K dnešním učebnicím: Zajímalo by nás... II.

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 3. 2009

Zajímalo by nás, proč v učebnicích dějepisu není zmínka o tajném plánu A. Dullese z roku 1945, který se stal základním strategicko-politickým dokumentem USA a jeho spojenců po skončení 2. světové války, a není zakomponován jako významný dokument své doby do učebnic? Pro ilustraci z něho ocitujme: ?Skončí válka, všechno nějak zevšední, usadí se a uklidní. A my použijeme všechny síly, všechno zlato, veškeré materiální síly pro obelstění a ohloupení lidí! Lidský mozek, lidské vědomí je přizpůsobivé ke změnám. Zasejeme tam chaos a nepozorovaně nahradíme skutečné lidské hodnoty falešnými, ve které budou věřit. Jak? Najdeme s námi stejně smýšlející, spojence a pomocníky v samotném Rusku. Krok za krokem se bude vyvíjet obrovská, nezměrná tragédie k zániku nejnepokornějšího národa světa. S konečnou platností a nezvratně uhasne jeho sebevědomí."

Číst dál...

K dnešním učebnicím: Zajímalo by nás... I.

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 3. 2009

V souvislosti se současnými učebnicemi dějepisu by nás zajímala řada otázek. Pro ilustraci uvedeme některé z nich. Zajímalo by nás, co bylo hybnou silou historického vývoje před vznikem soukromého vlastnictví výrobních prostředků, jestliže je, podle jednoho z autorů dějepisných učebnic E. Neustupného, soukromé vlastnictví výrobních prostředků prezentováno jako hybná síla civilizace? Také by nás zajímalo, proč se šlechtic, žijící ve Francii v 18. století, nestal hybnou silou Velké francouzské buržoazní revoluce, přestože se snažil svoje soukromé vlastnictví uchovat a dále ho rozvinout?

Číst dál...

George Blake

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 1. 2009

Povím vám krátký příběh jednoho člověka, proslulého sovětského rozvědčíka George Blaka. Narodil se 11.11.1922 a vlastně na jeho mládí ještě nic zajímavého nebylo, snad kromě otcovy smrti. Do školy chodí v Haagu, poté odjíždí do Egypta k příbuzným, kde na káhirské anglické škole pokračuje ve svém vzdělávání. Do Holandska se vrací roku 1938. Pak přichází nacistická okupace a s ní 10.5. 1940 letecký útok na Rotterdam, při kterém padlo za oběť bombám 26000 domů a bylo zabito či zraněno na 30000 lidí.  George tento masakr přežil a začal proti okupantům bojovat.

Číst dál...

K sovětsko-německé smlouvě o neútočení v roce 1939 III.

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 12. 2008

Při analýze alternativ roku 1939 nelze opomenout, že sovětské vedení disponovalo údaji o směrnicích, které dostávaly britské a francouzské delegace v souvislosti s vojenskými jednáními se sovětskou stranou. Pečlivé prostudování dokumentů zjišťuje poměrně jednoduchou hru. Berlín buď SSSR podváděl, nebo naopak odvolával své sliby přesně podle toho, jak se měnil průběh britsko-francouzských jednání. Například při prvních průzkumech sovětských záměrů a zdrženlivé reakci Molotova na německá prohlášení (20. května) dal Ribbentrop povel k ústupu. Stačilo však, aby na třístranných jednáních v Moskvě vznikly rozpory související se zárukami pobaltským republikám, Němci "ožili".

Číst dál...

K sovětsko-německé smlouvě o neútočení v roce 1939 II.

Podrobnosti

Vytvořeno 14. 12. 2008

Těchto úvah se nezbavily ani na jaře roku 1939, kdy hitlerovci okupovali zbytek Československa a obsadili Klajpedu a Itálie přepadla Albánii. Sovětská zahraniční politika stála před řadou rozhodujících otázek: Zda má usilovat o uzavření spojenectví SSSR s Velkou Británií a Francií, které by mohlo být zábranou proti fašistickému agresorovi. O dosažení vzájemného porozumění se sousedními státy, kterým rovněž hrozilo stejné nebezpečí. V případě, že nebude možné válce s Německem zabránit, pokusit se alespoň zabránit válce na dvou frontách na Západě a na Dálném východě. O první otázce jednala sovětská strana oficiálně v březnu až dubnu 1939. V té době se SSSR pokoušel získat západní velmoci ke spolupráci zaměřené na odvrácení agrese.

Číst dál...

K sovětsko-německé smlouvě o neútočení v roce 1939 I.

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 12. 2008

Dne 23. srpna podepsal a 31. téhož měsíce 1939 ratifikoval Nejvyšší sovět SSSR sovětsko-německou smlouvu o neútočení. O měsíc později, 24. září, došlo mezi oběma zeměmi k výměně ratifikačních listin. Sovětsko-německá smlouva o neútočení byla vypracována na základě smlouvy o přátelství a neutralitě, podepsané Německem a SSSR 24. dubna 1926 v Berlíně. Podepsáním smlouvy z roku 1939 znemožnila sovětská vláda záměry mezinárodní reakce, která počítala s konfliktem mezi SSSR a Německem pro Sovětský svaz za mimořádně nevýhodných podmínek. Smlouva navíc zmařila vytvoření jednotné fronty evropských imperialistických zemí proti SSSR.

Číst dál...

Z historie portugalských komunistů

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 12. 2008

V prosinci 1921 byla založena Portugalská komunistická strana, jedna z nejheroičtějších a nejdůslednějších komunistických stran 20. století. Bojovala v Evropě a snad i v celém světě v nejtvrdších podmínkách. Ve 30. letech minulého století vznikaly v mnohých evropských zemích fašistické diktatury, z nichž ale většina nepřežila druhou světovou válku. Ve Španělsku existovala do roku 1975, avšak vznikla až v roce 1939. V Portugalsku existovala fašistická diktatura od května 1926 do dubna 1974. Neomezeným vládcem země byl po převratu generálů ideolog fašistického hnutí Antonio Salazar. 9. května 1945, kdy celý svět oslavoval vítězství, vyhlásil Salazar národní smutek. Prošlo mu to, protože Washington potřeboval základny na Azorských ostrovech, wolfram v Portugalsku a zdroje v jeho koloniích. Salazar byl přijat do NATO, kam se neodvážili přijmout Frankův režim.

Číst dál...

Pokus o obhajobu vůdce, kterého vlastní hnutí zavrhlo (5/5)

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 12. 2008

Často diskutovanou otázkou je to, jak je možné, že Stalin i přes dlouholetou snahu o potírání oportunismu a očistu strany od všech nepřátelských živlů umožnil ve svém nejbližším okolí vegetovat takovým zrádcům, jakými byli Chruščov a Berija, kteří pak nastoupili cestu k utlumení světového revolučního procesu a postupné restauraci kapitalismu.

Číst dál...

Proč se ztratily důkazy o Katyni

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 12. 2008

Číst dál...

Pokus o obhajobu vůdce, kterého vlastní hnutí zavrhlo (4/5)

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 11. 2008

Od roku 1939 až dosud brojí antikomunisté proti sovětsko-německé dohodě o neútočení podepsané v Moskvě 23. srpna 1939. Avšak tato dohoda byla v dané situaci pro Sovětský svaz nezbytná. Je zde patrná podobnost s rokem 1917 po vítězství Velké říjnové socialistické revoluce. SSSR chtěl uzavřít smlouvy nejprve s Anglií, Francií a Polskem. Anglie a Francie ale nezmocnily delegace pro podepsání a Polsko odmítlo. Díky podepsání dohody sovětské vedení oddálilo německý útok a zajistilo si lepší výchozí pozice pro budoucí válku s Německem. K tomu patřilo i rozšíření území SSSR o pobaltské státy, kde byly smeteny reakční vlády usilující o spolupráci s Německem, o západní část Ukrajiny, Běloruska a Polska. Po válce s Finskem a jednání s Rumunskem rozšířil SSSR své území také o strategicky důležitou oblast v Karelii poblíž Petrohradu a o většinu území Moldávie. Socialistické přeměny v těchto oblastech však byly z velké části vypuklým válečným konfliktem odsunuty do pozdějších let.

Číst dál...