Přívozy, které jezdí přes řeku západně od Sydney, nesou jména australských sportovních mistryň světa. Jsou mezi nimi zlaté olympijské medailistky Dawn Fraserová a Shane Gouldová a závodnice Betty Cuthbertová a Marjorie Jacksonová. Když nastupujete, vidíte fotografii atletek na vrcholu a přehled jejich úspěchů.
Dne 26. července 1953 provedli revolucionáři na Kubě útok na kasárna Moncada ve městě Santiago de Cuba. Tento revoluční akt se stal jedním ze symbolů kubánské revoluce, která v lednu 1959 zlomila moc batistovského režimu a amerického impéria nad ostrovem.
Na videu hovoří comandante Fidel Castro o otázkách ozbrojeného boje, jenž byl lidu Kuby vnucen utlačovatelskou vládnoucí třídou. Imperialismus počítá s využitím místní oligarchie s cílem zamezit demokratickému vítězství revoluce. Jak uvádí, lidu zbyly dvě možnosti, buď trpět, anebo bojovat. A boj je jedinou cestou k porážce nepřítele, který disponuje mnohem silnějšími ekonomickými a technologickými zdroji. Partyzánská válka znamená využití zdrojů země a především využití společenských lidových zdrojů k překonání výhod nepřítele po stránce technologických a ekonomických možností.
V těchto dnech si jako každoročně připomínáme jednu z událostí, která se významným způsobem zapsala do dějin Kuby a s konečnou platností přispěla k rozhodnutí o příštím směrování vývoje země v duchu socialistických idejí a principů.
Vraťme se při té příležitosti alespoň v krátkosti k události z poloviny dubna před jedenapadesáti lety, které měly zvrátit vývoj započatý po vítězství revoluce z ledna roku 1959.
Zvěřejňujeme další ze série článků Julia Fučíka o Velké mostecké stávce.
"Spravedlivý boj horníků chtějí utopit, byť i v potocích krve." (Z řeči poslance soudruha Gottwalda 30. března 1932 v poslanecké sněmovně.)
Most 13. dubna 1932
V půl osmé ráno zvoní telefon v sekretariátě Ústředního stávkového výboru. Duchcov hlásí, že provádí generální stávku na sto procent. Zastavila slévárna, porcelánka, sklárna, kovodělné závody, stavby, obchody stahují rolety - Duchcov stojí.
Zvěřejňujeme další ze série článků Julia Fučíka o Velké mostecké stávce.
Most 5. dubna 1932
"V úterý ráno celorevírní tábor v Mostě!"
Nikde nebyly vyvěšeny plakáty hlásající tuto úterní přehlídku bojující armády havířů, hornických žen a všech, kdo vyhlásili solidaritu s bojem severočeských havířů. Nebylo dlouhé a nákladné agitace pro tento projev. Stávkové vedení se usneslo, kolečkáři - kurýři, válečný předvoj na severu, se rozjel z Mostu k Lomu, k Jiřetínu, k Chomutovu, ke Kadani, k Duchcovu, Teplicím a Ústí a podával jen krátkou zprávu, stručnou jako telegram:
"V úterý celorevírní tábor v Mostě!"
Zvěřejňujeme první ze série článků Julia Fučíka o Velké mostecké stávce.
Pan ředitel Kroegler miluje jaro v Itálii. Rané jaro s mírným chladem, v němž vychutnáš všechnu vůni teplého větru, rané jaro, v němž po hlubinách modrého nebe táhnou ještě oblaka a klidné moře se bouří, takové jaro, kdy květy jsou na cestě mezi pupencem a poupětem a listy stromu jsou úzké a žluté do zelena.
Velká mostecká stávka byla jedním z největších vystoupení dělnické třídy v Evropě za období krize 30. let. V té době využili kapitalisté krize pro zvýšení svých zisků intenzivnějším vykořisťováním - ždímáním více práce za méně peněz z menšího počtu dělníků. Stejně jako dnes byli pracující propouštěni, zatímco ti, co práce zbaveni nebyli, museli odpracovat víc za nižší mzdy. To zaváděli také severočeští uhlobaroni. A právě proti tomu se horníci postavili. Protestní stávka proti propuštění 383 dělníků na dole Humboldt II 23. března 1932 se proměnila v generální stávku celého revíru, kterou aktivně podporovali nezaměstnaní, drobní živnostníci i pokroková inteligence. V tomto boji pod heslem "Jednota-stávka-vítězství" si získávali přirozenou autoritu horníků jak jednotliví komunisté, tak celá KSČ. Ta využila a rozvinula své zkušenosti z vedení hospodářských bojů. Z parlamentní tribuny i pomocí svého deníku rozšiřovala informace a mobilizovala pracující do aktivního boje. Stávkující horníci vytvořili Ústřední stávkový výbor, který stávku řídil - dbal o pořádek, zabraňoval stávkokazectví, zajišťoval zásobování. Stát se společně s kapitalisty snažil dělníky porazit cenzurou, zásahy vedení reformistických odborů i ozbrojenou mocí - po střetech četníků s manifestanty zůstali dva mrtví. Stávka však nakonec skončila koordinovaně z rozhodnutí Ústředního stávkového výboru 19. dubna po splnění první části požadavků stávky.
Působivé video zpracované Komunistickou stranou Ruské federace přináší ve zkratce inventuru důsledků svržení socialismu v SSSR a dopadů 20-tileté vlády restaurovaného kapitalismu.
1. ledna 1959, před 52 lety, vítězí kubánská revoluce po sérii vojenských úspěchů vyhnáním diktátora Fulgencia Batisty, udržovaného u moci USA. Revoluce dále získávala socialistický charakter a Kuba se tak pod vedením vrchního velitele Fidela Castra stala prvním socialistickým státem na západní polokouli a inspirací zejména pro národy Latinské Ameriky. Kuba po revoluci důsledně podporuje protiimperialistický boj národů po celém světě. Dodnes socialistická Kuba odolává imperialistické ofenzivě a kubánská revoluce tak zůstává inspirací pro vykořisťované celého světa.
Dnes je 94. výročí zahájení Velké říjnové socialistické revoluce, která se zrodila spolu s komunistickým hnutím na principech boje proti imperialistické válce a za socialistickou emancipaci lidské společnosti. Zahájila úplně novou etapu v dějinách lidstva, etapu výstavby socialismu, rušení koloniální nadvlády a bojů za úplné odstranění vykořisťování člověka člověkem.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.