Washington DC, 24. července 2011 - Tragické teroristické útoky v Norsku vykazují řadu výmluvných znaků provokace pod falešnou vlajkou. Uvádí se, i když světová média se snaží soustředit na Anderse Behringa Breivika jako osamoceného úkladného vraha v tradici Lee Harvey Oswalda, že mnozí očití svědkové se shodují, že v masakru na letním táboře mládeže v Utoye blízko Osla byl aktivní druhý střelec. Také vyšlo najevo, že speciální policejní jednotka v roce 2010 provedla výcvik nebo cvičení v blízkosti budovy opery v centru Osla, které zahrnovalo výbuch bomby - přesně to, co způsobilo tento pátek krveprolití několik set metrů odtud. Další výzkum ukázal, že zpravodajské služby Spojených států prováděly rozsáhlý program přijímání vysloužilých norských policistů s údajným účelem provádění sledování v zemi. Tento program, známý jako Sledovací pátrací jednotky (Surveillance Detection Unit) SIMAS, poskytoval dokonalý prostředek pro průnik a podvratné činnosti v norské policii ze strany NATO.
Britský televizní reportér ukazuje, že úřady znaly Breivikovu totožnost s předstihem.
Ačkoliv byla policie médii vykreslována jako neschopná kvůli délce času, který jí trvalo dosažení ostrova Utoya, vyšlo nyní najevo, že znala jméno vraha Anderse Behringa Breivika již před tím, než ho zatkla. Jedná se o alarmující připuštění skutečnosti, které přimělo jednoho z hlavních britských televizních reportérů položit otázku, jak věděly úřady o totožnosti střelce s předstihem.
Evropská dohoda, kterou burzy a tisk přijaly s velkým nadšením, připravuje nový dramatický útok na sociální práva a na samotnou svobodu pracujících a evropských národů. Není se z čeho radovat, když evropská vláda bank dosáhla dohody pro řízení krachu Řecka, aniž by bylo nutno do toho vložit příliš peněz používaných na spekulaci. Směnku za tuto dohodu zaplatí celou, tak jak se to už děje, řečtí pracující a občané, kteří byli svědky toho, jak se během několika měsíců jejich sociální podmínky vrátily o třicet let nazpět.
Jaké byly hodnoty norských chlapců a děvčat z ostrova Utoya, dějiště masakru z 22. července 2011? Naše media se o tom nezmiňují. V průběhu letního semináře labouristického mládežnického hnutí Mladí labouristé - Arbeidernes Ungdomsfylking (AUF) jeho lídr poskytl 19. července rozhovor významnému deníku Dagbladet. A co si lze přečíst tak překvapivého v tomto rozhovoru? Jaká témata ze zahraniční politiky předkládal Pedersen právě v předvečer setkání s norským ministrem zahraničí labouristou Jonasem Gahr Storem? Mladý levicový politik vládnoucí strany Norska se nepokrytým způsobem soustředí na jedno téma: ne dialogu s Izraelem, ano embargu vůči Izraeli. Předkládáme k posouzení překlad rozhovoru.
Všechno co byste chtěli vědět o atentátech v Norsku, ale vyhnuli jste se tomu, abyste o to požádali, trochu proto, že jste k tomu došli sami a tak trochu protože je to stále stejná otřepaná písnička.
O motivech dvojího teroristického atentátu v Norsku, jejichž tragická bilance zatím dosahuje téměř stovky mrtvých, je třeba mít na vědomí jedinou věc, a sice, že jako vždy, je třeba hledat jejich motivy v odlišném směru, pokud ne zcela opačném, než jsou ty, které našeptávají západní prorežimní deníky a TV. Pro objasnění situace jsou snad užitečné některé zprávy, které se objevily skrytě v předcházejících dnech a minulých letech. Sečíst dvě a dvě není složité.
Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal 27. 6. 2011 zatykač na vůdce revoluce Mummara Kaddáfího, jeho syna Seifa al-Islama a ředitele rozvědky Abdullaha al-Sanoussiho. ICC tak splnil úkol RB OSN z rezoluce 1970, kterou přijala na svém zasedání 27. 2. 2011 o zavedení sankcí proti Libyi. Na jejím základě zmrazily členské státy OSN v bankách a jiných finančních institucích na svém území všechny libyjské finanční fondy, zdroje a konta organizací nebo osob uvedených v rezoluci, zákaz cest pro Muammara Kaddáfího, členy jeho rodiny a příbuzné i členy vlády. Rezoluce zakazuje dodávky zbraní, munice a jakéhokoli vojenského materiálu. Hlavním rozhodnutím RB je však předání situace v Libyi k řešení Mezinárodnímu trestnímu soudu.
Co uděláte, když banka, které jste svěřili 100 000 Euro, aby vám dala vydělat, vám sdělí, že během roku se vaše investice snížila na cenu 2 000 Euro? To se stalo Libyi. Zdokumentoval to Wall Street Journal.
Poprvé nám Thierry Meyssan nezaslal chladnou analýzu geopolitického vývoje. Informuje o skutečnostech, kterých se stal svědkem: příběh jednoho svého přítele, inženýra Khaleda K. Al-Hamediho. Příběh hrůz a krve, v němž NATO ztělesňuje návrat barbarství.
Ve dnech 28. a 29. června se uskutečnila 48hodinová generální stávka v Řecku proti opatřením diktovaným tzv. trojkou (MMF, Evropská banka a EU). Stovky tisíc dělníků odpověděly na výzvu Militantní dělnické fronty (PAME) a zúčastnily se stávek i demonstrací v 65 městech Řecka. Přidali se i samostatní podnikatelé, malí rolníci, důchodci, přistěhovalci a studenti. Byly svedeny těžké bitvy u bran závodů a ramp lodí k obraně stávky, a aby kapitál pocítil dělnickou třídu tam, kde ho to nejvíce bolí. PAME také vyzvala dělníky k dalšímu odporu, aby tak daly organizovanou odpověď na předem připravené provokační akce, kterých využívají media a další síly k diskreditaci boje pracujících.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.