header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

76 let od popravy mladých odbojářů v Terezíně

 predvoj21Před 76 lety, 2. května 1945, z přímého rozkazu K. H. Franka, byla v terezínské Malé pevnosti popravena poslední velká skupina komunistických odbojářů. V ten den přijeli do Terezína pracovníci pražského gestapa se seznamem osob, u jejichž jmen byla poznámka „XYZ“. Popraveno bylo 52 odbojářů, mezi nimi členové vedení KSČ pražského kraje, zakladatelé a vedoucí představitelé odbojových organizací Revoluční skupiny Předvoj, Plamene svobody a dalších. Nacističtí okupanti tak v den dobytí Berlína Rudou armádou a po sebevraždě Hitlera chtěli ještě před svou porážkou zanechat „spálenou zemi“ a dokončit své koloniální snažení. Chtěli zbavit porobený národ jeho pokrokové inteligence a politického vedení.

Číst dál...

Maruška Kudeříková, hrdinka protifašistického odboje

Maruška Kudeříková se narodila 24. 3. 1921 na Moravském Slovácku. Při studiu na strážnickém gymnáziu během nacistické okupace pod vlivem četby a svých přátel politicky dospívá. Po maturitě v roce 1940 začala ilegální odbojovou práci. Převáděla přes hory na Slovensko soudruhy, kteří museli uprchnout před gestapem. Aktivně se zapojuje do práce Komunistického svazu mladé generace (KSMG). Vykonávala kurýrní práce na Moravě, získává mladé lidi. Když byla Maruška nasazena jako dělnice do tkalcovny Rico ve Veverské Bitýšce, organizovala sabotáže, poškozovala stroje, železniční vagóny atd. V prosinci 1941, po napadení SSSR, byla zatčena gestapem. Při výsleších se chová hrdinně. Tajně poslala řadu dopisů z vězení, které dosvědčují sílu jejího komunistického přesvědčení:

"Nesnesu ani jediné pochybnosti o správnosti naší věci, stanoviska a cest k ní. Je ověřena rozumem, citem, zkušenostmi ne jedinců, ale celých mas! A v jejím jménu můžeme proto s nadšením bojovat a pracovat a uvědoměle a klidně padat! Podrobit se všem zákonům nutnosti, riziku práce a boje!"

Maruška Kudeřiková byla popravena 26. 3. 1943, dva dny po svých 22 narozeninách. Ve svém posledním dopise napsala:

"...Měla jsem vždycky odvahu žít, neztrácím ji ani tváří v tvář tomu, co se v lidské řeči nazývá smrtí... Mějte rádi život, mějte se rádi, učte lásce, hajte lásku, šiřte lásku. Abyste pocítili krásu jeho samozřejmých darů jako já, to si přeji, Abyste dovedli rozdávat a přijímat..."

V roce 1972 vznikl podle osudu Marušky Kudeříkové film "...a pozdravuji vlaštovky" s Magdou Vášáryovou v hlavní roli

60 let od letu prvního člověka do vesmíru

Před 60 lety - 12. dubna 1961 vystartoval v lodi Vostok 1, 27 letý občan Sovětského svazu, mladý komunista Jurij Gagarin na první cestu člověka do vesmíru. Jeho první oblet Země, který trval 108 minut, vyznačuje zahájení éry pilotovaných letů do vesmíru. 12. duben je vyhlášen Mezinárodním dnem kosmonautiky.

Vydání Rudého práva z 13. dubna 1961 je věnované tomuto letu: http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1961/4/13/1.png

Zrození komunismu: Středověké vzpoury

Letos je 105. výročí Velikonočního povstání v Irsku, významného pokusu o znovunabytí irské samostatnosti. Následující text je překlad zachované části přednášky dělnického předáka a nejvýznamnějšího představitele Povstání, Jamese Connolyho, popraveného bezprostředně po jeho porážce. (Pozn. překl.)  

...že vzpoura proti společenskému útlaku tu byla v okamžiku zrození svého protivníka a držela krok, a dokonce odjakživa, s jeho růstem a rozvojem.

Dnes nemám v úmyslu se pro svá fakta vracet v dějinách dále než do středověku. Ne proto, že by poučení ze starodávnějších dějin nebylo stejně užitečné, ale proto, že výňatky ze středověku jsou snadněji dosažitelné, a proto i prohlášení, jež učiním, mohou být snáze ověřitelné či vyvrácené. Mohu ale mimochodem říci, že od rozpadu kmenového komunismu bylo lidské společenství neustále zmítáno boji, jak se jedno seskupení jednotlivců snažilo získat moc a společenskou nadvládu nad jiným - snažilo se zformovat do vládnoucí třídy.

Číst dál...

