CookiesAccept
Před třiceti lety se čs. armáda zapojila do imperialistického útoku proti Iráku
- Podrobnosti
- Vytvořeno 18. 1. 2021
S krátkým odstupem po porážce socialismu se v lednu 1991 československá armáda zúčastnila války v Perském zálivu - imperialistické válečné kampaně USA vedené proti Iráku, po boku reakčního režimu v Saudské Arábii. Na zapojení československých vojáků tlačil zejména nový vládce Václav Havel. Po dlouhých desetiletích se tak armáda přeměnila z lidové na imperialistickou a navázala na smutnou úlohu, kterou plnila dříve pro imperialismus proti Říjnové revoluci v Rusku a proti republikám rad v Maďarsku a na Slovensku. Nasazení bylo průlomem, který činil i československé a české ozbrojené síly komplici imperialismu i v dalších intervencích a válečných zločinech - např. v Jugoslávii, Afghánistánu, Mali, a při soustřeďování vojenských sil a provokacích na hranici Ruské federace. Proto současná moc oslavuje účast na této intervenci před třiceti lety.
Válka byla význačná mimo jiné tím, že jí provázela silná propagandistická aktivita, která měla útok ospravedlnit v očích západního veřejného mínění. Vytvořeny byly doklady o neexistujících incidentech. Jednou z těchto fabrikací byla výpověď v americkém kongresu dívky, která o sobě tvrdila, že byla svědkem vraždění dětí iráckými vojáky. Toto obvinění bez ověření převzaly další instituce, jako Amnesty International. Později se ukázalo, že dívka je ve skutečnosti dcerou kuvajtského velvyslance a součástí velké PR kampaně na podporu intervence.
100. výročí prosincové generální stávky roku 1920
- Podrobnosti
- Vytvořeno 11. 12. 2020
V těchto dnech si připomínáme 100. výročí prosincové generální stávky z roku 1920, která byla jedním z nejvýznamnějších třídních střetů mezi mocí buržoazního státu a organizovaným dělnictvem v době první Československé republiky. Vyhlášení generální stávky souviselo s hlubokým rozkolem v sociálnědemokratické straně, v níž se v opozici vůči menšinovému pravicovému proudu ve straně formovala silná marxistická levice orientující se na třídní boj a převzetí moci pracujícími. Vzorem přitom byla Říjnová revoluce v Rusku a revoluční hnutí v dalších zemích jako bylo například Maďarsko či Německo. Vzorem byla ale i Slovenská republika rad, jež působila v červnu a červenci roku 1919, než byla pod mobilizujícími hesly nacionalismu potlačena intervenčními vojenskými silami pražské vlády. Nástup revolučního socialistického hnutí, které se utvářelo v hnutí komunistické, byl přitom širokým jevem v celé řadě evropských zemí. Byl současně reakcí na hrůzy první světové imperialistické války. Svoji spoluvinu na podpoře války vedené vládnoucí buržoazní třídou jednotlivých států měla vedení velkých sociálně demokratických stran západní a střední Evropy, která podpořila meziimperialistický konflikt mj. hlasováním za válečné půjčky. Obětí války buržoazní třídy za přerozdělení světa se přitom staly miliony pracujících. Právě odpor proti imperialistické válce se v reakci na to stal jedním ze základních pilířů, na nichž se ustavilo a nadále stojí komunistické hnutí.
200 let Bedřicha Engelse
- Podrobnosti
- Vytvořeno 28. 11. 2020
Před 200 lety, 28. listopadu 1820, se v dnešním Wuppertalu narodil Bedřich (Friedrich) Engels, nejbližší spolupracovník a přítel Karla Marxe, spolutvůrce vědeckého socialismu, revoluční teorie dělnické třídy. Engels byl významným politickým pracovníkem, který stál u zrodu prvních mezinárodních politických organizací proletariátu - Svazu komunistů, 1. a 2. Internacionály. Zde sváděl boj s oportunistickými a maloměšťáckými tendencemi, které do hnutí pronikaly a stále pronikají. Měl i praktické zkušenosti z bojů během německého revolučního hnutí let 1848-49.
Engels byl nesmírně pracovitý a cílevědomý člověk ochotný se neustále učit nejnovějším poznatkům z různých oborů. Uvádí se, že ovládal 12 jazyků. Engels měl vynikající výkladové schopnosti, přispěl k rozšíření revoluční teorie mezi dělnickou třídu. Své práce psal přístupným a přitom přesným jazykem.
Jiný 17. listopad
- Podrobnosti
- Vytvořeno 17. 11. 2020
17. listopad, Mezinárodní den studentstva, byl vyhlášen jako mezinárodní svátek v Londýně v roce 1941, jako reakce na projev fašistického barbarství - uzavření československých vysokých škol a perzekuce československých studentů. Tento svátek je hanebně po kontrarevoluci upozaďován a jeho podstata je zamlčována. Místo tohoto mezinárodního svátku akcentuje buržoazie kontrarevoluční události z roku 1989.
Jinak tomu je v řeckých Athénách. 17. listopad je v Řecku datum, které je mobilizační pro pokrokovou část společnosti. V tento den si řecký lid připomíná události z roku 1973.
75 let Světové federace demokratické mládeže!
- Podrobnosti
- Vytvořeno 10. 11. 2020
#WFDY75 | 10. listopadu 1945, po skončení druhé světové války, se tisíce mladých lidí z desítek zemí shromáždily v Londýně v úsilí zabránit fašismu a imperialistickým válkám. Toužili po světě míru a sociální spravedlnosti.
V ten den byla založena Světová federace demokratické mládeže (WFDY) a od té doby má zásadní význam v politickém a ideologickém vývoji mládeže, v práci mezinárodní solidarity s mládeží a národy světa a v podpoře bojů za překonání tohoto imperialistického systému.
WFDY se zasloužila za vytvoření jedné z nejdůležitějších mezinárodních kulturních, politických, lidových a antiimperialistických akcí, Světového festivalu mládeže a studentů.
Dnes více než 150 mládežnických organizací bojuje za stejné cíle, jaké spojovaly tyto mladé lidi v Londýně před 75 lety. Nadále čelíme útokům imperialismu. Nadále budujeme mezinárodní solidaritu mládeže po celém světě. Nadále usilujeme o trvalý mír. Nadále bojujeme za svět, o kterém tolik generací mladých lidí snilo a bilo se za něj.
Dále vás zveme k účasti na této oslavě pomocí hashtagu #WFDY75, sdílením vašich zkušeností se Světovou federací demokratické mládeže, označováním nás v nich a šířením slavné historie naší organizace.
I Komunistický svaz mládeže blahopřeje Světové federaci demokratické mládeži k jejím 75 letům!
Záznam slavnostní akce k 75. výročí založení WFDY: https://fb.watch/1GC35NcrTp/
Aktuálnost leninismu
- Podrobnosti
- Vytvořeno 7. 11. 2020
Dnes si připomínáme 103 let od Velké říjnové socialistické revoluce, která v Rusku svrhla vykořisťovatelské třídy a zahájila pod vedením bolševické strany v čele s Vladimírem I. Leninem budování socialismu. Připomínáme si tento rok jako začátek epochy světového přechodu od kapitalismu k socialismu.
K tomuto výročí i současné situaci v amerických prezidentských volbách malé připomenutí aktuálnosti leninismu - z článku V. I. Lenina "Výsledek a význam prezidentských voleb v Americe"
https://www.marxists.org/archive/lenin/works/1912/nov/09.htm
Antikomunističtí "bojovníci za svobodu"
- Podrobnosti
- Vytvořeno 16. 10. 2020
Před 50 lety došlo k prvnímu únosu letadla v SSSR. 15. října 1970 dva Litevci, otec a syn Brazinskasovi unesli letadlo. Zabili letušku, 19letou komunistku Naďu Kurčenko, která se je pokusila zastavit. Na konci roku se měla vdávat...
Únosce, otec Pranas Brazinskas za druhé světové války kolaboroval s nacisty (člen Schutzmannschaftu, pomocné pořádkové policie, pozn. překl.), ale nebyl odsouzen, protože se neúčastnil hromadných poprav. Ale v roce 1955 byl odsouzen za korupci a zpronevěru (na 1 rok). Pak pracoval jako manažer obchodu a v roce 1966 byl odsouzen na 5 let za krádež veřejného majetku. Po propuštění v roce 1970 nelegálně obchodoval s kradeným zlatem. Jelikož se bál zatčení, rozhodl se unést letadlo.
V Turecku, kde unesený let přistál, byli oba odsouzeni na dva roky a omilostněni jako "bojovníci s komunismem". Potom se přesunuli do USA, kde opět získali azyl jakožto "bojovníci s komunismem". Až do rozpadu Sovětského Svazu v roce 1991 se sovětská vláda domáhala jejich vydání a otevřeně hovořila o americkém pokrytectví ukrýváním teroristů.
V roce 2002 syn Algirdas Brazinskas během rodinného sporu svého otce Pranase zabil. Za to ho v USA odsoudili.
Na zavražděnou letušku Naďu Kurčenko se 15. října vzpomíná dodnes.
Překlad KSM
KSČM a imperialismus
- Podrobnosti
- Vytvořeno 12. 10. 2020
Ve stanovisku PUR KSM k výsledkům krajských voleb se konstatuje "KSČM rezignovala na boj s imperialismem šířením iluzí o charakteru Evropské unie, podporou rozšiřování NATO nebo ospravedlňováním válečných zásahů, jako byl ten v Libyi."
Doložme tuto dlouhodobou tendenci zcela konkrétně. V těchto případech se ukazuje velice ostře zodpovědnost, kterou nesou představitelé KSČM na podpoře imperialismu: hlasování poslanců PČR o rozšíření NATO na východ a hlasování europoslanců k přípravě útoku na Libyi. Případy kolaborace jsou to o to markantnější, protože reálné důsledky těchto agresivních kroků se projevují dodnes.
Hegelovo čtvrttisíciletí
- Podrobnosti
- Vytvořeno 27. 8. 2020
Před 250 lety, 27. srpna 1770, se narodil velký německý filozof Georg WF Hegel. Zrodil se do tak plodných časů a revolučních a navázal na takové myslitele, jako byl Kant, Fichte nebo Schelling, do doby takových básníků jako byl Goethe nebo Hölderlin. Přestože navazoval na takové velikány, jeho myšlenky šly zásadně dál a vůči svým učitelům a současníkům znamenaly úplný převrat.
Především Hegel rozpohyboval každou (nejen filozofickou) kategorii. Vše, co je, a vše, o čem přemýšlíme (atomy, organismy, společenství, filozofické systémy, vesmír jako celek), muselo projít náročným zrodem, má zákony svého pohybu a vývoje, a stejně tak je "vše skutečné odsouzeno k zániku". Z toho však neplyne relativismus - dnes moderní představa, že vše jsou jen "sociální konstrukty" a vše je libovolně měnitelné. Hegel se pokusil znovu projít vývoj a vzájemný, nutný a logický vztah pojmů a ve svém systému tak upozornil na soudržnost, jednotu světa. To je první Hegelův objev a přínos, které znamenaly nadechnutí se po staletích strnulé scholastiky a metafyziky.
Proč se stalo vzdělání v SSSR jedním z nejlepších na světě
- Podrobnosti
- Vytvořeno 26. 8. 2020
Sovětský svaz zvládl vytvořit vzdělávací systém tak, že dokázal naplnit moderní ambice a zásadně přeměnil zemi v supervelmoc.
Před revolucí roku 1917 měla ruská říše na svém území, navzdory obrovské populaci, jen několik desítek školek. To se dramaticky změnilo po uchopení moci bolševiky, kteří prosazovali rovnoprávnost žen a jejich zapojení do všech aspektů společenského života. To vedlo k rozvoji sítě předškolního vzdělávání.
Zakladatel Sovětského státu, Vladimír Iljič Lenin, nazýval školky a školy "zárodky komunismu". Podle něj mohla tato zařízení: "skutečně osvobodit ženu, zmenšit a odstranit nerovnost a posílit její roli v sociální produkci a společenském životě".
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2025 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.