrátách svého nepřítele, bagatelizovat své vlastní. Jaké je staré klišé – pravda je první obětí války? Státy v podstatě říkají, co je pro ně ve válce nejvýhodnější.“

Úředník ministerstva zahraničí USA těmito slovy nikoho nerozčílil. Zajímavá je však jeho „jediná obava“ z účinnosti propagandy ukrajinské vlády: „Síla vyprávění by mohla vést některé k domněnce, že se věci vyvíjejí lépe než ve skutečnosti, což by nakonec mohlo Ukrajince poškodit“.

Hodnocení penzionovaného generálporučíka Bena Hodgese, který sloužil jako velitel americké armády v Evropě, jsou na stejné vlně. Poznamenává, že i když snahy Kyjeva utvářet veřejné mínění na Západě byly úspěšné, nesplnily svůj konečný cíl „přesvědčit vůdce NATO, aby přijali bezletovou zónu nebo dodali stíhací letouny (ukrajinské vládě, pozn. red.).“

Odborníci na propagandu ze 150 zemí

Srdcem stroje, který „vyrábí“ válečnou propagandu, je mezinárodní koalice více než 150 komunikačních a společností public relations (pro vztahy s veřejností) z celého světa, které spolupracují přímo s ukrajinským ministerstvem zahraničí.

Potvrdila to zakladatelka ukrajinské PR agentury, která si nepřála být identifikována, v časopise PR industry „Prweek“. Uvedla, že její společnost dobrovolně pomáhá ministerstvu zahraničních věcí Ukrajiny ve spolupráci s globálním průmyslem společností v tomto sektoru.3)

Ve skutečnosti prozradila, že „dnes máme více než 150 globálních agentur, které jsou připraveny nám globálně pomoci.“ Anonymní ženskou postavou za těmito výroky je pravděpodobně Natalia Popovičová, zakladatelka a prezidentka skupiny společností „One Philosophy“, což je největší skupina komunikačních konzultantů na „postsovětských trzích“, jež čtyři dny po anonymním rozhovoru vyslovila své jméno v jiném časopise komunikačního průmyslu, „PRvokemedia“.

V rozhovoru uvedla, že zaměstnanci jejích společností, krizoví manažeři a komunikátoři, pracují na dobrovolné bázi „24 hodin denně, 7 dní v týdnu“, aby „bránili informační prostor Ukrajiny“.4)

Kontakty s monopoly a mocenskými mechanismy

Samotný tým Popovičové zahrnuje více než 90 specialistů spravujících silné portfolio klientů ze soukromého a veřejného sektoru, včetně Microsoftu, MasterCard, McDonald's, Opelu, Sanofi, a ukrajinských ministerstev financí a zdravotnictví, Národní banky Ukrajiny, atd.

Po „revoluci důstojnosti“, tj. převratu v roce 2014, založila Popovičová spolu s několika profesionály v oblasti komunikace a mezinárodních vztahů „Ukraine Crisis Media Center (UCMC; Ukrajinské krizové mediální středisko)“, organizaci, jejímiž dárci jsou velvyslanectví USA a Finska, Švédska, Norska a Nizozemska na Ukrajině, vláda Kanady, americká „Národní nadace pro demokracii“ a USAID, některé další „fondy“ financující „barevné revoluce“ a další rádoby pučisty po celém světě, a také britský „Institut pro státnictví“, u jehož dezinformačních kampaní vyšlo najevo, že se dokonce dostaly do Řecka a samozřejmě do NATO.

V letech 2015 až 2016 byla také poradkyní náčelníka správního personálu prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka, když si na úrovni prezidentské správy zajistila podporu pro „strategický plán pro reformu spojů“.

Projekt byl realizován s podporou amerického ministerstva zahraničí s cílem „vybudovat soudržnější a integrovanější přístup ke komunikaci na státní úrovni mezi všemi složkami moci: administrativou, parlamentem, vládou a Ukrajinskou národní bankou“.

Popovičová ve skutečnosti vedla řadu „národních veřejných vzdělávacích kampaní“ k revizi dějin kolem výročí druhé světové války, nezávislosti Ukrajiny a protikomunistických oslav „holodomoru“ - tj. „velkého hladomoru na Ukrajině“.

Je známo, že po roce 2014 revize dějin na Ukrajině spolu s „dekomunizací“ vykopala místní fašisty, kteří kolaborovali s nacisty proti SSSR, jako byl Stepan Bandera, a prohlásily je za „národní hrdiny“.

„Kavalérie“ komunikačního průmyslu

Úlohu koordinátora této gigantické propagandistické kampaně převzal generální ředitel britského subjektu „Public Relations and Communications Association“ (PRCA; Sdružení pro styk a komunikaci s veřejností) a zároveň výkonný ředitel „International Communications Consultancy Organization“ (ICCO; Organizace pro mezinárodní komunikační poradenství) Francis Ingham. PRCA je největším sdružením v komunikačním průmyslu, zastupujícím více než 35 000 profesionálů v oblasti vztahů s veřejností (public relations pro ty, kteří nesmí nebo neumí používat češtinu; pozn. překl.) v 82 zemích světa.

V rozhovoru potvrdil počet společností, které podporují ukrajinské ministerstvo zahraničí, a uvedl, že „agentury nabídly celé týmy na podporu Kyjeva v komunikační válce. Naše podpora ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny je neochvějná a bude pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba.“5)

Pablo O'Hana, zakladatel komunikační agentury „Apostrophe Campaigns“, popsal přínos mediálních společností: „Pracujeme na šíření oficiálních informací vlivnými kanály (s využitím našich klientů a sítí k jejich rozšíření), ověřujeme fakta a prosazujeme klíčová sdělení o ruské invazi na Ukrajinu. Spolupracujeme také s ministerstvem a jeho partnery na vyhledávání mediálních příležitostí, ověřování zdrojů a materiálů a pomáháme ve všech oblastech, na které se specializujeme.

Specializujeme se na politickou komunikaci (staráme se o politiky a politické strany na vysoké úrovni ve Velké Británii, USA a Evropě), takže jsme dobrovolně nabídli vše, s čím můžeme na této frontě pomoci, spolu s PR, médii, komunikátory, ověřováním faktů, grafickým designem, videografií, digitálními/sociálními médii atd.“

Ministerstvo zahraničí „odstupňovává“ a „upřesňuje frazeologii“

Další klíčovou postavou propagandistické kampaně je Jaroslav Turbil, který je od listopadu 2020 specialistou strategické komunikace na Ministerstvu zahraničních věcí Ukrajiny a ředitelem organizace „Ukraine.ua“, což je „digitální ekosystém Ukrajiny pro globální komunikace“.

Turbil začal svou kariéru v „Internews“, americké vládou financované „nezávislé agentuře“,6) jež vyškolila přes 80 000 lidí v mediálních a komunikačních dovednostech.

„Ukraine.ua“ poskytuje mimo jiné online portfolio propagandistických materiálů připravených k použití pro mezinárodní média, včetně videí a fotografií.7) Mezi nimi je jeden z prvních válečných dezinformačních produktů, audio údajné reakce vojáků na Hadím ostrově na ruskou válečnou loď; že titíž vojáci, kteří byli vyznamenáni Zelenským za jejich hrdinskou smrt a později samotné ukrajinské námořnictvo oznámilo, že jsou nakonec naživu!8)

Portfolio také obsahuje dokument, který je denně aktualizován o základní zprávy, jež musí být reprodukovány sdělovacími prostředky, jež mimo jiné stanoví, jaká správná volba slov a frází je klíčová.

Ve skutečnosti existuje samostatný dokument, jenž uvádí „správné“ a „nesprávné“ formulace o válce na Ukrajině: „Ruská klišé jako referendum na Krymu nebo »vůle lidu Krymu« jsou absolutně nepřijatelná,“ stojí v dokumentu; „měly by být nahrazeny frázemi jako „okupace a pokus o anexi Krymu“.

Pojmy „občanská válka v Donbasu“ a „ukrajinská krize“ jsou považovány za nepřijatelné a měly by být popsány jako „ozbrojená agrese Ruské federace v Donbasu, mezinárodní ozbrojený konflikt, ruská válka proti Ukrajině, rusko-ukrajinský ozbrojený konflikt“, a zároveň fráze „samozvané Doněcké a Luganské lidové republiky“ je také považována za nepřijatelnou a měla by být nazývána „dočasně okupovaná území v Doněcké a Luhanské oblasti“.

Zvláště zajímavý je dokument nastiňující cíl ruské invaze na Ukrajinu, jenž uvádí: „Zdá se, že základní hodnoty a DNA ukrajinské společnosti – láska ke svobodě, demokracii, svobodnému myšlení a evropským hodnotám – jsou hodnoty, které jsou pro Putina prokletím; nemůže tyto hodnoty ani pochopit, ani tolerovat – a tak se je místo toho snaží zničit. V důsledku toho je vojenská agrese a otevřené porušování všech mezinárodních norem a zákonů jedinou věcí, kterou je Rusko schopno navrhnout k povzbuzení nezávislých států, aby se pohybovaly na oběžné dráze „ruského světa“ – svého neoimperiálního projektu.“

Opravdu, všechno výše uvedené nezní povědomě tomu, co člověk najde v buržoazních médiích naší země (Řecko; pozn. překl.)? Válečná propaganda nespočívá pouze ve lžích a dezinformacích úředníků, lokajů-novinářů či jiných. Je produktem velkých specializovaných organizací a propagandistických mechanismů všech imperialistických mocností, které jsou mobilizovány, aby sloužily cílům každé strany, zatímco oběťmi jsou vždy samotné národy.

07-04-2022

Odkazy

1. https://www.washingtonpost.com/national-security/2022/03/16/ukraine-zelensky-information-war/

2. "Rizospastis" – úterý 15. března 2022, "The agencies of a parallel war"

3. https://www.prweek.com/article/1748159/global-pr-community-rallies-help-ukraine-government-comms

4. https://www.provokemedia.com/latest/article/from-ukraine-with-love

5. https://www.provokemedia.com/latest/article/global-pr-industry-pledges-communications-support-for-ukraine

6. https://internews.org/wp-content/uploads/legacy/2020-04/Internews_2018-Form_990-REDACTED.pdf

7. https://drive.google.com/drive/folders/19Q0fZoMH7Rl88OAwIeSakQ8lhy31qiHT

8. https://edition.cnn.com/2022/02/28/europe/snake-island-ukraine-russia-survivors-alive-intl/index.html

původní článek v řečtině je zde:

https://www.902.gr/eidisi/mme/291479/piso-apo-tin-koyrtina-apokalyptiko-dimosieyma-toy-rizospasti

• < Předchozí
• Další >