Po skončení zasedání Ústředního výboru KSČM 27. 11. 2017, jehož hlavním úkolem bylo hodnocení historického volebního debaklu, vystoupil před medii předseda Vojtěch Filip a naznačil možný odchod z funkce na mimořádném sjezdu v dubnu příštího roku. V pondělí 30. 10. v rozhovoru s novinářkou Tvarůžkovou ale otočil a předvedl svou pravou tvář. Některé výroky by se měly, jak říkal Jan Werich, tesat do kamene: "Sebrat se a jít je strašně jednoduché. Mnohem složitější a těžší je sebrat se a zůstat."
Kdo ze starších i mladších studoval dějiny komunistického a dělnického hnutí narazil na pojem "likvidátor" revoluční strany a zřejmě si neuměl představit, jak takový vypadá. Po shlédnutí obou reportáží má možnost si doplnit vzdělání a poznat likvidátora na živo.
Odkazuji na film Dvacátý devátý, kde lze nalézt četné analogie se stávajícím stavem strany, ale i s tím co nás čeká. Bude to ale mnohem složitější a těžší, než to měli Karlínští kluci.
Zachytili jsme v buržoazních médiích několik reakcí na naše vyjádření k výsledku KSČM ve volbách, která se snaží vykládat naši pozici, jako jakousi "válku" proti KSČM. Proto si vyžaduje naše bezprostřední reakce komentář.
Komunistický svaz mládeže je organizace vycházející z marxistické a leninské tradice. Z teorie, která, jak jsme přesvědčeni, popisuje skutečnost, v které se nacházíme, a která je návodem k její revoluční přeměně. Žijeme v kapitalistické společnosti, která je určená - stejně jako před 150 lety - základním rozporem mezi námezdní prací a kapitálem, jenž ji vykořisťuje. Jedná se o společnost zralou, přímo přezrálou ke společenskému převratu, k přechodu k moci pracujících, k socialismu a komunismu. Tato přezrálost je spojena se stále novými a ostřejšími rozpory a konflikty - s krizemi, vojenskými intervencemi, lokálními konflikty, národními třenicemi, neokolonialismem, poškozováním životního prostředí, uprchlictvím, s vyvoláváním náboženského fundamentalismu a fašismu. Tyto rozpory hrozí stále více přerůst ve světový konflikt a likvidaci života na zemi. Právě v tom je existenční důležitost revolučního svržení vykořisťovatelského řádu, organizace třídy, jíž patří budoucnost.
Volby nám daly tvrdou lekci. Ztratili jsme přes polovinu mandátů. Už podruhé a během jediného roku. Příčiny nejsou letošního data. Houstnou už řadu let. Já sám jsem členem vedení KSČM teprve od loňského května. Z té výhody by se dal třískat kapitál. Můj styl to není. Z debaklu vyvozují závěry, mířící do budoucnosti. Osobním hodnocením se striktně vyhýbám.
Jednání UV KSČM začal Filip o den dříve.
Za pomoci buržoazního media před všemi občany předseda KSČM Filip zahájil "kráglovačku" místopředsedy Skály (viz http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut/_zprava/do-prime-vladni-spoluprace-s-hnutim-ano-nepujdeme-rika-vojtech-filip--1764767 ). Dosavadní poslankyni a předsedkyni KV KSČM Praha Martu Semelovou v neděli označil Miloš Zeman za "nebezpečí pro demokracii". Předseda by se měl postavit za členy své organizace při osobních útocích. Ale to neplatí u Vojtěcha Filipa. Naopak. Útok pokračuje i ze strany předsedy.
Kdo dnes půjde proti němu, pocítí to. I způsob, jak to udělá, prohlásil Filip veřejně. Heslo kapitalistů, z kterého mrazí každého pracujícího: REORGANIZACE. Kdo z aparátu nepůjde s ním, toho vyrazí.
