Speciální číslo časopisu Bakalova Respektu k 100 letům od vzniku Československé republiky, jak už bývá zvykem, manipuluje historií k aktuálním politickým cílům.
Na přebalu je T. G. Masaryk se sluníčkem na čepici. Přímo symbolicky se na jedné z vnitřních dvoustran objevuje fotografie z Václavského náměstí roku 1918, chybně zařazená do období po rozpadu rakousko-uherské monarchie, lidé zde nesou transparent, na kterém je vymazán nápis. Ve skutečnosti se jedná o dělnickou demonstraci 1. máje 1918, reagující i na Ruskou revoluci. Na transparentu je napsáno heslo "socialistický národ". Chápeme, proč byl nápis pro Respekt nepřípustný a proč musel v tištěné verzi zmizet.
Číslo obsahuje mimojiné článek Čechoameričana Igora Lukeše "Sebestředný stát", který moderní terminologií "reinterpretuje" dějiny Československa. Lid Československa si podle Lukeše může za Mnichovskou zradu sám tím, že nedůvěřoval dostatečně západním zemím, že ještě více nebojoval proti Sovětskému svazu, má na sebe vzít důsledky buržoazního vykořisťování menšin. "Mnichovské trauma," jak v Respektu diktát nazývají, se jednoduše stalo. A to jako boží hněv za hříchy našich národů. Anglický a francouzský imperialismus nenese zodpovědnost, a z vyznění plyne, že ji vlastně nenese ani to Německo. Sovětský svaz naopak je podle Igora Lukeše zloduch možná větší než nacisté, přestože Československu měl vůli pomoct v kritických dnech a přistoupil na smlouvu s Německem až ve chvíli, kdy selhaly všechny ostatní možnosti.
Zamlčené souvislosti, nehistorická srovnání využívá Lukeš k akutnímu vnitropolitickému boji (vyřizuje si účet s Trumpem, Zemanem, Klausem), k vyvolávání nenávisti vůči Rusku. Srovnání Ruské federace a nacistického Německa nejen kulhá. Slouží k eskalaci imperialistického napětí. Zapomíná na války a utrpení, které vyvolal Západ - USA, NATO, EU - v moderní době a zapomíná na nebezpečný vývoj obkličování Ruska, odstupu od smluv o jaderných zbraních středního dosahu. Vývoj, který směřuje k velké válce v Evropě. Jaderné válce.
Pěkně to nová elita oslavuje narozeniny republiky, kterou před 25 lety pohřbila. Schizofrenně a manipulativně.
Redakční radě ksm.cz byl poslán otevřený dopis předsedovi Komunistické strany Čech a Moravy Vojtěchu Filipovi od jejího člena. V dopise popisuje své znechucení ze snahy bagatelizovat klesající výsledky voleb a shazovat zodpovědnost ze sebe na členy v místech. Také z posledního obvinění oponentů z "rozvracečství" (viz třeba zde) Při tom poukazuje na hluboké příčiny nepříznivého vývoje poklesu vlivu komunistické strany mezi lidmi a ve společenských zápasech. Redakce se z velké části s názory vyjádřenými v dopise ztotožňuje, a proto ho přinášíme i na svém webu. Při různých příležitostech KSM popisoval otevřené svůj názor na situaci v komunistickém hnutí.
Antikomunistický zásah vůči členovi KSM za prapor s Che Guevarou na mírovém shromáždění k 80. výročí Mnichovského diktátu "Přízrak Mnichova se vrací" měla mimo zpráv solidarity a protestů, kterých si vážíme, několik veřejných a mediálních reakcí.
České mírové hnutí vydalo prohlášení protestující proti antikomunismu.
Soudruh Josef Skála několikrát promluvil do médií o pozadí události.
Slovenský sociálnědemokratický poslanec Luboš Blaha se na protest vyfotil s tričkem s Che Guevarou.
...český poslanec Jiří Dolejš napsal na svém Twitteru: "Policista v Praze legitimoval v Praze komsomolce - to je jeho právo. Poltická kritika praporů ovšem už do jeho povinností nepatří"
(Inu podpora od českých komunistických poslanců vždy potěší.)
Členové trockistické Marxistické alternativy se 25. 9. na Praze 10 zúčastnili besedy na téma: "Marxismus a trockismus", pořádané tamějším OV KSČM. Názory těchto trockistů, které na besedě předkládali, se v mnohých případech neliší od lží, které nám předkládají dnešní buržoasní média. Rád bych krátce reagoval právě na některé trockistické výroky, s kterými nechci a nemohu souhlasit.
Před několika dny skončila další fáze programu, který na Řecko uvalily monopolistické instituce tzv. "Trojky" v rámci dopadů kapitalistické krize v zemi. Program znamenal závažné ponížení řeckého lidu zadlužení, privatizace, rušení sociálních vymožeností, převádění dluhu, což v kombinaci s obrovským propadem znamenalo brutální propad životních podmínek Řeků. Podle výzkumů za celé období krize vzrostla v Řecku sebevražednost, poklesla porodnost; dětská úmrtnost vzrostla přibližně o čtvrtinu.
