Jak hodnotí irské Lidové hnutí páteční opakované referendum Irů k Lisabonu? Přinášíme jeho rozbor, podle kterého lidé hlasovali pro ozdravení ekonomiky a znovuzískání pracovních míst, ne pro Lisabonskou smlouvu. Dnešní výsledek byl nevyhnutelný - lidé nehlasovali pro Lisabonskou smlouvu, ale pro ozdravení ekonomiky, zachování pracovních míst a členství v EU. Plakáty a billboardy strany ANO Zkáza nebo obnova čistě jitřily obavy voličů, ale bohužel jediné, co slib strany ANO může uchovat - členství v EU - nebylo nikdy prvotním problémem. Ti, kdo jsou na straně ANO, jsou teď zodpovědní za zachování pracovních míst a ozdravení ekonomiky. Nemohou činit sliby a pak, jakmile hlasování skončí, se obrátit k voličům zády.
Volbám v sousedním Německu se věnuje celá řada komentářů, také my jsme jim již věnovali pozornost. Nebyly to ale jediné volby v posledním víkendu letošního září. Velmi zajímavě dopadly také parlamentní volby v Portugalsku. Také zde došlo k značnému posílení radikální levice. Tu v zemi reprezentují dvě strany: Levý blok (BE), který je členskou stranou Strany evropské levice (EL), a Portugalská komunistická strana (PCP), která (vedle řeckých komunistů) naopak patří k nejvýraznějším kritkikům EL a odpůrcům tohoto způsobu integrace levice v rámci EU.
Politici a média v Paříži i Berlíně euforicky ohlašují konec recese a start obratu v ekonomice. Torsten Riecke v Handelsblattu deklaruje: Nejhorší spád od II.světové války je pryč. Noční můra skončila. Německá ekonomika se vzpamatovala z utrpěného šoku mnohem dříve, než to kdokoliv očekával a ve druhém čtvrtletí dosáhla růstu 0,3 %. Frankfurter Algemeine Zeitung uvádí: Recese se v šestnácti zemích eurozóny blíží ke svému konci zejména díky váze ekonomik Francie a Německa. Ve 2. čtvrtletí došlo pouze k nepatrnému poklesu o 0,1 %. V prvním čtvrtletí to bylo o 2,5 %. Financial Times Deutschland hlásí: Krize je za námi. Od roku 2006 burzovní experti nikdy nehodnotili tak optimisticky perspektivy německé ekonomiky.
Mirza Aslan Being, pákistánský armádní generál ve výslužbě, v rozhovoru pro Rádio Pasto: "Dokumenty potvrzují, že CIA vynaložila 400 milionů USD na podporu barevné revoluce po volbách." Bývalý šéf spojeného štábu pákistánských ozbrojených sil dále uvedl, že cílem CIA bylo destabilizovat situaci v Íránu a dosadit proamerickou vládu. Generál blahopřál íránskému prezidentu Ahmadínežádovi ke znovuzvolení a zdůraznil, že představuje "rozhodující moment politiky v regionu a pokud se Pákistán a Afghánistán spojí s Íránem, budou Spojené státy nuceny tuto oblast vyklidit, a to zejména okupovaný Afghánistán".
Koncem letošního července se západní centra moci vedena Spojenými státy poprvé pokusila oficiálně uzákonit tzv. humanitární intervence, synonymum pro lstivou formulaci vojenských intervencí do vnitřních záležitostí nezávislých států pod záminkou zabránění hromadnému narušování lidských práv a válečným zločinům. Humanitární intervence byla vyzkoušena v roce 1999 proti SFRJ. Po 78 dní bombardovalo letectvo USA a evropských členů NATO suverénní stát a zavraždilo při tom tisíce nevinných občanů. Intervence byla vedena ve prospěch albánských ozbrojených organizací, aby jim ulehčila realizaci vybíjení Srbů v Kosovu.
Že je Pentagon ozbrojenou pěstí největších loupežníků ropy pod sluncem, je notoricky známo už desítky let. Světové žebříčky však, jak se ukazuje, vede i jako její konzument. Sohbet Karbuz se otázce věnuje systematicky už deset let. Svou zatím nejpropracovanější studii zveřejnil už v květnu 2007 v Energy Bulletin. Nazval ji Spotřeba anemie armádou Spojených států ? fakta a cifry (US Military Energy Consumption ? Facts and Figures). Mj. tu uvádí:
Organizace Amnesty International (AI) vyzvala severoamerického prezidenta Baracka Obamu, aby definitivně zrušil obchodní embargo, které Spojené státy od roku 1962 uplatňují vůči Kubě, protože tato politika ohrožuje zdraví milionů lidí, tím, že jim ztěžuje přístup k zdravotnímu materiálu, uvedl list Granma Internacional.
Latinská Amerika, zadní dvoreček Washingtonu, už není tak poslušná, jako byla a impériu se nezamlouvají poslední změny ve vzájemných vztazích. Spojené státy se teď podle portugalského levicového listu Avante snaží uvést věci do pořádku. Honduras byl první obětí, ale skutečným kamenem v botě je Hugo Chávez a bolívarská revoluce, snad nejhorší příklad vlády v Latinské Americe po Kubě. Washington s Georgem Bushem ml. a s Barackem Obamou - rozdíly jsou pouze ve stylu, protože imperialistické cíle jsou ty samé - už vyzkoušel různá ospravedlňování případné intervence, která by skoncovala s vládou v Caracasu.
To, že se tak moc lidí propadá do chudoby v době, kdy být chudý je téměř ilegální, je až příliš špatné , zahajuje své zamyšlení v prestižním americkém deníku Barbara Ehrenreich. Nedávno se uvedla i knihou Tato země je jejich zemí: reportáže z rozpolceného národa . V citovaném zamyšlení píše: Nebudete sice zatčeni za nákup v obchodě ZA DOLAR, jste-li však opravdu chudí jako kostelní myš a odkázáni na život na ulici, nedoporučuje se dopřávat si ani žádnou z biologických základních potřeb - jako sedět, spát, lenošit či prostě jen lelkovat z dlouhé chvíle. 'Pokud ležíte na chodníku, lhostejno, zda jako bezdomovec nebo milionář, narušujete pořádek,' prohlásil v červnu státní návladní města St. Petersburg ve stopách nesmrtelného postřehu Anatola France, že 'zákon, ve své majestátní rovnosti, zakazuje spát pod mostem bohatým úplně stejně jako chudým'.
V souladu s článkem 63 Ústavy Moldavské republiky a článkem 1 Zvláštního předpisu parlamentu svolal prezident Vladimír Voronin na pátek 28. srpna první zasedání zákonodárného sboru, zvoleného v mimořádných volbách 29. července 2009. Ty se uskutečnily poté, co parlament zvolený v dubnových volbách nebyl schopen zvolit novou hlavu státu. Komunistům ke zvolení prezidenta tehdy scházel jeden jediný hlas. Na základě výsledku opakovaných voleb do nového parlamentu vstoupilo pět politických stran - Komunistická strana republiky Moldávie (PKRM), Liberálně-demokratická strana Moldávie (LDPM), Liberální strana (LP), Demokratická strana Moldávie (DPM) a Aliance Naše Moldávie (ANM). Komunisté (V. Voronin) získali 44,7 % - 706 732 hlasů - 48 mandátů, Liberální demokraté (Vlad Filat) 16,5 % - 262 028 - 18, Liberálové (Mihai Gimpu) 14,7 % - 232 108 - 15, Demokraté (Marian Lupu) 12,5 % - 198 278 - 13 a Aliance (Serafim Urekjan) 7,35 % - 116 194 a sedm mandátů.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.