Tiskové oddělení ÚV Komunistické strany Řecka ve svých prohlášeních v uplynulých dnech zdůrazňuje mimo jiné:
"Invaze Turecka do severní Sýrie s podporou NATO, USA a EU, společně s vyostřením vojenského střetu se Sýrií a Ruskem, nejenže zvyšují riziko rozsáhlejší války v oblasti, ale také další vlny vyhnaných utečenců.
Stoupajícím vlnám utečenectví v důsledku válek a geopolitických her prováděných na úkor lidí nelze čelit represemi, ale neposlušností vůči euroatlantickým plánům, které na jedné straně rozkládají země a vykořisťují národy a na straně druhé vězní uprchlíky na ostrovech a hranicích.
Problémy se budou hromadit, dokud vláda nezpochybní politiku EU a NATO, které podporují Erdogana pro své vlastní úmysly. Uprchlíci a přistěhovalci budou jednoduše hledat nové, nebezpečnější cesty úniku a budou vydáni na milost a nemilost obchodníků a vlád, kteří hrají různé geopolitické hry na jejich úkor.
Řecká vláda musí nyní tlačit co nejvíce a všemi možnými způsoby na Evropskou unii, aby se uprchlíci mohli přestěhovat do zemí svého skutečného určení. Aby bylo zajištěno spravedlivé rozdělení uprchlíků v zemích EU, proti Dublinské dohodě a dohodě mezi EU a Tureckem, která zcela selhala."
3. 3. 2020
Překlad KSM
Jako někdo, kdo vyrůstal v Hong Kongu během epidemie syndromu akutního selhání dýchání (SARS), jsem hluboce obeznámený s traumatem a strastmi, spojenými s vypuknutím nemoci. S téměř měsíčním zavřením školy byly moje oči upřené na každodenní počty mrtvých v televizních zprávách. Strach a panika byly hmatatelné, s obvykle přecpanými městskými pěšími zónami a prázdnými restauracemi. Ale tenhle důvodný strach z onemocnění nebo smrti může být často propletený s hluboce zakořeněným rasismem, kde se strach stane oprávněním ke xenofobii. Zcela jistě to to byl případ během vypuknutí epidemie SARS v Kanadě, a dnes zakoušíme reprízu s propuknutím epidemie koronaviru (2019-nCoV).
Vláda pravicové strany Nové demokracie přijala řadu opatření k posílení státní a policejní represe, přičemž připravuje další úder proti veřejnému zajištění obyvatel. Vláda zmobilizovala represivní složky k tomu, aby zajistila konání sjezdu Národní konferederace odborových svazů, jenž probíhal v podmínkách rozsáhlých falzifikací. Kromě toho represivní složky zaútočily na budovy Athénské univerzity ekonomie a podnikání, v jejímž kampusu použily slzný plyn a vrhaly omračující granáty, zatímco byly v areálu stovky studentů. KNE (Komunistická mládež Řecka) prohlásila, že "je to další příklad eskalace represivních opatření, které se připojují k těm z minulých dnů", a zdůrazňuje, že masové studentské hnutí může odpovědět na autoritářskou státní politiku.
"POPLACH! Dvanáct tisíc obyvatel musí okamžitě opustit své domovy! Všechny nemocniční kliniky musí být evakuovány! Bez výjimky! Urychleně!"
Ani v hořící Austrálii, ani v obleženém městě v Sýrii nebo v Afghánistánu, ale 12. ledna 2020 v jinak poklidném, i když už asi ne prosperujícím Dortmundu, v německém Porúří; opět vyly nalezeny nevybuchlé bomby pod hlavní ulicí a musely být opatrně zneškodněny. Život v míru byl opět narušený pozůstatky II. světové války; Dortmund byl 12. března 1945 zasažený nejtěžším válečným náletem, kdy bylo ztraceno 6341 životů a rozbita většina zbývajících budov. Tentokrát byly výbuchy bezpečné - ale zopakovaly smutnou skutečnost: v desítkách měst se lidé stále bojí zbytků války, jež skončila před 75 lety.
1. ledna 2020 jsme oslavili 61. výročí vítězství první socialistické revoluce na západní polokouli. 61 let po této historické události Kubánci i přátelé Kuby ve světě poznávají velikost oné události, jež připoutala oči národů světa k tomu malému karibskému ostrovu, jenž začal spřádat svůj heroický epos spravedlnosti a důstojnosti pro svůj lid.
Kubánci mé generace dostali lednový revoluční triumf jako nejlepší dárek od "Tří králů", jak je popsal oceněný kubánský spisovatel Senel Paz, když připomenul slavnosti, v nichž všechny kubánské děti té doby, ponořeny do našich dětských snů, psaly 6. ledna dlouhé dopisy Třem králům, v nichž je žádaly o nejrůznější hračky. Tyto dopisy byly vhozeny do našich bot a my jsme šli brzy spát a nezapomněli jsme rozházet seno pro obtěžkané a hladové velbloudy, kteří přenášeli kouzlo napříč zemí.
Miliony domácností v nejbohatší zemi světa, USA, jsou zasaženy chudobou, nezaměstnaností nebo zaměstnáním, jež nestačí, částečnou nezaměstnaností, hladem, nejistotou, kdy se nají, a všeobecnou nouzí.
Proč? Protože obě pravicová křídla jejich válečné strany vydávaají většinu celonárodního volného příjmu na militarismus, k zachování globální říše základen Pentagonu a nekonečných agresí na četných jevištích, spolu se záchrannými balíčky a almužnami americkým podnikům.
Prohlášení Komunistické strany Irska - 30. ledna 2020
Rozhodnutí britského lidu opustit 31. ledna Evropskou unii uvrhlo za poslední tři roky britské a irské instituce do zmatku.
Komise EU a firemní síly, jimž slouží, se také ocitly ve stavu zmatení, navzdory mediálnímu víření a ofenzívě proti lidem, kteří hlasovali pro odchod, zvlášť proti dělnické třídě. Evropskou unii nejvíc straší to, že odchod Británie se může dobře stát zlomem a známkou začátku konce samotné EU.
"V kapitalistické společnosti... je demokracie vždy sevřena těsnými omezeními, danými kapitalistickým vykořisťováním." - V. I. Lenin (1917)
Jak opět prokázal surový puč v Bolívii, tato dusivá omezení demokracie jsou ještě užší u národů pod botou imperialismu a neokolonialismu.
Pod vedením prezidenta Evo Moralese a jeho strany MAS (Hnutí k socialismu), chudí a původní obyvatelé Bolívie dosáhli nesmírných zisků: vytažení milionů lidí z chudoby, zvýšení gramotnosti, snížení nezaměstnanosti, znárodnění zásob zemního plynu a dosažení toho, že se Bolívie stala nejrychleji rostoucí ekonomikou v oblasti.
Bylo to v roce 1988, když USA zasáhly civilní letoun - a okamžitě se snažily to ututlat, s plnou podporou Británie. SOLOMON HUGHES, s využitím požadavku na svobodu informací, skandál odkrývá.
Íránská vláda čelí - po právu - hněvu íránského lidu nad tím, že její ozbrojené síly sestřelily ukrajinské civilní dopravní letadlo. Bylo zabito 176 lidí. Íránská vláda také čelí - rovněž po právu - tlaku, aby byla otevřená o tom, jak mohly Revoluční gardy udělat tak děsivou chybu.
Protikomunistickou kampaň Evropské unie odsoudil europoslanec Komunistické strany Řecka (KKE) Lefteris Nikolaou-Alavanos na jedné z antikomunistických debat v Evropském parlamentu ve Štrasburku, tentokrát s tématem "Zkreslování evropské historie a paměti". Ve svém projevu poslanec uvedl:
"Chápeme vaše znepokojení. Navzdory protikomunistickým usnesením Evropského parlamentu, lžím, zkreslování historie, provokativním srovnáním komunismu s fašismem, miliardám eur na programy, které fungují jako "hlídací pes" systému, jste nebyli schopni zcela přepsat dějiny v myslích lidí. Proto již několik měsíců necháváte pracovat tento "antikomunistický stroj" vysokou rychlostí, s protikomunistickými usneseními, s opakovanými antikomunistickými diskusemi na každém plenárním zasedání. Antikomunismus je v genech EU a výsledkem celé této politiky je, že to lidé vědí, vnímají to. Bez jakýchkoliv zábran a beztrestně působí různé fašistické skupiny včetně řeckého Zlatého úsvitu. Zákazy Komunistických stran v zemích EU - v Polsku, v pobaltských státech, zákazy omezující komunistické akce, omezující účast komunistických stran ve volbách, pronásledování představitelů těchto stran, útoky proti historickým památkám připomínajících porážku fašismu.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.