Komentátor Pepe Escobar poukazuje na nebezpečnou cestu další eskalace války v Evropě, kterou si zvolily vládnoucí třídy v NATO. Vývoj, kterého bychom se měli v Evropě obávat.
Plutokracie věří, že si pak bude moci koupit všechno za hubičku, zatímco mouchy budou dál klást vajíčka na mrtvoly Evropanů.
Jak se tedy dalo předpokládat, Le Petit Roi z Paříže byl v evropských volbách poražen. Vyhlásil předčasné parlamentní volby a rozpustil Národní shromáždění ve slepém a nejapném aktu pomsty vůči francouzským občanům, čímž fakticky zaútočil na francouzskou institucionální demokracii.
To však mnoho neznamená, protože vzory "svobody, rovnosti, bratrství" si již dávno uzurpovala hrubá oligarchie.
Druhé kolo těchto nových francouzských voleb se bude konat 7. července - téměř současně s britskými předčasnými volbami 11. července a jen několik dní před pomalu se rozhořívající městskou katastrofou, kterou představují pařížské olympijské hry.
V pařížských salonech se množí otázky, proč ten malý Rothschildův poskok s napoleonským komplexem nyní vyhazuje všechny své hračky z kočárku jen proto, že nedostal, co chtěl.
Vždyť to, co skutečně chtěl, bylo stát se "válečným prezidentem" - spolu s Kadaverem v Bílém domě, Starmerem ve Velké Británii, Ruttém v Nizozemsku, toxickou medúzou von der Lugenem v Bruselu a Tuskem v Polsku, ale bez nutnosti zodpovídat se francouzskému lidu.
Je téměř jisté, že Le Petit Roi bude čelit velmi reálné vyhlídce, že se stane chromou kachnou prezidenta, který bude muset poslouchat pravicový parlament; Elysejský palác již přispěl k cirkusu tím, že vyvolal dojem (později popřený), že by mohl odstoupit. V každém případě, kdyby Le Petit Roi utekl do války proti Rusku, žádný francouzský občan by ho nenásledoval, a už vůbec ne - ubohá - francouzská armáda.
V sázce jsou však větší věci. Po převratných - a příznivých - poselstvích, která minulý týden vyslalo petrohradské fórum globální většině a která byla založena na otevřenosti a inkluzivitě, bylo setkání ministrů zahraničí deseti zemí BRICS v Nižním Novgorodu nejdůležitější událostí tohoto týdne.
Ministr zahraničí Lavrov zdůraznil tři klíčové body:
1. „Země globálního Jihu již nechtějí být závislé na dvojích standardech Západu a jeho rozmarech“.
2. „Všichni vědí, že země BRICS jsou již nyní lokomotivou světové ekonomiky.“
3. „Zdůraznili jsme [na zasedání ministrů zahraničí zemí BRICS] nutnost důsledného úsilí o vytvoření nového světového řádu, v němž bude klíčová rovnost nezávislých států“.
Srovnejme to se stále se zmenšující schůzkou G7, která se konala tento týden v jihoitalské Apulii: stále stejné řečnění, od "nového tvrdého varování" čínským bankám („neobchodujte s Ruskem, nebo běda vám!“) až po hlasité hrozby vůči rusko-čínskému strategickému partnerství.
A v neposlední řadě další spiknutí s cílem strhnout úroky z obrovských ruských aktiv, která byla zmrazena/ukradena s úmyslem poslat je do země 404; sama toxická medúza oznámila, že země 404 dostane v červenci 1,5 miliardy eur z výnosů z ukradených ruských aktiv EU, přičemž 90 % těchto peněz půjde na nákup zbraní.
Pokud jde o náměstka amerického ministra zahraničí Kurta Campbella - muže, který vymyslel nefunkční "pivot k Asii" za působení harpyje Hillary Clintonové na počátku roku 2010 -, ten již navrhl, aby Washington uvalil sankce na čínské společnosti a banky za vztahy Pekingu s ruským vojensko-průmyslovým komplexem.
Podle několika parametrů je Evropa na pokraji imploze/exploze nikoli s třeskem, ale se skučením, a to kdykoli během několika příštích měsíců. Je třeba si uvědomit, že předčasné volby ve Francii a Velké Británii se budou konat současně se summitem NATO 11. července - kde bojovnost podněcovaná rusofobií dosáhne paroxysmálních rozměrů.
Z možných scénářů je třeba očekávat, že nějaký druh falešné vlajky bude připsán přímo Rusku. Mohlo by to být něco a la František Ferdinand, něco na způsob Tonkinského zálivu nebo dokonce typu USS Maine těsně před americko-španělskou válkou.
