Závod Červené královny

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 7. 2024

Twitter

Článek matematického logika a marxisty Piera Paglianiho (na stránkách KSM jsme publikovali překlady některých jeho textů) hodnotí všeobecnou krizi, která postihuje západní imperialismus. Popisuje to, čemu říká v návaznosti na diskuze „kognitivní odtržení“ nebo „poznávací odtržení“, neschopnost vnímat realitu vcelku a nahrazovat obraz skutečnosti svými přáními. Nebezpečný vývoj, vzhledem k tomu, že eskalace vede svět na práh jaderného konfliktu. Kapitalistická logika je akumulací bez cíle a konce, která při srážce s kvalitativními omezeními a poklesem návratnosti nutí jen k další expanzi. Je to přirovnáno k závodu Červené královny z Lewisovy knihy Alenka za zrcadlem. Vedoucí země ovšem mají dost zdrojů na přizpůsobení se změnám ve světě, ale adaptace je ovládána třídní logikou. Tou samou, která do této krize svět zavedla... Článek je napsán na přelomu dubna a května a od té doby se popsaný proces prohloubil.

Piero Pagliani

Západ nemá žádnou strategii. Jeho experti s vavřínovými listy místo neuronů mají pouze statický pohled na realitu, krátkodobý pohled, stejně jako jeho politici.

Dívají se na jednotlivé záběry, nikoli na film, a rozhodují se na základě posledních snímků, které viděli, tj. na základě útržkovitého vnímání reality, od níž následně zůstávají odtrženi.

Protože realita je dynamická a nelze ji zachytit žádnou z jejich rovnic, ani politickou, ani ekonomickou.

Jsou intelektuálně intrikáni, stejně jako ti, které cenzurují. Jsou jejich převráceným zrcadlovým obrazem.

Kognitivní odtržení je dnes mezi našimi rozhodujícími činiteli (a mezi intrikány, i když to má vzhledem k jejich bezvýznamnosti mnohem méně neblahé důsledky) konstantou.

Kognitivní odtržení se živí samo, protože se samo ospravedlňuje. Je to chybný analytický klamavý zkrat. Kognitivní odtržení, které se projevuje jako kognitivní disonance.

A tak byli v únoru 2022 přesvědčeni, že Rusko se zhroutí během několika měsíců, ne-li dnů. Právě s touto předpovědí ho NATO za vlasy zatáhlo do války na Ukrajině.

Byli přesvědčeni, že balíček sankcí ho srazí na kolena. Nyní se nacházíme u třináctého balíčku a sankce zasáhly Západ jako bumerang, zatímco Rusko přiměly k oživení jeho ekonomiky i v oblastech, kde bylo na Západu silně závislé, tím, že se stávalo stále samostatnějším, což se dalo očekávat. Říkali nám, že Rusko bude izolováno. Na loňském summitu BRICS v Johannesburgu požádalo o vstup dvaadvacet významných zemí. A mnoho dalších stojí ve frontě na vstup do Šanghajské organizace pro spolupráci.

Jeden měsíc ano a další ne, se říkalo, že NATO poskytne Kyjevu Wunderwaffe, V2, zázračnou zbraň, která se v konfliktu měly stát „game changer“. Byly to neporazitelné německé tanky Leopard, byly to nezničitelné americké tanky Abrams, byly to neporazitelné obrněnci Bradley, byly to vysoce účinné Patrioty. Byly to brigády vycvičené a vyzbrojené NATO. Všechny hoří v průmyslovém množství na ukrajinských bojištích. Muži a vozidla. USA dokonce stáhly své Abramsy a 47. samostatná mechanizovaná brigáda, vlajková loď NATO, byla téměř úplně zničena, povolávaná na každé kritické místo fronty (místo nacistických praporů, které odmítly bojovat) a bez možnosti rotace.

Nyní jsou těmi Wunderwaffen rakety dlouhého doletu, například Atacms a Storm Shadow. Sloužily a budou sloužit k útokům na civilní obyvatelstvo v ruských obydlených centrech. Čistý terorismus z nedostatku čehokoli jiného. Nebo k pokusu o zničení krymského mostu, klasického lineárního cíle, a tudíž obtížně vážně poškoditelného (30. dubna měl útok 6 Atacmsů za následek přerušení dopravy na 45 minut z bezpečnostních důvodů, což Kreml jistě rozechvělo: všechny byly sestřeleny, i když Bílý dům to „nepotvrdí“, tj. zapírá, jako děti v mateřské školce).

Podle britského ministra obrany Granta Shappse dodala Meloniho vláda Kyjevu také střely Storm Shadow, čímž bezostyšně popřela svůj vlastní slib, že dodá pouze obranné zbraně. A popírá naši ústavu.

Proto jsme také plně zapojeni do eskalace přímého konfliktu mezi NATO a Ruskem. A pak se divíme, že se dceřiné společnosti Aristonu a Bosche dostanou pod ruskou správu. A v Rusku má EU aktiva v hodnotě 1,5 nebo možná dokonce 2,5 bilionu eur. Katastrofa vzhledem k tomu, že všechny západní vlády, levicové i pravicové, jsou oddány servilitě vůči Washingtonu k naší zhoubě.

