Zoufalství a radost si mohou být tak blízko!
Vím, že v konfliktech se nedá věřit ani jedné straně. Obě strany se kroutí a překrucují, zvětšují a minimalizují, aby podpořily svou věc. Ale každodenní, téměř hodinové záběry z Ukrajiny – strádání, utrpení, smrti, zkázy a útěku, až příliš nefalšované, ve mně vyvolávají zoufalství, které jsem vždy pociťoval, když jsem slyšel – a hůře viděl, byť jen na obrazovce – jakoukoliv bolest způsobovanou mým bližním, bez ohledu na to, jaké insignie nosí nebo jakou vlajku ctí.
Musím se ale také stáhnout před pokrytectvím a nepoctivostí, které tak často zůstávají nepovšimnuty. Producenti propagandy, kteří předstírají zoufalství, ale usilují o další konflikty, další medaile, další miliardy, vždy chválí ušlechtilou věc: svobodu, demokracii, vládu řádu a vždy varují před opovrženíhodnými nepřáteli; bolševiky, anarchisty, stalinisty, komunistickými agresory a, když jsou tito eliminováni, před terorismem. Když i to se drolí, musí posloužit autoritářství nebo se „imperialismus“ obrátí vzhůru nohama. Ošklivý „padouch“ je vždy efektivní, ať už právem, nebo ne, Jago: Lenin, Stalin, Saddám, Kaddáfí, Asad, Putin.
Uvádíme aktuální článek amerického ekonoma Michaela Hudsona, který se od 70. let specializuje na rozbor finančního systému a jeho parazitismus. Je autorem několika knih, včetně knihy „Super imperialismus“, která obsahuje jeho teoretická východiska, nebo "Osud civilizace: finanční kapitalismus, průmyslový kapitalismus, nebo socialismus". Přeložený článek vyšel 13. března. Od té doby se do problémů dostala švýcarská Credit Suisse, jedna z devíti největších investičních bank na světě a spekuluje se, že je to jen začátek nákazy krachů.
Prokazuje se naplno krizovost kapitalistického systému a jeho rostoucí parazitismus. Pohyby finančního systému a jeho abstraktních „indexů“ ožebračuje masy lidí (a mimochodem tam, kde důchodový systém je stavěn na finančním systému – ruinuje budoucnost důchodových fondů), zastavuje celé sektory ekonomiky, způsobuje krachy celých zemí. Banky pak požadují (s tímto výhledem) podporu za své riskantní chování od států, opět z peněz všech, čímž ve skutečnosti sanují zisky. Jak ovšem sami buržoazní ekonomové dokládají, během inflace se na reálné zisky (na rozdíl od nákupního koše pracující rodiny) nesáhlo a už před touto finanční bouří se zvýšilo kapitalistické vykořisťování a na tomto vývoji nesou odpovědnost. Do této krize vstupuje ČR s vládou i prezidentem, kteří zastávají zájmy těch nejmocnějších kapitalistů v Evropě a Americe a podle toho bude vypadat i následující politika…
Krachy bank Silvergate a Silicon Valley jsou jako kusy ledu odtrhující se z antarktického ledovce. Finanční analogií ke globálnímu oteplování je rostoucí teplota úrokových sazeb, která minulý čtvrtek a pátek dosáhla u dvouletých amerických státních dluhopisů 4,60 %, přestože vkladatelé bank nadále dostávali na své vklady pouze 0,2 %. To vedlo k soustavnému stahování prostředků z bank a odpovídajícímu poklesu zůstatků komerčních bank u Federálního rezervního systému.
Pro mnoho lidí na světě se slovo Guantanamo stalo synonymem mučení od roku 2002, kdy tam USA otevřely své vojenské vězeňské středisko. Přes 780 lidí zajatých americkými silami trpělo od té doby masivním porušováním lidských práv, jehož se tam dopouštěla CIA. Pro obyvatele Kuby, společnosti, která klade lidská práva a blahobyt nade vše, je to kolektivní hrůza, které se na jejich svrchované půdě dopouští cizí armáda.
