Když byly v sobotu 29. května 2010 krátce po čtrnácté hodině zveřejněny první odhady výsledků voleb do Poslanecké Sněmovny, mnozí byli právem v šoku. Nejvíce přirozeně sociální demokraté, ale i všichni voliči skutečné levice. A jelikož se proti prvním odhadům konečné výsledky nakonec již příliš nezměnily, nedá se z pohledu KSČM hodnotit volební výsledek jinak než jako neúspěch. Zisk 11,3% a udržení 26 poslanců není pro komunisty důvod k jásotu, zejména kvůli nečekaně vysoké podpoře pravicově ? populistických stran TOP 09 a Věci veřejné.
Dne 23. března odsoudil německý soud v Cáchách bývalého esesáka Heinricha Boera k doživotnímu žaláři za válečný zločin, kterého se dopustil jako člen trestného komanda holandské brigády SS, když v roce 1944 chladnokrevně zavraždil tři holandské občany, podezřelé z podpory hnutí odporu. Vraždy byly součástí represivní kampaně, kterou vedla jeho jednotka.
Volby skončily. Jinak, než bychom si přáli. Neskončily vítězstvím komuistů, to asi nikdo neočekával, neskončily levicovou většinou. Skončily vítězstvím pravice. Lidé podlehli vábničkám a nalítli "novým stranám", ODS2 a ODS3 (přeběhlíci TOP09 a podnikatelé VV), které se stejně s ODS v boji o poslední zdroje a jistoty dolních 10 milionů spojí. Nespokojení nevolili, bohužel. Skoro 40% občanů prostě neřeklo NE kapitalistické devastaci a krizi, ani se nevyjádřilo...
Čas voleb. Dnes a zítra. I ty můžeš rozhodnout, zda se země vydá cestou obnovy ekonomiky, cestou řešení krize ,cestou za důstojným a kvalitním životem pro každého poctivého občana. Cestou nových pracovních příležitostí, jistot v nemoci i stáří. Nebo zda budeme pokračovat v oklešťování našich sociálních a lidských práv, přicházet o práci, úspory, zdraví, svou důstojnost.
Předvolební kampaně u nás se v poslední době vedou čím dál více ve stylu amerických kampaní. Zejména naše dvě největší strany se snaží touto formou vnutit veřejnosti mínění, že skutečný smysl má volit jen velkou stranu, která bude mít po volbách dost vlivu k prosazení svých programových cílů. Tento styl kampaně jsme zažili výrazně již v roce 2006 a skutečně se tehdy podařilo oběma největším stranám strhnout podporu podstatné části voličů na úkor všech ostatních. Tyto kampaně však jak se ukazuje letos mají také omezenou účinnost a navíc jsou finančně nemírně náročné. Není tajemstvím, že třeba ČSSD se letos kvůli kampani dost zadlužila.
Setkávám se s tím denně. Mí vrstevníci si zanadávají na současnost, a když se přiblíží téma volby, přiznávají svou neúčast nebo dokonce jaksi z principu volí pravici. Je to moderní, prý, být mladý a volit pravici. Když se zeptám proč, je to z jejich strany již horší. Prý nechtějí zadlužování, chtějí mít práci a důstojnou mzdu bez seškrtání daněmi. A chtějí žít. Žít. Čím méně povinností a závazků mají, tím více chtějí žít. A čím více jsou vázáni na své rodiče, existencionálně, tím chtějí žít ještě více... Že se i u nich objevují uměle společností vyvolávané střety vůči starší generaci či národnostním menšinám - o tom vůbec nepochybujte...
Čas jara je tady, slunce svítí, nám mladým se zapalují lýtka a láska kvete jako šeřík. Více chutnají osvěžující nápoje a taková pusa pod rozkvetlou třešní... 1. máj však není jen svátkem jara a lásky, ale i svátkem práce. Abychom mohli důstojně žít, musíme mít práci za dostatečnou mzdu, musíme mít kde bydlet, mít zajištěný solidární systém sociální pomoci, kvalitní zdravotnictví. Pro mladé rodiny musí být dostupné školky, jesle, volnočasové aktivity...
Ve čtvrtek 22. dubna 2010 zveřejnil internetový portál deníku MF DNES ? idnes.cz několikaminutové video Nevolte levici! Přemluv dědu a bábu!, ve kterém mladí herci J. Mádl a M. Issová apelují na nutnost přesvědčit staré lidi, aby nevolili levicové strany. Na tomto by ještě nebylo nic překvapivého, Mladá fronta dlouhodobě podporuje pravicové strany a poskytuje jim obrovský prostor, ať už jde o ODS, její béčko stranu TOP 09, tedy strany plné přeběhlíků od lidovců i ODS či v poslední době sdělovacími prostředky a agenturami pro výzkum veřejného mínění silně a nekriticky protěžovanou stravu Věci veřejné, jakési céčko ODS či béčko strany TOP 09.
Jedním z největších problémů dnešních absolventů škol bývá uplatnit se v oboru. Ať už jde o jakýkoli obor nebo jakýkoliv získaný titul, bývá někdy velmi diskutabilní zdali takový člověk svého získaného potenciálu někdy patřičně využije. Během dospívání naší společnosti začala být normální jakási nominální hodnota úrovně dosaženého vzdělání, přitom se jednotlivé profese samy od sebe diametrálně odlišují a osobně zcela nechápu společné názvosloví například ?maturitní? pro absolventa hotelové a na druhé straně některé z technických škol. To názvosloví je odvozeno od schopností, které musí absolvent prokázat, ale proč vlastně potřebují jednotlivé úrovně vzdělanosti nést stejné jméno jako úrovně, které přináleží k úplně jinému druhu práce?
Proslavený antikomunistický aktivista se rozhodl, že po zpackaném a prohraném antikomunistickém soudním tažení proti KSM předvede svůj vztah k historii - a to hned ve dvou dimenzích. V té první demonstroval, že není schopný poučit se z vlastních chyb a co on a antikomunistické kruhy zpackaly jednou, zpackají i podruhé a dokonce i stejným způsobem. Možná, že to bude mít úzkou souvislost s tou druhou dimenzí Štětinova přístupu k historii, a totiž, že v oblasti historie pan Štětina nebádá, ale nekriticky přejímá a propaguje aktuální výklady na základě jakési antikomunistické doktríny, o jejíž absolutní pravdě a neomylnosti nepochybuje.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.