Irák oběť ropy IV.

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 11. 2009

Twitter

Západní země si chtějí zachovat vládu nad ropou Blízkého východu a proto tamní státy nesmí být nezávislé. Když Mossadek, ministerský předseda v Íránu, znárodnil ropu, CIA vyslala spěšně svého agenta, generála Schwarzkopfa (otce toho, který válčil v Zálivu!), aby podnítil povstání proti moci zvolené všeobecným volebním právem. Schwarzkopf si zachoval výtečné vztahy s důstojníky císařské armády, jejichž instruktorem byl v letech 1942 až 1948.

Represe vedl se svým přítelem generálem Zahedim. Když byl ministerský předseda Mossadck odsouzen k smrti za zradu, zahájila šachova moc proti národu krvavou represi. Zvláště na ropných polích v Abadanu, kde byly tisíce dělníků povražděny nebo uvězněny.

 Americký imperialismus se vždy usilovně snažil podporovat konflikty. Především proto, aby se mohl zmocnit bohatství. Postup jc vždy téměř stejný. Nejprve příslušnou oblast oslabit a pak si nad ní zajistit ekonomickou moc. Americký imperialismus nechce, aby existovaly silné státy, schopné zajistit svou nezávislost.

 Po válce proti Iránu, žádají Američané okamžitě Irák, aby snížil svou vojenskou kapacitu a vyhlašují embargo, aby jej zlomili. Když Saddám Hussajn ohlásí svůj záměr opět dobýt Kuvajt, Spojené státy ujišťují Iráčany: ?Je to záležitost, která se nás netýká?. Koncem července 1990 Irák shromáždil své jednotky na hranici Kuvajtu, což byl pohyb, který USA sledovaly hodinu za hodinou již od 14. července.

Saddám myslel, že má zelenou, ti.ze Západu mu to dlužili.

 Ale jakmile byl Kuvajt napaden, uvedla se do chodu válečná mašinérie.

 6. srpna 1990 Rada bezpečnosti rozhodla o vojenských a ekonomických sankcích proti Iráku.

25. srpna uvaluje letecké embargo.

 29. listopadu rozhoduje o uplatnění všech prostředku k potrestání Iráku a to počínaje 15. lednem 1991.

Ta samá Rada bezpečnosti, která se několikrát snažila uložit sankce proti Izraeli, ale bez jakéhokoliv úspěchu vzhledem k americkým vetům.

Několik příkladů.

 Americké veto proti rezoluci Rady bezpečnosti, která uvalovala vojenské a ekonomické sankce vůči Izraeli v roce 1982 vzhledem k obsazení syrských UZCIllI.

V červnu 1982 Spojené státy se postavily proti rezoluci Rady bezpečnosti, která měla uvalit sankce na Izrael vzhledem k jeho odmítnutí stáhnout se z Libanonu.

 V srpnu 1982 USA opakují své veto vůči nové rezoluci, která požadovala stažení Izraele z Libanonu.

 V srpnu 1983 se USA staví proti rezoluci Rady bezpečnosti, která hrozila uvalit sankce na Izrael vzhledem k jeho rozpínavé politice.

 V lednu 1988 nové americké veto proti rezoluci odsuzující Izrael za okupaci jižního Libanonu.

 V listopadu 1989 způsobí veto USA nezdar rezoluce, jíž sc protestovalo proti bourání palestinských příbytků.

 V listopadu 1989 rezoluce Valného shromáždění Spojených národů vyzývající k urovnání palestinsko-izraelského problému na základě vytvoření dvou států. Získala 151 hlasů proti třem hlasům (Spojené státy, Izrael a Dominikánská republika), ale na druhý den New York Times zveřejnily článek kritizující vliv arabských států na OSN. Tentýž deník se ale nikdy nezmínil o nátlacích Spojených států na Radu bezpečnosti.

• < Předchozí
• Další >