80 let od smrti Jana Švermy

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 11. 2024

KSM si připomíná 80. výročí hrdinské smrti komunistického poslance a zakládajícího člena Komunistického svazu mládeže Jana Švermy. Jan Šverma, hrdina protinacistického odboje, organizátor a komunista se zúčastnil antifašistického lidového vystoupení Slovenského národního povstání, které čelilo domácímu i německého fašismu. Zemřel 10. listopadu 1944 během ústupových bojů. Stal se tak jediným československým poslancem, který padl v boji proti fašismu.

Hrdinové nesmí být zapomenuti!

80 let operace Bagration

Podrobnosti

Vytvořeno 23. 6. 2024

Před 80 lety, 23. června 1944, začala operace Bagration. Vztahuje se na ni mnoho přívlastků v superlativech: největší porážka německé armády v její historii, jedna z největších zpravodajských chyb v dějinách válek, nejúspěšnější akce sovětského letectva proti nepříteli v celé válce.

Existují však ještě dvě věci, které činí operaci Bagration jedinečnou samu o sobě. Za prvé je to přechod od série neúspěchů k oslnivému úspěchu ve stejném strategickém směru. Po celou zimu 1943-1944 se fronta v Bělorusku prakticky nepohnula. Proběhla řada pozičních bojů, které nepřinesly úspěch. Stavka vrchního velení požadovala dosažení Minsku, ale nebylo možné se přesunout ani k Orši a Bobrujsku. Za druhé, "Bagration" měl obrovský vliv na pohyb celé fronty od Finského zálivu k Černému moři. Stažení záloh z jiných armádních uskupení, obejití silných obranných linií - to vše předurčilo celé letně-podzimní tažení roku 1944 a pohyb celé fronty. Německá obrana se rozpadla od Baltu až po Rumunsko.

Číst dál...

Karel Aksamit – komunista do posledního dechu

Podrobnosti

Vytvořeno 19. 6. 2024

V těchto dnech si připomínáme 80. výročí hrdinské smrti komunistického revolucionáře a bojovníka proti fašismu Karla Aksamita. Vzpomínáme jej jako člověka, který zasvětil celý svůj život zápasu za lepší svět a právem patří k mimořádným osobnostem historie naší strany.

Karel Aksamit se narodil 11. dubna 1897 v Košťanech nedaleko Teplic do početné dělnické rodiny jako sedmé z osmi dětí. Krátce po jeho narození se rodina přestěhovala do nedalekých Trnovan. Zde prožil dětská léta, navštěvoval českou školu a poznal i tvrdou realitu tehdejšího života naprosté většiny společnosti, ke které patřila soustavná bída i hlad. Když ve čtrnácti letech dokončil školní docházku, měl stejný výběr zaměstnání jako ostatní děti z místních dělnických rodin: továrna nebo šachta. Pracoval tedy nejprve jako nosič skla v Inwaldově sklárně, později známé jako Rudolfova Huť, v Dubí a následně jako dělník v malé továrně na papírové zboží v domovských Trnovanech. Když se však rodina přestěhovala do Nového Dvora, stal se, stejně jako jeho otec horníkem na dole Labe IV. Už v této době se začal politicky angažovat. Četl dělnický tisk, účastni se schůzí, vstoupil do řad sociálně demokratické mládeže a zároveň se stal také aktivním členem Dělnické tělocvičné jednoty.

Číst dál...

Čína „nikdy nezapomene“ na bombardování svého velvyslanectví v Bělehradě

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 5. 2024

Čínský prezident Si Ťin-pching v úterý prohlásil, že jeho země „nikdy nezapomene“ na bombardování svého velvyslanectví v Bělehradě během agrese NATO proti bývalé Jugoslávii v roce 1999.

V otevřeném dopise, který během své návštěvy Srbska v rámci evropského turné zveřejnil místní list Politika, čínský vůdce napsal: „Dnes je tomu 25 let, co NATO flagrantně bombardovalo čínské velvyslanectví v Jugoslávii a zabilo tři čínské novináře.“

„Na to nesmíme nikdy zapomenout. Čínský lid si váží míru, ale nikdy nedovolíme, aby se taková tragická historie opakovala,“ dodal Si.

Měl na mysli události ze 7. května 1999, kdy americké stíhačky shodily pět bomb na čínskou diplomatickou misi v srbském hlavním městě, což si vyžádalo tři mrtvé a více než 20 zraněných.

Číst dál...

FIR připomíná 50. výročí Karafiátové revoluce v Portugalsku

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 4. 2024

Mezinárodní federace odbojářů (FIR) připomíná 50. výročí Karafiátové revoluce v Portugalsku

Zatímco antifašisté v mnoha evropských zemích slaví 8. květen jako den osvobození od fašismu a války nebo 9. květen jako Den vítězství, například v Itálii se 25. duben slaví jako Den osvobození na národní úrovni. Portugalsko si letos 25. duben připomíná jako 50. výročí „Karafiátové revoluce“. Při této příležitosti si toto významné výročí připomínáme v tomto prohlášení.

Dne 25. dubna 1974 byl společnou akcí odbojářů a levicových vojenských důstojníků svržen klerikálně-fašistický režim Antonia Salazara. Brzy ráno toho dne byla v katolickém rozhlase přehrána píseň „Grândola, Vila Morena“. To byl signál pro povstání. Movimento das Forças Armadas (MFA) se přesunulo do Lisabonu s vojenskými vozidly, aby obsadilo ministerstva, rozhlasové a televizní stanice a letiště. Tato akce se rozšířila po celé zemi. Povstání MFA bylo podporováno obyvatelstvem a bylo z velké části bez odporu. Revoluce vděčí za svůj název rudým karafiátům, které lidé vkládali do hlavně zbraní vzbouřených vojáků. Od té doby je „Grândola, Vila Morena“ hymnou portugalských antifašistů.

Číst dál...

Vladimír I. Lenin 1870-1924

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 1. 2024

Z referátu z kulturně politické akce k připomenutí 100 let od úmrtí Lenina

Lenin (Vladimír Iljič Uljanov) se narodil 22. dubna 1870 v tehdejším Simbirsku (dnešním Uljanovsku) do rodiny Ilji a Marie Uljanovových. Ilja Uljanov, otec, byl učitel fyziky, později školní inspektor. Lenin studoval na gymnáziu, kde shodou okolností byl ředitelem Fjodor Kerenský, otec pozdějšího předsedy pozatimní vlády, kterou svrhla Leninova Říjnová revoluce Alexandra Kerenského. Fjodor Kerenský považoval Vladimíra za vynikajícího studenta.

Číst dál...

Velká tragédie – Berlín 1919

Podrobnosti

Vytvořeno 13. 1. 2024

Blíží se 105. výročí reakčního masakru německých komunistů v lednu 1919, mezi nimiž jsou nejznámějšími Karl Liebknecht a Rosa Luxemburgová, kteří byli mučeni a zavražděni v Berlíně 15. ledna. I letos se konají v Berlíně velké manifestace a konference, kde se schází zejména mladí lidé aktualizovat revoluční odkaz těchto revolucionářů.

K tomuto výročí zveřejňujeme překlad kapitoly „Velká tragedie“ knihy „Ve stínu revoluce – Berlín, Varšava, Ankara 1920“, kterou napsal předseda Komunistické strany Turecka (TKP) Kemal Okuyan a je k dispozici i v angličtině zde https://www.tkp.org.tr/en/international/under-the-shadow-of-the-revolution-berlin-warsaw-ankara-1920/

Kniha zkoumá dynamické a turbulentní období pěti let po 1. světové válce. Nabízí některé nové zajímavé náhledy na toto období, na strategii komunistického hnutí a třídní zápasy v kontextu proletářského a antiimperialistického boje. Klade si za cíl prozkoumat důvody zastavení poválečné revoluční vlny, která byla zahájena v roce 1917 v Petrohradě vystoupením dělníků a rolníků pod vedením bolševické strany a Lenina a pokračovala revolučním vřením a bojem v dalších zemích. Zatímco poválečné období začíná revoluční ofenzivou, budováním Komunistické internacionály jako světové revoluční strany, končí orientací na budování a obranu socialismu v jedné zemi, její zajištění jako nejlepší záruky pro další revoluční postup a obranu všech pracujících proti reakci. Tato orientace přinesla plody v další světové válce, kde se první dělnický stát pod vedením Stalina dokázal ubránit německému nacismu, porazit ho a rozšířit socialismus i o dalších zemí, včetně té naší.

Okuyan ovšem ukazuje, že zastavení této revoluce v hranicích bývalého Ruska nebyl zcela nutný a dějiny se mohly pohybovat jiným způsobem.

Jednou z linií knihy je revoluční období v Německu 1918-23. Po první světové válce byly i v dalších zemích, jako bylo Německo, obdobné podmínky pro revoluční přeměny jako v Rusku. Analogie byly i v dějinných událostech. Přesto se reakce – kapitalisté, imperialisté - se poučila a pružně využila slabiny a nepřítomnost revolučních organizací. Stejně tak se orientovala na zprofanované sociální demokracie, které vytvářely zdání pokrokového vývoje a odvedly část krvavé práce proti revolučnímu proletariátu. V Německu v roce 1918 byly revoluční nálady, vystoupení vojáků a dělníků, vytvářely se zárodky dělnické moci – Rady dělníků a vojáků. Byl svržen císař a vyhlášena republika. Generalita a kapitalisté pochopili, že musí obětovat císaře, a využít existující Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) ke zklidnění dělníků. Uvěznění revoluční vůdci byli propuštěni, ale revoluční strana chyběla. Revolucionáři Spartakovci vytvořili svou Komunistickou stranu Německa (KPD) až na samém konci roku 1918. Ta si do roku 1919 nesla mateřská znaménka včetně sociálnědemokratických přežitků a strachu z organizační práce. Tak začínají lednové dny 1919 v Berlíně – spojené s revolučním vzestupem a strašlivou tragédií zavraždění revolučních vůdců.

Text je částečně také odpovědí na článek Romana Janoucha v Naší pravdě, který oprašuje staré klišé a uměle klade Rosu Luxemburgovou proti Vladimíru I. Leninovi a komunistickému hnutí. Přechází zde právě všechny detaily tohoto bouřlivého období.

Pro nás zůstává v platnosti heslo z fotografie v záhlaví článku „Luxemburg Liebknecht Lenin – Niemand ist vergessen! Aufstehen und widersetzen!“ „Nikdo není zapomenut! Povstat a vzdorovat!“

Číst dál...

Karafiáty pro soudruha Stalina

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 12. 2023

Dnes se připomínají narozeniny velkého revolucionáře Josifa V. Stalina – historického představitele sovětského a světového komunistického hnutí, revolucionáře, vůdce prvního socialistického státu, vítěze nad nacismem.

I letos si prostí lidé připomínají tento významný den, a vyjadřují vděčnost za výdobytky i smutek za to, co nebylo uhájeno - jak v Rusku v rámci akce „Dva karafiáty pro soudruha Stalina“ tak i u nás. Míst pro připomenutí se najde dost, jako například místo bývalého Stalinova pomníku na pražské Letné.

Článek k nedávnému 70 výročí úmrtí J. V. Stalina http://ksm.cz/historie/4959-70-let-od-umrti-josifa-v-stalina

106 let od Říjnové revoluce

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 11. 2023

Dnes si připomínáme 106. výročí Velké říjnové socialistické revoluce, která proměnila Rusko i celý svět. I v našich národech Říjen zarezonoval a jedním z ozvů byl i vznik Československé republiky. Trvalo ovšem Dalších 30 let, okupace a nacistické hrůzy, než se podařilo navázat na cestu Vladimíra I. Lenina, pracující lid převzal svůj osud do svých rukou a budoval socialismus i u nás. Jedině komunisté dokázali dovést socialismus do realizace a ubránit ho před zahraniční intervencí a reakcí.

Dnes, po závažných porážkách, kdy socialismus dočasně není světovým blokem, jasně vidíme, že kapitalismus nemůže vyřešit problémy, s nimiž se lidstvo potýká, bloudí v bludném kruhu a reprodukuje dávno známé zlořády a hrůzy – vykořisťování, fašismus kolonialismus, útlak a války.

Revoluce v roce 1917 a socialismus byly odpovědí na slepou uličku kapitalismu. Tuto odpověď dalo jako první Rusko, a následovaly je další země a národy. A nutnost boje za jedinou možnou budoucnost pro celé lidstvo pokračuje dodnes.

Den osvobození

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 5. 2023

V roce 2020 jsme přinesli prohlášení k 75 výročí vítězství nad hitlerovským fašismem. Ukazuje, jak komunisté varovali před vyostřením válečného štvaní, podporou fašismu a krizí. Tyto přípomínky jsou aktuální právě 9. května, v den osvobození naší vlasti a úspěšného zakončení lidového boje s nacismem. Varování z tohoto prohlášení se žel naplnilo a ožebračování se spojuje se zbrojením a válečným štvaním, rozbíháním vraždící válečné mašinérie. Rehabilitace fašismu za poslední roky nabývá nových forem, nejen likvidací protifašistických a instalací fašistických pomníků.

Úkoly doby se ovšem nemění:

Pryč s fašismem! Pryč s válkou!

Socialismus místo barbarství!

http://ksm.cz/dokumenty-ksm/4304-75-let-od-vitezstvi-nad-hitlerovskym-fasismem

Ocitujeme z našeho prohlášení:

"Pro Československo a jeho národy platí poněkud jiná datace této strašné války, než nám podsouvají. Válka pro nás nezačala v září 1939, ale již Mnichovskou zradou v říjnu 1938, které pro české země následovalo okupací v březnu 1939. Stejně tak, ještě 9. května 1945 se zbytky nacistických vojsk bránily a v bojích umírali antifašisté, jako velitel tanku gardový poručík Ivan G. Gončarenko, který bojoval od prvního dne Velké vlastenecké války, a byl smrtelně raněn při boji na pražském Klárově. Příjezdem Rudé armády, jíž velel maršál Koněv, do Prahy byl dovršen revoluční antifašistický boj českého lidu.

Hlavní tíhu vítězných bojů s nacismem a zásluhu na jeho porážce nesla Rudá armáda pod vrchním velením Josifa V. Stalina. V těžkých bojích ztratil Sovětský svaz přes 9 milionů rudoarmějců. Jen při osvobozování Československa zemřelo 140 tisíc Sovětů, 33 tisíc Rumunů, přibližně 10 tisíc Čechoslováků, 351 Američanů a příslušníci dalších národů. 49 tisíc rudoarmějců padlo jen při pražské operaci. Připomínáme si také hrdiny československého sboru pod vedením Ludvíka Svobody, kteří přímo přispěli k osvobození.

S hitlerovským fašismem bojovali a v tomto boji umírali naši předchůdci - mladí komunisté - na frontách a v odboji. Připomínáme si české organizované odbojové skupiny, jejíž členové pokládali své mladé životy, jako je Národní hnutí pracující mládeže, Komunistický svaz mladé generace, nebo Revoluční skupina předvoj. Připomínáme si Mladou gardu a další bojovníky s fašismem.

Fašismus je především výsledkem kapitalismu a imperialismu, je tím nejreakčnějším, co kapitalismus stvořil pro svou záchranu v době své krize. Šlo o vražednou a kolonizátorskou mašinérii, která usilovala o likvidaci a zotročení celých národů. Zanechal po sobě desítky milionů mrtvých, jen v Československu 360 tisíc. A toto řádění by bez porážky narůstalo, jak bylo vyjádřeno v nacistických plánech pro české země a východní Evropu.

V návaznosti na velká antifašistická revoluční vystoupení - Slovenské národní povstání a Květnové povstání českého lidu - otvírala porážka fašismu v Evropě cestu pro budování socialismu a komunismu i v naší zemi. Pro období, kdy poprvé produktivní síly země patřily pracujícím, kdy bylo zrušeno vykořisťování člověka člověkem a kde pro fašismus nebylo žádné místo.

...

Pro nás, mladé komunisty, zůstává 9. květen dnem osvobození, dnem vítězství. Pro nás je revoluční minulost inspirací, zdrojem poučení pro lidové boje budoucnosti. Rudý prapor v Berlíně je výzvou k pokračování v antifašistickém, antiimperialistickém a protikapitalistickém boji. V boji za osvobození pracujících mas.

My komsomolci zůstáváme vděční Rudé armádě, národům Sovětského svazu za jejich přispění na osvobození.

Naopak úsilí o vymazání vzpomínek na tyto velké boje je úsilím o rehabilitaci fašismu a udržení nespravedlivého, vykořisťovatelského systému. Opět je tu kapitalistická krize, válečné a fašistické nebezpečí.

Proti těm budeme bojovat jako naši předkové. Podobně oni v květnu 1945 říkáme:

Nikdy více fašismus! Nikdy více válku!

Socialismus místo barbarství!"