Slovensko se začíná bouřit

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 11. 2004

Twitter

9. září letošního roku byla v největším podniku v ružomberockém regionu – papírna Neusiedler SCP, a. s. rozběhnuta petiční akce. Stál za ní petiční výbor vedený Jozefem Danišem. Cíle petice byly následující – zvýšení tarifní mzdy o 50 Sk na hodinu v každé tarifní třídě, zastavení propouštění zaměstnanců a vyplacení mimořádné mzdy ve výšce 15 tisíc. Jeden z organizátorů jasně deklaroval smysl petice: “Nechceme z Ružomberoku další hladové údolí“.

Během posledních dvou let zavedla slovenská vláda brutální neoliberální šokovou terapii. Aby nalákala zahraniční investice, zavedla rovnou daň z příjmu, zisku firem a DPH 19 %, částečně zprivatizovala důchodový systém a zvýšila věkovou hranici pro odchod do důchodu 62 let pro muže i ženy. Nezaměstnanost se na Slovensku drží na 16 % a průměrná hrubá mzda pracujících se pohybuje kolem jedenácti tisíc korun měsíčně. Této situace zcela zákonitě zneužívá nadnárodní kapitál. Události posledních měsíců ale ukazují, že bezohlednému vykořisťování, kterému jsou nuceni čelit slovenští pracující, je možné se postavit.
 
Peticí za svá práva
9. září letošního roku byla v největším podniku v ružomberockém regionu – papírna Neusiedler SCP, a. s. rozběhnuta petiční akce. Stál za ní petiční výbor vedený Jozefem Danišem. Cíle petice byly následující – zvýšení tarifní mzdy o 50 Sk na hodinu v každé tarifní třídě, zastavení propouštění zaměstnanců a vyplacení mimořádné mzdy ve výšce 15 tisíc. Jeden z organizátorů jasně deklaroval smysl petice: “Nechceme z Ružomberoku další hladové údolí“.
Autoři petice chtěli mimo jiné poukázat na propastný rozdíl v platovém ohodnocení zaměstnanců nadnárodní papírenské společnosti Neusiedler, pod kterou ružomberocká továrna spadá, v různých zemích. Slovenští zaměstnanci firmy Neusiedler berou za stejnou práci v průměru 3x menší mzdu než v dělníci v Maďarsku a 6x menší než jejich kolegové v Rakousku. Společnost Neusiedler, která má své hlavní sídlo v Rakousku, se chová podobně jako většina jí podobných. V zemích jako je Slovensko drasticky zneužívá levnou pracovní sílu. Na západě jí to pak slouží k tomu, aby mohla snáze, pod záminkou absolutního přesunu výroby na levnější východ, bojovat proti sociálním zájmům svých zaměstnanců.
Petice se okamžitě setkala s velkým ohlasem. Během necelého týdne ji podepsalo přes 90% zaměstnanců výrobní sféry. Celkově ji podepsalo 1223 signatářů, což je více než polovina všech zaměstnanců. Ti se tak postavili nejen proti vedení firmy, ale i proti předákům místní organizace a Závodního výboru Odborového svazu dřevo-lesy-voda, kteří proti petici ostře vystoupili. Dokonce z jejich strany došlo i k zastrašování signatářů petice.
 
Vyhazov pro rebelanty
17. září se vedení Neusiedler SCP rozhodlo na petici konečně reagovat. Bohužel ne tak, jak by si její autoři asi přáli. Všichni členové petičního výboru totiž dostali od vedení podniku v tento den hodinové výpovědi. Propuštění bylo zdůvodněno závažným porušením pracovní kázně tím, že vůdci petiční akce „poskytli médiím ničím nepodložené zavádějící informace o mzdách zaměstnanců podniku a nabádali zaměstnance k divoké stávce, čímž hrubě porušili pracovní disciplínu a zároveň poškodili dobré jméno společnosti“.
Nejpozoruhodnější ale bylo, že vše bylo předem projednáno a odsouhlaseno vedením odborové organizace. Po tomto činu již jen málokdo nemluvil o odborových předácích jako o zrádcích nebo přinejmenším agentech vedení firmy mezi zaměstnanci.
 
Nové odbory
23. září zorganizovali členové petičního výboru a v tu dobu již bývalí zaměstnanci Neusiedler SCP před hlavní bránou protestní mítink zaměstnanců. Na demonstraci se sešlo přes 400 zaměstnanců podniku, kteří vyslovili podporu členům petičního výboru i vzniku nové odborové organizace, která by skutečně hájila zájmy svých zaměstnanců. Jozef Daniš na mítinku řekl, že „s odbory, které nahrávají vedení firmy a oprávněné požadavky zaměstnanců ignorují, nechceme mít nic společného, zakládáme novou závodní organizaci“. Dále uvedl, že na Neusiedler SCP podá žalobu za neplatnou výpověď.
Ustavující konference nové odborové organizace s názvem Papier se uskutečnila 8. října. Sešlo se na ní přes 60 odborářů. Ti prodiskutovali stanovy nové organizace a zvolili své vedení v čele s předsedou Jozefem Krnčanem. Jozef Daniš, který se stal místopředsedou organizace na konferenci prohlásil, že tímto zaniká činnost petičního výboru. Za požadavky petice by měla, dle jeho slov, nyní bojovat nová odborová organizace.
Vedení Neusiedler SCP ale odmítlo s novými odbory vůbec jednat. Navíc začalo členům nové odborové organizace vyhrožovat, perzekuovat je na pracovištích a dalších 14 z nich dokonce propustilo.
 
Mezinárodní solidarita
Skandální chování vedení firmy Neusiedler SCP vyvolalo silnou mezinárodní odezvu. Pobočky této firmy po celém světě byly zaplaveny protestními dopisy. Solidární dopisy byly naopak adresovány ružomberockým odborářům. Nejsilnější byla solidarita ze sousedního Rakouska, kde má firma své hlavní sídlo. Podporu zde deklarovala např. Platforma za bojovné a demokratické odbory. V Polsku se proti praktikám firmy Neusiedler SCP vyjádřila III. všepolská konference pracujících v Lodži. V České republice se protest, na kterém se podíleli i členové Komunistického svazu mládeže, konal před pražským obchodním zastoupením firmy. Z vedení britského Národního svazu učitelů vzešly výzvy k bojkotu veškerého zboží, vyráběného společností Neusiedler, ve všech školách Anglie a Walesu. Protestovaly také odbory v obrovských pákistánských papírnách Hamza a Cresent.
 
Boj pokračuje
V pondělí 8. listopadu po ranní směně se shromáždilo přes sto dělníků z Neusidler SCP, aby protestovali proti propouštění a zastrašování organizátorů a členů nové odborové organizace Papier. Protože zaměstnavatel znovu zastrašoval dělníky v továrně, když např. uděloval „kárná opatření“ s následkem krácení prémií za minimální pracovní chyby, někteří dělníci se shromáždění zúčastnili s tvářemi zahalenými šátky nebo šálami.
Jozef Krnčan, předseda nové organizace na shromáždění informoval, čeho bylo už dosaženo, aniž by byla odbory Papier byly oficiálně uznány. V říjnu byly vyplaceny zvláštní prémie a další, které byly plánovány na březen 2005, byly oficiálním dopisem zaměstnancům přislíbeny na letošní prosinec. Stejně tak půl roku starý požadavek na zvýšení tarifů u některých profesí byl nyní společností uplatněn. To vše zcela jasně jako výsledek tlaku petice a nových odborů.
Na mítinku promluvila i řada aktivistů jiných hnutí, kteří přijeli dělníky z Ružomberoku podpořit. Zuzana Cingeľová, aktivistka z U. S. Steel Košice, známá díky své hladovce před Úřadem vlády SR, řekla, že vystoupit a bojovat za nové odbory a propuštěné kolegy je povinností všech ostatních. Člen Studentského stávkového výboru z Bratislavy ve svém projevu uvedl, že boj ružomberských dělníků vidí jako součást stejné kampaně, kterou vedou oni, a pozval zástupce odborové organizace Papier, aby vystoupili na protestním. O sociálních bojích v Evropě, podobných tomu ružomberockému, promluvil účastník nedávného Evropského sociálního fóra v Londýně.
Na mítinku byla jednomyslně přijata výzva managementu, která požaduje okamžité oficiální uznání odborové organizace Papier, stažení výpovědí 14 propuštěným členům z posledních týdnů a 5 členům závodního výboru, původně petičního výboru, zastavení dalšího propouštění, okamžité zahájení jednání o požadavcích původní petice a sociálním programu, který bude předložen.
Na shromáždění bylo také odhlasováno vytvoření Ružomberského protestního výboru, který bude mít za úkol organizovat solidaritu zapojením dalších pracujících, studentů a nezaměstnaných ve městě a podporovat jejich požadavky. Byla také schválena výzva všem slovenským pracujícím, aby podpořili boj v továrně Neusiedler protestními peticemi a výzva zaměstnancům všech poboček Neusiedleru na světě, aby přistoupili k efektivním solidárním akcím, protestním peticím a – bude-li to nutné – k solidárním stávkám.
Boj ružomberockých pracujících je dnes v plném proudu a vítězství rozhodně není zaručeno. Již nyní jsou ale události ve firmě Neusiedler SCP důkazem toho, že vykořisťování Slovenska nadnárodními firmami nebude už nikdy tak jednoduché jako dřív. Slovenští pracující se mu totiž začínají učit bránit.

Milan KRAJČA

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >