Připomínáme si 110. výročí narození novináře, spisovatele, literárního a divadelního kritika a překladatele Julia Fučíka, národního hrdiny protifašistického zápasu proti hitlerovské okupaci naší vlasti.
Je mi ctí, že dnes mohu našemu slavnostnímu shromáždění tlumočit pozdravy Světové rady míru, antiimperialistického, demokratického a nezávislého celosvětového masového hnutí, které je největší mezinárodní mírovou strukturou.
Francouzský prezident Hollande provedl nesmělé oficiální uznání (o délce přesně 42 slov) policejního masakru stovek Alžířanů v Paříži 17. října roku 1961.
Masakr nebyl okrajovou záležitostí: kolem 30.000 Alžířanů v ulicích požadovalo nezávislost na koloniální Francii.
Pařížská policie pod vedením Maurice Papona odpověděla barbarsky: "asi 300 až 400 zastřelených, sražených zbraněmi nebo utopených v řece Seine" (Algérie Patriotique). Půl století bylo potřeba, aby Francie úředně připustila, že se udál masakr. Ale ani 51 roků nestačilo pro uznání počtu obětí, otevření policejních spisů, nebo dokonce zjištění odpovědnosti. Kdyby to bylo v Sýrii, bylo by všechno jinak.
V dnešních dnech si připomínáme 65-té výročí od Vítězného února 1948. Tento den na vzdory současné propagandě znamenal zásadní krok československého lidu k osvobození pracujících od nadvlády buržoazních boháčů. Přestože společenské změny nenastaly mrknutím oka a proces budování první generace socialistických zemí byl letitý proces, připomínáme si tento den jako zlomový čas v postupu proti vykořisťovatelskému kapitalistickému zřízení. I přesto, že je tento den významný a dalo by se faktograficky psát o událostech kolem data 25. února 1948, podívejme se spíše na širší historický kontext, ve kterém toto datum hraje sice důležitou, ale jen jednu z mnoha rolí.
Na 22. ledna připadlo 40. výročí rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Roe v. Wade. Jak si od té doby vedly u soudů USA ženy, pokud jde o uznání práva svobodného rozhodnutí, zda těhotenství dokončit nebo přerušit?
Druhý únor 2013 je dnem 70. výročí velikého vítězství Rudé armády a lidu Sovětského svazu nad německými nacistickými agresory v bitvě u Stalingradu. Vítězství u Stalingradu znamenalo obrat ve vývoji 2. světové války a zahájilo vytlačování německých armád z území SSSR a okupovaných zemí Evropy, které skončilo rozdrcením fašismu dobytím Berlína a symbolicky vyvěšením rudého praporu na Reichstagem.
http://www.youtube.com/watch?v=jRPYFlbVQTo&feature=player_embedded
Dnes si připomínáme výročí 54 let od vítězství kubánské revoluce. Po těžkých bojích o Santa Claru 31. prosince 1958 partyzánské síly vedené Che Guevarou a Camilem Cienfuegosem, které skončily vítězstvím revolučních sil, utíká 1. ledna Batista z Kuby. Tím je diktátorský režim udržovaný USA politicky poražen. Dalšího dne, 2. ledna 1959, vstupují vojska revoluce vítězně do Havany a ustavují novou revoluční vládu, která postupně likviduje zaostalost, v které zanechal Kubu imperialismus i domácí kapitalisté. Samotná revoluce se stala inspirací při likvidaci koloniálního panství a při protiimperialistických bojích národů po celém světě. Revoluční vláda ovšem také přímo vstupovala do pokrokového a revolučního boje v zemích Ameriky a Afriky. Odkaz Revoluce je tak trvalý a pozitivně ovlivnil světový poměr sil.
K příležitosti 95. výročí Velké říjnové socialistické revoluce zveřejňujeme odkaz na historický velkofilm Sergeje Ejzenštejna "Deset dní, které otřásly světem".
Povstání v Petrohradě provedené 25. října (7. listopadu podle nového kalendáře) roku 1917 bolševiky vedenými masami, které již nadále nechtěly snášet vykořisťování a vraždění v imperialistické válce, zahájilo revoluční převrat a budování socialismu.
Přímým svědkem povstání v Petrohradě a Moskvě byl americký pokrokový novinář John Reed, jenž na základě své zkušenosti napsal reportáž "Deset dní, které otřásly světem". K desátému výročí Revoluce natáčí Sergej Ejzenštejn film, rekonstruující tyto události také za spolupráce přímých účastníků povstání. Film, přestože je němý, neztrácí na své aktuálnosti a plastičnosti zejména díky použitým avantgardním postupům, které se později staly standardem. Ve filmu se objevuje hudba napsaná významným sovětským skladatelem Dimitrijem Šostakovičem.
Kvalitnější záznam (pro přehrání je nutné se přihlásit)
Před 45 lety byl CIA a bolivijskými vojáky zavražděn velký revolucionář, bojovník proti imperialismu a kolonialismu - Ernesto "Che" Guevara. Po vítězství revoluce na Kubě pokračoval v Bolívii v internacionálním boji za osvobození mas od vykořisťování a zaostalosti, za rozšíření fronty proti imperialismu - který byl v té době nejagresivnější ve Vietnamu.
Jeho odkaz je stále inspirací a nadějí, dokladem čehož je mimo jiné i včerejší vítězství kandidáta lidových sil prezidenta Huga Cháveze v prezidentských volbách v Bolívarovské republice Venezuela.
Ernesto Che Guevara: Socialismus a člověk na Kubě
Ernesto Che Guevara: Dopis na rozloučenou
Záznamy z vystoupení Che Guevary o imperialismu: zde a zde (ve španělštině s anglickými titulky)
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.