Tento článek doufá, že se dostane dál, protože dnes si připomínáme 120. rok nepřetržité okupace Guantánama americkým námořnictvem. Náš prezident Miguel Diaz Canal dal dnes ráno jasně najevo kolektivní smýšlení kubánského lidu: „Naše svrchovanost byla přerušena toho dne v roce 1903, kdy Tomás Estrada Palma podepsal postoupení území, jež zůstává nezákonně okupováno Spojenými státy proti vůli kubánského lidu“.
Před 70 lety, 14. března 1953, zemřel Klement Gottwald. Pouhých 9 dní po představiteli Sovětského svazu a komunistického hnutí Josifu V. Stalinovi, odešel i československý prezident Klement Gottwald.
Gottwald představoval nový typ politického představitele: na rozdíl od jiných politiků pocházel z lidu, z dělnické třídy, a nastupující komunistické hnutí, inspirované Říjnovou revolucí, umožnilo projevit jeho vynikající organizační talent a schopnost zachytit hybné síly dějin. V roce 1929 se postavil do čela skupiny prosazující potřebnou změnu politiky v Komunistické straně Československa, bolševizaci, proti oportunismu, politice přizpůsobení se kapitalismu. V té době se stává i nejvyšším představitelem KSČ a v právě probíhající katastrofické kapitalistické krizi, ožebračující široké vrstvy obyvatelstva, se chopí vedení třídních zápasů, hospodářských i politických. Třicátá léta, nástup fašismu a uchopení moci nacismem v Německu vedou k přeorientování komunistické politiky na protifašistický boj. V době vzedmutí národů proti fašismu se orientuje na lidovou obranu a protifašistickou frontu. Zrada imperialistických spojenců (Francie, Británie) a vládnoucí třídy Československa, snaha využít fašismu k porážce Sovětského svazu, okupace, donutily Klementa Gottwalda k emigraci a k vedení dalšího zápasu ze Sovětského svazu. Zde pomáhal organizovat odboj doma i zahraniční osvobozenecké jednotky. Citlivě vytváří politickou orientaci na antifašistickou revoluci. Vstupoval přitom v jednání i s buržoazními představiteli, u kterých si získal respekt. Po osvobození Československa Rudou armádou a vítězných volbách se staví za další prohlubování antifašistických a lidových přeměn. Pokus buržoazních představitelů pokrokové přeměny zastavit v únoru 1948 byl právě schopnou Gottwaldovou politikou a se vtažením širokých mas do politické reprezentace zamezen. Klement Gottwald se stal v roce 1948 prezidentem země, první, který pocházel z dělnické třídy. To představovalo revoluční stupeň v socialistických přeměnách, které se dočkaly zuřivé nenávisti od vnitřní i zahraniční reakce – hospodářské blokády, válečného nebezpečí, nárůstu špionáže a sabotáží. Přes veškeré problémy, Gottwaldovo vedení nastartovalo socialistický rozvoj našich národů, na kterém bylo možné později vyvinout širokou průmyslovou základnu a relativně soběstačné hospodářství a zemědělství. Další vývoj Československa na těchto revolučních přeměnách stavěl. Proto buržoazní ideologie vkládá tolik energie do pomluv a snahy vymazat socialistické výdobytky, včetně sociálního systému.
Přes změny taktiky v různých fázích politického třídního zápasu, Gottwaldův cíl zůstal týž: porazit reakci (která sahala i k těm nejextrémnějším metodám) a vybudovat společnost bez vykořisťování, chudoby a krizí, zapojit přitom lidové vrstvy, pracující do správy a řízení.
První parlamentní projev (1929) http://ksm.cz/literatura/173-klement-gottwald-prvni-parlamentni-projev
Sjednotit se - bojovat - zvítězit! (1933) http://ksm.cz/literatura/179-klement-gottwald-sjednotit-se-bojovat-zvitzit
O stávkovém hnutí a o boji nezaměstnaných v Československu (1933) http://ksm.cz/literatura/3833-klement-gottwald-o-stavkovem-hnuti-a-o-boji-nezamestnanych-v-ceskoslovensku
Nedáme si rozbít republiku! (10.9.1938) http://ksm.cz/literatura/549-klement-gottwald-nedame-si-rozbit-republiku
Po mnichovském diktátu (11. 10. 1938) http://ksm.cz/literatura/548-klement-gottwald-po-mnichovskem-diktatu
Chtěli jsme bojovat (26.12.1938) http://ksm.cz/literatura/4233-klement-gottwald-chteli-jsme-bojovat
Existuje rčení, že generálové vždy bojují poslední válku. Budoucí války plánují na základě taktiky předchozích válek. Teprve když začne válka a změny v technologiích atd. se projeví, je taktika upravena tak, aby zohledňovala novou situaci.
Toto rčení mě napadlo, když jsem si přečetl článek bývalé komentátorky Fine Gael TD a proválečného Business Post Lucindy Creightonové. Ve svém článku napadla Joea Bidena za to, že hájí zájmy amerického kapitalismu.*) Odsoudila to, co považovala za útok na volný obchod a hospodářskou spolupráci mezi kapitalismem USA a EU. Na rozdíl od generála, který uznává, že změna reaguje podle toho, Creightonová uvízla v minulosti a zdánlivě si neuvědomuje, že se svět mění.
Americký imperialismus sice stále ovládá většinu světa, ale jeho pozice je zpochybňována. Jako jeho největší ekonomická hrozba se ukázala Čína; Spojené státy však také čelí konkurenci EU a zejména německého kapitalismu. Americký imperialismus se snaží udržet si hegemonii na úkor svých „spojenců“ či soupeřů.
Liberální demokracie, která je nám prodávána jako vzor, je koncipována pro reprodukci kapitalistického systému a když se navzdory tomu, díky opotřebování samotného systému a lidovým mobilizacím, dostane k vládě alternativa, která může představovat ohrožení oligarchických zájmů, je tu další „moc“, která zasahuje soudní, mediální, parlamentní a dokonce i vojenské údery na obranu toho, co považuje za přirozený řád věcí. Vše je vyzkoušeno, od zavraždění kandidáta, nespravedlivého uvěznění jiného nebo hrozby bank, pokud není možné zabránit levičákovi ve vládnutí a v levicové politice, jak slíbil pro kapitálovou demokracii, jsou tu pouze volby, do kterých rozhodujícím způsobem zasahují peníze a média, nikdy v moci většiny, ale vždy závislé na inzerentech a akcionářích. Jsou to procesy probíhající uprostřed obrovských ekonomických, vzdělávacích, kulturních a komunikačních nerovností, kde zástupci ekonomických elit organizovaných v politických stranách řeší své neshody ve velkém mediálním spektáklu, aby získali, nejprve financování, a potom hlasy.
Victor Grossman, (nar. 1928 v New Yorku, vlastním jménem Steve [Stephen] Wechsler), americký novinář a spisovatel, absolvent Harvardské university, dlouholetý obyvatel východního Berlína, se 11. března dožívá úctyhodných 95 let. Je autorem knih Překročil jsem řeku: pojednání o americké levici, studené válce a životě ve východním Německu (Crossing the River: A Memoir of the American Left, the Cold War, and Life in East Germany; vydal University of Massachusetts Press, 2003), a Přeběhlík k socialismu: Z Harvardu na Karl-Marx_Allee (A Socialist Defector: From Harvard to Karl-Marx-Allee; vyd. New York: Monthly Review Press).
