Kapitalistickou Evropu čeká další krize

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 9. 2006

Twitter

Buď otevře brány přistěhovalcům, anebo bude muset podstatně zvýšit věk odchodu do důchodu. Jak jistě víte, v kapitalistickém světě existuje určitý trend, který jsme i v České republice již stačili pochytit. Rodí se stále méně dětí a na druhou stranu žijí staří lidé déle. To znamená, že počet ekonomicky aktivních lidí, kteří podporují osoby nad 65 let, stále více klesá.

Co na to Evropská unie říká? Jak uvažuje? Po svém...

Aby udržela hospodářství v provozu, vymýšlí si řadu "opatření". Jednou alternativou je zvýšit věk odchodu do důchodu na 75 let. Aby si např. Británie zachovala dnešní poměr lidí v produktivním věku vůči důchodcům, bylo by nutno zvýšit věk odchodu do penze na 72 let.

To ovšem vyvolává ostré protesty lidí, protože většina lidí nechce a nemůže pracovat déle než dosud. Další alternativou je snaha přenést odpovědnost za penzijní systém na občany - tedy zavést individuální šetření na penzi. Jenomže to by s sebou přineslo další polarizaci chudých a bohatých... Když opomeneme drastické možnosti (o kterých ale mnozí uvažují...), jako jsou různé způsoby eliminace starých lidí (počínaje likvidací bezplatného zdravotnictví, likvidací volných a zlevněných jízdenek až po fyzický útlak v práci a věkovému znevýhodňování starších lidí - což vede k zhoršení celkového fyzického a psychického stavu občana a tím i ke zvýšenému riziku jeho předčasného úmrtí..), napadá byrokraty už jen varianta přijmutí většího množství přistěhovalců. Dokonce i OSN už varuje, že se Evropa ocitne v krizi, pokud nedojde k radikálnímu zvýšení přistěhovalectví a to až k 60tinásobnému.

Podle studie OSN o rozdělení obyvatelstva bude v roce 2050 ve Velké Británii čtvrtina veškerého obyvatelstva starší 65 let. Ve Francii a v Německu to bude podobné a v Itálii bude starší 65 let třetina veškerého obyvatelstva.

Ve většině evropských zemí dochází k ostrému poklesu poměru počtu obyvatelstva ve věku od 15 do 65 let v poměru k počtu obyvatel ve věku nad 65 let. V roce 1950 byl tento poměr 6,24 v produktivním věku na každého důchodce. Do roku 2000 poklesl tento poměr na 4,08. Pokud nebudou připuštěni do Británie žádní přistěhovalci, tento poměr do roku 2050 poklesne na 2,36 pracovních sil v produktivním věku na jednoho důchodce.

Evropská komise odhaduje, že počet obyvatel EU v produktivním věku bude v nadcházejících deseti letech klesat a do roku 2025 poklesne asi na 223 milionů osob (v roce 1995 to bylo 225 milionů osob). Počet lidí starších 65 let bude dále růst a v roce 22 budou tito lidé tvořit 22 procent celkové populace - v současnosti tvoří 15 procent.

V Itálii existovalo v roce 1950 na každého důchodce téměř osm pracovních sil v produktivním věku, v současnosti je to méně než čtyři a v roce 2050 to bude 1,52. Itálie přešla ze všech zemí Evropské unie snad nejrychleji od kultury, kde lidé mívali osm nebo devět dětí, ke kultuře, kde má mnoho rodin jen jedno dítě anebo vůbec žádné.

V Evropské unii jako celek bylo v roce 1950 6,97 pracovních sil v produktivním věku na jednoho důchodce, v roce 2050 to bude 1,89 pracovních sil.

Protože je v současné době nepravděpodobné, že porodnost začne v Evropské unii stoupat, vypočítala OSN, kolik přistěhovalců bude zapotřebí, aby zůstal počet obyvatel v produktivním věku (15 až 64 let) na stejné úrovni jako dnes.

Má-li Británie udržet stejný poměr lidí v produktivním věku vůči penzistům do roku 2050, bude muset povolit přistěhovalectví více než 1 milionu osob ročně. V polovině století by se tak zvýšil počet obyvatel v Británii z nynějších 60 milionů na 136 milionů, z nichž by 80 milionů, neboli přibližně 59 procent obyvatelstva, byli přistěhovalci anebo jejich potomci.

Německo by potřebovalo k udržení stejného poměru mezi osobami v produktivním věku a důchodci 3,4 milionů přistěhovalců každým rokem. Roku 2050 by se skládalo 80 procent obyvatel Německa z přistěhovalců či jejich potomků.

Problematické je ovšem to, odkud by měli přistěhovalci být.

Doba, kdy se lidé stěhovali do Německa a Británie ze Středozemí, je totiž pryč. Portugalci neutíkají do Francie, ale zůstávají doma. Ve Španělsku drasticky klesla porodnost a tak přestalo vyvážet pracovní sílu...

Největším zdrojem přistěhovalectví bude tedy zřejmě kromě býv. východního bloku třetí svět, zejména Afrika a Asie. Jenomže přistěhovalectví z rozvojových zemí už vytvořilo sociální napětí ve většině evropských států.

Skinheadi vraždí v Německu cizince a v Británii bijí asijské řidiče autobusů. Boloňský kardinál Giacomo Biff nedávno šokoval Italy tím, že požadoval, aby bylo přistěhovalectví omezeno jen na katolíky a aby tím byla zachráněna "totožnost národa". Poukázal na to, že muslimové mají "odlišné jídlo, odlišné svátky i odlišnou rodinnou morálku". Sílí podpora pro ultrapravicové strany v mnoha zemích světa .

Možná si ještě pamatujete, že letos v létě zrušilo Německo své dlouholeté překážky, zabraňující imigraci počítačových odborníků z rozvojových zemí. Německo charakterizovalo toto své rozhodnutí jako dočasné. Velká Británie, kde je téměř třicet procent lékařů zahraničního původu, nedávno radikálně uvolnila své imigrační předpisy, takže se nyní v Británii mohou lehčeji usazovat kvalifikovaní lidé ze zemí mimo Evropskou unii. Veřejně to ale radši oznámeno nebylo...

O této otázce přistěhovalectví za účelem nahrazení pracovních sil se poprvé hovořilo v roce 2000 v létě na schůzce ministrů vnitra zemí Evropské unie. Tehdejší ministr vnitra Francie Jean-Pierre Chevenementtoto přistěhovalectví odmítl jako nástroj zaměstnavatelů k stlačování mezd. Pokud k tomu skutečně dojde, Evropa by si měla uvědomit, co to bude znamenat, a připravit se na to, že se stane rasově hybridní společností. "Veřejnému mínění musí být řečeno jasně, že Evropa, země přistěhovalectví, se stane místem, kde dochází ke křížení ras a kultur." řekl. Evropská unie bude muset v následujícím půlstoletí přijmout 50 až 75 milionů přistěhovalců. To vyvolalo odpor u pravicových stran, zejména u Britů, kteří argumentovali, že nedostatek kvalifikovaných pracovních sil v Evropské unii by bylo možno vyřešit intenzivnějšími kvalifikačními kursy občanům Evropské unie.

Evropská komise v listopadu 2000 již zahájila proces přijímání přistěhovalců - zamýšlí požádat členské země EU, aby sdělily, kolik přistěhovalců chtějí v budoucnu přijmout a jakou by měli mít kvalifikaci. Přitom nechce přijmout přistěhovalecké kvóty a argumentuje, že systém "indikativních cílů" by byl lepší. Komise pro Evropu navrhuje, aby byl pro přijímání přistěhovalců do Evropské unie vytvořen společný právní rámec. Pracovníci, kteří by byli přijati do Evropské unie, by dostali určitá práva, podle délky jejich pobytu v EU. Zároveň by měli mít možnost během času dosáhnout trvalého pobytu. V dlouhodobější perspektivě chce Evropská komise přistěhovalcům poskytnout určitou formu občanství. Snaha vytvořit integrovanou politiku EU vůči přistěhovalcům má jít ruku v ruce s úsilím vytvořit do roku 2004 společnou azylovou politiku EU.

V praxi asi ale začnou vlády používat kombinaci zmíněných přístupů: otevřou dveře přistěhovalcům, změní systém důchodového zabezpečení, a vytvoří pobídky pro ty, kdo budou chtít chodit do práce i po dosažení věku 65 let.

Nikdo však nejde ke kořenům. Nikdo si nepokládá otázku, proč je malá porodnost.

Malá porodnost není totiž jen jakousi módou. Je výsledkem asociálního působení společnosti, která nevytváří podmínky pro populační růst. Odpovědí na snahy o destrukci sociálních a důchodových programů Evropy by měly být požadavky na podporu mladých rodin, dětí, bezplatné školství, bytovou výstavbu. Požadavky na dostatek volného času pro výchovu dětí, dostupné zájmové, kulturní a sportovní aktivity. Požadavky na snížení pracovní doby, aby se vytvořily nové pracovní příležitosti a odstranila se nezaměstnanost. Atd.

Odpovědí na tyto snahy jsou v programech komunistických a levicových stran a hnutí.

Při stále se zvyšující produktivitě práce má společnost dostatek zdrojů pro zajištění důstojného stáří, plnou zaměstnanost, růstovou populační politiku i pro vícestranný rozvoj člověka.

Co se týče přistěhovalců, i oni mají stejná práva jako kterýkoliv jiný člověk. A proto prosazujme:

- Žádné kvóty pro přijímání přistěhovalců
- Volný pohyb osob
- Odstranění vízové povinnosti
- Otevření hranic
- Stejná práva pro všechny

(z archivu, 2001)

Zdeněk Štefek

• < Předchozí
• Další >