Ale je tu odměna: naši diplomatičtí zástupci budou moci 1. května v Moskvě na zahajovací výstavě zničených NATO Wunderwaffen přeskočit frontu, jak je to již uděleno s cedulkou těm z USA, Velké Británie, Polska a Francie. Buď se k jednání dostaneme hned, nebo si zanedlouho budeme muset vybrat mezi bezpodmínečnou kapitulací (která není zárukou míru) a „all-out“ válkou s vysokou pravděpodobností, že vzhledem k neschopnosti NATO dosáhnout operační převahy konvenčním způsobem přejde v jadernou.

Západ však vidí jen několik záběrů, nevidí film dějin, protože k tomu nemá nástroje, a nemá je proto, že jsou protichůdné zájmům, které hájí, a tudíž nepředstavitelné.

Ve skutečnosti tyto nástroje nedefinují metodologii (vědu o nulitě, jak říkával geniální korupčník Lucio Colletti). Ne, žádná metodologie: tyto nástroje definují politickou a filozofickou vizi, Weltanschauung, světonázor.

A mají ještě jeden. Ne špatný, ale tragicky zločinný.

Vrátit neurony na místo vavřínových listů není ve skutečnosti otázkou porozumění. Je to otázka třídní, zřeknutí se poct a privilegií a odmítnutí hájit zájmy oligarchií, které pohlcují materiální, politický a ideální prostor a čas společenství a jednotlivců, aby se vrátily k humanistické a univerzalistické vizi, která je dnes na Západě zabita.

Carlo Formenti ve své recenzi čísla časopisu Limes nazvaného „Mal d'America“ radí kriticky číst analýzy uvnitř Spojených států a atlantistického tábora, které vidí zlo v bludném kruhu imperiálního expanzionismu, tedy v tendenci „řešit problémy vlastní nadměrné expanze dalším rozšiřováním“, protože nakonec jde vždy o třídní střety a vždy je třeba hovořit o třídních střetech. A má pravdu.

Někteří badatelé o impériích nazývají výsledek tohoto začarovaného kruhu „strategickým předimenzováním“, což je opakující se klasický příznak blížící se dekadence.

Začarovaný kruh by se však dal výstižněji popsat jako „závod Červené královny“, tedy jako „Alenka za zrcadlem“: abyste zůstali na místě, musíte běžet stále rychleji až do maximální možné rychlosti, a abyste se mohli pohybovat, musíte běžet alespoň dvakrát rychleji, než je maximální možná rychlost. A abychom použili ekonomickou kvazi-metaforu Giovanniho Arrighiho, tuto nutnost lze vysledovat zpět k fenoménu „klesajících výnosů“. Říkám „kvazimetafora“, protože ve skutečnosti popisuje kapitalistickou logiku akumulace bez cíle a konce, nadměrné akumulace jako jejího výsledku a neustálé potřeby expanze jako jediného prostředku proti ní: To, co bylo dříve veřejným majetkem (veřejný dluh, doprava, zdravotnictví, školství), je v podstatě „Ponziho schéma“, přivlastňování odvětví, která ještě nejsou plně kapitalistická, zeměpisných oblastí/zemí/hospodářství/pracovních sil, a dokonce i vzduchu, který je třeba dýchat - viz samozvaný „ekologický přechod“ s jeho manévry skrytými za slovem „udržitelný“, který je sám o sobě neudržitelný, protože „udržitelné“ je nyní cokoli), a konečně opětovné přivlastnění prostorů, které byly postoupeny bojům, jako je například dobývání práce, které již není únosné a není možné s ním pracovat.

David Ignatius se v deníku Washington Post z 26. dubna zamýšlí takto: „Zapadá slunce pomalu nad americkou mocí? To záleží na nás“. A začíná takto:

„Spojené státy se možná potácejí na cestě k úpadku, z něhož se dosud vzpamatovalo jen málo velmocí. Mají mnoho nástrojů pro národní zotavení, ale zatím nemají sdílené poznání problému a způsobu jeho řešení.": https://www.washingtonpost.com/opinions/2024/04/26/david-ignatius-rand-study-us-forecast-decline/.

Ne, doktore Ignatiusi, ne. Uvědomte si, že žádná velmoc se ze svého úpadku nikdy nevzpamatovala.

USA jsou velmocí s obrovskými zdroji a mají prostředky k tomu, aby se adaptovala změnám ve světě, ale ne k tomu, aby se jim postavily.

Ale adaptace je opět výsostně třídní záležitostí.

Článek vyšel v květnu 2024
Překlad KSM

Další články Piera Paglianiho:

Ukrajina - evropskou Sýrií? http://ksm.cz/3242
Smrt Fidela a bod obratu krize: náhodná shoda okolností http://ksm.cz/3843
Střípky ze světového konfliktu http://ksm.cz/4117
Kandidáti na multipolární svět: od případu Skripal po případ Facebook http://ksm.cz/4122
Jen krok od velké války http://ksm.cz/4126
Ponížení a vazalství http://ksm.cz/4472
Trump a syrská otázka http://ksm.cz/4514
Vyprázdněte zbrojnice http://ksm.cz/4843
Pád. Základy a perspektivy blízké budoucnosti http://ksm.cz/4923

• Další >