CookiesAccept
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 10.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 31. 5. 2009
Zemědělství - V současné době se setkáváme velmi často s jednostranným hodnocením uplynulého vývoje našeho zemědělství. Pokusme se proto alespoň z některých pohledů o objektivní zhodnocení. Více než třicet let, která uplynula od združstevnění rolnických hospodářství a Vytvoření soudobého profilu státního sektoru v zemědělství ukazuje, že vzniklo vyspělé národohospodářské odvětví schopné zásobovat na vysoké úrovni potravinami obyvatelstvo, surovinově uspokojovat řadu průmyslových odvětví, ale i rozšiřovat zahraniční směnu. Zařadili jsme se mezi vyspělé evropské země.
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 9.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 29. 5. 2009
Dominující postavení průmyslu - Rozhodujícím odvětvím se stal průmysl, který za 40 let vzrostl více než 13,6krát. Pro rozsah ekonomiky byly vybudovány až neúměrně velké kapacity palivo-energetického a hutnického průmyslu. Významné postavení získalo strojírenství a chemický průmysl. Více než 2/3 národního důchodu bylo vytvářeno v průmyslu. Průmysl zajišťoval více než 86 % vývozu. Průmyslová výroba patřila v minulých desetiletích k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím národního hospodářství. Na jeho rozvoji, výkonnosti i efektivnosti v rozhodující míře závisel a bude i nadále záviset celkový stav národního hospodářství. V posledním desetiletí se stále naléhavěji prokazovala nutnost zásadních strukturálních změn v průmyslové výrobě, podstatného zvýšení technické úrovně, snížení energetické, surovinové a investiční náročnosti, K zajištění těchto progresivních změn měla být realizována jak celková ekonomická reforma, tak i státní cílové programy rozvoje progresivních oborů a útlumu neperspektivních a neefektivních. Je třeba konstatovat, že výsledky dosahované v tomto směru byly celkově nedostatečné a neuspokojivé.
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 8.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 14. 5. 2009
Nepravdivost tvrzení, že dobrých výsledků v životní úrovni bylo docilováno tím, že nebylo věnováno dosti prostředků do podmínek pro budoucí rozvoj, tj. do investic, ukazuje fakt, že podíl investic na hrubém domácím produktu byl v ČSSR vyšší, než v jiných zemích. Samozřejmě - tak jako i v jiných zemích - je možné diskutovat, jak efektivně byly tyto investiční prostředky využity strukturálně i z hlediska technicko-ekonomické úrovně jednotlivých investičních akcí.
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 7.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 12. 5. 2009
Dobrých výsledků ve spotřebě obyvatelstva bylo docíleno i za podmínky nižší úrovně společenské produktivity práce než ve vyspělých zemích. Není však pravdou, že životní úroveň byla o stejnou relaci nižší. Velmi ošidná v tomto ohledu jsou srovnání nepřihlížející jednak k řadě rozdílnosti obsahu ve sledovaných ukazatelích, jednak k zásadním rozdílům v cenové struktuře spotřeby. Tak např. při srovnávání agregátů vypočítávaných podle terminologie vyspělých zemí se dá dokazovat, že tzv. soukromá spotřeba v ČSSR dosahovala jen podílu kolem 53 %, zatímco např. ve Francii kolem 63 %, Rakousku 60 %, Švýcarsku kolem 58 % apod. Přitom se ovšem přehlíží základní rozdíl mezi ČSSR a těmito státy spočívající v tom, že řada služeb i výrobků placená v těchto státech z pracovních příjmů a patřící tedy do soukromé spotřeby, byla u nás poskytována bezplatně a patří tedy podle této terminologie do veřejné spotřeby. Bezplatná péče o zdraví a vzdělání, zvýhodněné ceny některých dalších služeb (např. bydlení, kultura) mění nejen do jisté míry strukturu spotřeby, ale požadovaly i jinou strukturu cen ostatní spotřeby.
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 6.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 7. 5. 2009
Pokračujeme ve stati o stavu československé ekonomiky v letech 1918 - 1989, stati, která má na základě statistik vyvrátit teze o spálené zemi zanechané komunisty "demokratické" společnosti... Veškeré statatistiky je možné samozřejmě doložit v ročenkách, přehledech, ať již mezinárodních či ČSÚ.
Okem zpět k prvnímu máji
- Podrobnosti
- Vytvořeno 4. 5. 2009
Po prvním máji, tentokrát ve znamení boje proti nezaměstnanosti, neonacismu a antikomunismu, je čas trochu připomenout historii tohoto svátku. Že je tento den ve většině vyspělých zemí světa 1. květen státním svátkem a slaví se jako Svátek práce, to ví každý. Oslavy prvního májového dne mají tisíciletou pohanskou tradici, jsou staré tisíce let a přežívají tak z dávných pohanských dob. Byly symbolem nového jara, také života a navracejícího se slunce. Moderní podobu Svátku práce známe jen trochu více než 100 let. Svůj výraz pro dnešek tomuto dni dalo dělnické a sociální hnutí na přelomu 19. a 20. století nejen v Americe, ale na řadě míst světa. Datum 1. máje jako Svátku práce bylo stanoveno na památku stávky a protestních demonstrací chicagských dělníků na jaře roku 1886, po kterých bylo několik dělnických odborových funkcionářů odsouzeno a popraveno. Oslava Svátku práce v moderním slova smyslu tedy měla svůj podnět v událostech ve Spojených státech amerických před 123 lety. Tehdy, 1. května 1886, se v řadě měst konala velká generální stávka, které se jen v Chicagu zúčastnilo na 40 000 dělníků. Tato stávka a následné události s ní spojené pak také donutily vládu k přijetí požadovaného zákona o osmihodinové pracovní době. A tak byl o tři roky později, tedy roku 1889, vyhlášen 1. květen mezinárodním Svátkem práce. Podle usnesení pařížského kongresu II. internacionály pak byl hned následujícího roku 1890 poprvé oslavován 1. květen jako dělnický Svátek práce.
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 5.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 25. 4. 2009
Vývoj životní úrovně: V letech 1949-1989 byla výrazným rysem hospodářské politiky péče o trvalý růst životní úrovně. Při jejím mstu se uskutečnily i kvalitativní změny v její struktuře a účinnosti. Plná zaměstnanost, rozšíření pracovního volna při zkrácení denní pracovní doby a zavedení pětidenního pracovního týdne, podstatný růst pracovních příjmů dělníků, zaměstnanců i družstevních rolníků a také sociálních dávek, rozšíření vzdělání a zdravotní péče, vytvořily proti první republice novou kvalitu základních sociálních jistot obyvatelstva. Přitom zmizely příkré rozdíly v životní úrovni mezi sociálními skupinami, městem a venkovem i jednotlivými oblastmi. O vyrovnanosti čistých peněžních příjmů domácností na osobu podle společenských skupin (tj. podle toho, kdo je v čele domácnosti) svědčí např. údaje za rok 1988:
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 4.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 22. 4. 2009
Proces společenských změn v poválečném období probíhal mnohem pomalejším tempem. Jestliže před únorem 1948 se odhadoval podíl státního a družstevního sektoru na tvorbě národního důchodu na 50 % a v roce 1948 vzrostl na 60 %, dosáhl dominantní postavení, tj. 92 % až v roce 1958. V zemědělství, kde postup socializace byl nejsložitější, se podíl socialistického sektoru na zemědělské půdě zvýšil z 11 % v roce 1949 na 90 % až v roce 1965.
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 3.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 20. 4. 2009
Československá ekonomika v období 1949-1989 a dnes: Po druhé světové válce přistoupilo Československo k budování socialismu. Od počátku bylo ovlivněno praxí SSSR, včetně tam existujících deformací socialismu, kde byla navíc jiná výchozí ekonomická situace, jiné historicky vzniklé demokratické tradice a podmínky než tomu bylo v Československu. Výrobní prostředky ve všech odvětvích byly postupně převedeny do socialistického vlastnictví. Koncem osmdesátých let bylo asi 98 % národního důchodu vytvářeno v socialistickém sektoru, tj. ve státních a družstevních podnicích. Přes všechny problémy, které vývoj ekonomiky doprovázely, byla celková dynamika ekonomického růstu za celé poválečné období poměrně vysoká a vývoj byl plynulý, bez větších výkyvů.
Československá ekonomika 1918 - 1989 - 2.
- Podrobnosti
- Vytvořeno 18. 4. 2009
2. Statistické přehledy ukazují rovněž na to, jak se po první světové válce, v nové mladé demokratické republice vyvíjel kapitál. Ještě než si to ukážeme na číslech, jé vhodné říci: rostl, nehledě na stále větší bídu většiny obyvatel, krize - nekrize, mohutněl! Kmenový kapitál s.r.o. nebyl ani příliš velký ani příliš dynamický. Z 658 mil. Kč v roce 1920 se zvýšil v roce 1933 na 1 024 mil. Kč a na teto výši se udržoval. I tak vyrostl téměř o dvě třetiny. Zato akciový kapitál akciových společností, který v prvním poválečném roce 1919 měl hodnotu 2 533 mil. Kč, se v roce 1933 zvýšil na 8 865 mil. Kč a v roce 1937 na 9 568 mil. Kč. Vzrostl tedy za necelých dvacet let téměř čtyřikrát.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.