Před 70 lety, 14. března 1953, zemřel Klement Gottwald. Pouhých 9 dní po představiteli Sovětského svazu a komunistického hnutí Josifu V. Stalinovi, odešel i československý prezident Klement Gottwald.
Gottwald představoval nový typ politického představitele: na rozdíl od jiných politiků pocházel z lidu, z dělnické třídy, a nastupující komunistické hnutí, inspirované Říjnovou revolucí, umožnilo projevit jeho vynikající organizační talent a schopnost zachytit hybné síly dějin. V roce 1929 se postavil do čela skupiny prosazující potřebnou změnu politiky v Komunistické straně Československa, bolševizaci, proti oportunismu, politice přizpůsobení se kapitalismu. V té době se stává i nejvyšším představitelem KSČ a v právě probíhající katastrofické kapitalistické krizi, ožebračující široké vrstvy obyvatelstva, se chopí vedení třídních zápasů, hospodářských i politických. Třicátá léta, nástup fašismu a uchopení moci nacismem v Německu vedou k přeorientování komunistické politiky na protifašistický boj. V době vzedmutí národů proti fašismu se orientuje na lidovou obranu a protifašistickou frontu. Zrada imperialistických spojenců (Francie, Británie) a vládnoucí třídy Československa, snaha využít fašismu k porážce Sovětského svazu, okupace, donutily Klementa Gottwalda k emigraci a k vedení dalšího zápasu ze Sovětského svazu. Zde pomáhal organizovat odboj doma i zahraniční osvobozenecké jednotky. Citlivě vytváří politickou orientaci na antifašistickou revoluci. Vstupoval přitom v jednání i s buržoazními představiteli, u kterých si získal respekt. Po osvobození Československa Rudou armádou a vítězných volbách se staví za další prohlubování antifašistických a lidových přeměn. Pokus buržoazních představitelů pokrokové přeměny zastavit v únoru 1948 byl právě schopnou Gottwaldovou politikou a se vtažením širokých mas do politické reprezentace zamezen. Klement Gottwald se stal v roce 1948 prezidentem země, první, který pocházel z dělnické třídy. To představovalo revoluční stupeň v socialistických přeměnách, které se dočkaly zuřivé nenávisti od vnitřní i zahraniční reakce – hospodářské blokády, válečného nebezpečí, nárůstu špionáže a sabotáží. Přes veškeré problémy, Gottwaldovo vedení nastartovalo socialistický rozvoj našich národů, na kterém bylo možné později vyvinout širokou průmyslovou základnu a relativně soběstačné hospodářství a zemědělství. Další vývoj Československa na těchto revolučních přeměnách stavěl. Proto buržoazní ideologie vkládá tolik energie do pomluv a snahy vymazat socialistické výdobytky, včetně sociálního systému.
Přes změny taktiky v různých fázích politického třídního zápasu, Gottwaldův cíl zůstal týž: porazit reakci (která sahala i k těm nejextrémnějším metodám) a vybudovat společnost bez vykořisťování, chudoby a krizí, zapojit přitom lidové vrstvy, pracující do správy a řízení.
První parlamentní projev (1929) http://ksm.cz/literatura/173-klement-gottwald-prvni-parlamentni-projev
Sjednotit se - bojovat - zvítězit! (1933) http://ksm.cz/literatura/179-klement-gottwald-sjednotit-se-bojovat-zvitzit
O stávkovém hnutí a o boji nezaměstnaných v Československu (1933) http://ksm.cz/literatura/3833-klement-gottwald-o-stavkovem-hnuti-a-o-boji-nezamestnanych-v-ceskoslovensku
Nedáme si rozbít republiku! (10.9.1938) http://ksm.cz/literatura/549-klement-gottwald-nedame-si-rozbit-republiku
Po mnichovském diktátu (11. 10. 1938) http://ksm.cz/literatura/548-klement-gottwald-po-mnichovskem-diktatu
Chtěli jsme bojovat (26.12.1938) http://ksm.cz/literatura/4233-klement-gottwald-chteli-jsme-bojovat
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.