Recenze: Mnichov - Na prahu války

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 2. 2022

Twitter

Uveřejňujeme překlad recenze Borise Rožina alias Colonel Cassad na britský film na Netflixu Mnichov – Na prahu války. Rožin se soustřeďuje na celkové hledisko pro 2. světovou válku, odvrácení Hitlerovy agresivity na východ, na snahu filmu o ospravedlnění Nevilla Chamberlaina, než na československé reálie. Ty ve filmu prakticky chybí, a tak se nedozvídáme o mobilizaci, krocích české elity, a zapojení lidových sil (společně s KSČ). Ty jsou pro Brity druhotné, navzdory tomu, že okupace Československa opravdu pomohla vyzbrojit Hitlera. K tématu existují samozřejmě lepší vyjádření, jako jsou Vávrovy Dny zrady https://www.youtube.com/watch?v=HnOG09U2wps . Pro pochopení politiky komunistů při obraně země proti fašistickému agresorovi stojí za připomenutí Gottwaldova analýza na půdě Komunistické internacionály, učiněná bezprostředně po Mnichovu. http://ksm.cz/literatura/4233-klement-gottwald-chteli-jsme-bojovat

Zhlédl jsem nový film o mnichovské dohodě, v níž Britské impérium a Francie předhodily Hitlerovi Československo.

Film je svérázným převyprávěním některých skutečných událostí kolem mnichovské konference, na jejichž pozadí se rozvíjí fiktivní špionážní zápletka o tom, jak se Chamberlainův tajemník snažil zabránit mnichovské dohodě s pomocí svého bývalého spolužáka z Oxfordu, který pracoval jako překladatel na říšském kancléřství. Jelikož je ovšem výsledek mnichovského spiknutí znám, je hodnota hlavní dějové linie poněkud sporná, protože divák, který má aspoň nějaký přehled o historii ví, že se jim to nepodaří a československé pohraničí bude vydáno Hitlerovi se všemi důsledky.

K čemu je věta s "pokusem o atentát na Hitlera", když je známo, že Hitler v tichosti opustí Mnichov? Nakonec se z jednoho z hrdinů stane zbabělec, který celý film tvrdí, že musí jednat, a v rozhodující chvíli sám neudělá to, k čemu vyzval ostatní. Protože Hitler má příběh zamluvený.

Ale tady lze docela pochopit autory, kteří si vzali za základ nějaký beletristický román o Mnichovu, kde potřebovali zábavnou linii, aby se diváci pod tíhou historické expozice nenudili. Vcelku se s těmito předpoklady dá žít, zvláště když se v tomto fiktivním příběhu jen tak mimochodem objevuje téma generálovy opozice vůči Hitlerovi (která se později rozvinula ve "Staufenbergovo spiknutí"), který skutečně existoval a měl vztahy s Británií. Myšlenka "odstranit Hitlera" se již zrodila v hlavách některých generálů, kteří se obávali, že válka bude pro Německo katastrofálnější než ta předchozí. Ne že by se báli války a chtěli mír, jen příliš nevěřili v Hitlerovu schopnost dovést válku do vítězného konce proti mimořádně nebezpečným protivníkům. A následná válka ukázala, že se obávali správně. V řadách německých generálů však tvořili drtivou menšinu.

Samotné spiknutí je prezentováno prizmatem podivína Chamberlaina, který si podle filmu skutečně přál mír, a proto Hitlerovi ustoupil, za což zaplatil. Jeho motivace je zde podrobně ukázána. Zároveň je v závěru přímo řečeno, že společné komuniké Hitlera a Chamberlaina bylo Chamberlainovým "mazaným plánem", jak poskytnout Británii alibi (že chce mír a Hitler válku) a získat čas na přípravu války. To je poněkud pochybné tvrzení, protože i bez tohoto komuniké Hitler přímo porušil Mnichovskou dohodu tím, že se zmocnil zbytků Československa, čímž se Německo stalo agresorem i bez komuniké.

Ironií je, že k ospravedlnění Chamberlaina je přijata teze, že podpisem paktu o neútočení s Německem získal Stalin téměř dva roky na přípravu války. Film tvrdí, že Chamberlain dal Británii a jejím spojencům rok na přípravu války. Celkově vzato, vykrádají argumentaci ze sovětské historiografie. Samozřejmě se zamlčuje, že po obsazení Československa (ve dvou etapách) byl Hitler na následnou válku na úkor zbraní, zdrojů a průmyslu Československa mnohem lépe připraven než Britské impérium a Francie. Celkově jde o poněkud bizarní pokus ospravedlnit Chamberlaina.

Přesto film jako celek naznačuje, že Británie a Francie tím, že nedokázaly zastavit Hitlera v Československu, učinily druhou světovou válku nevyhnutelnou. Hlavní hrdina po návratu z Mnichova své ženě na rovinu říká, že válka je nyní nevyhnutelná a on půjde sloužit jako pilot. Protože Hitler by válku začal tak či onak a jeden z hrdinů několikrát říká, že Hitler se stejně nezastaví, ať už s ním byly podepsány jakékoliv smlouvy, takže se muselo bojovat v Mnichově. A protentokrát nepadne ani slovo o "spiknutí diktátorů" nebo o tom, že "Stalin začal druhou světovou válku“ (jak je běžné v unijním diskurzu).

V souladu s tím je tento postoj bližší sovětskému historiografickému stanovisku, které poukazovalo na to, že to byla mnichovská dohoda, která učinila válku nevyhnutelnou, zatímco SSSR trval na tom, aby byl Hitler odmítnut a byl vytvořen systém kolektivní bezpečnosti, kde by Británie, Francie, SSSR, Československo a Polsko měly záruku, že vojenskými prostředky zablokují expanzi Třetí říše.

Jak je však známo, tyto Stalinovy návrhy byly západní diplomacií torpédovány a pokusy SSSR vyjednat vojenskou pomoc Československu byly rovněž zablokovány. Západ se raději vzdal Čechů, kteří nebyli na konferenci, kde se rozhodovalo o osudu jejich země, ani pozváni. Když už Hitler pohltil celé Československo a požadoval od Polska (s nímž se předtím dělil o Československo - ve filmu mohla být ukázána německá, polská a maďarská vojska, která vtrhla na československé území a obsadila je - pro pozadí) Gdaňsk, tentýž Chamberlain poskytl Polsku britské záruky, který vytvořil mechanismus pro vstup Británie do války s Německem, a jak Liddle-Garth zdůraznil, Británie tím vlastně vložila otázku svého vstupu do války do rukou polského vedení, které bylo podle názoru britského historika vyloženě nespolehlivé a pochybné.

SSSR se na jaře a v létě 1939 pokoušel vyjednávat s Británií, Francií a Polskem o společném postupu proti Německu. Británie a Francie pouze imitovaly jednání a Polsko rozhodně odmítalo společné akce se SSSR proti Německu, protože již v roce 1938 polské vojenské vedení věřilo, že "rozbití SSSR je základem polské politiky na Východě". A možnost společné války proti Sovětskému svazu a Německu, než si vyžádají Gdaňsk, byla pro Varšavu mnohem zajímavější. Pak došlo k uzavření paktu Molotov-Ribbentrop a válka začala v uspořádání výhodném pro SSSR, nikoli pro Britské impérium. Zároveň bylo rozdrceno Polsko, které by jinak mohlo vystupovat jako spojenec Třetí říše ve válce proti SSSR. Pokud došlo k nějakému přehmatu, pak to bylo přecenění Francie, která se v roce 1940 nečekaně příliš rychle rozpadla a očekávání, že Hitler na Západě na dlouhou dobu ustrne, nebylo oprávněné. V roce 1939 to ovšem nebylo samozřejmé. V logice filmu se však jedná o manévry již před začátkem války, která byla jaksi nevyhnutelná.

A toto pozadí ve filmu prostě není - SSSR a jeho návrhy na řešení československé krize ve filmu neexistují. Důvody spočívají v tom, že v případě Československa nešlo jen o Chamberlainovu "touhu po míru". Cílem politiky německého appeasementu bylo zajistit mír na Západě a nasměrovat německou expanzi na Východ, proto byla realizována mnichovská dohoda, která Německu přenechala Československo, ale zajistila, že na Západě nebude válka. Britští vojáci nemuseli podruhé během jedné generace umírat v zákopech severní Francie a Belgie.

V Moskvě to bylo jednoznačně vnímáno jako spiknutí západních "demokracií" s Hitlerem a následující rok pakt o neútočení s Německem obrátil německou agresi opačným směrem, za což Západ Stalina dodnes nenávidí, protože konfigurace světové války se ukázala být zcela jiná. Konfigurace světové války vůbec nebyla taková, jak si ji představovali ti, kteří pomohli Hitlerovi k moci a vyzbrojili Německo pro tažení proti bolševismu, který ani neskrýval (jak napsal v Mein Kampfu), že Německo hodlá dobýt "životní prostor na východě".

Otázka donucení Československa ke kapitulaci je také sotva zmíněna. Ve filmu jen občas zazní teze, že Češi prostě nebyli pozváni. Nebyli však jednoduše nepozváni. Západní země (např. mise lorda Runcimana) byly diplomatickou cestou upozorněny, že Československo nepodpoří a že je třeba přijmout Hitlerovy podmínky, ačkoli Češi byli téměř do konce na pochybách, zda se mají vzdát, nebo bojovat proti Hitlerovi.

Proto také existovaly dopisy Beneše do SSSR, v nichž se dotazoval, zda je SSSR připraven plnit své závazky k ochraně Československa. Nakonec však Čechům svázali ruce a kapitulovali.

Je celkem pochopitelné, proč se tyto body nezmiňují, protože se dotýkají vysoce toxického tématu přivedení Hitlera k moci a snahy využít ho proti komunismu v Evropě. Je mnohem snazší schovávat se za Chamberlaina, hlupáka, který měl taktiku a držel se jí, protože měl "mazaný plán" a "chtěl mír".

Z historického hlediska tak film zanechává spíše rozporuplné dojmy. Na jedné straně je začátek války nepřímo kladen za vinu Británii a Francii, které Hitlera v Mnichově nezastavily a učinily válku nevyhnutelnou. Pakt o neútočení uzavřený mezi SSSR a Německem nemohl začátek války ovlivnit, protože Hitler by se stejně nezastavil, což dokazuje celá dějová linie s ukradeným dokumentem z Ribbentropovy kanceláře. Na druhé straně film mlčí: proč byla prováděna politika appeasementu a proč jí bylo podřízeno Rakousko a Československo, proč byly Československu svázány ruce a proč byly nabídky pomoci ze strany SSSR ignorovány.

Po umělecké stránce však film není špatný, přestože je převážně konverzační. Autoři si dali záležet na kostýmech, nechybí družina z roku 1938, některé postavy se dokonce podobají svým historickým předobrazům - Chamberlain, Mussolini, Canaris, Daladier, Henderson. Některé záběry přímo vizualizují slavnou sérii barevných fotografií z Mnichova nebo záběry z Chamberlainova příjezdu do Británie, kde mává zmačkaným papírem s prázdnými slovy o míru. (https://maysuryan.livejournal.com/715675.html)

Celkově je to docela koukatelné. Učit se z něj dějiny ale nemá smysl.

Boris Rožin

Zdroj https://colonelcassad.livejournal.com/7402224.html

Překlad KSM

• < Předchozí
• Další >