Třicet let od nezákonného rozbití SSSR

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 12. 2021

8. prosince 1991 proběhla největší geopolitická katastrofa v historii lidstva.

V Bělověžském pralese 8. 12. 1991 B. Jelcin, L. Kravčuk a S. Šuškevič, bez žádných zákonných pravomocí a porušením výsledků referenda ze 17. března 1991, s otevřeným shovívavým postojem M. S. Gorbačova, tajně, bez ohledu na lid, podepsali dohodu, že "Svaz SSR jako subjekt mezinárodního práva a jako geopolitická realita přestává existovat," jedním škrtem pera „zrušili“ obrovskou zemi s téměř 300 miliony obyvatel.

Číst dál...

125 let maršála Žukova

Podrobnosti

Vytvořeno 1. 12. 2021

Dnes by slavil 125 narozeniny Georgij Konstantinovič Žukov, maršál vítězství.

Na fotografii s Československým řádem Bílého lva, který obdržel v roce 1945 společně s maršály Koněvem, Jeremenkem a Malinovským.

Číst dál...

125 let od narození Klementa Gottwalda (23.11. 1896 - 14.3. 1953)

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 11. 2021

104 let Velké říjnové socialistické revoluce

Podrobnosti

Vytvořeno 7. 11. 2021

10 let od vraždy Muammara Kaddáfího

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 10. 2021

K dnešnímu smutnému výročí znovu publikujeme pět let starý text k výročí útoku na Líbyi.

V březnu roku 2011 začala příprava pro imperialistický útok v Libyi. K břehům Libye se začaly přesouvat válečné lodě Velké Británie, Francie a Itálie. Zároveň se roztáčela propagandistická mašinérie, v které se hovořilo o střelbě do bezbranných civilistů složkami státu, který byl nazýván Kaddáfího diktaturou. V Radě bezpečnosti OSN bylo vyvoláno jednání, které skončilo výzvou k vytvoření tzv. bezletové zóny. Je poučné se vrátit k výrokům těch, kdo vytvářeli politiku KSČM, tedy strany, která má být hlavní protiválečnou a protikapitalistickou silou v ČR. Ještě poučnější je způsob, jak se vyrovnala s tím, že vědomě či nevědomě se představitelé KSČM stali stafáží pro imperialistické zásahy v Libyi i v dalších zemích.

Číst dál...

Berlínská zeď a Císařský palác

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 8. 2021

Každoroční vrchol německých novinářů je opět tady; další kulaté výročí nám připomíná, jak strašný byl pro nás, ubohé duše, život v té hrozné staré východoněmecké demokratické republice. Letos je 60. výročí (pádu) Berlínské zdi. Pro mě byly takové ukázky vhodným připomenutím, abych koupil květiny nebo čokoládu; 13. srpen byl od roku 1955 naším výročím svatby. Ale vždy jsem si byl vědom toho, že po celých 28 let většina nenacházela nic příjemného v ohavné bariéře, kde 100 až 150 lidí přišlo o život, když se jí snažili překonat, pod ní nebo přes ni.

Číst dál...

Připomínka, jak to všechno začalo

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 8. 2021

Zbigniew Brzezinski v roce 1979

Národní bezpečnostní poradce USA Zbigniew Brzezinski letěl do Pákistánu, aby shromáždil rebely. Chtěl vyzbrojit mudžahediny bez odhalení americké role. Na afghánské hranici naléhal na boží bojovníky, aby zdvojnásobili své úsilí. „Víme o jejich hluboké víře v boha a důvěřujeme ve vítězství jejich boje… Ta země tam, je vaše. Vrátíte se jednou do ní, protože vás boj zvítězí. A budete mít své domovy a mešity opět zpět. Protože vaše věc je správná. A bůh je na vaší straně.“

Vzpomíná: „Cílem koordinace s Pakistánci bylo nechat sověty krvácet hodně a dlouho“

Margaret Thatcherová v roce 1981

Video staré 40 let z cesty britské premiérky Margaret Thatcherové do Pákistánu, kde podobně jako Američané oficiálně i neoficiálně podporovala islamisty v boji proti afghánské revoluci.
Na setkání s afghánskými mudžahediny v Pákistánu jim ministerská předsedkyně Thatcherová přislíbila 2 miliony liber navíc. Zdůraznila, že Západ podporuje bojovníky odporu (proti afghánské revoluci a sovětským vojskům). „Chci říct, že srdce svobodného světa jsou s vámi. A s těmi vašimi krajany, kteří zde zůstali“

Ronald Reagan v roce 1982

V roce 1982 vyhlásil americký prezident Ronald Reagan 21. březen Dnem Afghánistánu. "Sledovat odvážné afghánské bojovníky za svobodu, jak bojují proti modernímu arzenálu jednoduchými ručními zbraněmi, je inspirací pro všechny, kdo milují svobodu," prohlásil Reagan v roce 1983. "Jejich odvaha nám dává velkou lekci - že na světě existují věci, které stojí za to bránit."

70 let od chladnokrevné vraždy v Babicích

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 7. 2021

Před 70 lety reakční bandy zavraždily tři funkcionáře Městského národního výboru v Babicích. Nezapomínáme na hrdiny budování socialismu!

80 let od napadení SSSR

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 6. 2021

Před 80 lety, 22. června 1941, nacistické Německo napadlo Sovětský svaz ve svém pokusu o porážku svého hlavního nepřítele zopakováním bleskové války, Operací Barbarossa. Komunisté již od 30. let budovali své odbojové organizace a bojovali v jednotlivých zemích proti tomu nejreakčnějšímu, co kapitalismus stvořil, proti fašismu. Nyní se hitlerovský fašismus dostává do přímého střetu se zemí, kde vládne dělnická třída, a jeho obrana se tak stala kolosálním třídním bojem. Válečná a koloniální mašinérie nacistického Německa se obrátila na Východ. Velká vlastenecká válka, jak se boj na život a na smrt za osvobození země nazýval v SSSR, byla tak podstatně spojena s osvobozením národů Evropy, včetně toho našeho. Po počátečních mohutných průnicích nacistické armády dochází k zbrzdění a zastavení postupu Rudou armádou u Moskvy. Obrat ve válce pak znamenají obrovské bitvy u Stalingradu, Kursku. Protiútok Rudé armády získává osvobozenecký charakter a je završen 9. května 1945.

K výročí napadení Sovětského svazu zveřejňujeme další úryvek z knihy Domenica Losurda „Stalin - historie a kritika jedné černé legendy“ věnující se otázkám vedení obrany ve Velké vlastenecké válce. Italský marxistický historik a filozof zde rozbíjí některé mýty o napadení Sovětského svazu, které se šíří - jako je ten, že J.V. Stalin příliš důvěřoval Hitlerovi nebo že by byl SSSR na válku nepřipraven. Losurdo například dokládá přímo ze záznamů nacistických pohlavárů, jak rychle se jim rozplývá iluze snadného vítězství nad svým starým a podceňovaným nepřítelem.

Číst dál...

100 let od založení KSČ

Podrobnosti

Vytvořeno 15. 5. 2021

Před sto lety, 15. května 1921 bylo v Praze zahájeno sjezdové jednání XIV. sjezdu Československé sociální demokracie (levice), které do historie vešlo jako Ustavující sjezd Komunistické strany Československa. Stalo se tak po profilaci marxistické levice v sociálně demokratické straně, třídním střetu v Prosincové stávce i ustanovení československého komsomolu, který vznik KSČ ve svých dokumentech předjímal.

Číst dál...