II.světová válka 3.1929-1933: Každý sám za sebe tváří ke krizi

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 11. 2008

Twitter

Není jisté, zda současná krize pomůže pochopit krizi zvanou „1929", která řádila na konci třicátých let. Hlavním společným bodem je nezaměstnanost. Ale dnes neustále roste mezinárodni směna, zatímco v roce 1933 poklesla o dvě třetiny oproti roku 1929. Země. které disponovaly koloniální říší byly zřejmě nadmíru favorizovány, protože si mohly lépe než jiné země, zachovat svá odbytiště. Německo a Spojené státy měly mezi vclmocemi největší stupeň nezaměstnanosti. To snad nebylo hlavně proto, že neměly kolonie, ale v každém případě jejich názor byl takový.

Odtud pramení narůstající zatrpklost za Atlantickým oceánem vůči Francii a Anglii. Frankhn Roosevelt zvolený aby se pokusil učinit přítrž krizi, na tom nebyl jinak. Bývalý podtajemník námořnictva během Wilsonova prezidentování neučinil nikdy nic proti tomu, aby se bojovalo s představou, na niž kladli důraz jeho republikánští předchůdci, že účast země v první světové válce byl omyl. Spojené státv vyzývané Londýnem a Paříží, aby se zapojily do společné hospodářské a finanční politiky vůči krizi se proti tomu, na konference v Londýně v červenci 1933, příkře postavily.

• < Předchozí
• Další >