K 150. výročí Pařížské komuny

"Komuna bojovala za osvobození všeho pracujícího lidstva, všech uražených a ponížených. Komuna jako průkopnice sociální revoluce si získala sympatie všude, kde trpí a bojuje proletariát. Její zrod a pád, existence dělnické vlády, která se zmocnila hlavního města světa a vládla mu přes dva měsíce, hrdinný boj proletariátu a jeho utrpení po porážce - to vše povzbudilo milióny dělníků, probudilo jejich naděje a získalo jejich sympatie pro socialismus." Takovými slovy vysoce hodnotil Vladimír Iljič Lenin deset týdnů trvající vládu pracujících nad francouzskou metropolí - Pařížskou komunu. Od jejího vyhlášení uplynulo již 150 let.

Číst dál...

Kuba nezapomíná

V březnu 1960 vybuchl francouzský parník La Coubre kotvící v Havanském zálivu. Následkem sabotáže zosnované CIA zahynulo 101 lidí a 400 dalších bylo zraněno.

Na památku stovek zabitých, zraněných a osiřelých výbuchem francouzského parníku 4. března 1960, se včera (4. března) ráno sešla Komunistická strana a představitelé vlády v Havaně v doku La Coubre k uctění památky obětí.

Číst dál...

Revoluční život Rosy Luxemburgové

Již 150 let uplynulo od narození slavné komunistické revolucionářky Rosy Luxemburgové. Její předčasně ukončený život je mimořádně inspirující i dnes. Byl totiž zcela naplněn zápasem za vítězství socialismu.

Číst dál...

Květ pro Julia Fučíka

Žili jsme pro radost
pro radost šli jsme do boje
a pro ni umíráme.

A proto smutek
nikdy není spojován
s naším jménem.

23. února 1903 se narodil hrdina protifašistického odboje, novinář, komunista Julius Fučík, autor legendární "Reportáže psané na oprátce"

Před třiceti lety se čs. armáda zapojila do imperialistického útoku proti Iráku

S krátkým odstupem po porážce socialismu se v lednu 1991 československá armáda zúčastnila války v Perském zálivu - imperialistické válečné kampaně USA vedené proti Iráku, po boku reakčního režimu v Saudské Arábii. Na zapojení československých vojáků tlačil zejména nový vládce Václav Havel. Po dlouhých desetiletích se tak armáda  přeměnila z lidové na imperialistickou a navázala na smutnou úlohu, kterou plnila dříve pro imperialismus proti Říjnové revoluci v Rusku a proti republikám rad v Maďarsku a na Slovensku. Nasazení bylo průlomem, který činil i československé a české ozbrojené síly komplici imperialismu i v dalších intervencích a válečných zločinech - např. v Jugoslávii, Afghánistánu, Mali, a při soustřeďování vojenských sil a provokacích na hranici Ruské federace. Proto současná moc oslavuje účast na této intervenci před třiceti lety.

Válka byla význačná mimo jiné tím, že jí provázela silná propagandistická aktivita, která měla útok ospravedlnit v očích západního veřejného mínění. Vytvořeny byly doklady o neexistujících incidentech. Jednou z těchto fabrikací byla výpověď v americkém kongresu dívky, která o sobě tvrdila, že byla svědkem vraždění dětí iráckými vojáky. Toto obvinění bez ověření převzaly další instituce, jako Amnesty International. Později se ukázalo, že dívka je ve skutečnosti dcerou kuvajtského velvyslance a součástí velké PR kampaně na podporu intervence.

100. výročí prosincové generální stávky roku 1920

V těchto dnech si připomínáme 100. výročí prosincové generální stávky z roku 1920, která byla jedním z nejvýznamnějších třídních střetů mezi mocí buržoazního státu a organizovaným dělnictvem v době první Československé republiky. Vyhlášení generální stávky souviselo s hlubokým rozkolem v sociálnědemokratické straně, v níž se v opozici vůči menšinovému pravicovému proudu ve straně formovala silná marxistická levice orientující se na třídní boj a převzetí moci pracujícími. Vzorem přitom byla Říjnová revoluce v Rusku a revoluční hnutí v dalších zemích jako bylo například Maďarsko či Německo. Vzorem byla ale i Slovenská republika rad, jež působila v červnu a červenci roku 1919, než byla pod mobilizujícími hesly nacionalismu potlačena intervenčními vojenskými silami pražské vlády. Nástup revolučního socialistického hnutí, které se utvářelo v hnutí komunistické, byl přitom širokým jevem v celé řadě evropských zemí. Byl současně reakcí na hrůzy první světové imperialistické války. Svoji spoluvinu na podpoře války vedené vládnoucí buržoazní třídou jednotlivých států měla vedení velkých sociálně demokratických stran západní a střední Evropy, která podpořila meziimperialistický konflikt mj. hlasováním za válečné půjčky. Obětí války buržoazní třídy za přerozdělení světa se přitom staly miliony pracujících. Právě odpor proti imperialistické válce se v reakci na to stal jedním ze základních pilířů, na nichž se ustavilo a nadále stojí komunistické hnutí.

Číst dál...

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .