Porušování práv v ČR 1989-1999

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 1. 2006

Twitter

Už oklepané klišé – to o té naší slavné demokracii, pod kterou je dovedně propagandou zamaskován kapitalismus – mně připomíná ono slavné a stále používané oslovení „Mí drazí Američané…“, které sice získalo tomu či onomu kandidátu křeslo amerického prezidenta, ale na druhou stranu vůbec nebránilo perzekuci nepohodlných lidí, také Američanů, s jinými názory. A to vůbec nemluvím o zahraničních operacích (jako je v poslední době tolik diskutovaná operace Condor, spojená s Pinochetem), které se pokoušejí vyvážet „revoluci“ (ve skutečnosti však kontrarevoluci, diktát amerického imperialismu) do celého světa.

I v naší republice, sice malé, ale věrné služce madam Albrightové, nemá opěvovaná „demokracie“ ke skutečné demokracii vůbec blízko. Lidé ale ztrácejí paměť, před podzimními volbami jsme svědky toho, jak se politici, kteří mají ono obrovské porušování lidských práv a ponižování člověka na svědomí, otřepali a útočí opět na teplá místečka. I když se skrývají pod heslem „Hlavou i srdcem“, i když nad nimi stojí strom či kříž, je úkolem komunistů otevírat lidem oči, aby je již nikdy nepodporovali…

Čistky

Hned po roce 1989, po „sametu“, jak se s oblibou říká, došlo k okamžitému porušování základních práv a svobod člověka. A to pro obrovské množství občanů. Při provedených čistkách bylo vyměněno 60 až 70 procent soudců, prokurátorů, policistů a dozorců. Zákonem ze 4. května 1990 bylo z pedagogické činnosti na vysokých školách vyřazeno 2 038 profesorů a docentů. Politická čistka na vysokých školách byla dovršena zákonem z 10.7.1993, kterým byl všem učitelům a vědeckým pracovníkům vysokých škol zrušen k 30. září 1994 trvalý pracovní poměr. Tento zákon postihl 11 400 učitelů a vědeckých pracovníků. Desítky tisíc zaměstnanců radši odešlo dobrovolně…

Občanské komise, zřízené zákonem z 9. května 1990, dávaly podnět k rozhodnutí o ztrátě způsobilosti k výkonu služby v SNB a ve Sboru nápravné výchovy. Propuštěným příslušníkům, kteří byli trvale nebo přechodně zařazeni ve složce Státní bezpečnosti, byly odňaty příspěvky za službu, odchodné a platové vyrovnání. Zřízení občanských komisí vláda odůvodnila zjištěním, že "kromě výjimek není prakticky možné prokázat příslušníkům úmyslné porušení služební přísahy nebo pravomoci veřejného činitele". Pokud Vám to něco připomíná, nebudete daleko od pravdy… Navíc v zákonech z 7.2.1995, jim byly odňaty nebo sníženy nároky na výsluhový příspěvek, resp. příspěvky za službu.

Ve všech demokratických státech měl značný negativní ohlas tzv. lustrační zákon, který záhy po vydání pracovně přímo postihl na 15 424 osob (nepřímo desetitisíce). Přestože Mezinárodní organizace práce vyzvala vládu, aby zabezpečila zrušení tohoto zákona a odškodnění nespravedlivě postižených osob, české ústavní orgány místo toho účinnost diskriminačního lustračního zákona prodloužily…

V rozporu s principy OBSE se v České republice zneužívá psychiatrie v politicky motivovaném trestním stíhání funkcionářů předchozího režimu. Rovný přístup stran k parlamentním volbám byl omezen systémem finančních kaucí. Parlamentní většina poslanců, která hájí zájmy vládní koalice, přijímá zákony porušující Ústavu a princip presumpce neviny. Takové zákony podepsal i prezident. Do právního systému státu je těmito zákony v rozporu s mezinárodními úmluvami zaváděn princip retroaktivity práva a princip presumpce viny. Jsou překračovány kapacity věznic. Neúměrně se prodlužují doby vazby. Veřejnoprávní sdělovací prostředky výrazně zvýhodňují ve svém vysílání pravicové strany a diskriminují strany levicové, zejména KSČM.

Důchodci

Asociální politika polistopadových vlád zasáhla i práva starých občanů, žen a mládeže. Např. v jediném roce byli důchodci ošizeni o 1,6 miliardy Kč, a to protiústavním zvýšením daní poživatelům starobních důchodů. Vláda si tuto částku ponechala, přestože Ústavní soud zákonné ustanovení o zvýšeném zdanění důchodců zrušil. Vláda dále neplnila zákonnou povinnost valorizovat důchody v závislosti na inflačním růstu životních nákladů, takže důchodcům vznikla v letech 1991 až 1995 újma v celkové výši kolem 100 miliard Kč, z toho u starobních důchodců 69 miliard Kč. Např. v dubnu 1994 navrhli komunističtí a levicoví poslanci vydání zákona o automatické valorizaci důchodů a ostatních sociálních dávek. Navrhli, aby orgánům oprávněným jednat za občanské sdružení, jehož předmětem činnosti je ochrana hospodářských a sociálních zájmů občanů, bylo dáno oprávnění vyvolat řízení před Nejvyšším soudem a před Ústavním soudem proti poškozování práv důchodců. Vláda a koaliční poslanci návrh odmítli…

Ženy

Přezíravý vztah projevovala vláda pravicové koalice též k ženám. V rozporu s předchozí zvýšenou právní ochranou pracujících žen byl zrušen zákaz zaměstnávat prací v noci těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok (změněno až novým zákoníkem práce z letošního roku…).

Komunističtí a levicoví poslanci podali v roce 1994 návrh k Ústavnímu soudu, aby obnovil právní ochranu pracujících žen a zrušil novelizaci, která umožňovala zaměstnávat prací v noci těhotné ženy a ženy, které pečují o dítě mladší než jeden rok, protože je v rozporu s právy žen, zakotvenými v Listině základních práv a svobod, v Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen, v Úmluvě o právech dítěte, v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Úmluvě Mezinárodní organizace práce o noční práci žen v průmyslu. Nezávislý Ústavní soud si k tomu vyžádal "odborná" stanoviska ministerstev zahraničních věcí, zdravotnictví i práce a sociálních věcí a na jejich základě návrh skupiny poslanců zamítl. Za skutečnou perlu lze považovat názor Ústavního soudu, že právně závazná Úmluva MOP o noční práci žen v průmyslu nepatří do kategorie mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách.

Školství

Zatímco před listopadem 1989 bylo základní střední i vysoké školství bezplatné a mládež dostávala učebnice zdarma, současný režim chce zavést na vyšších a vysokých školách školné (i když mu to jednou neprošlo, a i když je vláda sociálně demokratická), byť pod různým názvem, a omezuje bezplatné poskytování učebnic.

Děti

Asociální reformy polistopadového režimu opominuly potřeby dětí a nechávají je napospas násilí, bídě a nemocem. V ČR došlo v k výraznému zvýšení podílu dětí žijících v domácnostech s nízkými příjmy nebo dokonce v pásmu chudoby. Jen v letech 1989-92 se podíl dětí v domácnostech s nízkými příjmy (definovány hranicí 35 procent příjmů průměrné domácnosti) zvýšil ze 4,2 na 40,1 procenta. V pásmu chudoby (do 60 procent nízkých příjmů) bylo oproti 0,3 procenta v roce 1989 již 1,2 procenta dětí v roce 1992. Po roce 1989 zaznamenán největší pokles míry uzavíraných sňatků v celé oblasti, a to o plnou třetinu. Rovněž je pozoruhodnou skutečností, že v roce 1995 bylo v ČR již dvakrát více sebevražd dětí a mládeže než v celé bývalé ČSSR roce 1989.

Bydlení

Zvlášť tíživou se stala bytová situace nových manželských párů. Česká republika se v mezinárodním paktu o sociálních právech zavázala, že každému zaručí právo na bydlení. Ve skutečnosti však prakticky zastavila výstavbu nájemních a sociálních bytů, takže v současné době jsou v tíživém postavení statisíce uchazečů o vlastní byt. Svízelná bytová situace spolu s dalšími nepříznivými faktory a opatřeními vlády způsobila, že klesá prudce počet narozených dětí a že dochází k úbytku obyvatel. Český národ vymírá.

Zdravotnictví

Porušování základních lidských práv se nevyhýbá ani zdravotnictví. Podle Ústavy a mezinárodních závazků je stát povinen zabezpečovat občanům poskytování kvalitní bezplatné zdravotní péče. Vláda však svévolně zrušila dřívější osvědčenou koncepci socialistického zdravotnictví a zavedla systém, v němž se nositelem této povinnosti staly finančně krachující zdravotní pojišťovny. Krize ve zdravotnictví doprovázená bojem o jednotlivé položky seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, bezhlavou privatizací zdravotnických zařízení a decimací zdravotnického personálu, je výrazem bezohledného pošlapávání nejlidštějšího práva - práva na život a na ochranu zdraví.

Stejně tak jde o hrubé porušování národnostních práv velké skupiny Romů trvale usídlených na území České republiky. Těmto lidem bylo při zániku Československa v rozporu se závazky vyplývajícími z dokumentů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě odepřeno právo optovat pro státní občanství České republiky, takže se v důsledku ztráty československého státního občanství proti své vůli stali ve své vlasti bezdomovci.

Hlas lidu

Vláda pohrdá míněním vlastních občanů. Potřebuje je jen k tomu, aby ji ve volbách zvolili a dál již „o nich bez nich“. Odmítla přijmout zákon o referendu, přestože to Ústava ČR vyžaduje. O vstupu do NATO rozhodla bez referenda. Žádost o vstupu do Evropské unie podala vláda bez projednání v Parlamentu, bez souhlasu občanů a aniž by občany informovala o podmínkách a požadavcích s tím spojených. Jediné, na co vládní koalice a prezident mnohdy braly ohled, je mínění mezinárodních institucí a ostatních zemí Evropy.

Práce

V České republice bylo zrušeno právo na práci a začal v masovém měřítku útok na sociální práva občanů. 500 000 nezaměstnaných a desetitisíce dalších, kteří žijí v ekonomické nesvobodě, protože je jim upírána mzda, to je současný stav…

Právo na stávku je v ČR prozatím pouze politickou proklamací, neboť chybí prováděcí zákon. Právo na stávku - na základní lidské právo, které je zakotveno v našem ústavním pořádku, je na rozdíl od vyspělých zemí zaručeno pouze v případě kolektivního sporu o uzavření kolektivní smlouvy. Není tak naplňován ústavní pořádek České republiky.

Podobně jsou lidská práva občanů ČR potlačována zahraničními firmami, které usilují uplatnit vlastní pravidla a tak znevýhodnit české zaměstnance. To je v rozporu s dosud platným zákoníkem práce. Příkladem je nadnárodní firma McDonalds, která zaměstnancům zakazuje odborovou činnost. Stále vyšší počet zahraničních firem na našem trhu práce a rostoucí uplatňování cizího kapitálu mají vliv na zaměstnanecké a personální vztahy. Zahraniční firmy uplatňují v právních dokumentech, které upravují pracovní vztahy mezi nimi a zaměstnanci z ČR, některé prvky z jejich právních řádů. Většinou jde o doporučení, která ve srovnání se zákoníkem práce znevýhodňují české zaměstnance. Žádným předpisem podnikového charakteru nebo jednostranným opatřením zaměstnavatele nemůže zahraniční firma vyloučit působnost zákoníku práce…

Jak je vidět, můžete všem klidně říci, že demokracie v ČR skutečně je. Ale jde o demokracii v podstatě jen formální, jak ukazuje řada argumentů o neschopnosti kapitalismu, jako společenského systému, řešit globální problémy lidstva, včetně základních lidských práv a svobod. V těchto demokraciích se zpravidla nevládne z vůle faktické většiny, ale z vůle těch, kteří drží v ruce podobný kontrolní balík hlasů. Příkladem může být např. právě Česká republika, kde vládnoucí koalice stran dostala ve volbách např. v roce 1996 jen asi třetinu hlasů všech oprávněných voličů, a v senátních volbách dokonce necelých 23 % z nich. Přitom politici nejsou vybíráni podle jejich reálných kvalit, ale hlavně na základě drahých reklamních kampaní. Ty musí někdo zaplatit, což jsou hlavně ti nejbohatší kapitalisté, v našich podmínkách sponzoři - byť někteří jsou již dávno mrtví. Také odtud vyplývá i představa těchto mocenských sil o naplňování lidských práv a svobod.

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >