Karibská oblast byla privilegovaným místem, kde se soustřed'ovaly severoamerické ozbrojené intervence. V roce 1901 se uskutečnila první intervence tohoto století v Nikaragui a v roce 1903, jak jsme viděli, v Panamě. Průplav otevřel novou cestu Zjevnému předurčení.
V roce 1905 "v odpovědi na výzvu" několika vůdců dominikánské oligarchie budoucí nositel Nobelovy ceny "Teddy" Roosevelt rozmístil - za podpory námořních sil - yankeeovské výběrčí daní do celnic Santo Dominga. Přítomnost těchto přičinlivých expertů trvala čtyři roky.
Státní sekretář Elihu Root upozornil v oněch letech, že k intervencím dojde "pokaždé, když bude v nebezpečí severoamerický kapitál".
Dalším vylodění námořnictva v roce 1916 uvrhne Santo Domingo pod yankeeovskou botu až do roku 1924.
V Nikaragui prezident José Santos Zelaya - z liberální strany - byl u moci od roku 1893. Podařilo se mu zbavit se Angličanů ria atlantickém pobřeží a snažil se zainteresovat Japonce pro stavbu mezioceánského průplavu. Spojené státy považovaly tento postoj za výzvu a vyzbrojily konzervativce, kteří se proti Zelayovi vzbouřili a vylodili se v Bluefieldsu. Ten podal demisi, jakož i jeho nástupce José Madriz. Prezidentství tedy připadlo bývalému zaměstnanci yankeeovské důlní společnosti Fletcher, Adolfo Diazovi.
V roce 1912 však vypukla vzpoura - řízená liberály - a prezident Taft vyslal 1 700 námořníků, aby ochránili konzervativního prezidenta Adolfo Diaze. Zůstanou zde až do roku 1925.
Tehdy také vnutily Spojené státy Nikaragui Bryan-Chamorrovu smlouvu (5. srpna 1914), kterou je přinucena udělit práva na zřízení vojenské základny v zálivu Fonseca, jakož i postoupit na 99 let různé ostrovy a ostrůvky.
Salvador byl obsazen v roce 1921 a Honduras v roce 1924. Yankeeovské vměšování dospívá do takového bodu, že jmenování honduraského prezidenta se konalo v oněch letech na palubě severoamerického křižníku "Tacoma". Předchůdce budoucí přísahy složené v roce 1989 v Panamě na jedné yankeeovské základně "prezidentem" Endarou.
V Guatemale ovocnářská společnost United Fruit se severoamerickým kapitálem - vlastněným i Fosterem Dullesem, státním sekretářem a bratrem šéfa CIA - řádila v této oblasti od začátku století. Jako opravdový stát ve státě podepsala první kontrakt v roce 1901 s guatemalským diktátorem Estrada Cabrerou, zvěčněným Miguelem Angelem Asturias v El Seňor Presidente.
Na konci světové války Spojené státy začaly vytlačovat evropský - hlavně britský, ale též německý a francouzský vliv - z Latinské Ameriky. V tomto období Cardoso a Faletto uvádějí, že ,,..se zde rychle rozšiřuje americká přítomnost. Země pacifického pobřeží byly zcela začleněny do ekonomiky Spojených států a země Atlantiku, jako Brazílie, Uruguay a Argentina, upadly pod její vliv."
Od konce dvacátých let má severoamerický kapitál v této oblasti nespornou převahu.
Přítomnost yankeeovského kapitálu měla své okvětí v imperialistické politice, která jak jsme viděli, se projevovala během všech těchto let.
Příkladem toho byly nové zásahy v Mexiku.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.