Co zbývá, je přát si, aby to po volebním debaklu nebyl i konec komunistické strany v České republice.
Věra Klontza-Jaklová
Výsledek předčil i největší pesimisty, ale nakonec není až tak překvapující, alespoň pro někoho ne. Je na čase, abych zveřejnila dopis, který jsem adresovala osobně předsedovi strany 2. 5. 2014 těsně před volbami do evropského parlamentu. Již tehdy bylo zřejmé, kudy se vedení strany a poslanecký klub rozhodly stranu vést:
Věra Klontza-Jaklová
Nejenom moje profese mě naučila, že maximální objektivitu výsledku získám, když budu zkoumat všechny faktory, nebudu zametat otázky pod koberec, budu zpochybňovat i to, co se jeví jako na první pohled jasné, shromažďovat data a důkazy, hledat analogie, zákonitosti i výjimky, tvořit metodologie, aplikovat je, kriticky hodnotit výsledek. Ten je třeba předložit, ať už je jakýkoliv a to i tehdy, když riskuji, že se mýlím, nebo že mě málokdo pochopí, že všichni nebo většina budou mít jiný názor, že zůstanu osamocená, i když mě zveřejnění takto získaných závěrů ohrozí přímo či nepřímo. Člověk by měl také upozornit a zdůvodnit, když se někdo jiný vydal na chybnou cestu nebo používá špatný postup...
Stejně jako jiní masoví střelci-vrazi před ním i Stephen Paddock má prospěch z výsady být bílý, dokonce i ta těch nejkrutějších okolností.
Jeho bělošství ho chrání před zkoumáním, jakému by byla podrobena každá osoba barevné pleti. Což je rasistické.
Právě když jsme si mysleli, že nálada národa už nemůže být horší po víkendu, kdy se prezident USA posmíval starostovi Portorika po ničivé hurikánové sezóně jsme se probudili do pondělního rána s 58 mrtvými (zatím) a stovkami zraněných střelbou do davu v Las Vegas. Zatím je příliš brzy na odpovědi na naše společné halasné PROČ?! Mediální výstupy prostě identifikovaly čtyřiašedesátiletého bílého muže, který ty lidi zabil coby "osamocený střelec".
Toto už je třetí sponzor mezinárodního terorizmuod roku 2016, který přispěchal do Moskvy. Před Saúdskou Arábii se k této nové normalitě přihlásilo Turecko a Katar, které stejně jako Saúdská Arábie aktivně využívaly a podporovaly teroristické skupiny v Sýrii pro své egoistické cíle. A nyní je už skoro směšnou vzpomínkou, jak Erdogan a Davatoglu v Ankaře s patosem vyprávěli, že oni nebudou skákat jak Rusko píská a že letadlo bylo sestřeleno podle práva, a jak Katar a a Saúdská Arábie vyhrožovaly Rusku intervencí do Sýrie a zničením ruských sil, které se tam nacházejí. Nyní, těsně před návštěvou, Saudská Arábie prohlásila, že ona není vůbec proti přítomnosti ruských vojenských základen v Sýrii.
Nová republika přinesla 15. 9. 2017 článek A hle, kůň sinavý, a jméno jeho jezdce Smrt ... Složily Rusko a Čína ze strachu zbraně?
Autorem je Paul Craig Roberts. I přes nepochybnou zasvěcenost autora, již několikrát hodnotil politiku Putina jako neadekvátní, respektive málo radikální. Přinášíme reakci Giulietta Chiesi na tento článek, jehož obsah nás může uklidnit jen z jedné strany.
Politika v třídně rozdělené společnosti a veřejný zájem jsou dvě rovnoběžky - bez průsečíku. Hájit veřejný zájem bude možné teprve se zánikem třídní společnosti, kdy bude z politiky odstraněn starý obsah, tj. boj tříd o moc...
(Martin Drhlík, zdroj: Parlamentní listy)
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.