header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

S lidmi pro lidi, ale s oligarchy zejména

Vojtěch Filip, toho času předseda KSČM (v demisi), zvolil krajně nevhodnou metodu vyjádření soustrasti k smrti největšího kapitalisty této země. Jsou zajisté jiní i větší a mocnější vykořisťovatelé a jejich mocenské skupiny, kterým konkuroval. Ovšem Kellnerův osud kopíroval osud obnoveného kapitalismu v ČR.

Číst dál...

Pokrytectví Strany evropské levice v případu Pabla Haséla

Strana evropské levice (SEL), sociálnědemokratické sdružení zorganizované EU, se snaží vytěžit a získat pozice mezi mládeží z lidové mobilizace, která probíhá na podporu komunistického hudebníka Pablo Haséla, uvězněného z politických důvodů. Ten byl ve Španělsku zatčen údajně protože "ostouzel korunu a státní instituce". Souzen je soudem, který má kořeny ve frankistické fašistické diktatuře. SEL se následných aktivit solidarity snaží využít nanejvýš pokryteckým způsobem. Struktura její mládeže - EL Youth Network - připravila prohlášení (1), které se tváří jako prohlášení solidarity s Pablem Hasélem. V seznamu podepsaných jsou uváděni i "Mladí komunisté KSČM" skrze její komisi mládeže. Více než solidaritou s vězněným hudebníkem ovšem v prohlášení jde o vyjádření podpory politice stran španělské vládní koalice. Jmenovitě je citován a vyzdvihován Pablo Iglesias ze strany Podemos, ministr a místopředseda té samé vlády, která Pabla Haséla a další politické aktivisty nechala uvěznit!

Číst dál...

Ve správných rukách

Seznámili jsme se se stanoviskem europoslance Alexandra Vondry k návštěvě komisaře EU Borrella v Moskvě (1). U tohoto muže se projevuje minimálně kognitivní disonance, pokud to není těžší duševní postižení. Pokud si tento "slavný" exministr zahraničí (který i tehdy nadělal nebývalé škody ve vztazích země) a exdisident neumí poskládat děje v zahraniční politice, jež se nás bytostně týkají, pak by se měl vrátit k práci, kde nebude škodit. Jádrem eurasijského kontinentu totiž není západní Evropa - ta je nejvýše jeho okrajový poloostrov. I hospodářské těžiště se přesouvá jinam. Proto je koloniální přezíravost k tomu, co se skutečně děje na této pevnině, sebepoškozujícím návykem.

Číst dál...

Dělá Kateřina Konečná placenou inzerci EU a farmaceutických korporací?

Kateřina Konečná, která je jednou z tuctu kandidátů na předsedkyni KSČM, se rozhodla, že se zostra ohradí proti současné české vládě v článku "S vakcínami neselhala EU, ale náš premiér". (1) Inu, komunista by měl kritizovat kapitalistickou moc, na tom by nemělo být nic divného. Na první pohled je vadou na kráse, že zrovna nyní právě její strana, KSČM tuto vládu drží nad vodou. A to i po frašce s deseti miliardami přesunutými z účtu na zbrojení do rezerv, které obratem byly znovu určeny na zbrojení. Komunista, a to zejména takový, který se dostane do tak vysokých funkcí v buržoazní moci, by měl vládu kritizovat zejména z pozic pracujících vrstev, jako zástupce této třídy, a ukazovat na socialistické východisko ze současné krize. Když se začteme do její kritiky vlády a premiéra Babiše, jeho výroku, že EU zaspala s vakcínami proti koronaviru, zjistíme, že se do něj opírá z pozice monopolního unijního velkokapitalismu - hájí EU, komisi, její úředníky, společné nákupy.

Číst dál...

Všeobecný základní (nepodmíněný) příjem: Trojský kůň

Následující řádky popisují situaci v Irsku (nebo spíše, chcete-li, v Irské republice). Irsko je možná daleko a navíc za mořem, ale pro nás v ČR tu jsou dvě společná vodítka - i my žijeme v EU, a, šířeji, v kapitalismu. Soudím, že pravděpodobnost, že by tady ona instituce nebo onen systém chovaly lépe než v Irské republice, je poměrně nepatrná. (Pozn. překl.)

Vypuknutí covidu-19 odkrylo do očí bijící nerovnost v bydlení, zdravotnictví, vzdělání a zaměstnání v Irsku i v celém takzvaném "rozvinutém světě". To vedlo k obnovení výzev některých skupin ke všeobecnému základnímu příjmu pro všechny obyvatele.

Některé z těchto návrhů jsou dobře míněné a věří, že to jsou prostředky k ukončení nerovnosti a chudoby. Skutečností je, že by neukončily ani jedno; jediné, co by přinesly, bylo poskytnutí prostředků k masivnímu přesunu majetku od nejchudších k nejbohatším a privatizaci zbytku státních služeb.

Číst dál...

Nekonečný seriál

Vyostřující se krize, jaké jsme svědky v KSČM, by v každé jiné politické organizaci volala po okamžitém jednání jejích členů, ustanovení dočasného vedení a svolání nejvyššího orgánu organizace - sjezdu. Ne tak v KSČM. Schůze co schůze jejího výkonného výboru dochází k chlácholení, že vedení na sjezdu "dá funkce k dispozici", že ústřední výbor natožpak sjezd se kvůli epidemii sejít nemůže. Prošlé termíny sjezdu byly na jaře a pak na podzim, kdy byly odloženy kvůli jarní a podzimní vlně Covid-19. Přizpůsobit se situaci a konat sjezd mimořádně v době zlepšení v létě - na to straně chyběla iniciativa.