V r. 1949 vstoupil do Komunistické strany USA. V lednu 1951 byl povolán do armády. Byl pracovníkem údržby na základně americké armády v bavorském Fürthu. Za účast na činnosti v komunistických skupinách měl být v srpnu 1952 postaven před vojenský soud. Uprchl přes Dunaj do sovětské zóny v Rakousku. Po útěku si změnil jméno. V r. 1952 vyslán Sověty do Berlína, kde vystudoval novinařinu a stal se rozhlasovým reportérem (krom jiného vedl zahraniční zpravodajství Rádia Berlín v bývalé NDR). Jen na okraj pro zajímavost: Sekci zahraničních zpráv rádia Varšava v té době vedl jiný americký komunista, profesor matematiky a fyziky Erwin Marquet; byli blízcí přátelé.
Před 70 lety, 5. března 1953 zemřel Josif V. Džugašvili, který byl ve své roli revolucionáře, vůdce prvního dělnického státu a budování socialismu, vrchního velitele osvoboditelské Rudé armády spojovaný spíše se jménem Stalin. V mládí byl známý i jako Koba – podle románového obránce rolníků.
T. Svatopluk (Svatopluk Turek), autor slavného sociálního románu Botostroj (kterým se dostal do soudního křížku se samotným Baťou a státní mocí), svým nezaměnitelným a lakonickým způsobem v Rudém právu z 8. března 1953 vzpomíná na to, jak prožívali těžká léta okupace a války a čekali zprávy z front po invazi do Sovětského svazu, těžkých ústupech a ztrátách a konečně zprávy o obratech u Moskvy, Stalingradu, Kursku. A shrnuje podmínky porážky německého fašismu, vzedmutí sovětského lidu proti útočníkům. Podmínky jako jsou Stalinovo vedení, budování socialismu a idea vetkaná v Rudou armádu, která Stalinovy slovy „nezná a nemůže znát rasovou nenávist k jiným národům, a to ani k německému národu, že je vychována v duchu rovnoprávnosti všech národů a ras, v duchu úcty k právům jiných národů.“ Právě tento rozdíl s rasismem německého fašismu (a stejný prvek podněcuje každý imperiální kolonialismus) přispěl k těmto těžce vybojovaným úspěchům.
Svatopluk vzpomínku končí líčením momentů osvobození:
„Boj pokračuje. Orel, Kursk, Kijev, poražen kruh kolem Leningradu, Dněpr, Dněstr překročen. Karpaty, Dunaj. Nacisté začínají žvanit o tajných zbraních. Osvobozeno Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko. Rudá armáda je před Berlínem, ještě jeden úder a nad Reichstagem vlaje rudý prapor.
Osvobozena Praha. Bleskem. Celá naše vlast. Pravda, povstali jsme i my, a slavně, tím slavněji, že s holými rukama, ale co by z nás bylo, nebýt Rudé armády? Čím by byl svět bez nich, bez té jejich ocelové pěsti? Bez sovětského lidu, bez Moskvy?
Bez Stalina?“
Tato porážka fašismu, porážka kapitalismu v jeho nejreakčnější podobě, vítězství pracujících zformovaných ve státní moc, pracujících celého světa, kteří viděli svou naději v symbolu vůdce tohoto sovětského státu, pomohlo dějinám v těžkých porodních bolestech - k budování socialismu v naší zemi, stejně jako sociálnímu pokroku, dekolonializaci, antiimperialistickým bojům po celém světě.
Dnes masová média věnují mnoho energie pro očerňování 70 let mrtvé osobnosti, jeho díla a doby. Ovšem, dnes opět pracující v místních zbrojovkách pracují naplno, aby mohli posílat těžké zbraně, tanky a děla ostřelující města, do vražedné války na východě. Opět jsou omezovaná vydobytá sociální a pracovní práva, aby válečný stroj běžel naplno. Svoboda projevu pomalu okrajovaná, soudy pracují, aby zakázaly i jen diskuzi o Stalinově době. Je zasívaná národnostní nenávist a ozbrojený fašismus je reálnou silou.
K výročí znovu publikujeme část předmluvy knihy Domenica Losurda „Stalin – historie a kritika jedné černé legendy“, kde ukazuje pohledy na Stalina v době jeho úmrtí.
U článku ukázka z francouzských novin z března 1953 se Stalinovým portrétem od slavného avantgardního malíře Pabla Picassa a články jaderného fyzika Fréderica Joliota-Curie (Stalin – marxismus a věda) a spisovatele Louise Aragona (Stalin a Francie). Dále portrét Fridy Kahlo se Stalinem, těsně před jejím úmrtím v roce 1954.
Stalin a Hitler - dvojčata nebo úhlavní nepřátelé?
http://ksm.cz/teorie/3835-domenico-losurdo-stalin-a-hitler-dvojcata-nebo-uhlavni-nepratele
Stalin, Trocký - politika lidové fronty a válka
http://ksm.cz/historie/1047-stalin-trocky-politika-lidove-fronty-a-valka
Stalin a Velká vlastenecká válka
http://ksm.cz/historie/1462-stalin-a-velka-vlastenecka-valka
Stalinova politická a filozofická závěť
http://ksm.cz/teorie/4368-h-h-holz-stalinova-politicka-a-filozoficka-zavet
Ústava SSSR z roku 1936
http://ksm.cz/teorie/4369-h-h-holz-ustava-sssr-z-roku-1936
Losurdo: Obrat v historii Stalinova obrazu
http://ksm.cz/4374
Komplexní a rozporný průběh Stalinovy éry
https://sturmovatnebesa.blogspot.com/2022/12/domenico-losurdo-komplexni-rozporny.html
Che Guevara: Přišel jsem ke komunismu kvůli Stalinovi
http://ksm.cz/4393
Zde naleznete bezprostřední spisovatelský odraz Stalinova úmrtí v Rudém právu v dílech Vítězslava Nezvala, Marie Pujmanové, Jana Drdy, Jarmily Glazarové, T. Svatopluka
https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1953/3/8/4.png
Sarah Jaffeová ve svém fejetenu provádí zajímavý pokus aplikovat pohledy koncepce Bedřicha Engelse a Antonia Gramsciho na dnešní mezilidské vztahy. Je jisté, že dnešní napínání milostných vztahů a sexuality, na jedné straně extremizace a na druhou relativizace, rušení rozdílů je pole pro marxistické zkoumání ve vztahu k ostatním sférám lidského života a společenského boje. Kapitalismus bezpochyby vstupuje do těchto transformacím a vedle Engelsova pojetí dlouhodobé evoluce rodiny ve vztahu k vlastnickým a třídním vztahům, Gramsciho studiu fordismu, můžeme mluvit o pronikání komercionalizace a fetišového charakteru společenských kapitalistických vztahů, jak je studoval Karel Marx (lidské vztahy nahrazené vztahem k věcem nebo symbolům), odcizení a reprodukce celých společenských tříd. Významný příspěvek k studiu sexuálních vztahů během Říjnové revoluce měla také bolševička Alexandra Kollontajová. Tím vším se samozřejmě studium neukončuje, protože vedle progresivní evoluce tu máme akutní příznaky kapitalistické krize a podřizování lidských vztahů zájmům ziskovosti kapitálu v rozsahu, které byly před sto a více lety neznámé. Výsledkem jsou ony morbidní projevy, které autorka správně cituje z Gramsciho a které vidíme na každém kroku: "Krize spočívá právě v tom, že staré umírá a nové se nemůže narodit; v tomto mezivládí se objevuje velké množství morbidních příznaků"
Čínská státní zpravodajská stanice CGTN nejen na základě vyšetřování legendárního investigativce Symoura Hershe (odhalil například americký masakr v My Lai, vládní manipulace Watergate) připravila video-shrnutí o pravděpodobném viníkovi bezprecedentního zločinu a zásahu do evropské energetické infrastruktury - imperialismu USA.
Anglicky:
Obdobné informace rusky:
Rozhovor se Symourem Hershem
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.