Connoly a Cuba - Solidarita v nerovném světě

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 7. 2024

Twitter

Následující stať je projev kubánského velvyslance v Irsku Bernarda Guancheho Henandeze na letošní vzpomínkové slavnosti na památku Jamese Connollyho v Arbour Hill v Dublinu:

„Všichni soudruzi, jsem toto odpoledne velice poctěn, že mohu vzdát hold památné postavě Jamesi Connollymu, významnému marxistovi a bojovníku, jehož příklad a myšlenky jsou stále platné ve stále nerovnějším a militarističtějším světě.  

Connolly byl jedním z mála velkých levicových předáků v Evropě, kteří odmítali I. světovou válku, tak jako Lenin, jehož Dekret o míru 8. listopadu 1917 navrhl okamžité stažení Ruska z I. světové války. Tato velká vlna třídních bojů v Irsku byla přerušena válkou, ale Connolly si zachoval pevný internacionalistický postoj jako Lenin, Rosa Luxemburgová a další internacionalisté.  

Hrdinská bitva Connollyho a jeho druhů byla opravdovým úderem. Přestože byli zmasakrováni, jejich příklad inspiroval velká revoluční hnutí dělnické třídy v pozdějších letech. James Connolly je součástí nejlepšího revolučního odkazu Irska i světa.

Co se dělo na Kubě v roce 1916, kdy byl Connolly zavražděn? Od počátku 19. století, ještě pod španělskou nadvládou, přitahovala Kuba chamtivost Spojených států. V roce 1805 zdůraznil Thomas Jefferson, třetí prezident mladé země, strategický význam ostrova a vyjádřil touhu po „snadném dobytí“.

V roce 1823 John Quincy Adams, tehdejší ministr zahraničí, rozvinul slavnou teorii „nízko visícího ovoce“, která připomínala existenci zákonů „politické gravitace“ a nepřirozenou povahu vazeb mezi Kubou a Španělskem. Ostrov „by mohl být přitažlivý jen kolem Severoamerické unie“. Téhož roku Jefferson poznamenal, že „Kuba by byla nejzajímavějším přírůstkem do našeho systému států“.

Během 19. století Washington nejméně šestkrát navrhl Španělsku, aby ostrov získalo, a vydělal na tom 100 milionů dolarů.

Spojené státy se rozhodly uvalit na Kubu své opatrovnictví prostřednictvím Plattova dodatku, násilně začleněného do nové ústavy, který jedinečně omezoval svrchovanost ostrova a povoloval mimo jiné vojenský zásah, kdykoli měl Bílý dům za to, že jsou jeho zájmy v ohrožení. Tak tomu bylo v letech 1906, 1912 a 1916, což Kubáncům pokaždé připomnělo nedokonalost jejich nezávislosti.

V roce 1953 znamenal útok na kasárna Moncada začátek období povstání. 1. ledna 1959 byl svržen Batistův vojenský režim, čímž se zrodila nová éra v kubánských dějinách.

Nástup kubánské revoluce, proti které Eisenhowerova administrativa od počátku vystupovala, stejně jako proces sociálně-ekonomické transformace vyvolaly silné napětí se Spojenými státy, které zavedly hospodářské sankce a od roku 1960 vyvíjely tajný program zaměřený na svržení havanské vlády.

Americká diplomatická rétorika se postupem času vyvíjela tak, že ospravedlňovala nepřátelství vůči Kubě. Republikánská Eisenhowerova vláda poukázala na proces znárodňování a vyvlastňování, aby vysvětlila zavedení prvních sankcí vůči Kubě. Prezident John F. Kennedy z demokratické strany se při vysvětlování posílení donucovacích opatření v únoru 1962 odvolával na spojenectví se Sovětským svazem. Jeho nástupci pak naráželi na to, že Havana podporuje revoluční hnutí a hnutí za nezávislost ve světě, zejména v Latinské Americe a Africe, aby ospravedlnili zachování nepřátelské politiky vůči ostrovu.

Od konce studené války a pádu Sovětského svazu v roce 1991 všichni prezidenti Spojených států, od George H. Bushe po Joe Bidena, přes Billa Clintona, George W. Bushe, Baracka Obamu a Donalda Trumpa, nastolovali otázku demokracie a lidských práv, aby ospravedlnili trvání sankcí vůči Kubě. Fidel vzdělával Kubánce podle principu štědré ruky lidem v nouzi a do centra zahraniční politiky země kladl solidaritu a integraci.

Fidel učinil z internacionalistické solidarity pilíř revoluce, když poskytoval podporu hnutím, která bojovala proti imperiálnímu útlaku v Latinské Americe, Africe a všude tam, kde to bylo potřeba.

První, kdo v prosinci 1961 těžil z kubánské pomoci, bylo Alžírsko, když vedlo válku proti francouzskému kolonialismu. Stejně tak Kuba hrála klíčovou roli v boji proti apartheidu. Kuba uskutečnila téměř 600 000 misí ve 158 zemích se všemi typy lékařských konzultací, jako jsou porody, chirurgické operace a očkování.

Rád bych využil této příležitosti a odsoudil krutou genocidu Izraele proti Palestině. Vždy vyjadřujeme solidaritu s palestinskou věcí a v současné době studují na Kubě stovky studentů z této arabské země.

Moje země prochází těžkou ekonomickou situací kvůli dopadu ekonomické blokády Spojených států, brutálně zesílené v souvislosti s COVID-19. Velmi agresivní opatření přijatá vládou bývalého prezidenta Donalda Trumpa, jako je nelegitimní označení Kuby za státního sponzora terorismu, jsou stále v platnosti, způsobují obrovské náklady a vážné humanitární důsledky pro kubánský lid (Kuba je z tohoto seznamu od května letošního roku definitivně vyškrtnuta; pozn. aut.).

Kuba čelí vážným komerčním a finančním těžkostem na všech trzích motivovaných severoamerickými opatřeními. Kombinovaný účinek výše uvedeného se projevuje vážnými problémy s dodávkami služeb, na kterých je obyvatelstvo závislé.

Uprostřed této obtížné situace Kuba trpí komunikační válkou, která se snaží lidi odradit, dále dráždit a obrátit je proti revoluci. K tomu se používají miliony dolarů a jsou využívány vysoce sofistikované informační a dezinformační technologie.

Snaží se stlačovat životní úroveň občanů, vyvolávat nespokojenost a snažit se mobilizovat segmenty obyvatelstva, aby páchaly násilné činy a manifestovaly proti vládě. Nepravdy, vykonstruované legendy a jejich šíření v hromadných sdělovacích prostředcích jsou využívány k vytváření obrazu země, která je sociálně nestabilní a nachází se v politické krizi.

Kubánský lid i mezinárodní společenství si uvědomují nekalou kampaň, kterou vláda Spojených států zahájila roku 2019, aby zdiskreditovala mezinárodní lékařskou spolupráci Kuby; vyvinula tlak na vlády, které o ni požádaly, a připravila národy o tyto zdravotnické služby.

V kampaních proti Kubě se používá jakákoli záminka. Dokonce i náboženská svoboda na Kubě, právo podporované tamní ústavou, je překrucována a zpochybňována.

Od roku 2019 je blokáda zpřísněna do krajnosti. Nebylo by přehnané tvrdit, že následky tohoto obléhání by se daly označit za zničující. To znamená, že solidarita s Kubou musí nadále posilovat, dokud jednoho dne nebude zločinná blokáda definitivně zrušena. Kuba má právo žít bez blokády.

Kuba znovu potvrzuje, že je stabilní, bezpečnou, jednotnou zemí, schopnou čelit velkým výzvám s kreativitou, úsilím a že její obyvatelstvo není v nebezpečí.

Chtěl bych vyjádřit upřímný vděk za toto pozvání a zopakovat naše uznání za vaši neochvějnou podporu.

Ať žije Komunistická strana Irska!“    

The Guardian [týdeník KS Austrálie] 24. června 2024

Překlad VS

• < Předchozí
• Další >