header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Monthly Review: Bolívie

Redakce marxistického časopisu Monthly Review ve svém komentáři správně poukazuje na obecné vlastnosti revolučních procesů a rizika jejich porážky. Srovnání nedávného převratu v Bolívii proti prezidentu Moralesovi a Hnutím s chilským fašistickým převratem proti pokrokové vládě prezidenta Allendeho je na místě. Stará armáda a speciálně důstojníci se stávají zálohou domácí a zahraniční reakce pro vojenský převrat. Potvrzuje se Leninův poznatek ze Státu a revoluce - po získání moci musí dělnická třída a spojenci bezpodmínečně přebudovat státní aparát na novém třídním základě, nikoliv ho převzít. Zpětně se i ukazuje, jak důležité bylo vybudování nové armády v lidově-demokratickém Československu - Československé lidové armády.

V prosinci 1973 vydavatel MR Paul M. Sweezy, který podnikl řadu cest do Chile a byl přítelem Salvadora Allendeho (a hostem na Allendeho inauguraci), napsal článek nazvaný "Chile: otázka moci", jako reakci na vojenský puč. Jak Sweezy konstatoval: "Chilská tragédie potvrzuje to, co mělo být, a pro mnohé bylo od samého začátku jasné, že neexistuje nic jako mírová cesta k socialismu." Samozřejmě tím nemínil, že v boji za socialismus jsou vhodné a účinné jen násilné prostředky; spíše že v určité etapě tohoto procesu je násilný střet nevyhnutelný, protože je pokaždé vyvolán silami reakce, které vidí, že jejich moc je ohrožena. "Následuje to, že otázka násilného střetu musí být středem veškeré socialistické strategie a taktiky ve všech etapách tohoto procesu" (Paul M. Sweezy, "Chile: The Question of Power," ("Otázka moci") Monthly Review 25, č. 7 [prosinec 1973]: 1-11).

Číst dál...

Komunisté v přední linii

Koronavirus se stal tématem číslo 1 posledních týdnů. Výskyt viru byl nejprve zaznamenán ve střední Číně a dnes je jím nakaženo více než 40 000 lidí. Z nich viru podlehlo asi 900. Nechám nyní stranou různé lékařské pohledy, nebudu se věnovat mapování šíření onemocnění po planetě, nebudu se zabývat tím, kde všude v Evropě se již virus rozšířil.

Celá událost má ale také politický rozměr, který je značně pokřivován buržoazními médii tak, aby pošpinil socialistické a lidově demokratické země a znovu očerňoval komunisty. 

Číst dál...

Dopis z Havany

Komunistická strana Irska má anti-imperialismus ve své DNA a trvale podporuje Kubánce v boji proti americké agresi. Letos (rok 2019), navzdory desetiletím americké imperialistické ekonomické blokádě, Kubánci v drtivé většině podpořili novou ústavu, jež potvrzuje, že "Kuba je socialistický stát" a "bude rozvíjet vytvoření komunistické společnosti".

Právě to zřejmě způsobilo, že Trumpova vláda ještě více utužila ekonomickou blokádu. Rejdařské společnosti napojené na Ameriku přestaly přistávat na Kubě; finanční částky, jež zasílají Kubánci, žijící ve Spojených státech, svým rodinám na Kubě, byly omezeny; americké letecké linky mají zakázáno přistávat na všech kubánských letištích kromě havanského; američtí turisté jsou blokovaní americkými nařízeními; na členy kubánské vlády jsou uvaleny sankce; a v poslední době došlo k pokusům vlády USA přesvědčovat, vydírat a zastrašovat amerických tankerů, aby zrušili dodávky na Kubu. 

Číst dál...

Velká Británie a USA: Ohavná paralela?

Článek Američana Victora Grossmana, který v roce 1952 emigroval do SSSR a žil v Berlíně, poukazuje na to, že kapitalistická třída používá prostředky, jak zabránit volebnímu vítězství a politickému posunu ve prospěch pracujících a lidových vrstev. Ilustruje to na kampaních proti Corbynovi v Británii a Sandersovi v USA. Před volbami kapitalisté spouští hysterické pomlouvačné kampaně, podplácí, dělá nátlaky. V případě úspěchu lidových hnutí využívá reakce a imperialismus barevných převratů a sahá i k politickým vraždám.


Británie a USA mají těsné vazby, odezvy a paralely od samého počátku, některé velmi dobré, jiné ohavné. Jedna z USA teď asi hrozí. Nástup Jeremyho Corbyna do vedení Labour Party nabídl britské levici velké naděje, vzdálené od znepokojivé politiky Borise Johnsona. Ale v nedávných volbách byly naděje zmařené, tou nejšpinavější mediální kampaní za mnoho let a ostřelováním pokrytci z New Labour, jako válku milujícím Tonym Blairem, kteří zřejmě dali přednost Toryům před Jeremym. Částečně ale i udavačstvím Netanjahuova křídla v židovských kruzích, vedených vrchním rabínem Ephraimem Mirvisem, který v klíčovém dopisu londýnským "Times" porušil tradici nestranickosti, když napadl "labouristický antisemitismus", řka, že Corbyn "není způsobilý pro vysokou funkci" a že nové zamoření ve straně bylo sankcionované shora. "V sázce je sama duše našeho národa", napsal a vyzval britské židy, aby hlasovali pro kteroukoli stranu kromě Labour!

