header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Dlužíme jim hlasovací právo

Sufražetky bojovaly za cenu velkých osobních obětí za rovnoprávnost - bez nich by nebyl přijat v roce 1918 Zákon o udělení volebního práva . Kampaň za parlamentní volební právo britských žen byla dlouhým trpkým bojem, jenž začal v polovině 19. století. Doopravdy nicméně započal až v roce 1903, kdy  založila výhradně pro ženy Společenský a politický svaz žen (WSPU). Se sloganem „Činy, a ne slova“ charismatická Emmeline, brilantní řečnice, vyburcovala spolu se svojí starší dcerou Christabel, klíčovou stratéžkou WSPU, britské ženy, aby upustily od uhlazené taktiky Národního svazu spolků sufražetek a požadovaly, ne prosily o, své demokratické nezadatelné právo.

Číst dál...

Tajný projev N.S.Chruščova II.

V tajném projevu Chruščov pokračoval: „Stalinova zvůle ve vztahu ke straně a k jejímu Ústřednímu výboru se zvlášť projevila po XVII.sjezdu strany, který se konal v roce 1934. Ústřední výbor, který má k dispozici nesčetná fakta svědčící o hrubé zvůli vůči stranickým kádrům, vyčlenil stranickou komisi předsednictva ÚV, které uložil důkladně se orientovat v tom, jakým způsobem se ukázaly být možné hromadné represe proti většině členů a kandidátů Ústředního výboru strany, zvoleného XVII.sjezdem VKS(b).

Číst dál...

Tajný projev N.S.Chruščova I.

V historii se velmi často setkáváme s osobami, které dějinné události a jejich mi-mořádné vlastnosti vynesly do čela hnutí. V novějších dějinách to byl například Napo-leon I., před ním Cromwell a po nich Roosevelt, de Gaulle a další. Třídy si takové mimořádné jedince ponechávaly na svém štítě. Byli jejich zbrojí, nadějí i jistotou. Do zapomenutí zapadli teprve potom, když doba, kterou tvořili a které sloužili, by-la překonána a na scénu dějin vystoupila nová třída či jiná frakce původní třídy a ta potřebovala nové symboly. Kult osoby, byl-li prospěšný své třídě, byl svou třídou pěstován a chráněn. Právě tak jak se chová třída ke svým symbolům, praporům, zástavám, znakům, písním nebo hymně, tak se chová třída i k osobám, které se staly kultem třídy. Nikdy nerozhodovalo zda si mimořádný jedinec přál být uctíván jako kult, či byl skromný a odmítal to, či byl zásadový a přímo si takové ocenění zakazoval. Jeho třída jej poslechla ve všem, ale zda bude nebo nebude kultem své třídy, nemohl vynikající jednotlivec ovlivnit. Vznik kultu se řídí objektivními zákony a nelze je přehlížet a už vůbec není možné proti nim úspěšně bojovat.

Číst dál...

Před 60 lety zemřel Andrej Alexandrovič Ždanov

Před 60 lety, 31. srpna roku 1948, zemřel dnes již téměř zapomenutý sovětský revolucionář, jeden z vůdčích činitelů bolševické strany, Andrej Alexandrovič Ždanov. Život a dílo tohoto předního komunistického politika a jeho podíl na obtížném boji za společenský pokrok by však nemělo upadnout v zapomnění ani dnes, v časech, kdy v tomto boji dočasně vítězí protipokrokoví zpátečníci. A. A. Ždanov se narodil 26. února 1896 v přístavním městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. V letech 1948 – 1989 neslo město jeho počest jméno Ždanov. Do Sociálně demokratické dělnické strany Ruska (SDDSR) vstoupil ve svých 19 letech v roce 1915. Tato strana se pak v průběhu jeho života nazývala postupně Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků) – SDDSR(b), Komunistická strana Ruska (bolševiků) – KSR(b) a Všesvazová komunistická strana (bolševiků) – VKS(b). Posledního názvu této strany před jejím rozpadem, Komunistická strana Sovětského svazu - KSSS, který platil od roku 1952, se již A. A. Ždanov nedožil.

Číst dál...

Historie: Iniciativa dělnické mládeže

V letním období uplyne 60 let od vzniku pracovní iniciativy dělnické mládeže - Libčicko-myjavského hnutí. Jak vzniklo? Po únoru 1948 bylo potřebné zaměřit pozornost na úkoly rozvoje národního hospodářství, na plnění úkolů dvouletého plánu. Na mnoha pracovištích vznikala iniciativa - splnit dvouletý plán do 28. října 1948. Ta však narážela na některé problémy. V květnu 1948 nebyl splněn plán v průmyslu (97,7 %). Značným problémem byla na mnoha pracovních místech absence, ale také fluktuace, nedostatky v organizaci práce, nedostatečné využívání pracovní doby, opožděná docházka do zaměstnání, poruchovost strojů a zařízení aj.

Číst dál...

V zájmu záchrany socialismu

V létě 1968 se vnitropolitická situace v Československu vyhrotila. V podstatě šlo o to, „kdo s koho“. Buď se politické moci chopí antisocialistické síly a za podpory mezinárodní reakce dokončí likvidaci socialismu u nás, nebo se zdravým marxisticko-leninským silám podaří kontrarevoluci zastavit a socialismus v Československu ubránit. Tisíce komunistů, jednotliví občané i celé pracovní kolektivy si hrozící nebezpečí uvědomovali. Svědčí o tom obsah četných dopisů a rezolucí adresovaných ÚV KSČ. Zůstávaly však bez odpovědi a naopak všichni ti, kdo požadovali od vedení strany a státu důsledně čelit kontrarevoluci, byli vystaveni násilí, pronásledování, jako například 99 pragováků. Pravicoví představitelé přitom ujišťovali, že „proces obrody a demokratizace se úspěšně rozvíjí“.

Číst dál...

1968: O demokracii jim nešlo

Prapor boje proti komunismu zvedají výše. Zesilují hlas. Letošní rok je inspiruje, aby se vraceli k „hodnocení“ vzniku samostatného Československa, k únoru 1948, ale především k srpnovým událostem v roce 1968. Různí Hejzlarové, Mlynářové, Pelikánové, Pachmanové a další. Je pro ně společné, že se angažovali v „reformním hnutí“, které přivedlo naši společnost na okraj katastrofy. Znovu opěvují demokracii, která má být protikladem „komunistickému totalitarismu“. Ne náhodou byla jedna z prvních oblastí života naší společnosti, kterou chtěli reformátoři roku 1968 změnit ke svému obrazu, právě socialistická demokracie. Jak vlastně však měla být přetvořena?

Číst dál...

Obrana socialismu - nejvyšší internacionální povinnost (6/6)

Článek z novin „Pravda“ ze 22. srpna 1968 (Nakladatelství tiskové agentury „Novosti“, Moskva): Následkem činnosti pravicových, protisocialistických a kontrarevolučních sil vzniklo v Československu reálné nebezpečí kontrarevolučního převratu a likvidace socialistických vymožeností. Zejména tato skutečnost se stala hlavní příčinou obav Komunistické strany Sovětského svazu a ostatních bratrských stran o politický vývoj v Československu a jeho zaměření. Ústřední výbory Bulharské komunistické strany, Maďarské socialistické dělnické strany, Jednotné socialistické strany Německa, Polská sjednocené dělnické strany a Komunistické strany Sovětského svazu udělaly všechno, aby pomohly KSČ i lidu Československa překonat nebezpečnou krizi a zvítězit nad rostoucími silami kontrarevoluce politickými prostředky.

Číst dál...

Obrana socialismu - nejvyšší internacionální povinnost (5/6)

Článek z novin „Pravda“ ze 22. srpna 1968 (Nakladatelství tiskové agentury „Novosti“, Moskva): V poslední době vznikly a začaly v Československu aktivně pracovat kontrarevoluční a antisocialistické organizace, které měly určitou sociální základnu, opírající se o podporu ze zahraničí; ty se snažily čím dál více uchopit moc. Ve skutečnosti se v zemi zrodila politická opozice, která měla provést v Československu restauraci kapitalistického pořádku. V ČSSR existovaly v posledních dvaceti letech nekomunistické strany, které byly členy Národní fronty. Vedení těchto stran se podílelo na linii výstavby socialismu. Svou činností přispívaly k tvůrčí práci nekomunistických sil v zemi V posledních sedmi měsících však došlo v linii těchto stran k základním změnám. Vedení lidové a socialistické strany změnilo ostře kurs. Hrubě byla zneužita hesla spolupráce s KSČ v rámci Národní fronty a došlo až k vytvoření legální opozice.

Číst dál...

Obrana socialismu - nejvyšší internacionální povinnost (4/6)

Článek z novin „Pravda“ ze 22. srpna 1968 (Nakladatelství tiskové agentury „Novosti“, Moskva): Vedoucí činitelé ČSSR začali přehodnocovat i řadu důležitých principů v oblasti zahraniční politiky, závazky ČSSR, přijaté ve Varšavské smlouvě a ve dvoustranné smlouvě se Sovětským svazem. V poslední době se objevily určité tendence i v oblasti zahraniční politiky Československa v evropských otázkách, které vyvolávaly vážné nebezpečí. Tyto tendence se objevovaly nejen v Československém tisku, rozhlase a televizi, ale i v projevech některých oficiálních činitelů. Zvlášť jasně byly demonstrovány v prohlášeních ministra zahraničních věcí J. Hájka. Jedná se o výzvy k přehodnocení československé zahraniční politiky.

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .