Také informace se staly cílem útoků. Včera nás Meri Calvelli, který se nachází v Gaze, informoval, že byla zasažena Věž novinářů. Novinář Khader Al Zahar přišel při útoku o nohu a nejméně další dva novináři byli zraněni. Útoky na celé pásmo Gazy pokračují a zasáhnout média (Al Quds TV), znamená, že v případě pozemního útoku nebudou šířeny informace.
V Londýně byl odsouhlasen postup pomoci syrským teroristům. Účastníci mezinárodního setkání s představiteli syrských teroristů v Londýně se dohodli, že humanitární problém doprovázející tajnými službami Spojených států a Saudské Arábie syrské krveprolití je nezbytné řešit a domluvili se na dalším postupu pomoci nedávno vzniklé "Národní koalici sil syrské revoluce a opozice", která má pomoci stabilizaci situace v Sýrii. Alespoň tolik uvádí zpráva britského ministerstva zahraničí.
Rýsují se další izraelské volby a vláda Benjamina Netanyahua téměř nevyhnutelně páchá atentát na palestinského předáka a rozpoutá smrtící bombardování Gazy, čímž zabíjí ty, kteří se neúčastní bojů - včetně dětí. Stejně tak nevyhnutelně se palestinské skupiny odporu uchýlí k raketovému ostřelování - jež tentokrát zabilo tři civilisty.
Sandinistická fronta národního osvobození (FSLN) dosáhla 4. listopadu drtivého vítězství v komunálních volbách v této středoamerické zemi. Dále tím posílila svoji hegemonii po loňském vítězství svého prezidentského kandidáta Daniela Ortegy.
FSLN obdržela celkem 68 % hlasů (nárůst ve srovnání s 63% při prezidentských volbách roku 2011) a povede 134 z 154 radnic, což je o 25 více než po volbách v roce 2008. Pravicové strany utrpěly těžkou porážku - kontrolují pouze 15 radnic. FSLN zvítězila v hlavním městě Managua a dobyla dokonce baštu pravice město Granada.
Výsledky voleb jsou významným potvrzením posílení moci levice v jedné z důležitých zemí fronty latinskoamerických států usilujících o nezávislost na USA a o socialistickou orientaci.
Poslední duel prezidentských kandidátů Obamy a Romneyho, zaměřený na orientaci zahraniční politiky USA po volbách znovu potvrdil, že oba kandidáti mají o dalším vývoji téměř shodné představy a neexistují mezi nimi žádné zásadní představy. V jejich programech převažuje násilné řešení všech situací, válečné agrese proti všem, kdo odmítnou nejen ve vnějších, ale i ve vnitřních vztazích postupovat v souladu s americkou linií. Barack Obama a Mitt Romney jsou naprosto identičtí. Obama vedl v roce 2011 a 12 válečné agrese simultánně proti pěti státům (Afghánistánu, Jemenu, Libyi, Pákistánu a Somálsku), ve kterých americké ozbrojené síly vraždily bombardováním, řízenými střelami Tomahawk, nebo raketami z bezpilotních letounů. Rozpoutal a podporoval pokus o likvidaci protiamerického režimu v Sýrii a hospodářskými sankcemi, podporovanými Evropskou unii připravil agresi proti Íránu. Republikánský kandidát Romney neprotestoval ani proti jedné agresi, naopak zdůraznil, že by postupoval mnohem rozhodněji proti Íránu.
Říká se mlčeti zlato. Je to nepochybně pravda, ale ne jen ve smyslu tohoto rčení. Je drahocenné především jako nástroj manipulace veřejného mínění: jestliže se v denících, v televizních zpravodajstvích v talk show nehovoří o válce, tak ta neexistuje v duších těch, kdo jsou přesvědčeni, že existuje pouze to, o čem hovoří média.
Například, kolik lidí ví, že před týdnem bylo bombardováno hlavní město Súdánu Chartúm? Útok provedly stíhačky, které v noci zasáhly továrnu na výrobu munice. Tu, která podle Tel Avivu zásobovala Palestince v Gaze.
Ve své třetí a poslední veřejné debatě (22.10) se demokraticky kandidát Obama i jeho republikánský konkurent Mitt Romney zaměřili na zahraniční politiku USA. Přitom oba dva zaujali téměř identické postoje ve svých názorech na podporu válek, nezákonného vraždění a imperialistických globálních agresí.
Pouze dva týdny před volbami dali oba kandidáti najevo, že americký politický systém se připravuje na nové válečné zásahy a že americký lid, nemá možnost postavit se proti globálnímu militarizmu,ať se již rozhodne pro demokraty nebo republikány.
V případě Kuby bylo migrační téma historicky předmětem silných mediálních kampaní, vymýšlených a řízených vládou Spojených států a dalších sil, které se v této zemi postavily od samého začátku proti Revoluci. Jejich manipulování mělo za cíl rozsívat zmatek do mezinárodního veřejného mínění a do našeho lidu. Bylo nemálo obětí, dokonce mrtvých, v důsledku dramatických situací, vyvolávaných zpolitizováním této citlivé otázky nepřítelem Kuby.
Ankara vysílá tanky a stíhačky na hranici se Sýrii, zatímco mezinárodní tisk odhaluje, že na základně USA jsou přítomny speciální jednotky USA a Francie
Turecko opakuje, že nechce válku se Sýrií, ale pokračuje v přípravě invaze ve velkém stylu a v posledních dnech hromadí zbraně a jednotky na hranicích země, která se zmítá v občanské válce, jejíž oběti se počítají na tisíce. Přibližně 250 tureckých tanků se rozmístilo podél hranice, jak o tom informuje turecký tisk, zatímco 70 stíhaček se přesunulo na základny Diyarbakir a Malatya a na základně Kurucek byl aktivován antiraketový radarový systém "štítu" NATO. Napětí se nezmenšuje. A zvyšuje se i na hranicích s Libanonem poté, co střely odpálené se stíhaček na pozice rebelů dopadly mimo cíl v údolí Bekaa, což je na území Libanonu, aniž došlo k obětem na životech. V Turecku zase jedna turecká F16 odstartovala z Diarbakiru vstříc syrskému vojenskému vrtulníku v zóně syrské obce Azmarin, což je oblast, kde dochází ke střetům mezi sunitskými rebely a vládními silami, a který se údajně příliš přiblížil k turecké hranici.
Zatímco se pozornost většinou soustřeďuje na ekonomické i společenské problémy Irska, Řecka, Španělska a Itálie, děsivými problémy trpí i pobaltské státy Lotyšsko a Litva. S 87 tisíci uprchlíky politická elita obou baltských zemí zjistila, že emigrace je účinnou cestou ke snížení nezaměstnanosti a k seškrtání rozpočtů na sociální služby.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.