Číst dál...

Diktatura proletariátu jako nevyhnutelnost

Článek poukazuje na teoretickou diskuzi v Komunistické straně Ruské federace (KPRF) o minulosti i o komplexitě přítomnosti ruského a světového vykořisťovatelského kapitalismu. Znovu se do centra dostávají základní kameny marxismu-leninismu - otázky státu, moci a revoluce.

Jurij Bělov - "Pravda" 29. 11. 2019

Otázka diktatury proletariátu je hlavní otázkou revoluční vědy Karla Marxe. Dlouhá desetiletí triumf oportunismu - eurokomunismus ve většině západoevropských komunistických stran a také v jeho skryté formě v KSSS, přivedl k zapomenutí této otázky komunisty v Rusku a nejen v něm.

Všeobecná krize kapitalismu činí tuto otázku velmi důležitou a to zejména v Rusku - nejslabším článku světového imperialismu, Historie se neopakuje, ale vrací se do bodu nula.

Číst dál...

Diskusní příspěvek Karla Klimši na zasedání ÚV KSČM dne 14. 12. 2019

Soudružky, soudruzi,

máme 4 měsíce do sjezdu a jsme rok a půl před 100. výročím založení naší strany, která toho této zemi přinesla tolik dobrého.

Proto několik poznámek k tomu, JAK na tom jsme a JAKOU máme perspektivu.

Všichni víme, že ta situace je povážlivě kritická a výhled málo povzbudivý. Jedno anglické přísloví říká: Je chyba nevěřit, že čert je tak černý, jak ho malují! 

Číst dál...

K volbám v Británii

V Británii Labour Party (Strana práce) prohrála s největší ztrátou za mnoho let. Unijní pohůnci v českých médiích budou obviňovat příliš "socialistický" úkrok strany k programu, který je nalevo od sociálních demokracií v Evropě, a -ano - i od KSČM. Zajisté, oni by rádi, aby jedinou alternativou ke konzervativcům byl někdo jako válečný štváč a liberál Blair. Na co zapomínají, že "prounijní" liberální demokraté, podobní nepřátelé dělnické třídy jako jsou konzervativci, byli poražení také. Jeremy Corbyn nebyl a není spasitel, a krutě se pletli ti, co si mysleli, že se dá spojit tak dlouho pěstovaný socialdemokratický a neoliberální oportunismus se zdánlivou radikalitou a vnějškovým návratem k dělnickým tématům.

Číst dál...

Na obranu Blahy před zdivočelými maloburžuji

I když mám mnoho výhrad k osobě a činnosti slovenského politika Ľuboše Blahy, paovažují za vhodné se ho zastat proti útokům "Denniku N" a Předsednictva Slovenské akademie věd , která ho za jeho politické angažmá vyzývá k zbavení akademických funkcí.

Nejsme sociální demokraté, nejsme "moderní marxisté" jako pan poslanec Blaha i tak bereme útok na jeho osobu a na jeho akademickou činnost jako útok na představitele pracující třídy na Slovensku.

Číst dál...

Vlasovci jako hrdinové? Ne!

Všichni jsme zaznamenali informaci, že starosta Řeporyjí chce vystavět pomník Ruské osvobozenecké armádě (ROA) neboli vlasovcům - jednotce pod vedením bývalého sovětského generála Vlasova, který se dal do služeb nacistů. Pokud k něčemu takovému dojde, bude to znamenat jednu z vrcholných fází přepisování dějin v současnosti.

Číst dál...

Shody náhod: bin Ládin a al Bagdádí

No a jestli schéma pracuje, tak proč vymýšlet něco nového. Když to lidé spolknou. Takže lze dodat ještě několik "shod náhod":

1) Jak Bagdadí, tak bin Ladin v části své kariery spolupracovali s CIA. Jejich organizace byly rovněž využívány CIA pro dosažení cílů vlády Spojených států na Blízkém východě a ve Střední Asii.

2) Jak Bagdadí, tak bin Ladin se do své "záhuby" podstatou dobu neukazovali na veřejnosti. Jako pravidlo se jednalo jen o zvukové nahrávky a tisková prohlášení.

3) Jak ISIL, tak Al Kajda v momentě "zkázy" vůdců výrazně ztratily svůj vliv a sílu a oba "vůdci" ve chvíli "zkázy" své organizace už plně nevedli.

4) Jak Bagdádí, tak i bin Ladin do momentu jejich "zkázy" byli podle řady infromací už mrtví. Bagdadí byl od roku 2016 několikrát prohlášen za mrtvého. Usáma bin Ladin podle řady zdrojů umřel a byl pohřben na území Iránu již v roce 2000.

Komentář bloggera "colonelcassad"

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .