...jeden z nejzločinnějších útoků proti bezbrannému městu... začínajícímu na "G"...
"GAZA?"
"Tak tedy... reforma církve, pedofilie, Vatikánská banka IOR, zmizelí Argentinci..."
Skladba skupiny Calle 13 nazvaná jednoduše Latinoamérica. Portorickou kapelu Calle 13 založili nevlastní bratři René Pérez Joglar, který si říká Residente, Eduardo José Cabra Martínez přezdívaný Visitante a jejich sestra Ileana Cabra Joglar známá jako PG-13. Jejich vztah k lidu Latinské Ameriky naznačuje tento klip, podobně jako písnička Querido FBI (Drahá FBI) ukazuje jasný postoj k US impériu.
Je to již téměř dva měsíce, kdy se v kinech objevil film režisérky Kathryn Bigelowé "Třicet minut po půlnoci" (Zero Dark Thirty) a diskuse o tomto "kulturním" díle, omlouvajícím mučení a násilí, kterého se dopouští imperialistická americká administrativa nejen ve světě, ale i ve vlastní zemi, a které se neliší od 99% hollywoodských filmů, je v USA a ve světě pořád ještě živá.
5. prosince 2012, 10 dnů před svými 105. narozeninami, zemřel v nemocnici v Rio de Janeiro světoznámý brazilský architekt a komunista Oscar Niemeyer.
Narodil se v Riu v roce 1907, studoval uměleckou školu, během studia pracoval v tiskárně. První stavba, na které se podílel, byla budova ministerstva školství a zdravotnictví v roce 1936, kde byl jako konzultant přizván také švýcarský architekt Le Corbusier. Od té doby navrhnul v Brazílii i jinde po světě mnoho staveb a významně ovlivnil světovou architekturu. Přestože mu byly několikrát odmítnuty víza ke vstupu do USA pro jeho komunistické postoje, podílel se společně s Le Corbusierem na návrhu sekretariátu OSN v New Yorku. I díky svému dlouholetému přátelství s brazilským prezidentem Juscelinem Kubitschekem vytvořil celkovou koncepci nového brazilského hlavního města Brasília a vyprojektoval mnoho budov v něm. Toto město bylo zařazeno UNESCO na seznam světové dědictví v roce 1987. Po nástupu diktatury v Brazílii, kdy byla stále více omezována možnost jeho práce, opustil na protest akademické posty a nakonec emigroval do Francie a cestoval po světě. Mezi navštívenými zeměmi byl také Sovětský svaz a Kuba. V 80. letech se do Brazílie vrací, pokračuje ve svém díle a účastní se i politického života.
Mezi další jeho významné architektonické návrhy patří budova Komunistické strany Francie v Paříži nebo univerzita v Alžíru. Známým je také jeho blízké přátelství s Fidelem Castrem, který ho v Brazílii navštěvoval, stejně jako jeho odpor k nespravedlivé blokádě Kuby.
Svými vlastními slovy: "Nepřitahují mne pravé úhly a rovné linie, tvrdé a neohebné, stvořené člověkem. Přitahují mne volně plynoucí, smyslné křivky. Křivky, jež nacházím v horách mé země, ve spletitosti jejích řek, ve vlnách oceánu a na těle milované ženy. Křivky tvoří celý vesmír, zakřivený vesmír Einsteina."
"Náš zájem je i politický. Architektura je moje práce, strávil jsem většinu času u rýsovacího prkna, avšak život je důležitější než architektura. Co je podstatné, je zlepšit člověka."
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2023 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.