RAZIE NA POLSKÉ VÁLEČNÉ ZAJATCE.
Že zajatí Poláci byli v smolenských okresech ještě na podzim 1941, je potvrzováno též skutečností, že Němci prováděli četné razie na tyto zajatce, uprchlé z táborů. Svědek I. M. Kartoškin, tesař, vypověděl: "Bývalý starosta vesnice Novyje Bateky - M. D. Zacharov, vypověděl, že na podzim 1941 Němci usilovně "pročesávali" vesnice a lesy v honbě za polskými zajatci.
Před 65. výročím vítězství sovětského lidu nad evropským fašismem, v jehož čele stálo hitlerovské Německo, probíhá proti vítězům opět grandiózní provokace s cílem na dlouhou dobu negativně ovlivnit vědomí světové veřejnosti a vyvolat odpor vůči SSSR a jakékoliv formě progresivních změn, vedených komunisty v Evropě a ve světě. Falzifikace "Katyňské kauzy" je o to hanebnější, že se na ní podílí antikomunistické vedení Ruska v čele s Putinem a Medveděvem.
Podle usnesení Mimořádné státní komise pro zjištění a vyšetření zločinů německých fašistických vetřelců a jejich společníků, byla vytvořena zvláštní komise pro zjištění a vyšetření okolností, za kterých byli německými fašistickými vetřelci postříleni v katyňském lese, nedaleko Smolenska, zajatí polští důstojníci. Komise se skládala: z člena Mimořádné státní komise - člena Akademie věd N. N. Burděnka, jakožto předsedy komise, člena Mimořádné státní komise - metropolity Nikolaje, předsedy Všeslovanského komitétu - generála-poručíka A. S, Gundorova, předsedy výkonného výboru Spolků Červeného kříže a Červeného půlměsíce - S. A. Kolesnikova, lidového komisaře osvěty RSFSR - člena Akademie věd V. P. Potěmkina, šéfa Hlavní vojenské sanitní správy Rudé armády - generála-plukovníka J. I. Smirnova a předsedy smolenského oblastního výkonného výboru sovětů - R. J. Mělnikova.
Přinášíme v pdf ke stažení (postupně vyjde na pokračování) oficiální "Zprávu zvláštní komise pro zjištění a vyšetření okolností, za kterých byli německými fašistickými vetřelci postříleni v katyňském lese zajatí polští důstojníci". Ukazuje nejen pozadí samotného činu, ale i následnou propagandistickou hru nacistů s cílem vytvořit viníka na druhé straně... Stručnou brožuru si můžete stáhnout přímo zde.
Před 80 lety, přesněji řečeno 12. března 1930, byl z popudu indického filozofa a politika Móhándáse Gándhího zahájen takzvaný Solný pochod. O co v této akci šlo? A jak vůbec pohlížet na jejího inspirátora?
Josef Hybeš (29.1.1850 - 19.7.1921) se narodil v obci Dašice u Pardubic, nedokončil základní vzdělání a již od svých devíti let pracoval jako dělník v textilním průmyslu. Nejprve pomáhal svému otci, který provozoval tkalcovskou dílnu, brzy však odešel za prací do Vídně. V roce 1870 tedy ve svých dvaceti letech stál v čele stávky, kterou bylo dosaženo zvýšení platů tkalců o 12 procent. Snažil se organizovat a sjednocovat dělníky v jejich úsilí o zlepšení pracovních a životních podmínek. Dobu a společenskou situaci, ve které Josef Hybeš působil velmi dobře ukazuje televizní zpracování literární předlohy V. Neffa Zlá krev z 80. let. Tento seriál před nedávnem reprízovala Česká televize.
Obětavé a revoluční úsilí Antonína Zápotockého vybudovat silné odborové hnutí v Československu zdůraznil uplynulou sobotu dopoledne v jeho rodišti u sochy v Zákolanech na Kladensku ve svém projevu poslanec Stanislav Grospič, místopředseda ÚV KSČM a předseda Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska.
V těchto listopadových dnech, kdy se nemluví v souvislosti s naší novodobou historií o ničem jiném než o událostech 20 let starých si ale připomínáme i jiná výročí. Taková výročí, o kterých dnes z převážně ideologických důvodů sdělovací prostředky mlčí. Jedním z nich je i 65 let uplynulých od smrti významného předválečného politika, novináře, vlastence a antifašisty Jana Švermy. Dne 10.11. 1944 zemřel tento statečný člověk na Slovensku, kde se účastnil bojů proti fašistům. Jeho jméno bylo po roce 1990 postupně vymazáváno z povědomí, ač byl i významným prvorepublikovým politikem a to z jasného důvodu, byl to přece komunista, navíc komunista za kterým zůstalo i jasně viditelné dílo a trvalý odkaz jako inteligentního a vlastenecky smýšlejícího člověka, který se vzdal dobrovolně lákavé kariéry, vstoupil do politiky a i když měl i jiné možnosti, neváhal položit svůj život za svobodu své vlasti. Byl to i člověk, který se uměl dívat do budoucna a mnohé budoucí události i předvídat. Životní a mravní odkaz takové osobnosti jakým byl Jan Šverma je přímo povinností stále připomínat široké veřejnosti, ačkoliv je velmi složité zveřejnit i malý článek o něm v našem tisku, právě ve dnech kdy si připomínáme toto výročí.
Ludvík Svoboda se narodil 25. listopadu 1895 v malé obci Hroznatín na Vysočině. Vystudoval Zemskou zemědělskou školu ve Velkém Meziříčí a Vojenskou akademii v Hranicích. Roku 1915 byl odveden a jako rakousko-uherský voják bojoval v Rusku. Vstoupil do tvořících se československých legií. V jejich řadách se aktivně účastnil bojů ve významných bitvách u Zborova a Bachmače. Vysloužil si za statečnost Svatojiřský kříž, což bylo vůbec nejvyšší vyznamenání, jaké se tehdy udělovalo v ruské armádě. Prošel se svou jednotkou i nesmírně náročnou obranou sibiřské magistrály. Jako schopný a iniciativní velitel se vrátil v roce 1920 do vlasti v hodnosti kapitána. Po válce začal pracovat v zemědělství, ovšem jen velmi krátce. Svými nadřízenými byl vyzván k tomu, aby u armády setrval. V letech 1921-1923 působil v pluku Jana Žižky v Kroměříži. Dalších osm let sloužil na Podkarpatské Rusi. Mezi lety 1931-1934 vyučoval na Vojenské akademii v Hranicích. A od roku 1934 až do počátku 2. světové války opět u svého mateřského pluku v Kroměříži.
Píše se rok 1985. Okresní muzeum v Jindřichově Hradci vydává pod názvem ?40 let budování okresu Jindřichův Hradec? fotografickou publikaci o svém regionu. Autorem úvodního textu je kromě bývalého ředitele místní pobočky Českého statistického úřadu Ladislava Holického také současný ministr práce a sociálních věcí PhDr. Vladimír Špidla.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.