Faktem zůstává, že jediným způsobem, jak by tito "vůdci" napříč NATOstánem spolu se svým pokorným agentem MI6 v propocené zelené košili v Kyjevě mohli přežít, je vytvořit casus belli.
Pokud by k tomu skutečně došlo, mohlo by se datum posunout: mezi druhým týdnem července a koncem srpna, rozhodně však ne později než druhý týden v září.
Říjen by byl příliš pozdě: příliš blízko volbám v USA.
Připravte se tedy na léto, které prožijete nebezpečně.
Medvěd zatím zrovna nehibernuje. Prezident Putin před petrohradským fórem i během něj vysvětloval, jak "symetrická" bude odpověď Moskvy na kyjevské raketové útoky NATOstan - které již probíhají.
Střely s doletem 350 km a více dodávají tři členské státy NATO: USA, Spojené království a Francie.
"Symetrická" odpověď by tedy znamenala, že Rusko bude státům globálního Jihu dodávat vyspělé zbraně - schopné způsobit vážné škody citlivým uzlům impéria NATO.
A zde jsou hlavní kandidáti na získání těchto zbraní - jak se široce diskutovalo nejen na ruských televizních kanálech, ale také v kuloárech petrohradského fóra.
Západní Asie: Írán (který je již má); Sýrie (zoufale je potřebuje); Jemen; Irák (velmi by se hodily Hashd al-Shaabi) a Libye.
Střední, severovýchodní a jihovýchodní Asie: Afghánistán, Myanmar (tyto dvě země byly přítomny v Petrohradě) a Severní Korea.
Latinská Amerika: Kuba, Venezuela a Nikaragua (stačí se podívat na současný ruský vpád do Karibiku).
Afrika: Středoafrická republika, Kongo, Etiopie, Somálsko, Jižní Súdán a Zimbabwe (stačí se podívat na nedávné Lavrovovo africké turné).
A to nás přivádí k veselé záležitosti ruských námořních sil, které brázdí Karibik v čele s fregatou Admirál Gorškov vyzbrojenou hypersonickými raketami a jadernou ponorkou Kazaň.
Nepostradatelný Andrei Martyanov poznamenal, jak Gorškov "nese 32 Onixů, Zirkonů, Kalibrů a Otvet. Jedná se o nejmodernější a nejsmrtonosnější řízené střely v historii, které mají seriózní bojový rodokmen. Kazaň, SSGN [ponorka] třídy Jasen, nese také 32 vertikálních odpalovacích zařízení a navíc má 10 torpédometů, které mohou vypouštět nejen torpéda.
No, tato námořní síla tu zjevně není proto, aby rozpoutala třetí světovou válku. Martyanov vysvětluje, že "ačkoli obě mohou zasáhnout celé východní pobřeží USA a Kanady, nejsou tam z tohoto důvodu. Kdyby došlo na skutečnou třetí světovou válku, nedej bože, bylo by tam spousta Bulav, Avangardů, Sarmatů a Jarsů, kteří by tuhle strašnou věc měli na starosti. Ne, jak Gorškov, tak Kazaň jsou tam proto, aby dokázaly, že mohou dosáhnout na jakoukoli bojovou nebo strategickou dopravní loď převážející vojenský materiál ze Severní Ameriky do Evropy pro případ, že by se nějaký hlupák rozhodl pokusit se přežít konvenční válku s Ruskem v zemi 404″.
Ještě zajímavější je, že po pobytu v Havaně zůstanou námořní síly v Karibiku na sérii cvičení - a připojí se k nim další lodě ruského námořnictva. V těchto vodách zůstanou až do konce "Léta, kdy se žije nebezpečně". Pro případ, že by nějakého šílence napadla nějaká fantazie.
V Evropě mezitím nezadržitelně pokračuje možná eskalace do horké války, kdy NATO prostřednictvím svého epileptického norského kusu dřeva radikálně mění zavedená pravidla zástupných válek jedním nesmyslným výpadem za druhým.
Ozbrojené síly Ukrajiny (OSU) jsou již schopny prostředky NATO ničit ruská vojenská i civilní aktiva: sklady pohonných hmot, letiště, energetická zařízení, železniční uzly, a dokonce i soustředění vojsk.
Všichni by měli očekávat "symetrické" reakce.
Pro všechny praktické účely bylo zásadní rozhodnutí učiněno sofistikovanou plutokracií, která skutečně řídí show: donutit Evropu k válce s Ruskem. To je logika, která se skrývá za veškerou rétorikou kabuki divadla o "vojenském Schengenu" a nové železné oponě od Arktidy přes baltské čivavy až po vzteklé Polsko.
Plutokracie skutečně věří, že si pak bude moci všechno koupit za hubičku, zatímco mouchy budou dál klást vajíčka na radioaktivní mršiny Evropanů.
Pepe Escobar
Překlad KSM
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.