Osmdesát let Mladé gardy

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 11. 2022

Ve městě Krasnodonu v Ukrajinské SSR byla 30. září 1942 založena ilegální komsomolská organizace Mladá garda, která bojovala s německými fašisty – okupanty. Celkem bylo členy této organizace 71 odvážných mladých lidí (se spolupracovníky 110), 47 chlapců a 24 děvčat. Nejmladšímu členu bylo 14 let, 55 mladým lidem bylo méně než 19 let. Členy štábu Mladé gardy byli Oleg Koševoj, Ivan Turkenič, Viktor Treťjakevič, Ivan Zemnuchov, Ljubov Ševcovová, Uljana Gromovová, Sergej Ťulenin. Mezi největší akce Mladé gardy patřilo vypálení burzy práce, čímž zachránili 2500 krasnodonců od nucených prací v Německu. 7. listopadu 1942 na počest Velké říjnové socialistické revoluce vyvěsili mladogvardějci na veřejných budovách rudé vlajky. Osvobodili vojenské zajatce, přeřezali telefonní vedení, útočili na vojenská auta, sebrali fašistům 500hlavé stádo skotu a rozehnali je po okolí. Psali letáky a rozvěšovali je po městě. Zradou svého člena Jevgenije Počepcova byla organizace vyzrazena a 1. 1. 1943 začalo zatýkání mladogvardějců. Po krutých výsleších a mučení jich bylo 15.1.1943 49 popraveno a shozeno do šachty dolu č. 5 v Krasnodonu, další byli na stejném místě popraveni ještě 16. a 31. 1. 1943. V Roveňkách bylo popraveno dalších pět mladogvardějců, z toho dva členové štábu Mladé gardy (Oleg Koševoj a Ljubka Ševcovová). Zachránilo se jen několik členů Mladé gardy. Na místě popravy mladogvardějců v Krasnodonu byl postaven památník Mladé gardě Nepokoření. V roce 1946 napsal sovětský spisovael Alexandr Fadějev román Mladá garda, který byl dvakrát zfilmován (1948, 2015).

Číst dál...

Hasta la victoria siempre, Comandante!

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 10. 2022

Před 55 lety, 9. října 1967 ve 13:10, byl v Bolívii na rozkaz pracovníka CIA zavražděn latinskoamerický revolucionář Ernesto „Che“ Guevara.

Ernesto Che Guevara (14. 5. 1928-9. 10. 1967)

Vždy až do konečného vítězství!

"... a především vždy hluboce prožívat jakoukoli nespravedlnost spáchanou na komkoli kdekoli na světě. To je nejkrásnější vlastnost revolucionáře." - z dopisu svým dětem na rozloučenou

65 let Sputniku - věda, technika a Říjnová revoluce

Podrobnosti

Vytvořeno 4. 10. 2022

Před 65 lety začala, 4. října 1957 začala kosmická éra lidstva, Sovětský svaz vypustil první umělou družici Země Sputnik-1. K tomuto výročí znovu publikujeme 5 let starý článek "Sputnik - věda, technika a Říjnová revoluce".

4. října 1957 lety obletěla svět zpráva TASSu:

"Dne 4. října 1957 byla v Sovětském svazu vypuštěna první umělá družice. Podle předběžných údajů dodala nosná raketa družici nutnou oběžnou rychlost asi 8000 metrů za vteřinu. Umělá družice nyní obíhá kolem Země v eliptické dráze a její let je možno pozorovat v paprscích vycházejícího a zapadajícího slunce pomocí nejjednodušší optických přístrojů (binoklů, dalekohledů atd.).

Podle výpočtů, které se nyní zpřesňují na základě přímého pozorování, bude se družice pohybovat ve výši až 900 kilometrů nad povrchem Země. Doba jednoho plného oběhu družice bude 1 hodina 35 minut. Družice přetíná rovinu rovníku pod úhlem 65 stupňů. Nad oblastí Moskvy proletí 5. října 1957 družice dvakrát, v 1 hodinu 45 minut v noci a 6 hodin 45 minut ráno moskevského času." (Rudé právo 7. října 1957)

Umělá družice, která zahájila kosmickou epochu lidstva, byla nazvaná Sputnik-1.

V celém světě tato zpráva působila elektrizujícím dojmem. Na jedné straně rozvíjela představivost a hrdost na technické schopnosti člověka, na druhou pýchu socialismu, že jako první otevřel dveře do kosmického období. V USA a dalších kapitalistických zemích pocit ohrožení a urážky, že tak posmívané a údajně zaostalé Rusko předehnalo nejsilnější kapitalistický stát. Začal závod o vesmír.

Co k tomuto úspěchu vedlo? Kde se v zemi a národu ještě před 50 lety zemědělském a polofeudálním vzaly síly pro takový úspěch?

Historik na Univerzitě Britské Kolumbie Alexei Kojevnikov ve svém článku "Fenomén sovětské vědy" zkoumá i tyto souvislosti.

Číst dál...

Victor Grossman: Mých sedmdesát let a zesnulá NDR

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 9. 2022

Je to významný den! Ne pro svět – pro který to není nic zvláštního. Ale pro mě! Právě před sedmdesáti lety jsem si v nervózní panice sundal blůzu americké armády, boty a výložky na rukávech a vstoupil do rychle tekoucího Dunaje, který v Linci v dosud okupovaném Rakousku odděloval zónu USA od zóny SSSR. I když byla v tomto krátkém sektoru velmi mokrá, byla to součást dlouhé železné opony. A plaval jsem přes ni někam, co by většina Američanů považovala za velmi špatný směr!

Číst dál...

Samir Amin o Kubě

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 7. 2022

K dnešnímu výročí útoku na kasárna Moncada, začátku kubánského revolučního procesu 26. července 1953, zveřejňujeme překlad eseje o významu Kubánské revoluce, její specifičnosti i obecnosti podle významného antiimperialistického myslitele Samira Amina (1931-2018 https://cs.wikipedia.org/wiki/Samir_Amin ). Autorem článku pro Monthly Review je Justin Theodra.

K tomuto výročí také Gianni Fresu: Kuba a hegemonistická válka Západu proti "darebáckým státům" http://ksm.cz/4886

Samir Amin byl jedním z největších antiimperialistických marxistických intelektuálů 20. století. Na jiném místě jsem ho nazval "globálním organickým intelektuálem", protože své závěry čerpal z bohatství primárních dat, která mainstreamová akademie málo zohledňuje; konkrétně z upřímných teoreticko-politických úvah radikálních intelektuálů "třetího světa", s nimiž vedl neustálé diskuse, a to na sedmi kontinentech po více než pět desetiletí (Theodra 2019). V předvečer 67. výročí kubánské revoluce se tak stává příhodným projít si Aminovy komentáře ke Kubě. Doufám, že to podnítí diskusi mezi soudruhy s protiimperialistickým a tvůrčím ("bezbřehým") marxistickým povoláním o zásadních otázkách týkajících se dnešní Kuby; konkrétně (1) zda existuje kubánský "model" a užitečnost "modelů" jako takových (zejména ve vztahu k širším postkoloniálním útokům proti univerzalismu obecně), (2) jak vypadá současný politický spor uvnitř Kuby a jak bychom měli číst vývoj ekonomických reforem v této zemi a (3) poučení, které si můžeme vzít od revolučních osobností jako Che Guevara a Fidel Castro.

Číst dál...

FIR: Lidice zůstanou navždy v paměti!

Podrobnosti

Vytvořeno 20. 6. 2022

FIR: Lidice zůstanou navždy v paměti! Před 80 lety je zničily Wehrmacht, policejní jednotky a SS

Lidice, jméno tohoto místa je celosvětově synonymem pro německé fašistické barbarství proti českému lidu. Dělnická vesnička nedaleko Prahy se stala cílem pomsty okupačního režimu před 80 lety, 9.-10. června 1942. Po úspěšném atentátu na Obergruppenführera SS a generála policie Reinharda Heydricha, zvaného „kat“ v Říšském protektorátu Böhmen und Mähren, bylo v Berlíně rozhodnuto o následujícím „nápravném opatření“:

1. všichni dospělí muži mají být zastřeleni,
2. všechny ženy mají být odsunuty do koncentračního tábora,
3. děti mají být shromážděny a, „nemohou-li být uvězněny“, dány do rodin SS v Říši. Zbývající mají být dány k jinému vzdělání,
4. vesnice má být vypálena a srovnána se zemí.

Číst dál...

80 let od vyhlazení Lidic

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 6. 2022

Před 80 lety, 80. června 1942, němečtí fašisté v slepém teroru a jako pomstu za útok na nacistického pohlavára Reinharda Heydricha vyhladili obec Lidice. Vesnici nacisté srovnali se zemí, obyvatele povraždili, nebo poslali do koncentračních táborů. Zabito bylo 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Vyhlazení provedli zcela veřejně a s účelem zastrašit, proto se Lidice stalo symbolem pro antifašistický zápas.

Nezapomeneme! Neodpustíme!

(foto sousoší lidických dětí z Památníku Lidice, Wikipedia, autor J. Groh)

Osmdesát let od „Akce Heydrich“

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 6. 2022

Dvacátého sedmého května roku 1942 parašutisté, kteří přiletěli z Anglie, uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora, generála SS a šéfa všemocného Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Reinharda Heydricha. Ten zosobňoval hrůzovládu, brutální teror proto českému národu, i bezohlednou germanizaci naší země. Smrt nacistického netvora, na němž lpěla krev nejen českých lidí, byla všeobecně přijímána jako dílo spravedlivé odplaty. Za tento individuální čin však dolehly na český národ nejstrašlivější důsledky. Hitlerovští okupanti rozpoutali hromadné mučení a vraždění, jež předčilo všechny jejich předchozí zločiny.

Číst dál...

77 let od velkého lidového vítězství nad nacismem

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 5. 2022

Den 9. května je pro nás jeden z nejvýznamnějších svátků - připomínáme si výročí velkého lidového vítězství nad nacismem, kdy byla osvobozena Praha a kdy poražené nacistické Německo kapitulovalo. S hrdostí neseme odkaz našich předků, kteří v boji proti nacismu nasazovali či obětoval své zdraví a životy. Boj s nacismem je pro nás odkazem a úkolem, který má nanejvýše internacionální rozměr a aktuální platnost.

A to především dnes, kdy nacismus s celou svou reakční tradicí a zločinností zvedá v Evropě hlavu. Kdy vojenské jednotky na Ukrajině, které jsou (přes veškeré úsilí propagandy jí očistit) založeny na neonacistické ideologii a které mají za osm let působení na svědomí množství válečných zločinů, získávají nyní již otevřenou podporu, výzbroj, finance i ze strany vlády ČR, stejně jako imperialistických struktur NATO, EU a USA. Především dnes, kdy v naší zemi a EU vrcholí ničení památníků antifašistického vítězství a pomlouvání a vymazávání skutečných osvoboditelů z oficiálních dějin. A kdy naopak jsou kolaboranti s nacismem rehabilitováni – právě v květnových dnech se objevila zpráva o znovuotevření případů odsouzených českých kolaborantů s nacismem s cílem jejich rehabilitace. Antifašistický boj proto musíme důsledně vést i proti sponzorům a kořenům této ideologie.

Číst dál...

77 let od Pražského povstání - Němá barikáda

Podrobnosti

Vytvořeno 5. 5. 2022

5. května 1945 a pod dojmem vítězící Rudé armády, sebevraždy Adolfa Hitlera v obklíčeném Berlíně, vypuklo Pražské povstání. Přes celkovou porážku projevili nacisté znovu svou reakční teroristickou stránku a snažili se uniknout postupující Rudé armádě na západ. V cestě jim stáli povstalci, kteří se hrdinsky bránili. Osvobození bylo dokončeno příjezdem sovětské Rudé armády 9. května 1945.

Je důležité si připomínat antifašistická vítězství právě v dnešní době, kdy dějiny lidových zápasů proti reakci se stávají obětí kapitalistických a imperialistických zájmů. Fašismus a kolaborantství s ním je rok za rokem čím dál víc rehabilitováno, a osvoboditelé a antifašisté jsou očerňováni.

V roce 1949 a na motivy povídkové knihy Jana Drdy natočil Otakar Vávra film Němá barikáda, který zachycuje události Povstání v pražských Holešovicích.

https://www.youtube.com/watch?v=sicfIB9WJkA