Mírový emisar OSN Lachdar Brahimi se pokouší prosadit v Sýrii (před OSN navrhovanými volbami) sestavení přechodné vlády. Nejenže jde o úsilí vynaložené naprázdno, ale jde o aktivitu zcela pokryteckou. Navrhnout přechodnou vládu uprostřed bojů, kterou vedou bezpečnostní síly a armády naprosto legální vlády a jejího prezidenta proti vnější intervenci, prosazující zahraniční zájmy, financované a vyzbrojené arabským a západním imperialismem, je v rozporu nejen s platnými zásadami mezinárodního práva, ale přímo narušuje Chartu OSN. 

Ekonomická krize a zejména její sociální důsledky se v EU dále prohlubují. Tento proces bude pokračovat i v roce 2013. Již v roce 2005 napsal belgický liberální politik a bývalý předseda vlády Guy Verhofstadt prorockou knihu "Spojené státy Evropy", která se jeví zejména v současnosti jako velmi aktuální. Autor v ní tvrdí, že soudobé problémy Eurozóny jsou způsobeny krizí architektury měnové unie. Autor předpokládal, že jediným východem z krize je předání části suverenity členských států EU z národní na celoevropskou úroveň. To by ovšem vyžadovalo nejen ekonomické, ale především politické rozhodnutí - vytvoření federativního evropského státu.

Bylo by příliš žádat od medií, aby analyzovala obvinění a obrazové materiály, které mají k dispozici, aby si položila klasické otázky: kdo, jak, jestli, proč, komu to prospěje, atd.? Neudělala to ani v Itálii, ani jinde v zahraničí (ani v ČR viz například zde ) v případě tzv. masakru před pekárnou v syrské Al-Chalidiji 23. prosince: "Assaduv Mig zabil tři stovky lidí, zatímco jich tisícovka stála ve frontě na chleba". Opozičníci ze Syrské organizace pro lidská práva (OSDH) se sídlem v Londýně a místní koordinační výbory rozšířily videa, která by měla dokazovat bombardování syrským letectvem (ruské Migy) tisícovky civilistů stojících frontu na chleba v syrské Al-Chalidiji. Proč? Jako odvetu za postup ozbrojené opozice, tvrdí média.

Nedávno přinesla média zprávu o smrti malých Afgánek po výbuchu miny. Západní média (včetně těch českých, například zde) pokrytecky přinesla dovětek, že se jednalo o protitankovou minu talibanu nebo sovětské armády. Italský web gazzettino.it však poukázal na to, že se jednalo o minu NATO italské výroby a tedy další z řady zločinů okupačních sil (jejíž je aktivní součástí Armáda České republiky).

Venezuela, aktualizace rozhodujících sociálních faktorů v oblasti zdravotnictví.

Zatímco venezuelský prezident Hugo Chavez bojuje na Kubě o život, liberální tisk na obou stranách Atlantiku (například El Pais) pokračují v kritice jeho vlády. Význam jeho vítězství (porazil svého soupeře o dvanáct bodů) musí být evidentně ještě správně analyzován. Je neuvěřitelné, že Chavez vyhrál, s nádorovým onemocněním, pod palbou místních i zahraničních médií (zvažte volby v Řecku a případ koalice Syriza) a, což je jen zřídka uznáváno, s volebním rozložením extrémně orientovaným na vyšší střední třídu, s geografickými barierami a problémy v přístupu k identifikačním dokumentům ze strany dělnické třídy.

Ještě jednou se dovolím vrátit k tématu Palestiny a pro svůj článek použiji parafrázi z vystoupení izraelského premiéra Netanjahua při jeho děkovné návštěvě v Praze dne 5. prosince. Doslova řekl: "To, co je správné, není vždy populární. Před 74 lety v Mnichově světové velmoci přinutily tuto hrdou demokracii, aby obětovala své životní zájmy. Mezinárodní společenství tleskalo, téměř bez výjimky. Říkali tomu 'mír pro naše dny' a namísto toho to vedlo k největší válce v historii". Domnívám se, že není většího cynismu než srovnávat Mnichov roku 1938 a úspěšné hlasování Valného shromáždění OSN o udělení statutu nečlenského pozorovatelského státu Palestině a klást mezi toto rovnítko.

Jsem si jist, že všichni souhlasíme s úvodníkem v New York Times, uveřejněným den po masakru v Newtownu: "Není žádný větší zločin než násilí spáchané na dětech, žádná lítost větší než lítost rodičů, kteří ztratili děti, zvláště tak krutým způsobem."

Od zhroucení SSSR elity tří pobaltských států - Litvy, Lotyšska a Estonska - sledovaly politiku plného začlenění do NATO pod dokonalým vedením svých strážců z vlivných NATO podporujících kruhů v některých západních zemích. Krátký výlet do dějin pochopení této politiky usnadní.