My jsme Amerika!

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 5. 2006

Twitter

Statisíce převážně hispánských imigrantů bojkotovaly během 1. máje -  Dne bez přistěhovalců práci a vydaly se do ulic amerických měst, aby ukázaly svou nepostradatelnost pro hospodářství USA. Řada továren, farem, obchodů a restaurací musela přerušit či omezit provoz. Také dopad na školství byl viditelný. V losangeleském školním okrsku, který je ze 73 procent hispánský, nešlo do školy 72 000 studentů druhého stupně základních škol a středních škol.

U této příležitosti demonstrovalo podle policejních odhadů v Chicagu 400 000 lidí, v Los Angeles na 300 000, v Denveru 75 000, v Houstonu přes 15 000 a na různých místech Floridy dalších 30 000 osob.
Chci, aby věděli, že jejich matka není zločinec, vysvětlila Benita Olmedová ze San Franciska, která nechala doma svou jedenáctiletou dceru a sedmiletého syna. Do USA přišla nelegálně z Mexika v roce 1986 a pracuje jako chůva.
Bojkot zorganizovali aktivisté z řad imigrantů, rozhořčení reformou přistěhovaleckého zákona, kterou už schválila Sněmovna reprezentantů. Podle ní by měli být ilegální imigranti odhalení v USA považováni za zločince a každý, kdo jim vědomě pomáhá při pobytu v USA nebo je jinak podporuje, by měl být pokutován.
Návrh zákona také počítá s výstavbou plotu na mexicko-americké hranici. V New Yorku demonstranti už v pondělí na několika místech vytvořili lidské řetězy, stejně jako ve Phoenixu, kde se centrem protestu stalo prostranství před obchodem Wal-Mart.
V Los Angeles se účastníci protestu oblékli do bílé a mávali americkými vlajkami, zatímco se mezi nimi proplétali tradiční mexičtí tanečníci. V Chicagu kráčeli v průvodu nelegální přistěhovalci z Polska a Irska společně s Hispánci za potlesku místních úředníků, kteří si odskočili v polední přestávce na oběd.
Průmyslová odvětví, která jsou závislá na přistěhovaleckých dělnících, byla viditelně zasažena. Největší americký zpracovatel masa Tyson Foods zavřel desítku ze svých 100 továren, v ostatních továrnách byl zaznamenán vyšší počet absencí . Společnost Goya Foods, která je údajně největším americkým potravinovým řetězcem vlastněným Hispánci, přerušila dodávky ve všech státech kromě Floridy. Na silnice tak nevyjelo 300 nákladních aut a pět milionů výrobků zůstalo ve skladech o den déle. Podle své mluvčí chtěl podnik vyjádřit solidaritu s přistěhovalci, kteří jsou jeho hlavními zákazníky.
V oblasti Los Angeles zůstaly zavřené restaurace a obchody a městu se vyhýbaly kamiony. V centru města byl zavřený zhruba každý třetí obchod, ochromena byla činnost přístavu. Na Floridě bylo podle agentury AP nejhůře zasaženo stavebnictví a školky. Agentura Reuters s odvoláním na floridské sdružení pěstitelů ovoce a zeleniny napsala, že zde rovněž zůstala doma polovina dělníků ze státních zemědělských farem.

Protesty navazovaly na demonstrace, které se konají již od března. 9. dubna po celých Spojených státech demonstrovaly statisíce lidí, kteří požadovali přijetí zákona, jenž by umožnil 11 miliónům ilegálních imigrantů legalizovat své postavení. Nejvíce - půl miliónu - se jich sešlo v texaském Dallasu. V pátek předtím totiž Senát nedospěl k dohodě o jeho znění. Demonstranti ve Washingotnu nesli transparenty My jsme Amerika. Mnozí byli v bílém, aby dali najevo, že netouží po násilí. Pochodů se mnohdy účastnily celé rodiny. Demonstrující současně odmítali stavbu zdi na hranicích s Mexikem. "Když nebudeme protestovat, nikdy nás neuslyší, uvedl na padesátitisícové demonstraci v San Diegu jeden z účastníků, 23letý stavební dělník Oscar Cruz, který do USA přišel načerno v roce 2003. Tisíce lidí vyšly do ulic také ve státech Nové Mexiko, Kalifornie, Minnesota, Michigan, Alabama, Utah a Oregon, třeba 30 000 jich bylo v minnesotském St. Pauli, velké byly také protestní akce v texaském Forth Worthu a Miami na Floridě.

Valabamském Birminghamu se sešly tisíce lidí u sochy Martina Luthera Kinga na místě, kde se v šedesátých letech střetli demonstranti za zrovnoprávnění černochů s policií. "Vrátíme se k hnutí za občanská práva, protože se jich to týká," hlásal tam metodistický pastor Lawton Higgs.

V pondělí 10. 4. pak pokračovaly statisícové demonstrace. Konaly se ve 140 městech v 39 státech. Ve Washingtonu se sešlo podle organizátorů půl miliónů lidí, v arizonském Phoenixu 200 000 a v New Yorku 125 000, policisté však uváděli nižší počty. Protesty trvají už několik týdnů, doposud největší byla půlmiliónová manifestace z 25. března v Los Angeles. Jde o největší protesty od šedesátých let, kdy se demonstrovalo proti válce ve Vietnamu a za zrovnoprávnění černochů.

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >