Nebudu psát o zdraví a vzdělání Bushe, nýbrž jeho sousedů. Nebylo to improvizované setkání. Agentura AP uvádí, že své vystoupení zahájil španělsky slovy: „V této zemi máme velká srdce“, jimiž se obracel k asi 250 zástupcům soukromých a náboženských skupin, nadací a nevládních organizací, z toho asi 100 ze Spojených států, kteří přicestovali na náklady jeho vlády do Washingtonu.
Světové síly milující mír a solidaritu musí být maximálně ostražité v souvislosti s prováděním převratného fašistického plánu ve Venezuele. Materiál z Caracasu s tak závažnými slovy nám poskytlo venezuelské velvyslanectví v Praze. Série akcí, k nimž dochází v těchto chvílích ve Venezuele, prokazuje zahájení realizace plánu na převrat, který má za cíl svrhnout vládu Bolívarské republiky Venezuely a prezidenta Huga Cháveze Fríase, zničit bolívarský revoluční proces a nastolit moc fašistické vlády napojené na imperialismus.
Událostí se řítí jedna za druhou neuvěřitelným tempem. Občas i několik současně. Člověk má chuť nebo spíše potřebu některé z nich, vzhledem k jejich mimořádnému významu a hodnotě jejich příkladu, okomentovat. Teď nemám na mysli to, co se stalo v Ženevě a co bylo považováno za zasloužený revoluční triumf zemí třetího světa. Budu hovořit o odpovědi Kuby Radě pro mezinárodní vztahy Evropské unie, která byla zveřejněna 22. června na první straně deníku Granma.
Při příležitosti svátku Státu Izrael předseda vlády Mirek Topolánek v rozporu s oficiálním postojem České republiky, EU a OSN označil izraelského okupanta za nositele a blízkovýchodního vyslance evropských hodnot, svobody a demokracie. Dokonce implicitně nazval úsilí o osvobození arabských okupovaných území a boj palestinského lidu za nezávislý a životaschopný stát, v souladu s podepsanými dohodami z Oslo s Izraelem i takzvanou Cestovní mapou a rezolucemi OSN, za nápor barbarství .
Neděle je příhodný den k četbě čehosi, co vypadá jako science-fiction. Bylo oznámeno, že CIA odtajní stovky stran týkajících se ilegálních akcí včetně plánů na zavraždění zahraničních vládních představitelů. Zčista jasna se zveřejnění zdrží, o den se opozdí. Nebylo podáno žádné rozumné vysvětlení. Někdo, možná z Bílého domu, materiál zběžně prohlédl.
Soud na Floridě čeká na příští měsíc, aby vyslechl odvolání v případu, který hodně vypovídá o vztazích mezi Spojenými státy a Kubou. Gerardo Hernández a další čtyři Kubánci byli na Floridě v prosinci 2001 odsouzeni za obvinění od snahy získat vojenská tajemství USA, přes špionáž mezi kubánskými exilovými skupinami, až, což byl Hernándezův případ, po spolčení k vraždě čtyř kubánských Američanů, jejichž plány byly zmařeny kubánskou vládou v roce 1996.
Ještě na konci minulého desetiletí vládla levice v řadě zemí EU, včetně těch největších a hospodářsky nejsilnějších. Během několika let se však kormidlo výrazně otočilo a pravice získává tam, kde ještě nedávno měla levice velmi silnou pozici čím dál větší vliv a politickou moc. Mohlo by se zdát, že jde o přirozený výkyv, který se po čase opět vrátí zpět. Domnívám se ale, že tak jednoduché vysvětlení zde neobstojí.
My, níže podepsané evropské komunistické a dělnické strany, vyjadřujeme svůj ostrý protest k rozmisťování »protiraketových« základen USA v Polsku a České republice, i takzvaných »běžných vojenských základen« v Rumunsku a Bulharsku. Tyto plány, důrazně odmítnuté lidem těchto zemí, ale též rostoucím hnutím ve všech evropských zemích, jsou v rozporu s mezinárodními smlouvami o omezování vojenských jednotek a jaderných zbraní a se širokým požadavkem na odzbrojení, kolektivní bezpečnost a mír.
18.6. 2007, v 16.14 hod. zemřela v Havaně v důsledku zhoršení dlouhé nemoci v posledních týdnech, soudružka Vilma Espín Guillois, hrdinka ilegálního odboje, význačná příslušnice Povstalecké armády a neúnavná bojovnice za emancipaci žen a obranu práv dětí. Narodila se v Santiagu de Cuba 7. dubna 1930 v rodině, která v ní od raného mládí pěstovala etické hodnoty, jež se jí staly vlastní, a vštěpovala jí touhu po vědění. Od mládí zaujímala Vilma revoluční politické postoje a aktivně se účastnila studentstkých demonstrací po batistovském státním převratu v roce 1952.
Situace na palestinských územích se v posledních dnech vymkla jakékoli kontrole. Pásmo Gazy po urputných a krvavých bojích plně ovládly ozbrojené milice Hamasu a západní břeh Jordánu ovládaný především stoupenci Fatahu nyní pořádá hon na aktivisty a představitele tohoto radikálního palestinského hnutí. Jde však jen o špičku pomyslného ledovce, neboť všechny tyto události mají společné jmenovatele - Evropskou unii, USA a Izrael.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.