Je to rovných sto let od založení Komunistického svazu mládeže (KSM) v únoru 1921. Tato událost, která se stala mezníkem v dějinách našeho pokrokového mládežnického hnutí, byla jedním z logických vyústění rozkolu v dělnickém hnutí, ke kterému došlo mezinárodně na základě zrady II. internacionály při vzniku I. světové války, brutální zkušenosti z frontových jatek i bídou v zázemí a především díky úspěchům Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku, jasně ukazující cestu vpřed. Nově vzniklá organizace, představující asi 40 tisíc členů, se bezprostředně přihlásila ke Komunistické internacionále mládeže a k jejímu zápasu za svět bez kapitalistického vykořisťování, útlaku a válek. Za hlavní úkol ale považoval její sjezd založení jednotné internacionální komunistické strany v Československu, což vyjádřil i ve svém provolání: "Ve chvíli, kdy česká, slovenská, německá, a maďarská mládež proletářská se spojuje ve svaz komunistické mládeže, obrací se na vás, dospělé pracovníky a pracovnice, v pevné naději, že ve svém boji nalezneme v nejbližší době oporu ve svazu komunistů všech národů Československé republiky. Ať žije Komunistická internacionála mládeže! Ať žije III. internacionála! Ať žije internacionální Komunistická strana Československa!" Následný květnový ustavující sjezd komunistické strany a říjnový slučovací sjezd všech komunistů v Československu daly na tuto výzvu jasnou odpověď.
Nejen komunistická strana, ale i mladí komunisté si připomínají letos důležité výročí. 100 let od vzniku Komunistického svazu mládeže, který předcházel i vzniku Komunistické strany Československa. "Komsomol", jak jsme první i naší polistopadové organizaci mladých komunistů říkávali, byl určitou školou života. Pro nás byl zejména ten prvorepublikový nekonečnou studnicí inspirací.
V těchto dnech si připomínáme 100 let od vzniku Komunistického svazu mládeže a také si letos v květnu připomeneme 100 let od vzniku Komunistické strany na území tehdejšího Československa.
Je to příležitost, ohlédnout se a připomenout si z čeho pramenilo odhodlání a akčnost mladých lidí k tomuto historickému kroku. Podmínky mladých pracujících v nově se rodícím Československu byly prachbídné, zejména mladých učňů a učnic, děveček u sedláků (zemědělských pracovnic). Pro mnohé pracující bylo těžké uživit sebe a svoji rodinu, sen o vlastním bydlení byl něčím jako pohádkou, která se nikdy nemůže realizovat. Z vyprávění babičky vím, že v jedné místnosti bydlelo i osm lidí, na ranní vlak, který odvážel lidi do práce, se běžně chodilo i pět kilometrů pěšky. Mladí lidé si plně uvědomovali svoji třídní příslušnost a nemožnost vymanit se z otrockých okovů kapitalismu pokud nebudou mít svůj předvoj, tedy organizaci, která jím umožní společně se bránit a posléze nahradit nespravedlivou kapitalistickou společnost společností novou, společností socialistickou založenou na vědecké teorii, kterou již popsal K. Marx s B. Engelsem a doplnil a v praxi započal realizovat V. I. Lenin v tehdejším Rusku.
Připomínáme si 100 let existence Komunistického svazu mládeže, proletářské organizace mladých lidí, k jejímž revolučním tradicím a odkazu se hrdě hlásíme. Na tyto tradice také dnešní Komunistický svaz mládeže navazuje a pokračuje v nich.
Když se ohlédneme za naší historií, uvidíme sto let bojů, útlaku a perzekuce, po kterých naše organizace vždy opět vstala z popela jako fénix, silnější a odhodlanější než kdy předtím. Zažili jsme léta ilegality, ale i mohutné úspěchy v poválečných letech, v době budování socialismu a dělnické moci v Československu.
Komunistická mládež měla nezastupitelnou úlohu v průběhu uplynulého století na dění v Československu i České republice. V roce 1918 se zhroutil starý svět. Vznikla Československá republika, lidé vítali události s nadšením a věřili, že bude lépe. Armáda zvládla situaci v pohraničí s Poláky i Němci a zdálo se, že nic nebrání v budování naší země. Sen o spravedlivé republice se ale brzy rozplynul. Lidé dřeli jako dříve a bez zastání, mnoha rodinám chyběli tátové a synové, kteří padli v první světové válce. Byla nouze o ošacení, potraviny i uhlí. Lidé brali spravedlnost do svých rukou. V prosinci 1920 přetekla trpělivost obyvatel, a když byla potlačena generální stávka pracujících střelbou četnictva do dělníků, na mnoha místech v Československu začala se výrazně radikalizovat mládež. Únor 1921 byl mezníkem. Byl ustaven Komunistický svaz mládeže (KSM), který se vrhl do usilovné politické práce. Mladí komunisté pomáhali zakládat v květnu 1921 KSČ, starali se o rodiny postižené nezaměstnaností. Velmi brzy překročili hranici 1000 členů KSM. Pomáhali starším soudruhům a odborářům. Pořádali výlety pro děti, cvičili v Dělnických tělovýchovných jednotách. Tehdejší politická moc se jich tak bála, že v roce 1930 nechala do komunistické mládeže střílet v Radotíně. Práce komsomolců byla znát i v boji proti Henleinovcům a nastupujícímu fašismu. Za okupace pomáhali v protifašistickém odboji i za cenu vlastních životů.
Na sto let přesně se sychravou neděli konala na náměstí 13. prosince připomínka události, která svým rozsahem ukázala nespravedlnosti prvorepublikového zřízení a předznamenala vznik Komunistické strany Československa a Komunistického svazu mládeže (KSM).
Protestní dopis 14. sjezdu KSM proti antikomunismu v Polsku.
Vážený pane velvyslanče,
tímto dopisem vyslovujeme zásadní nesouhlas s probíhajícími snahami o kriminalizaci Komunistické strany Polska (KPP) a komunistického hnutí jako celku. Soudní útoky na redaktory časopisu Brzask jsou pokusem o umlčení komunistického názoru ve veřejné debatě. Od režimu, který svojí legitimitu mimo jiné čerpá z domnělé nesvobody slova v dobách socialistické výstavby,se jedná o obzvláště cynický krok.
Polští komunisté hráli v novodobých polských dějinách zásadní úlohu, kdy z válkou zničené země dokázali vybudovat moderní průmyslovou společnost. Dnešní kapitalistické Polsko stojí na těchto socialistických základech, což je realita, kterou nelze přepsat, byť by snahy o to byly sebevětší.
Připojujeme se k mezinárodní výzvě a žádáme Vás tímto o ukončení stíhání polských komunistů a o konec snah o kriminalizaci komunistického světonázoru. Žádáme o okamžité ukončení procesu s redaktory časopisu Brzask a o ukončení snah o přepisování slavné minulosti Polské lidové republiky.
S úctou,
delegáti XIV. sjezdu Komunistického svaz mládeže, z.s
20 evropských komsomolů se sešlo na 103. výročí Velké říjnové socialistické revoluce k "Online zasedání evropských komunistických organizací mládeže ke sdílení zkušeností". Organizace si zde vyměnily své zkušenosti z bojů mládeže během pandemie COVID-19.
Od vypuknutí pandemie zažívá pracující lid po celém světě četné útoky proti svým právům. Jeho právo na zdravotní péči je pustošeno kapitalistickými vládami, které místo veřejného zdravotnictví prosazují zdravotnictví soukromé. Jeho právo na vzdělání je podhodnocováno kvůli bezplánovité politice, kapitalistické vlády upřednostňují soukromé vzdělávání jako ekonomický obor a věnují nedostatečné prostředky veřejným školám. Podobným útokům čelí také právo lidu na bydlení, kulturu a sport. Tyto problémy nejsou nové a nejsou spuštěny epidemií COVID-19. Již dříve dosáhly závažného rozsahu. Úlohou pandemie bylo, že je odhalila ještě jasněji.
15. září se v Brně uskutečnila přednáška na téma výročí vyhlášení protikoloniální války na Kubě. Akce se uskutečnila ve spolupráci mezi Společností Česko kubánského přátelství a Komunistickým svazem mládeže.
I když se akce měla věnovat primárně událostem před 125 lety na Kubě, tak nakonec bylo téma širší. Přednášející představil kubánskou revoluci jako proces, který v polovině 19. století započali otrokářští plantážníci a byl zakončen úspěšnou revolucí Fidela Castra. Ten teprve donesl Kubě skutečnou svobodu a nezávislost.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.