CookiesAccept
V rukavičkách
- Podrobnosti
- Vytvořeno 1. 2. 2007
Tak si říkám, že v těchto dnech, kdy se rozhodujeme, zda půjdeme říct své NE americkým základnám, stojíme před rozhodnutím, zda něco podniknout či nedělat vůbec nic. Nedělat nic, podvolit se - to je těch 15 let havlovské výchovy. To se od nás očekává. Radši zůstat doma, nechat rozhodování na těch "osvícenějších". Nebo říct, že oni ví co dělají, že je to dobře, atd. Prostě jak jsme to slýchali, tak podle toho taky žít. Raději sedět doma a říkat, že pan exprezident to vždycky s námi myslel dobře, zamavát si americkými praporky a žít v iluzi , že tak je to jedině dobře. 15 let havlovské výchovy o tom, že je vždycky nejlepší jednat v rukavičkách - hlavně se nikoho nedotknout nebo nedělat raději vůbec nic. Bez ohledu na zájem vlastní země.
Jugoslávie 1945 - Česká republika dnes
- Podrobnosti
- Vytvořeno 28. 1. 2007
V roce 1945 v Lublani maršál Tito prohlásil, že se jeho země nikdy nestane satelitem. Když se já ohlédnu na 17 let historie této země, musím říct, že naše reprezentace neměla ani setinu odvahy jugoslávského hrdiny a naše země se stala slouhou a poskokem ať už USA, NATO nebo EU. To jsou známá fakta, těžko by jim kdo odporoval.
Třídní boj ve vzdělávání
- Podrobnosti
- Vytvořeno 27. 1. 2007
Mnohokrát jsme byli nařčeni z toho, že chceme v této zemi rozjet jakýsi tvrdý třídní boj, že chceme snad vyhubit určité společenské třídy. Dokonce jsem zaslechl, že snad KSČM něco takového má v programu. Asi má leckdo více fantazie a přání občas bývá otcem myšlenky. Nebo je to účelovým manévrem, jak zastřít pravý stav věci. Mysleme realisticky, realisticky pozorujme dnešní život - třídní boj existuje. Ano, třídní boj je bez milosti vyhlášen, je tvrdý a nelítostný. Kdo ho ale vyhlásil? Kdepak komunisté - právě naopak zástupci vládnoucí "elity", kšeftaři, pochybní kariéristé a kdejaké vši společnosti. A komu? Kdo je tím třídním nepřítelem? Člověk. Občan. Normální člověk, který nekrade, který žije poctivě. Musíme však upřesnit situaci.
Změna názvu
- Podrobnosti
- Vytvořeno 27. 1. 2007
Občas slýcháme takový hloupoučký názor, že by se naše strana měla přejmenovat. Že by ze svého názvu měla odstaranit slovo KOMUNISTICKÁ. Že by se prostě název měl umírnit - zřejmě i s celou stranou, jež by se pak asi stala druhou sociální demokracií... Zřejmě by tak některým méně ležela v žaludku. A komunista si říká PROČ? Samozřejmě jsme čas neztráceli přemýšlením nad takovouto hloupostí, kdo by chtěl , mohl přestoupit do ČSSD, jež má v názvu slovo "sociální" spíše pro parádu - a jejíž ochota ke skoro všemu by ji možná časem i ke změně názvu přivedla. Ostatně dnes , jak jsem se dozvěděl, se nejedná o stranu levicovou, ale středolevou.
Kam má především směřovat naše kritika
- Podrobnosti
- Vytvořeno 26. 1. 2007
Často si říkám, že všichni dobře známe kritiky USA, situace v Izraeli, Libanonu, Iráku, atd., ale jen málo lidí zde kritizuje konkrétní zločiny a prohřešky, ve kterých žijem. Jako bychom lépe mířili až na druhou stranu polokoule, ale matně dohlédneme do vlastních regionů. Možná proto se některým voličům zdá politika KSČM málo atraktivní. Každý z nás žije ve svém městě, vesnici, každý z nás vidí, co a jak se děje - ať už pozitivně či negativně. Zatím však slova kritiky příliš nepadají. Leckdy se lépe útočí na Bílý dům , než na vlastní radnici.
Pod pseudonymem?
- Podrobnosti
- Vytvořeno 20. 1. 2007
Ptají se kdo jsem a jestli nepíši pod pseudonymem, ironicky mě srovnávají s Bezručem. Já mám, na rozdíl od pravicových a fašizujících slouhů, fracků a pohunků dost síly a hrdosti se podepsat! Kdo jsem? Jsem komunista. Jsem komunista a jsem na to hrdý, hrdý nejvíc, že se stanu jednou z mnoha pěstí, která zavře nenažrané a drzé huby nepřátel této země, nepřátel společnosti a vší na těle republiky! Mám dost hrdosti se podepsat, nepotřebuji se bát za svá slova - mluvím z přesvědčení, ne z kariéry. A přirovnání k Bezručovi? To mě nesmírně těší.
Normy dnešního "vkusu"
- Podrobnosti
- Vytvořeno 17. 1. 2007
Málem jsem se zalekl, jaká obrana kýče a nevkusu se v některých komentářích strhla. Samozřejmě mě to příliš nepodivilo - dotkl jsem se totiž toho, co sami ctí a jemuž se sami podobají - nevkusu. Nevkusu jako věrného zrcadlení pokřiveného maloměšťáckého pohledu na život a na svět. Nedivím se, že si jej tato skupina naivních zbohatlíků a "intelektuálů" hájí - vždyť to je ta jejich "kulturní jistota". To je to, čímž mohou zahalit vlastní kulturní necitlivost a nevzdělanost. Ano, křičte, co se dá, jen abyste ukázali svou "kulturnost". Leckteří z těch "komentátorů" se marně snaží ukázat jak jsou "nad věcí".
Kam míří pravicoví "kritici" dějin?
- Podrobnosti
- Vytvořeno 11. 1. 2007
Nelze, než se podivovat nad tím, že reakce na opěvování klerofašistického režimu na Slovensku jsou velice jemné, že kritika je dělána " v rukavičkách". Ano, zde se projevuje ten "liberalismus", že budeme do omrzení nadávat na banality, ale to, že někdo opěvuje transporty do vyhlazovacích táborů, vypalování vesnic a střílení protifašistických bojovníků, to je bráno jen jako jakýsi "názor". Dokážu si samozřejmě představit, že dnešní "lepší společnost" si váží více nákupního střediska než obětí nelidské tyranie.
Stupidní nacionalismus
- Podrobnosti
- Vytvořeno 11. 1. 2007
"Vůči "slovenskému národnímu povstání" mám řadu výhrad - to sem však nepatří. Bojovníků proti fašismu na Slovensku bylo málo. Čest národa si Slováci pošpinili sami už několikrát - my jsme je tahali z průserů, financovali jejich rozvoj a přesto jsme byli pro většinu z nich "zlými Čehuny". Takže o házení špíny bych zde raději nepsal... "
Hledání "říše zla"
- Podrobnosti
- Vytvořeno 10. 1. 2007
Máme tu období výročí. Údajně veřejnoprávní, údajně Česká televize, nám naservírovala hnedle dva miniseriály o činnosti Charty 77 v dobách, kdy jsme žili, podle upoutávky na jiný její antikomunistický pořad, od jedněch drátů ke druhým. Uplynulo totiž už 30 let od té doby, kdy „umělci“ Havel, Landovský a Ludvík Vaculík 6. ledna 1977 v Praze vyrazili Landovského dvoudvéřovým bílým Saabem V4 s motorem Ford rozšiřovat materiál, který nesl pečeť (ne)organizace Charta 77, jak ji nazvali 4 lidé, z nichž 2 byli bývalí stalinisté, Pavel Kohout a Zdeněk Mlynář.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.