Číst dál...

Unášení Václava Bělohradského

Ve své nové eseji v Salonu Práva "Tentokrát na Západ. Jak se ve 20. století unášela střední Evropa" (1) se postmoderní filozof Václav Bělohradský obrací proti proudu.

Navazuje v ní na esej Milana Kundery z roku 1983, která se pozastavuje nad ztrátou středoevropského myšlení pro západní Evropu. Bělohradský v naznačených myšlenkách pokračuje. Poukazuje na prudké obraty přihlášení se české kultury a státu na ose východ-západ. Postupně kritizuje "sofismata" ideologů vládnoucí třídy české kotliny - Masaryka a Havla - jejich výhradní vazbu na "liberální Západ" a jeho idealizaci. Zcela správně upozorňuje na minulou a přítomnou podmíněnost té "liberální západní" společnosti - na kolonialismus a imperialismus, převraty vedené CIA i mnichovanský handl o Československo v úsilí obrátit agresivitu fašismu na východ, které jaksi vypadávají z běžného narativu o "západních hodnotách". Bělohradský se navíc otevřeně staví i proti vulgárnímu antikomunismu, současnému zpochybňování podílu sovětské armády na porážce nacismu, proti úsilí přenést zodpovědnost za druhou světovou válku na SSSR, i proti zahraničněpolitické orientaci českého státu, kterou shrnuje do hesla "Jednejme s Rusy jako s poraženým národem!" .

Číst dál...

Čí je vlastně strana?

Nedávno jsme uveřejnili stanovisko PUR KSM reagující na propad KSČM ve volbách a obecně v důvěře společnosti. Konstatovali jsem mimojiné, že jedním ze zásadních problémů, který je spojen se ztrátou komunistické orientace strany, je výhradní vazba na zastupitelskou, a především parlamentní politiku s tím, že se poslanci a poslanecký klub přeměnili z orgánu strany ve faktické centrum moci strany, obcházející zvolené struktury. Politická práce se tak redukuje na buržoazní hlasovací handly a zcela se vylučuje třídní hledisko, vazba na společenské zápasy. Strana se proměnila na pouhou službu pro nadstandardně placené poslance a zastupitele. Tím strana ztratila veškerou samostatnost v orientaci a možnost vazby na pracující. Připoutanost k novokapitalistickému řádu se prokazuje i při přípravách oslav 30. výročí existence KSČM, kam byli pozváni téměř výhradně parlamentní zastupitelé z období po restauraci kapitalismu, nikoliv celoživotní komunisté, kteří pro hnutí obětovali (nejen posledních 30 kapitalistických let) mnohé bez nároku na jakoukoliv výhodu. Právě to glosuje soudruh Karel Klimša. (red ksm)

Čí je vlastně strana?

Tu otázku jsem si položil, když jsem se doslechl o přípravě Slavnostního shromáždění K 30. výročí vzniku a registrace KSČM. Zabezpečení akce projednával páteční Výkonný výbor ÚV KSČM s tím, že pokud současné okolnosti dovolí, měla by proběhnout 21. 11. 2020. Pozváni by měli být a případně Pamětní listy s osobním dopisem předsedy ÚV KSČM by měli obdržet poslanci Federálního shromáždění za Levý blok, poslanci PS PČR, hejtman, náměstci hejtmanů a radní krajů za KSČM, za celou dobu přibližně 120 lidí. No, to tedy zírám!

Číst dál...

Agresivní virus v KSČM

Do krize KSČM, která se plně projevila po posledních volbách, vstoupil se svým náhledem známý politolog Oskar Krejčí v rozhovoru pro časopis Argument! "Hnutí ANO je jako mladý agresivní virus, hostitele nakonec zabije".  V něm správně popisuje některé příčiny této krize a odklonu důvěry lidí od KSČM, zejména kvůli spolupráci na současném vládním projektu.

Například zcela výstižně shrnuje zkušenost z podílu komunistických stran na kapitalistických vládách: "Stačí si připomenout, že kdysi mohutné komunistické strany Itálie a Francie zahynuly v okamžiku, kdy si jejich představitelé sedli do ministerských křesel. Ve vládě nedokázaly - a vlastně ani nemohly - prosadit svůj radikální program. Zato dokázaly zničit svoji důvěryhodnost jako radikální strany. KSČM tento sebevražedný scénář vylepšila: nevyměnila svoji důvěryhodnost za pár ministerských postů, ale za několik líbivých křesel ve vedení Poslanecké sněmovny. Smrt v upírském objetí pragmatického oligarchy. Škoda slov."

Číst dál...

Jaký úkol dnes stojí před komunisty v KSČM

Jaké jsou úkoly komunistů v této situaci, v této fázi vývoje KSČM? Rozhodně nemá smysl zachraňovat něco, co je již dávno mrtvo. Ostatně smrt nastala právě před třemi roky, kdy KSČM zle prohrála v parlamentních volbách, když dosáhla nejnižšího volebního výsledku za téměř sto let existence strany, a její předseda zahrál na stejnou notu, jako minulý týden. Tedy na notu okamžitého odstoupení z funkce, které se změnilo na další tříleté angažmá.

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .