header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

První republika inspirací pro současnost

V těchto dnech si připomínáme 90. výročí vzniku Československé republiky 28. října 1918. Jsme svědky oslav výročí vzniku státu, který již neexistuje, protože jej buržoazní politikové rozbili (dokonce nadvakrát, v roce 1939 a ještě úspěšněji v roce 1992…), přesto je však jeho nejstarší období tzv. „první republiky“ stále zdrojem inspirace pro protilidové tažení současných mocných. Vracet společenský pokrok do doby před rokem 1948 a dříve se jim daří dobře. Když jsem nedávno četl knihu Julia Fučíka „V zemi, kde zítra již znamená včera“, přemýšlel jsem, jak hluboko nás ještě nechají klesnout (nebo spíše jak hluboko se ještě necháme shodit). V úvodu knihy, která pojednává o autorově návštěvě v Sovětském svazu v roce 1930, popisuje Fučík velmi názorně bídu první republiky, aby ji pak mohl srovnat se Sovětským svazem kráčejícím mílovými kroky k socialismu.

Číst dál...

Ke stému výročí narození Envera Hodži

Před 100 lety, 16. října 1908, se narodil v albánském městě Gjirokastra Enver Hodža (albánsky psáno Enver Hoxha), dlouholetý albánský státní a politický činitel v období budování socialistické společnosti v této zemi. Albánie byla v době narození E. Hodži ještě součástí Osmanské říše. V roce 1912 se stala samostatnou monarchií. Roku 1914 byla vyhlášena republika, ale buržoazně demokratická revoluce byla nakonec potlačena za podpory ze zahraničí a Albánie zůstala monarchií podřízenou italskému protektorátu. Když bylo E. Hodžovi 16 let, stal se tajemníkem Studentské společnosti v Gjirokastře, která bojovala proti monarchii. Poté, co byla tato společnost státní mocí rozpuštěna, odešel studovat na francouzskou vysokou školu do Korcë. Od roku 1930 studoval ve Francii. V letech 1934 – 1936 byl tajemníkem albánského konzulátu v Bruselu, odkud byl propuštěn poté, co se zjistilo, že přechovává marxistickou literaturu.

Číst dál...

60 let úspěšného budování socialismu v KLDR

9. září letošního roku oslavuje KLDR 60 let od svého vzniku. Její založení bylo historickou událostí otvírající cestu k budování socialistického státu. Vláda KLDR přijala jako jedinou metodu k dosažení úspěchů ve výstavbě země ideje ČUČCHE a SONGUN, které vytvořil zakladatel a věčný prezident KLDR Kim Ir Sen (1912 – 1994). Postupně je využívala ve všech oblastech své činnosti. V těžkých chvílích pomohly tyto ideje korejskému lidu, semknuvšímu se kolem svého prezidenta, překonávat všechny překážky a neochvějně kráčet cestou budování vyspělého socialistického státu.

Číst dál...

Marie Švermová - "kladivo na stalinisty" (2/2)

Druhá část recenze knihy Marie Švermové „Vzpomínky“ (Futura, Praha 2008): Zásadními otázkami, ve kterých se Marie Švermová před únorem 1948 a ještě více po něm rozcházela s linií strany a které měly pak zásadní význam pro její politický pád, byla existence a činnost Informbyra, podpora živnostníků a Marshallův plán. Švermová nesouhlasila se založením Informačního byra komunistických a dělnických stran (Informbyra) v roce 1947 a svůj nesouhlas tlumočila zástupci VKS(b) Guljajevovi. Rezoluce Informbyra považovala za chybné: „Stalinské zásady (…) vyplývaly z chybné teze o zostření třídního boje v období přechodu k socialismu.“ „Se svými pochybnostmi o nově importované tezi z Moskvy jsem se netajila.“

Číst dál...

Marie Švermová - "kladivo na stalinisty" (1/2)

Nejnovějším vydavatelským počinem nakladatelství Futura (akciové společnosti ovládané KSČM) se stalo v roce 2008 vydání knihy Marie Švermové „Vzpomínky“. Jedná se o vzpomínky této komunistické političky (1902 – 1992) napsané na konci 70. a průběhu 80. let a doplněné komentáři její dcery Jiřiny Kopoldové. Jaké cíle vydání kniha sleduje, ukazuje nejnázorněji už revizionistická předmluva Miloslava Ransdorfa, ve které autor například tvrdí, že „Gottwald měl vlastní koncepci lidové fronty už na konci 20. let, zatímco Kominterna heslem ,Třída proti třídě´ a orientací na boj se ,sociálfašisty´ (tedy reformisty) praktickou politiku KSČ jen komplikovala.“ Toto tvrzení odporuje skutečnosti, vždyť ve svém prvním parlamentním projevu v roce 1929 útočil Klement Gottwald proti sociálním demokratům právě jako proti „sociálfašistům“ a rozhodně s nimi žádnou „lidovou frontu“ vytvářet nechtěl…

Číst dál...

Mnichovská zrada tenkrát a dnes

Uplynulo již 70 let od této smutné a pro nás a naši zem tolik nešťastné události, od mnichovské zrady. Naši takzvaní spojenci ze západu, Anglie a Francie, se tenkrát rozhodli obětovat Československo a nechat ho napospas hitlerovskému Německu a tím mu v podstatě poskytli pomoc pro rozpoutání druhé světové války. Odtržení našich pohraničních území osídlených převážně sudetskými Němci znamenalo násilné vyhnání českého obyvatelstva ze svých domovů. Tento krok se samozřejmě neobešel bez obětí. Z Československa zbylo jen torzo, vyhlášením Slovenského štátu slovenskými klerofašisty byl tento stav už jen završen.

Číst dál...

Mnichovský diktát a Komunistická strana Československa

Druhá polovina 30. let minulého století byla pro KSČ ve znamení boje za lidovou frontu proti fašismu. K tomuto úsilí vedla komunisty mezinárodní zkušenost s expandujícím fašismem a nutností bojovat proti němu. Tato orientace byla přijata mezinárodně na VII. kongresu Komunistické internacionály v roce 1935. Zde byla slavným bulharským a mezinárodním revolučním pracovníkem a bývalým hitlerovským vězněm Jiřím Dimitrovem představena a kongresem Kominterny schválena politika budování lidových front, tedy širokých aliancí všech demokratických sil, zaměřených na obranu demokracie a na porážku fašismu.

Číst dál...

Rok 1968 očima Vasila Biľaka 2/2

Pokračování článku shrnující poznatky dlouholetého vedoucího činitele KSČ a ČSSR Vasila Biľaka (nar. 1917) vyjádřené v Pamětech Vasila Biľaka vydaných v r. 1991: Události šly dál. Pravicové síly se snažily urychlit přípravu XIV. sjezdu KSČ, na kterém by legitimizovaly uchopení moci. 27. června bylo vydáno prohlášení „2000 slov“, které se však ukázalo být předčasným kontrarevolučním vystoupením, které i pravičáci v ÚV museli pod tlakem většiny odsoudit jako kontrarevoluční pamflet. Protože však neproběhly jiné akce než slovní odsouzení tohoto prohlášení, aktivita kontrarevolučních sil se ještě zvýšila.

Číst dál...

Rok 1968 očima Vasila Biľaka 1/2

Vasil Biľak (narozen 11. 8. 1917 ve slovenské Krajné Bystré), československý stranický a veřejný činitel, byl v letech 1955 – 1968 a 1969 – 1971 členem ÚV Komunistické strany Slovenska (KSS), 1962 – 1968 tajemníkem ÚV KSS, členem předsednictva a sekretariátu ÚV KSS a v roce 1968 prvním tajemníkem ÚV KSS. V letech 1954 – 1989 byl nepřetržitě členem ÚV KSČ, v letech 1968 – 1988 i členem předsednictva a sekretariátu ÚV KSČ. V 60. – 80. letech zastával i další významné funkce v KSČ, Národním (později Federálním) shromáždění a Slovenském ústředním výboru Národní fronty. Stal se držitelem Řádu práce, Řádu republiky, Řádu Vítězného února, Řádu Klementa Gottwalda, Leninova řádu a hrdinou socialistické práce. Po kontrarevolučním puči byl v prosinci 1989 vyloučen z KSČ.

Číst dál...

Před 65 lety byl popraven Julius Fučík (2 / 2)

Také po svém ilegálním návratu do ČSR v roce 1936 se Julius Fučík musel skrývat před policí. Pracoval v redkaci Rudého práva se soudruhy Eduardem Urxem, Františkem Křížkem, Václavem Křenem, Janem Krejčím a dalšími překrásnými lidmi, kteří v boji s hitlerovským fašismem obětovali své životy. Vedle toho ovšem Fučík pracoval i nadále v Tvorbě, jejíž řízení v roce 1938 znovu převzal.Prohlížíme-li dnes Tvorbu, kterou Julius Fučík dělal – ne všechny ročníky, některé zase necelé – udivuje nás jeho mimořádná výkonnost. Žádnou, ani sebenepatrnější poznámku do Tvorby neodbyl. Každý jeho článek byl podložen velkými teoretickými zanlostmi a zkušenostmi. Fakta, která uváděl ve svých reportážích, měl důkladně ověřena.

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .