Važme si zakladatelů československého Komsomolu

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 2. 2016

Ustavující sjezd československého Komsomolu před 95. lety (22. února 1921 v Praze) považoval za svůj nejvýznamnější úkol přispět k založení komunistické strany. Přijal provolání k Dělníkům všech národností v Československu. Bylo v něm mimo jiné řečeno: "Soudruzi a soudružky! Prvý pozdrav sjednocené revoluční mládeže všech stran v Československé republice patří vám, dospělým dělníkům a dělnicím. Pozdrav náš je však zároveň hlasem, který vám má připamatovat vážnost doby a povzbudit k boji. Chceme vám všem, kdož toužíte po osvobození proletariátu od společenských řádů, které propadly smrti, po osvobození proletariátu všech zemí od hladu, nouze a nezaměstnanosti sociální revoluci, připomenout, že nutno konečně přikročit k vytvoření oné zbraně proletariátu v osvobozovacím boji, která je předpokladem pro zdar boje: K vybudování mezinárodní komunistické strany v Československé republice."

Číst dál...

Vzestup a pád Spojenými státy podporovaného diktátora s vazbami na organizovaný zločin

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 1. 2016

Vzestup a pád Spojenými státy podporovaného diktátora s vazbami na organizovaný zločin

"Pro Kubu to byla nová kapitola dějin, ale pro Washington to byl začátek politické a ekonomické války proti Castrově vládě"

Vztahy Latinské Ameriky s vládou USA jsou řekněme přinejmenším složité. USA zasahují v Latinské Americe od doby, kdy prezident James Monroe stanovil Monroeovu doktrínu, zahraniční politiku, jež bránila evropským mocnostem kolonizovat kterýkoli svrchovaný národ na "jejich zadním dvorku" (to byl úkol Ameriky!). Monroeova doktrína se stala pro Washington pomocným nástrojem k prosazování amerického stylu demokracie a k ovládnutí vlád v Jižní a Střední Americe a v Karibiku, což nás přivádí ke Kubě. 

Číst dál...

Splácení dluhu Africe: 40. výročí kubánské Operación Carlota

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 12. 2015

"Kubánské internacionalistické mise v Africe jsou hlubokou výzvou pro ty, kteří tvrdí, že vztahy mezi národy světa jsou - a jedině mohou být - dány zájmem o sebe a honbou za mocí a bohatstvím. Kuba je příkladem, že lze budovat vztahy založené na ryzí solidaritě a lásce ke společnosti...":

"Kubánský lid zaujímá zvláštní místo v srdcích afrických národů. Kubánští internacionalisté dali příspěvek k africké nezávislosti, svobodě a spravedlnosti, jedinečný svým zásadním a nesobeckým charakterem... Kubánci přišli do naší oblasti jako lékaři, učitelé, vojáci, zemědělští odborníci, ale nikdy jako kolonizátoři. Sdíleli s námi tytéž zákopy v boji proti kolonialismu, zaostalosti a apartheidu." Nelson Mandela

5. listopad 2015 je dnem 40. výročí Operace Carlota, kubánské patnáctileté mise na obranu nezávislosti Angoly, jež sehrála rozhodující úlohu v jihoafrických národních a protikoloniálních osvobozovacích bojích. Rozsáhlá a rozhodná úloha Kuby v boji proti režimu apartheidu v Jižní Africe je v západních přednáškách a příbězích převážně opomíjena. Rozhodné přispění Kuby je nejen často ignorované; zachází se s ním, jako kdyby k němu nikdy nedošlo. Celkový význam úlohy Kuby ale nelze vymazat. 

Číst dál...

98. výročí VŘSR

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 11. 2015

Odkaz Velké říjnové socialistické revoluce stále žije 

"Svoboda kapitalistické společnosti zůstává vždy přibližně stejná, jakou byla svoboda v antických řeckých republikách: svobodou pro otrokáře."

V.I.Lenin, Stát a revoluce 

Poslední žijící hrdina dobývající Reichstag se včera dožil 93 let

Podrobnosti

Vytvořeno 23. 10. 2015

Posíláme velkou gratulaci do Petrohradu! Včera 22. října se dožil 93 let Nikolaj Michajlovič Beljajev. Jediný dosud žijící účastník útoku na Reichstag, legendární bojovník 756. pluku 150. střelecké divize, který byl u vztyčení rudé vlajky vítězství nad Reichstagem jako symbolem porážky  nacistického Německa.

Číst dál...

Video: Přednáška "Bohumír Šmeral - zakladatel KSČ"

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 10. 2015

 Záznam přednášky komunistické historičky Hany Kráčmarové na téma "Bohumír Šmeral - zakladatel Komunistické strany Československa," kterou zorganizoval dne 24. listopadu 2015 Obvodní výbor KSČM Praha 3.

Výročí Hirošimy - historický boj za mír

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 8. 2015

Jakmile v roce 1945 skončila II. světová válka, tehdejší prezident USA Harry Truman prohlásil: "Vítězství vložilo na Američany trvalé břímě zodpovědnosti za vedení světa." Cíl dosáhnout nadvládu nad světem a podřídit si všechny ostatní země je vedoucím motivem politiky všech po sobě jdoucích prezidentů, republikánských i demokratických.

Číst dál...

Proto ty ostudné omluvy Schwarzenberga za odsun Němců!

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 6. 2015

Znovu publikujeme rozhovor Parlamentních listů s historičkou Hanou Kračmarovou o současném pokřivování dějin a relativizaci podílu Rudé armády a československého odboje na porážce nacismu. (Poznámka KSM)

Za zcela nepřístojné považuje historička specializující se na období druhé světové války Hana Kráčmarová tvrzení, že Rudá armáda Československo v roce 1945 neosvobodila, ale dobyla. To se jen Tomáš Klvaňa a spol. snaživě usilují rozvíjet prohlášení předsedy ukrajinské vlády neonacisty Jaceňuka o sovětském vpádu na Ukrajinu a do Německa roce 1945. Zamýšlí se rovněž nad ustavením Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Číst dál...

Historické pravdy nelze potlačovat

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 6. 2015

Článek historika Josefa Groušla upozorňuje na souvislosti uzavření sovětsko-německé smlouvy o neútočení z roku 1939. Dnešní protisovětský výklad, s kterým článek polemizuje, vytrhává z kontextu tuto smlouvu, aby svalil část viny za druhou světovou válku na Sovětský svaz. Aby ukázal tuto válku jednoduše jako válku dvou diktátorů. Aby snížil podíl lidu SSSR a komunistů na porážce nacismu. Tento výklad (úmyslně) zapomíná, že smlouva o neútočení byla s nacistickým Německem uzavřena Polskem už v roce 1934, se skrytou možností společné války proti SSSR. Že předtím v roce 1938, kdy šlo o bytí Československa, byl SSSR jediný ochoten vojensky pomoct v obraně proti Německu. Přitom západní mocnosti a spojenci podepsaly Mnichovskou smlouvu s nacisty (na základě které si i Polsko přivlastnilo část území ČSR) s touhou obrátit agresivitu nacismu na východ. V této pohnuté době, kdy ve zbytcích Československa domácí reakce připravuje atmosféru pro samotnou okupaci (právě z té doby pocházejí některé Peroutkovy úvahy o přehnaném vlivu Židů na kulturu) vědělo vedení SSSR, že se válka blíží a že je nutné připravit zemi na obranu a pokud možno zabránit spojenectví západních mocností s nacismem proti SSSR. Sovětský svaz se ve 30. letech tváří v tvář rostoucí agresivitě fašismu snažil přivést západní mocnosti z nastolení systému kolektivní bezpečnosti. Vládnoucí síly Británie ani Francie o něj neměly zájem. Důsledky nakonec sklidily i národy těchto zemí. Buržoazní pojetí také rádo zamlčuje, že části tehdejšího Polska, které připadly SSSR, jsou z drtivé většiny dnes částí zemí Ukrajiny a Běloruska a již tehdy představovaly oblasti s výrazně většinovým nepolským obyvatelstvem. Na rozdíl od nacisty okupované části Polska na těchto územích Sovětský svaz až do svého napadení v roce 1941 zabránil protižidovskému holokaustu. (Poznámka KSM)

Číst dál...

35. výroční masakru ve Kwangdžu

Podrobnosti

Vytvořeno 30. 5. 2015

26. října 1979 byl zastřelen jihokorejský prezident Pak Čong-hui ředitelem Ústřední zpravodajské služby. Panovalo důvodné podezření, že za vraždou prezidenta nestály jen špičky civilní tajné služby, ale rovněž armádní představitelé. Tato vražda byla armádou okamžitě zneužita k zintenzivnění státního teroru a vyhlášení stanného práva v Jižní Koreji. Studentské svazy navzdory omezení politických aktivit pořádaly celostátní demonstrace volající po celé řadě okamžitých kroků: zrušení stanného práva, demokratizaci a změně ústavy, zavedení přísných pracovních standardů či zvýšení mezd. Tyto aktivity vyvrcholily demonstrací proti stannému právu v Soulu 15. května 1980, kterých se účastnilo asi 100 000 studentů a občanů. Na to autoritářský jihokorejský režim zareagoval rozšířením a zvýšením stupně stanného práva, tedy i zvýšení pohotovosti armády. To zahrnovalo zákaz politických shromáždění a stávek, cenzuru tisku a uzavření univerzit. Do velkých měst země byly vyslány vojenské jednotky dohlížející na dodržování nařízení. Téhož dne policie zatkla účastníky celostátního sjezdu vůdců studentských svazů z 55 univerzit, kteří navzdory stannému právu diskutovali o organizaci dalších velkých demonstrací po celé zemi. Bylo rovněž zatčeno 26 opozičních politiků a aktivistů, včetně pozdějšího prezidenta Kim Te-džunga, za podněcování demonstrací a poskytování financí organizátorům protizákonných aktivit.

Číst dál...