Výkonný výbor Komunistické strany Británie vydal na zasedání v neděli 8. května následující prohlášení ke korunovaci Karla III a britské monarchii:
Cílem víkendové korunovace bylo udržet veřejnou podporu instituci, která ztělesňuje hrubé nerovnosti, privilegia a antidemokratickou povahu naší společnosti.
Britská vládnoucí třída a její hromadné sdělovací prostředky si uvědomují, že mnoho lidí vítá možnost se shromáždit v reakci na výzvy založené na vlastenectví, tradici a ceremoniích, a proto udělaly vše, co bylo v jejich silách, aby toto divadlo podpořily.
Nesouhlasné hlasy byly téměř umlčeny. Jako obvykle byl jediný deník - Morning Star, který se nepřipojil k royalistické hysterii - vyloučen ze všech mediálních recenzí denního tisku. Není divu, že metropolitní policie jako instituce sama, o níž není známo, že by se zavazovala k rovnosti a demokracii, zatýkala a zadržovala dobrovolnice ženské bezpečnosti, jakož i pokojné demonstranty proti monarchii. V některých případech byli lidé zatčeni dříve, než vůbec něco udělali, v podstatě jako by se dopustili „zamýšleného zločinu“.
V roce 2020 jsme přinesli prohlášení k 75 výročí vítězství nad hitlerovským fašismem. Ukazuje, jak komunisté varovali před vyostřením válečného štvaní, podporou fašismu a krizí. Tyto přípomínky jsou aktuální právě 9. května, v den osvobození naší vlasti a úspěšného zakončení lidového boje s nacismem. Varování z tohoto prohlášení se žel naplnilo a ožebračování se spojuje se zbrojením a válečným štvaním, rozbíháním vraždící válečné mašinérie. Rehabilitace fašismu za poslední roky nabývá nových forem, nejen likvidací protifašistických a instalací fašistických pomníků.
Úkoly doby se ovšem nemění:
Pryč s fašismem! Pryč s válkou!
Socialismus místo barbarství!
http://ksm.cz/dokumenty-ksm/4304-75-let-od-vitezstvi-nad-hitlerovskym-fasismem
Ocitujeme z našeho prohlášení:
"Pro Československo a jeho národy platí poněkud jiná datace této strašné války, než nám podsouvají. Válka pro nás nezačala v září 1939, ale již Mnichovskou zradou v říjnu 1938, které pro české země následovalo okupací v březnu 1939. Stejně tak, ještě 9. května 1945 se zbytky nacistických vojsk bránily a v bojích umírali antifašisté, jako velitel tanku gardový poručík Ivan G. Gončarenko, který bojoval od prvního dne Velké vlastenecké války, a byl smrtelně raněn při boji na pražském Klárově. Příjezdem Rudé armády, jíž velel maršál Koněv, do Prahy byl dovršen revoluční antifašistický boj českého lidu.
Hlavní tíhu vítězných bojů s nacismem a zásluhu na jeho porážce nesla Rudá armáda pod vrchním velením Josifa V. Stalina. V těžkých bojích ztratil Sovětský svaz přes 9 milionů rudoarmějců. Jen při osvobozování Československa zemřelo 140 tisíc Sovětů, 33 tisíc Rumunů, přibližně 10 tisíc Čechoslováků, 351 Američanů a příslušníci dalších národů. 49 tisíc rudoarmějců padlo jen při pražské operaci. Připomínáme si také hrdiny československého sboru pod vedením Ludvíka Svobody, kteří přímo přispěli k osvobození.
S hitlerovským fašismem bojovali a v tomto boji umírali naši předchůdci - mladí komunisté - na frontách a v odboji. Připomínáme si české organizované odbojové skupiny, jejíž členové pokládali své mladé životy, jako je Národní hnutí pracující mládeže, Komunistický svaz mladé generace, nebo Revoluční skupina předvoj. Připomínáme si Mladou gardu a další bojovníky s fašismem.
Fašismus je především výsledkem kapitalismu a imperialismu, je tím nejreakčnějším, co kapitalismus stvořil pro svou záchranu v době své krize. Šlo o vražednou a kolonizátorskou mašinérii, která usilovala o likvidaci a zotročení celých národů. Zanechal po sobě desítky milionů mrtvých, jen v Československu 360 tisíc. A toto řádění by bez porážky narůstalo, jak bylo vyjádřeno v nacistických plánech pro české země a východní Evropu.
V návaznosti na velká antifašistická revoluční vystoupení - Slovenské národní povstání a Květnové povstání českého lidu - otvírala porážka fašismu v Evropě cestu pro budování socialismu a komunismu i v naší zemi. Pro období, kdy poprvé produktivní síly země patřily pracujícím, kdy bylo zrušeno vykořisťování člověka člověkem a kde pro fašismus nebylo žádné místo.
...
Pro nás, mladé komunisty, zůstává 9. květen dnem osvobození, dnem vítězství. Pro nás je revoluční minulost inspirací, zdrojem poučení pro lidové boje budoucnosti. Rudý prapor v Berlíně je výzvou k pokračování v antifašistickém, antiimperialistickém a protikapitalistickém boji. V boji za osvobození pracujících mas.
My komsomolci zůstáváme vděční Rudé armádě, národům Sovětského svazu za jejich přispění na osvobození.
Naopak úsilí o vymazání vzpomínek na tyto velké boje je úsilím o rehabilitaci fašismu a udržení nespravedlivého, vykořisťovatelského systému. Opět je tu kapitalistická krize, válečné a fašistické nebezpečí.
Proti těm budeme bojovat jako naši předkové. Podobně oni v květnu 1945 říkáme:
Nikdy více fašismus! Nikdy více válku!
Socialismus místo barbarství!"
Před 205 lety, 5. května 1818 se narodil Karel Marx, jehož dílo ve filozofii, ekonomii, i revoluční politicko-organizační práci zahájilo skutečnou revoluci v sociálních poměrech i vědeckém paradigmatu. Jeho myšlenky se staly bohatstvím dělnické třídy a všech kdo bojuje proti kapitalismu a imperialismu, za společnost bez vykořisťování - komunismus, inspiroval a nadále inspiruje práci a zápas miliard lidí.
Některé texty Marxe a o Marxovi naleznete na webu KSM:
Bedřich Engels: Řeč nad hrobem Karla Marxe
Vladimír Iljič Lenin: Karel Marx (Stručný životopis a výklad marxismu)
Karel Marx, Bedřich Engels: Manifest komunistické strany
Karel Marx: Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844 1. část
Karel Marx: Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844 2. část
Karel Marx: Kritika Gothajského programu
Karel Marx: O kapitálu a jeho krizích
Karel Marx: Teze o Feuerbachovi
Karel Marx: Všeobecné stanovy Mezinárodního dělnického sdružení
Světová odborová federace (SOF), radikální třídně orientovaný hlas, zastupující 105 milionů dělníků, kteří žijí, pracují a bojují ve 133 zemích pěti kontinentů, si připomíná 137. výročí boje dělníků v Chicagu v roce 1886, trvalý milník dělnické třídy a jasný maják dnešních i budoucích bojů za stálou práci s právy, sociálním zabezpečením, svobodnou veřejností a všeobecným zdravím a vzděláním, s důstojným životem.
V dnešní době se krize kapitalismu prohlubuje v délce i šířce zeměkoule, což má za následek otevřené porušování demokratických a odborových práv, zhoršování pracovních a životních podmínek a dramatické prohlubování sociálních nerovností, chudoby a vykořisťování. Velkokapitál a jeho političtí představitelé využívali záminky kapitalistické krize všeho druhu k útokům i na ta nejzákladnější demokratická a odborová práva, jako je právo stávkovat, demonstrovat a organizovat se. Dělají, co mohou, aby důsledky krize přenesli na bedra dělnické třídy, důchodců, zemědělců a chudší část samostatně výdělečně činných lidí.
Před 123 lety, 28. dubna 1900, se narodil v severofrancouzském hornickém městě významný představitel francouzského a mezinárodního komunistického hnutí, revolucionář, politik, státník, odborář a komunista Maurice Thorez. Maurice Thorez od 12 let pracoval jako horník a znal tak zblízka těžký život dělnické třídy. Od 19 let byl aktivní v dělnickém hnutí, vstoupil do Socialistické strany a později do Komunistické strany Francie (PCF). V roce 1930, v jeho 30 letech se stal generálním tajemníkem Komunistické strany Francie a tuto nejvyšší pozici zastával až do své smrti. Úzce spolupracoval s představiteli mezinárodního komunistického hnutí, jako s Klementem Gottwaldem, Jiřím (Georgiem) Dimitrovem, nebo Josifem V. Stalinem. V roce 1932 se stal poslancem francouzského parlamentu. Ve 30. letech vedl stranu v politice antifašistické lidové fronty, která podporovala i protifašisticky orientovanou vládu. V těžkých letech války a okupace organizoval odboj ve Francii. Během války, organizací odboje a díky roli SSSR na porážce německého fašismu, získali francouzští komunisté podporu mezi širokými masami. Po válce proto zasedl Thorez a PCF do vlády Charlese de Gaulla a Thorez se stal prvním místopředsedou první poválečné vlády Francie. Na přímé americké vydírání, co se týče ekonomických vztahů s Francií, podvratných akcí a dezinformací, ale i účastí francouzské armády na koloniálním útlaku ve Vietnamu, přešli komunisté do opozice v roce 1947. Maurice Thorez zemřel v roce 1964 na parníku cestou do SSSR. Na jeho poslední cestě se přišly rozloučit statisíce lidí. Po něm nese jméno město Torez v Doněcké lidové republice.
Světová odborová federace jménem svých 105 milionů pracujících, kteří žijí, pracují a bojují ve 133 zemích po celém světě, vyjadřuje u příležitosti 28. dubna 2023, Světového dne bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, internacionalistickou solidaritu s pracovníky v celé šíři a délce světa, kteří trpí tváří v tvář trestněprávnímu dopadu nedostatečných ochranných zdravotních a bezpečnostních opatření na pracovišti.
Pietní shromáždění za oběti nacistického řádění - 2. května 2023 od 17:00 Václavské náměstí, Praha
Protože 145. výročí založení Sociálnědemokratické strany českoslovanské v hostinci U Kaštanu vzbudilo nejednu reakci (viz například zde), vracíme se k události výňatkem z líčení otištěného v Rudém právu v roce 1958. Autorem je Jan Smíšek, který je autorem několika popularizačních textů z dějin marxismu a dělnického hnutí a čerpal z archivních materiálů. Věříme, že je poučné se vrátit k složitosti úkolů, které vyvstaly před představiteli hnutí dělnické třídy a i některé postupy jsou inspirativní dnes.
Na facebookovém profilu Mladých sociálních demokratů se objevilo video reagující na to, že komunisté položili květiny U Kaštanu, na místě prvního ilegálního sjezdu Českoslovanské sociálně demokratické strany, kterého se významně účastnil i Ladislav Zápotocký, otec budoucího dělnického prezidenta Antonína. Mladí sociální demokraté teatrálně a mírně hystericky květiny vzali a vrátili v budově KSČM a recitovali přitom text odkazující na ty funkcionáře Sociální demokracie, kteří byli potrestáni v poválečném období.
Když se dějiny staly, NIC to nenaučí, každý národ se vyrovná s vlastním rozhodnutím nebo přijetím a ponese za to odpovědnost. A to po tom všem, co se stalo v Iráku a Srbsku, kde stovky tun střel s ochuzeným uranem devastovaly tyto země a kosily životy milionů lidí po celá desetiletí a budou tak činit i v dalších desetiletích. Nyní je na řadě Ukrajina díky rozhodnutí Velké Británie poslat takovou výzbroj ukrajinské armádě.
Případ Srbska. Země, která byla včetně Kosova uranizovaná
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.