Premiér Alexis Tsipras vlády tvořené stranami Syriza a ANEL přivítal ukončení programu poněkud pateticky jako skončení "odysey" na ostrově Ithaka (Komunistická strana Řecka vydala k tomuto projevu prohlášení ). Přitom to byla ta samá Syriza, která vyvolala před třemi lety naděje lidu svoláním referenda o přijetí podmínek memoranda. Přestože lidé hlasováním rozhodli pro "NE", v zápětí byli Syrizou zrazeni přijetím ještě tvrdších podmínek. To ponížení ještě umocnilo.
Protože vývoj je charakteristický pro eurounijní kapitalismus, uveřejňujeme k této příležitosti rozhovor s řeckým marxistou Pangotisem Sotirisem. Přesně zde popisuje charakter Evropské unie i způsob, jakým s ní kolaboruje Syriza a Strana evropské levice. I to, jak EU brání jakémukoliv pokrokovému vývoji. Stejně přísně se dívá na "alternativu" k Tsiprasovi - na bývalého ministra financí Janise Varufakise, který je činný i na celoevropské úrovni. I u nás někteří představitelé KSČM (jako poslankyně parlamentu EU a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná) šíří iluze o "reformovatelnosti" EU a dávají Syrizu jako vzor pro politiku komunistů. Právě tyto iluze praxe v Řecku přesvědčivě až bolestivě vyvrátila.
Neztotožňujeme se se Sotirisem ve všem. Například v hodnocení Komunistické strany Řecka, která od počátku správně popisovala roli EU, Syrizu i Stranu evropské levice a organizovala zápas širokých mas obyvatel proti kapitalismu a jeho důsledkům.
Jako příspěvek do diskuze o komunistické politice zveřejňujeme reakci místopředsedy KSČM a poslance PČR JUDr. Stanislava Grospiče na náš komentář "Mediální neschopnost nebo něco jiného?" o stanovisku KSČM ke kauze H-System a k soudnímu rozhodnutí o nuceném opuštění svépomocí dostavěných domů. S. Grospič se zveřejněním souhlasil s tím, že pokud budeme stanovisko citovat, tak jedině za podmínky, že bude celé, nikoliv vytržené z kontextu. Zveřejňujeme tedy bez gramatické a stylistické úpravy. Vypouštíme jen balastní text a ponecháváme vlastní politický obsah.
Parlamentní listy uspořádali anketu k prohlášení světově proslulého ekonoma Thomase Pikettyho. Jako první mohl zareagovat předseda KSČM Vojtěch Filip. Jeho reakce je přinejmenším podivná. Proč?
"Dnes je více než kdy jindy nutné vrátit se k základním myšlenkám, se kterými Evropská unie vznikala a které úředníci pracující v orgánech EU dokázali zneužít." - takto opět zazářila Kateřina Konečná v rozhovoru pro "český levicový deník" Haló noviny. ("Demokratický deficit a EU" http://www.halonoviny.cz/articles/view/48051219 )
Kateřina Konečná nám zde opakováním své pohádky o hodné Unii a zlých úřednících ukázala, jak ve vedení strany, která se nazývá komunistická, chybí realistické a třídní posouzení jevů ve společnosti. Že i špičky KSČM ovládají iluze o možné "reformě", zlepšení Evropské unie bez změny v samotné ekonomické základně. Že tedy Konečná a další se stávají jen udržovateli kapitalismu.
Blíží se volby a jistě bude houstnout atmosféra. Pospíšil a Marvanová nabízí pro Prahu profesionalitu. Jdou do toho již dávno a teď je tu kauza H-System. JUDr. Marvanová je v té kauze jako doma a není divu, že se dostává na první stránky deníků a obrazovky médií. Útok na prezidenta Zemana nenechal na sebe dlouho čekat, vždyť vazby ČSSD na H-System v době jeho předsedování jsou známá věc. Zatím padá jméno mediálně známého ex-poradce nebožtíka Šloufa a Zemanova ex-mluvčího, otce kapitána Exnera, taktéž již nežijícího Václava Erbena. Lavina se šíří a i ex-prezident Václav Klaus je terčem velmi snadným.
Předkládáme další vystoupení ze sobotního zasedání UV KSČM, které rozhodlo o podpoře vlády ANO a ČSSD, a jež se k nám dostalo. Zástupkyně Semil klade argumenty, které nelze nazvat jinak než jako realistické. Rozhodující orgán KSČM by tu měl být pro to, aby posoudil všechny aspekty otázek celé strany a rozhodoval s vědomím věci, nikoliv pouze bral na vědomí rozhodnutí poslaneckého klubu (jak se zjevně stalo). Přesto bylo toto vystoupení Vojtěchem Filipem v kuloárech označeno za "rozbíjení jednoty strany". Ukazuje to jasně nervozitu, která je mezi poslanci ohledně jimi vyjednaného obchodu.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2023 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.