V červenci 1968 se strana BAAS znova dostává k moci. Zahájí neúprosnou represi vůči opozici a rozvíjí taktická spojenectví se supervelmocemi. V roce 1975 nová moc znárodňuje veškerou ropu. Zavádí se rozsáhlý program rekonstrukce země, industrializace, budování infrastruktury, vzdělávacího systému (Irák obdržel tři medaile UNESCO) a alfabetizační kampaň. Ropa musí sloužit rekonstrukci země. Industrializace v roce 1991 je srovnatelná s industrializací v Evropě. Válka v Zálivu přivede zemi o padesát let zpět.
V letech 1970 až 1975 věnovala irácká vláda 1,5 miliardy dolarů na rozvoj Kurdistánu.
Výuka byla povinná a bezplatná. Počet žáků základního cyklu činil v roce 1986 2 200 000. Ve středním cyklu 640 000 studentů a 90 000 studentů v technických učilištích. V pěti univerzitách bylo 130 000 vysokoškolských studentů. Celkem v roce 1986 třetina obyvatelstva chodí do školy, z toho přes 3 miliony studentů a žáků a 2 miliony dospělých v alfabetizačních kursech.
Pokud jde o problém politických svobod, byla dosažena svoboda žen. Ženy zaujaly v moderní irácké společnosti význanuié místo i když jich velký počet stále pracuje na polích. Ženy tvořily před první válkou v Zálivu 38 % učitelů, 31 % lékařů, 30 % funkcionářů, 11 % pracovníků v továrnách. Celkem 30 % aktivní části obyvatelstva.
V roce 1981 rozpočet ministerstva kultury dosáhl 30 milionu dolarů.
VÁLKA S IRÁNEM
Velká Británie vědomě vytyčila fiktivní a nepřesné hranice mezi Íránem a Irákem. A hraniční požadavky rozpoutaly válku vedenou Saddámem Hussajnem.
Francie, jakož i jiné země, půjčila letadla - francouzské stíhačky typu ?Super-étendart?, a prodala Iráku zbraně. Asi třicítka vlád. víc než tisíc podniku, soupeřilo v horlivosti a vynalézavosti, aby vybavily Irák mocnou válečnou mašinérií. Celková ztráta na hrubém národním produktu činila 500 miliard dolarů!'45
Obchodníci se zbraněmi dodali za 50 miliard dolarů zbraní na úvěr.
Irák měl, před válkou v roce 1980, k dispozici 15 miliard dolarú devizových zásob, ale v roce 1988 se octl se 70 miliardami dolarů zahraničních dluhů. Z toho 40 miliard vůči Západu a Třetímu svčtu a 30 miliard vůči zemím v Perském zálivu (Saúdská Arábie a Kuvajt). Dluh vůči Francii činil 28 miliard franku.
Irák byl podporován a podněcován jak Západem. tak i ropnými monarchiemi, aby učinil stop Íránské republice. Všechny evropské země i Spojené státy byly přáteli Iráku. Během oné doby měl Kuvajt k dispozici irácké ropné pole (Roumaliyah), aby zvýšil svou produkci a vyvolal snížení cen.
Osmiletá válka stála tři miliony mrtvých a zanechala obě země vyčerpané.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.