header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Berlínská zeď a Císařský palác

Každoroční vrchol německých novinářů je opět tady; další kulaté výročí nám připomíná, jak strašný byl pro nás, ubohé duše, život v té hrozné staré východoněmecké demokratické republice. Letos je 60. výročí (pádu) Berlínské zdi. Pro mě byly takové ukázky vhodným připomenutím, abych koupil květiny nebo čokoládu; 13. srpen byl od roku 1955 naším výročím svatby. Ale vždy jsem si byl vědom toho, že po celých 28 let většina nenacházela nic příjemného v ohavné bariéře, kde 100 až 150 lidí přišlo o život, když se jí snažili překonat, pod ní nebo přes ni.

Číst dál...

Připomínka, jak to všechno začalo

Zbigniew Brzezinski v roce 1979

Národní bezpečnostní poradce USA Zbigniew Brzezinski letěl do Pákistánu, aby shromáždil rebely. Chtěl vyzbrojit mudžahediny bez odhalení americké role. Na afghánské hranici naléhal na boží bojovníky, aby zdvojnásobili své úsilí. „Víme o jejich hluboké víře v boha a důvěřujeme ve vítězství jejich boje… Ta země tam, je vaše. Vrátíte se jednou do ní, protože vás boj zvítězí. A budete mít své domovy a mešity opět zpět. Protože vaše věc je správná. A bůh je na vaší straně.“

Vzpomíná: „Cílem koordinace s Pakistánci bylo nechat sověty krvácet hodně a dlouho“

Margaret Thatcherová v roce 1981

Video staré 40 let z cesty britské premiérky Margaret Thatcherové do Pákistánu, kde podobně jako Američané oficiálně i neoficiálně podporovala islamisty v boji proti afghánské revoluci.
Na setkání s afghánskými mudžahediny v Pákistánu jim ministerská předsedkyně Thatcherová přislíbila 2 miliony liber navíc. Zdůraznila, že Západ podporuje bojovníky odporu (proti afghánské revoluci a sovětským vojskům). „Chci říct, že srdce svobodného světa jsou s vámi. A s těmi vašimi krajany, kteří zde zůstali“

Ronald Reagan v roce 1982

V roce 1982 vyhlásil americký prezident Ronald Reagan 21. březen Dnem Afghánistánu. "Sledovat odvážné afghánské bojovníky za svobodu, jak bojují proti modernímu arzenálu jednoduchými ručními zbraněmi, je inspirací pro všechny, kdo milují svobodu," prohlásil Reagan v roce 1983. "Jejich odvaha nám dává velkou lekci - že na světě existují věci, které stojí za to bránit."

70 let od chladnokrevné vraždy v Babicích

Před 70 lety reakční bandy zavraždily tři funkcionáře Městského národního výboru v Babicích. Nezapomínáme na hrdiny budování socialismu!

80 let od napadení SSSR

Před 80 lety, 22. června 1941, nacistické Německo napadlo Sovětský svaz ve svém pokusu o porážku svého hlavního nepřítele zopakováním bleskové války, Operací Barbarossa. Komunisté již od 30. let budovali své odbojové organizace a bojovali v jednotlivých zemích proti tomu nejreakčnějšímu, co kapitalismus stvořil, proti fašismu. Nyní se hitlerovský fašismus dostává do přímého střetu se zemí, kde vládne dělnická třída, a jeho obrana se tak stala kolosálním třídním bojem. Válečná a koloniální mašinérie nacistického Německa se obrátila na Východ. Velká vlastenecká válka, jak se boj na život a na smrt za osvobození země nazýval v SSSR, byla tak podstatně spojena s osvobozením národů Evropy, včetně toho našeho. Po počátečních mohutných průnicích nacistické armády dochází k zbrzdění a zastavení postupu Rudou armádou u Moskvy. Obrat ve válce pak znamenají obrovské bitvy u Stalingradu, Kursku. Protiútok Rudé armády získává osvobozenecký charakter a je završen 9. května 1945.

K výročí napadení Sovětského svazu zveřejňujeme další úryvek z knihy Domenica Losurda „Stalin - historie a kritika jedné černé legendy“ věnující se otázkám vedení obrany ve Velké vlastenecké válce. Italský marxistický historik a filozof zde rozbíjí některé mýty o napadení Sovětského svazu, které se šíří - jako je ten, že J.V. Stalin příliš důvěřoval Hitlerovi nebo že by byl SSSR na válku nepřipraven. Losurdo například dokládá přímo ze záznamů nacistických pohlavárů, jak rychle se jim rozplývá iluze snadného vítězství nad svým starým a podceňovaným nepřítelem.

Číst dál...

100 let od založení KSČ

Před sto lety, 15. května 1921 bylo v Praze zahájeno sjezdové jednání XIV. sjezdu Československé sociální demokracie (levice), které do historie vešlo jako Ustavující sjezd Komunistické strany Československa. Stalo se tak po profilaci marxistické levice v sociálně demokratické straně, třídním střetu v Prosincové stávce i ustanovení československého komsomolu, který vznik KSČ ve svých dokumentech předjímal.

Číst dál...

Historie pokrokového mládežnického hnutí v Československu

 Zveřejňujeme text, který vznikl v roce 2018 původně jako příspěvek ke století Československa. Vzhledem k letošnímu stému výročí KSČ a KSM ho publikujeme znovu jako přehled historie české a československé komunistické, revoluční a pokrokové mládeže.

Dokument "Revoluční století"

Zvláštní číslo Mladé pravdy ke století KSM

Sté výročí vzniku Československé republiky nás přivádí k pohledu na toto století z různých perspektiv. Komunistický svaz mládeže navazuje na bohaté dědictví proletářské, revoluční, pokrokové mládeže. Chceme se v tomto příspěvku zaměřit na dějiny jejího organizovaného hnutí.

Počátek vymezeného období, vznik ČSR v roce 1918 nikoliv náhodou spadá blízko zahájení nové etapy ve světových dějinách, epochy přechodu od kapitalismu ke komunismu, a to světodějnou událostí Velké říjnové socialistické revoluce a zahájením budování společnosti, která si kladla za cíl ukončit veškeré vykořisťování člověka člověkem. Mezičas vyplňuje ostré soupeření mezi kapitalismem a socialismem, vzestup socialismu, dekolonizaci, ovšem také úsilí o porážku socialistické moci za pomoci toho nejreakčnějšího, co kapitalismus stvořil - fašismu - a jeho porážku. Konec období, označeného rozpadem společného státu českého a slovenského národa a opět je ne náhodou svázán s porážkou socialismu v Evropě, dočasnou podle autorova názoru, a uvolněním rukou k vykořisťování a válečným hrozbám kapitalistického systému v jeho finální podobě - imperialismu. Je to období krizových projevů světového kapitalismu a zvyšující se imperialistické agresivity.

Číst dál...

76 let od popravy mladých odbojářů v Terezíně

 predvoj21Před 76 lety, 2. května 1945, z přímého rozkazu K. H. Franka, byla v terezínské Malé pevnosti popravena poslední velká skupina komunistických odbojářů. V ten den přijeli do Terezína pracovníci pražského gestapa se seznamem osob, u jejichž jmen byla poznámka „XYZ“. Popraveno bylo 52 odbojářů, mezi nimi členové vedení KSČ pražského kraje, zakladatelé a vedoucí představitelé odbojových organizací Revoluční skupiny Předvoj, Plamene svobody a dalších. Nacističtí okupanti tak v den dobytí Berlína Rudou armádou a po sebevraždě Hitlera chtěli ještě před svou porážkou zanechat „spálenou zemi“ a dokončit své koloniální snažení. Chtěli zbavit porobený národ jeho pokrokové inteligence a politického vedení.

Číst dál...

Maruška Kudeříková, hrdinka protifašistického odboje

Maruška Kudeříková se narodila 24. 3. 1921 na Moravském Slovácku. Při studiu na strážnickém gymnáziu během nacistické okupace pod vlivem četby a svých přátel politicky dospívá. Po maturitě v roce 1940 začala ilegální odbojovou práci. Převáděla přes hory na Slovensko soudruhy, kteří museli uprchnout před gestapem. Aktivně se zapojuje do práce Komunistického svazu mladé generace (KSMG). Vykonávala kurýrní práce na Moravě, získává mladé lidi. Když byla Maruška nasazena jako dělnice do tkalcovny Rico ve Veverské Bitýšce, organizovala sabotáže, poškozovala stroje, železniční vagóny atd. V prosinci 1941, po napadení SSSR, byla zatčena gestapem. Při výsleších se chová hrdinně. Tajně poslala řadu dopisů z vězení, které dosvědčují sílu jejího komunistického přesvědčení:

"Nesnesu ani jediné pochybnosti o správnosti naší věci, stanoviska a cest k ní. Je ověřena rozumem, citem, zkušenostmi ne jedinců, ale celých mas! A v jejím jménu můžeme proto s nadšením bojovat a pracovat a uvědoměle a klidně padat! Podrobit se všem zákonům nutnosti, riziku práce a boje!"

Maruška Kudeřiková byla popravena 26. 3. 1943, dva dny po svých 22 narozeninách. Ve svém posledním dopise napsala:

"...Měla jsem vždycky odvahu žít, neztrácím ji ani tváří v tvář tomu, co se v lidské řeči nazývá smrtí... Mějte rádi život, mějte se rádi, učte lásce, hajte lásku, šiřte lásku. Abyste pocítili krásu jeho samozřejmých darů jako já, to si přeji, Abyste dovedli rozdávat a přijímat..."

V roce 1972 vznikl podle osudu Marušky Kudeříkové film "...a pozdravuji vlaštovky" s Magdou Vášáryovou v hlavní roli

60 let od letu prvního člověka do vesmíru

Před 60 lety - 12. dubna 1961 vystartoval v lodi Vostok 1, 27 letý občan Sovětského svazu, mladý komunista Jurij Gagarin na první cestu člověka do vesmíru. Jeho první oblet Země, který trval 108 minut, vyznačuje zahájení éry pilotovaných letů do vesmíru. 12. duben je vyhlášen Mezinárodním dnem kosmonautiky.

Vydání Rudého práva z 13. dubna 1961 je věnované tomuto letu: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1961/4/13/1.png

Zrození komunismu: Středověké vzpoury

Letos je 105. výročí Velikonočního povstání v Irsku, významného pokusu o znovunabytí irské samostatnosti. Následující text je překlad zachované části přednášky dělnického předáka a nejvýznamnějšího představitele Povstání, Jamese Connolyho, popraveného bezprostředně po jeho porážce. (Pozn. překl.)  

...že vzpoura proti společenskému útlaku tu byla v okamžiku zrození svého protivníka a držela krok, a dokonce odjakživa, s jeho růstem a rozvojem.

Dnes nemám v úmyslu se pro svá fakta vracet v dějinách dále než do středověku. Ne proto, že by poučení ze starodávnějších dějin nebylo stejně užitečné, ale proto, že výňatky ze středověku jsou snadněji dosažitelné, a proto i prohlášení, jež učiním, mohou být snáze ověřitelné či vyvrácené. Mohu ale mimochodem říci, že od rozpadu kmenového komunismu bylo lidské společenství neustále zmítáno boji, jak se jedno seskupení jednotlivců snažilo získat moc a společenskou nadvládu nad jiným - snažilo se zformovat do vládnoucí třídy.

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .