Vzhledem k neustálým nárokům některých odvětví na nedostatek pracovních sil, jak se ekonomika zotavuje z odstávek Covid-19, zaměstnanci tlačí zaměstnavatele a volené funkcionáře ke zvýšení mezd, zlepšení pracovních podmínek a výhod, jako je placená nemocenská prostřednictvím odchodů, protestů, shromáždění a stávek.
V posledních několika měsících roku 2021 zaměstnanci odcházeli rekordní nebo téměř rekordní rychlostí, a zároveň v říjnu a listopadu 2021 došlo po celých USA k nárůstu stávek.
Je čas zastavit akce NATO proti fašizaci Ukrajiny Situace na hranici mezi Ukrajinou a republikami Donbasu eskalovala na hranici možností. Ozbrojené formace z ukrajinské strany zintenzivňují ostřelování území Doněcké LR a Luganské LR s nutností masové evakuace obyvatelstva do Ruska. Informační válka ze strany Západu proti Rusku, prostřednictvím prozápadních a nacionalistických ukrajinských médií, přitom sílí. Situace přímo svědčí o úzké koordinaci vojenských provokací a informační agrese. Prezident Spojených států stále otevřeněji vede nebezpečná dobrodružství. Biden osobně referuje o mýtickém načasování začátku války Ruska proti Ukrajině, komentuje střety na Donbasu, kárá Zelenského buď za jeho přiznání, že Rusko se nechystá k agresi, nebo za jeho předčasnou cestu do Mnichova na bezpečnostní konferenci. Jinými slovy, Washington záměrně vyvolává maximální vyhrocení rusko-ukrajinských vztahů. Ústřední výbor Komunistické strany Ruské federace opakovaně poznamenal, že cílem americké vlády a jejich přátel v Londýně není jen konečné zotročení Ukrajiny a vykrvácení Ruska. Zároveň probíhá projekt, který má podkopat ekonomický potenciál Evropské unie a snížit její vliv v moderním světě.
Často se opakující vojenské převraty a nepokoje na africkém kontinentu nikdy nikoho nepřekvapí. Vojenský převrat v Africe se již stal klasickým systémem svržení moci.
Západ nemůže uvalit účinné sankce proti Rusku. Pokud by Rusko skutečně plánovalo útok na Ukrajinu, nenechalo by se odradit západními hrozbami uvalení nových sankcí, uvádí britské vydání The Telegraph.
V posledních týdnech jsme svědky vyhrocení napětí na Ukrajině. Nejde o nic nového, jak dokazují opakované vměšování do dění na Ukrajině, které vedlo ke státnímu převratu podporovanému USA, NATO a EU a prováděnému fašistickými skupinami, což pokračuje i v posledních letech.
Současné napětí kolem Ukrajiny je nutné chápat jako využití země jakožto nástroje agresivní strategie imperialismu.
Dne 4. února 2022 navštívil ČLR prezident Ruské federace Vladimir Putin na pozvání prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga. Hlavy států jednaly v Pekingu a zúčastnily se zahajovacího ceremoniálu XXIV. zimních olympijských her. Ruská federace a Čínská lidová republika, dále jen strany, prohlašují následující:
Dnes prochází svět velkými změnami, lidstvo vstupuje do nové éry rychlého rozvoje a rozsáhlých transformací. Rozvíjejí se procesy a jevy jako multipolarita, ekonomická globalizace, informatizace společnosti, kulturní diverzita, transformace systému globálního vládnutí a světového řádu, zvyšuje se propojenost a závislost států, formuje se trend přerozdělování rovnováhy světových sil, roste požadavek světového společenství na vedení v zájmu mírového a progresivního rozvoje. Na pozadí probíhající pandemie nové koronavirové infekce ve světě je přitom situace v oblasti mezinárodní a regionální bezpečnosti každým dnem stále složitější, množí se globální výzvy a hrozby. Některé síly reprezentující menšinu na světové scéně nadále prosazují jednostranné přístupy k řešení mezinárodních problémů a uchylují se k mocenské politice, praktikují zasahování do vnitřních záležitostí jiných států, poškozují jejich legitimní práva a zájmy, vyvolávají rozpory, neshody a konfrontace, brání rozvoji a pokroku lidstva, což je odmítáno ze strany mezinárodního společenství. Strany apelují na všechny státy s výzvou prosazení společného blaha, aby posílily dialog a vzájemnou důvěru, prohloubily vzájemné porozumění, prosazovaly takové univerzální hodnoty jako mír, rozvoj, rovnost, spravedlnost, demokracie a svoboda, respektovaly práva národů nezávisle volit cestu rozvoje svých zemí a také suverenitu a zájmy států v oblasti bezpečnosti a rozvoje, chránit mezinárodní systém založený na ústřední roli OSN, světový řád založený na mezinárodním právu, s cílem dosáhnout skutečného multilateralismu s důrazem na zachování ústřední a koordinační úlohy OSN a její Rady bezpečnosti, podporovat demokratizaci mezinárodních vztahů, zajistit dosažení míru, stability a udržitelného rozvoje na Zemi.
Neutuchající bušení propagandy o větru války dujícím nad Ukrajinou a rýsujícím apokalyptické scénáře, nemůže skrýt skutečnosti, které vystupují ze situace v poli a z hodnocení poměru sil nutící nás k opatrnému hodnocení, abychom nesešli z cesty ve svých soudech a předpovědích. V podstatě ot ázka zní: co se děje a především co se může opravdu stát? Bude válka?
Pro odpověď na tyto otázky je třeba umět pozorně číst k současnosti vedoucí fakta, přes zdání a propagandistické kampaně. Problémy tohoto maléru jsou dva: předně vojenská strategie Spojených států a jejich spojenců a druhý se týká specificky osudu Ukrajiny.
Drazí bratři a sestry! Každý z nás už slyší klepání potíží na dveře svého domova. Ukrajina a Rusko čelí vážné hrozbě. Západ sní o tom, že udělá nemyslitelné... Naše přátelství bylo více než jednou porušeno. Kdysi nepřítel jednal v podobě vychytralých papežských legátů, kteří zatáhli jihoruská knížectví do stáda katolicismu. Pak se přihlásila polská šlechta, vyvolala násilí a vymýtila odvěkou vzpomínku na naši jednotu. Turci, Švédové, Francouzi a Němci se tvrdě podíleli na dobývání. Mluvili různými jazyky, jejich střelivo a normy se lišily, ale století od století snili o oddělení a zotročení našich národů. Extrémně cynické plány ztělesňovali ideologové fašismu. Významný nacista Rosenberg předložil 2. dubna 1941 Hitlerovi „Memorandum č. 1“ o budoucí politice Německa v zemích SSSR. „Politický úkol“ pro Ukrajinu nazval „podporou aspirací na národní nezávislost“ s cílem „odstrašit Moskvu a zajistit velkoněmecký životní prostor z východu“, jakož i „vytvořit silnou surovinovou a dodatečnou potravinovou základnu pro Velkoněmeckou říši“. Nyní banderovci tvrdí, že nacisté oddělili Ukrajince od zbytku Slovanů a zacházeli s nimi lépe. Ale tato hrubá lež odhaluje fašistický plán „Ost“. Celé okupované obyvatelstvo SSSR mělo být buď zničeno, nebo deportováno na Sibiř. Dokonce i z Haliče mělo být vyhnáno 65 % obyvatel a ze zbytku udělaní otroci. Hitler otevřeně prohlásil: „Zabereme jižní část Ukrajiny... a uděláme z ní výhradně německou kolonii. Nebude těžké vyhnat obyvatelstvo, které tu nyní je ... za sto let tam budou žít miliony německých rolníků.
V listopadu 2020 vyslala marocká vláda svou armádu do oblasti Guerguerat, nárazníkové zóny mezi územím nárokovaným Marockým královstvím a Saharskou arabskou demokratickou republikou (SADR). Hraniční post Guerguerat je na samém jižním okraji Západní Sahary podél silnice, která vede do Mauritánie. Přítomnost marockých jednotek „v nárazníkovém pásmu v oblasti Guerguerat“ porušila příměří z roku 1991, na kterém se dohodly marocká monarchie a Fronta Polisario Sahrawi. Tato dohoda o příměří byla vypracována s předpokladem, že Organizace spojených národů uspořádá v Západní Sahaře referendum, které rozhodne o jejím osudu; žádné takové referendum se nekonalo a oblast existuje v nečinnosti už tři desetiletí.
Autorem následujících řádek je Hans Modrow, poslední ministerský předseda Německé demokratické republiky. Po anexi NDR byl čestným předsedou Strany demokratického socialismu (PDS, navazující na Jednotnou socialistickou stranu Německa). Po vzniku strany Die Linke – Levice byl členem orgánu, který se nazývá rada starších. Stál tedy u zrodu toho, co se KSČM dávalo za vzor „moderní levicové strany“. Pro nás je zajímavé, jak se dívá na krizi ve své straně – Die Linke totiž poprvé nedosáhla předepsané hranice pro vstup do Bundestagu, ale její poslanci byli zvoleni na základě komplikovaného německého volebního systému. Strana před volbami lavírovala se svým programovým bodem proti NATO při spekulaci o možném vstupu do vlády se Sociálními demokraty a Zelenými, což má analogie v českých reáliích v podpoře KSČM vlády ANO a ČSSD a souvisejících programových posunů. Příčiny úpadků jsou zajisté hlubší a Modrow je reflektuje jen zčásti. Jsou přitom paralelní s příčinami krize KSČM, tedy postupnou mutaci ve stranu prosystémové opozice, adaptace kapitalistického systému. To je ovšem funkce, kterou lépe plní podnikatelské projekty té nebo oné kapitalistické skupiny. Modrow má ovšem pravdu, že nyní je třeba vyvodit z krize konkrétní míru osobní odpovědnosti od shora dolů. Modrow má pravdu i v tom, že pokud se nestane zásadní změna a sebekritika, strana skončí. Obojí platí pro KSČM v míře vrchovaté.
Hans Modrow se 27. 1. 2022 dožil 94 let a nyní se nachází v nemocnici. (pozn. redakce)
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2023 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.